o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, ze dne 20. 9. 2024, č. j. V-853/2024-203-19,

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 17. 10. 2024 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 20. 9. 2024, č. j. [Anonymizováno] jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vklad vzniku vlastnického práva a správy svěřenského fondu k nemovitostem bytové jednotce č. [Anonymizováno] vymezené v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku st. p.č. [hodnota] s podílem ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku st. p.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] a k bytové jednotce č. [Anonymizováno], vymezené v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p.č. [Anonymizováno] s podílem ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku p.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] v katastrálním území [adresa] (dále jen „nemovitosti“), [adresa] na základě smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci ze dne 1. 2. 2024, a to tak, aby vklad správy Svěřenského fondu [Anonymizováno], IČO [IČO], pro svěřenského správce [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], ke specifikovaným nemovitostem byl povolen.

2. Žalobu odůvodnil tak, že dne 1. 2. 2024 byl vytvořen Svěřenský fond [Anonymizováno], IČO [IČO], vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatelů (účastníků tohoto řízení), a to tak, že zakladatelé svěřili správci (žalobci) majetek k účelu finanční a materiální podpory obmyšlených osob a svěřenský správce (žalobce) se zavázal tento majetek držet a spravovat. Svěřenský fond byl zřízen 1. 2. 2024, když žalobce i ve smlouvě o vyčlenění majetku do svěřenského fondu, o jmenování správce, o přijetí pověření ke správě, přijal pověření ke správě. Dne [datum] byl svěřenský fond zapsán do evidence svěřenských fondů, čímž vznikl a tímto vzniklo i oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, tedy nemovitosti přestaly být vlastnictvím účastníků. Dne 5. 2. 2024 podali žalobce a účastníci návrh na vklad správy svěřenského fondu k majetku, a to na základě smlouvy a notářského zápisu ze dne 1. 2. 2024, [Anonymizováno]. Dne 19. 2. 2024 vydala Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV usnesení č. j. [Anonymizováno] o zajištění majetku, které nabylo právní moci dne 10. 9. 2024. Jelikož však k vyčlenění majetku, došlo před vydáním usnesení policie, tj. v den vydání usnesení o zajištění již nemovitosti nebyly majetkem účastníků, ale byly součástí Svěřenského fondu [Anonymizováno], rozhodnutí správního orgánu má v daném případě jen deklaratorní povahu, neboť právní skutečností, která dovršuje proces vzniku odděleného a nezávislého vlastnictví, tj. je konstitutivní povahy, je vznik svěřenského fondu zápisem do evidence svěřenských fondů, tudíž rozhodnutí správního orgánu, kterým byl návrh na vklad zamítnut, je nesprávné a žalobce coby svěřenský správce, jemuž náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu, byl nesprávným rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých

3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2024, č. j. 76 C 32/2024-21 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 12. 11. 2024 tak, že procesní práva uplatňovat bude, přičemž k žalobě se vyjádřil tak, že návrh na vklad správy svěřenského fondu ztratil své právní účinky nabytím právní moci usnesení policie o zajištění nemovitostí, které byly předmětem návrhu na vklad. Návrh na vklad byl správnímu orgánu doručen dne 9. 2. 2024, usnesení o zajištění nemovitostí bylo správnímu orgánu doručeno dne 19. 2. 2024. K námitce žalobce, že zápis svěřenského fondu má pouze deklaratorní povahu, správní orgán