o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, ze dne 20. září 2024, č. j. V-853/2024-203-19, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2025, č. j. 76 C 32/2024-43,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl ve věci samé žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [úřad], ze dne [datum], č. j.[Anonymizováno][Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na povolení vkladu správy Svěřenského fondu [Anonymizováno], IČ: [IČO], pro svěřenského správce [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], bytem [adresa], RČ: [Anonymizováno], k bytové jednotce č. [Anonymizováno] vymezené v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku st. p. č. [hodnota] s podílem ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku st. p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], do katastru nemovitostí s právními účinky k [datum], a to na základě Smlouvy o vyčlenění majetku do svěřenského fondu, o jmenování správce, o přijetí pověření správce podle § 1448 občanského zákoníku ze dne [datum] (výrok I.), zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil rozhodnutí [úřad], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a to tak, že se povoluje vklad správy Svěřenského fondu [Anonymizováno], IČ: [IČO], pro svěřenského správce [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], bytem [adresa], RČ: [Anonymizováno], k bytové jednotce č. [Anonymizováno] vymezené v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] postavené na pozemku p. č. [Anonymizováno] s podílem ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu a pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], do katastru nemovitostí s právními účinky k [datum], a to na základě Smlouvy o vyčlenění majetku do svěřenského fondu, o jmenování správce, o přijetí pověření správce podle § 1448 občanského zákoníku ze dne [datum] (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Soud prvního stupně odůvodnil rozhodnutí tím, že v průběhu vkladového řízení vznikla překážka k povolení vkladu správy Svěřenského fondu [Anonymizováno], neboť předtím, než bylo o návrhu na vklad rozhodnuto bylo v souladu s § 79a odst. 1, 2 a 3, § 79b odst. 1 a § 79g odst. 1 trestního řádu Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem daní, 1. oddělením vydáno dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a č. j. [Anonymizováno] usnesení, jímž došlo k zajištění předmětných nemovitostí. Proti tomuto usnesení byla podána účastnicí 2) stížnost, kterou Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl. S ohledem na rozhodnutí policejního orgánu o zajištění předmětných nemovitostí soud prvního stupně dospěl k závěru, že v tomto případě vklad správy nelze dle § 17 odst. 1 písm. f) z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) povolit. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu v souladu s § 250i o. s. ř. zamítl a dle § 245 a § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení.

3. Proti tomuto rozsudku podal v zákonem stanovené lhůtě odvolání žalobce, které odůvodnil tím, že rozhodnutí soudu prvního stupně je vadné, neboť soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítal, že účastníci řízení vytvořili dne [datum] Svěřenský fond [Anonymizováno], IČ: [IČO], vyčleněním majetku, a to konkrétně sporných bytových jednotek. K samotnému vzniku svěřenského fondu došlo dne [datum] a tímto dnem byl svěřenský fond zapsán do evidence svěřenských fondů ve smyslu § 1451 odst. 2 občanského zákoníku. Vznikem svěřenského fondu došlo k oddělenému a nezávislému majetku a dnem [datum] přestaly být předmětné bytové jednotky vlastnictvím účastníků řízení. Správce fondu od tohoto data vykonává vlastnická práva k majetku, který je předmětem tohoto řízení. Z toho důvodu není možné, aby došlo na základě usnesení Policie ČR ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno] k zajištění předmětných nemovitostí, které již v té době nebyly ve vlastnictví účastníků. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a vklad vlastnického práva povolil, případně, aby rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

4. Účastníci řízení 1) a 2) se k odvolání žalobce nevyjádřili.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a poté dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný. Na rozdíl od soudu prvního stupně však zastává názor, že vkladovou listinu je třeba posuzovat nikoliv jako listinu soukromou, ale jako listinu veřejnou. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení vyslovili souhlas s veřejným vyhlášením rozhodnutí bez nařízení jednání, když se ve stanovené lhůtě k výzvě odvolacího soudu nevyjádřili, postupoval odvolací soud v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. a rozsudek veřejně vyhlásil.

6. Podle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

7. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona, pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

8. Podle § 17 odst. 3 katastrálního zákona, jde-li o veřejnou listinu o právním jednání, katastrální úřad dále zkoumá, zda k době podání návrhu na vklad nebyl v katastru zápis, ze kterého vyplývá, že k době podání návrhu na vklad je účastník vkladového řízení omezen v nakládání s věcí, která je předmětem právního jednání.

9. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona, skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

10. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

11. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

12. Podstatou řízení o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, podle části páté o. s. ř. je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu a nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Nejedná se tedy o přezkum rozhodnutí správního orgánu, nýbrž o řízení, ve kterém soudy v občanském soudním řízení znovu projednávají a meritorně (věcně) rozhodují spory a jiné věci soukromého práva, o nichž (jako výjimka z pravidla) rozhodly podle zákona již dříve správní orgány. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí v řízení podle části páté o. s. ř. je rozhodující stav včetně právní úpravy účinné v době jeho vyhlášení, neboť soud napadené správní rozhodnutí nepřezkoumává, nýbrž věc (v tzv. plné jurisdikci) nově posuzuje meritorně (srov. též např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 1135/14).

13. Správní řízení o povolení vkladu správy svěřenského fondu do katastru nemovitostí (§ 11 odst. 1 písm. j/ katastrálního zákona) je charakteristické tím, že návrh na povolení vkladu práva je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených. V případě veřejné listiny, kterou je Smlouva o vyčlenění majetku do svěřenského fondu, o jmenování správce, o přijetí pověření ke správě podle § 1448 občanského zákoníku, která vychází ze statutu vydávaného pro vznik svěřenského fondu – Svěřenský fond [Anonymizováno], sepsaného formou notářského zápisu ze dne [datum] před [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [Anonymizováno], se sídlem [adresa], při úředním dnu notářky v [Anonymizováno], na adrese [adresa], PSČ [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] v rozsahu podle § 17 odst. 2 a 3 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti (kromě skutečnosti uvedené v § 18 odst. 1 katastrálního zákona, která se váže k okamžiku rozhodnutí o vkladu) jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na povolení vkladu, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona).

14. U veřejných listin předložených ke vkladu je uplatňován omezený přezkum oproti listinám soukromým, a to s ohledem na povahu veřejné listiny. U veřejné listiny se presumuje její správnost, proto se z tradičního vkladového testu použije jen přezkum podle § 17 odst. 1 písm. a), b) a g) katastrálního zákona. V daném případě se jedná o veřejnou listinu o právním jednání dle § 70 a 70a z. č. 358/1992, notářského řádu, která byla zcela správně zkoumána jak správním orgánem, tak i soudem prvního stupně i z pohledu, zda k okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva nebyl účastník omezen v nakládání s věcí, která byla předmětem právního jednání.

15. Nutno zdůraznit, že úkolem soudu v daném řízení, které bylo vedeno u [Jméno účastníka C] pod sp. zn. [Anonymizováno] je pouze posouzení, zda žalobcem předložená listina odůvodňovala navrhovaný vklad práva do katastru nemovitostí či nikoliv.

16. V řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je návrh na vklad posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v daném případě u veřejné listiny dle § 17 odst. 2 a 3 katastrálního zákona. Nutno zdůraznit, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány již k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu, jak vyplývá z § 10 katastrálního zákona. Pokud byl daném případě podán dne [datum] k příslušnému katastrálnímu pracovišti návrh na vklad, jímž byl navrhován vklad správy Svěřenského fondu [Anonymizováno], pak lze souhlasit se závěry katastrálního úřadu i soudu prvního stupně, že okamžikem vydání usnesení Policie ČR ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a č. j. [Anonymizováno], jímž došlo k zajištění předmětných nemovitostí, ztratil předmětný návrh na vklad v souladu s § 79a odst. 4, z. č. 141/1961 Sb., trestní řád, dnem 25. 4. 2024 (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), kdy rozhodnutí nabylo právní moci, své účinky. Z uvedených důvodů proto nelze předmětný vklad dle § 17 odst. 3 katastrálního zákona povolit, neboť splnění podmínek pro vklad je třeba posuzovat ex tunc, tj. k okamžiku podání návrhu na vklad k příslušnému katastrálnímu pracovišti s tím, že v průběhu probíhajícího správního řízení, tedy ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé došlo k omezení účastníků vkladového řízení v nakládání s předmětnými nemovitostmi. Z uvedených důvodů ani případné odklizení shora zmíněného rozhodnutí nemůže být důvodem pro povolení vkladu. Účastníci však mají možnost, pokud již nebudou omezeni v dispozici s nemovitostmi, podat k příslušnému katastrálnímu pracovišti nový návrh na vklad, o němž správní orgán v novém řízení rozhodne.

17. Jako správný lze hodnotit též odvozený výrok soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky. V řízení podle části páté o. s. ř. o nahrazení zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu práva je nutno zohlednit zvláštní povahu, jež toto řízení má. Pokud účastníci řízení nejsou vzhledem k navrhovanému vkladu ve sporném postavení, vykazuje vkladové řízení pouze povahu řízení solučního. Soluční povaha takového vkladového řízení pojmově vylučuje aplikaci § 142 o. s. ř. při posuzování náhrady nákladů řízení (srov. blíže nález Ústavního soudu, ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I. ÚS 2505/11). Takovou povahu však vkladové řízení nemá kupříkladu tehdy, pokud návrh na povolení vkladu je podán pouze jedním z účastníků řízení, popř. všemi účastníky nebo je řízení zahájeno ze zákona, nicméně některý z účastníků se povolení vkladu již ve správním řízení před katastrálním úřadem či v soudním řízení aktivně procesně brání.

18. S ohledem na shora uvedené důvody postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný včetně odvozeného výroku o nákladech řízení potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť i v této fázi řízení se jedná o řízení soluční.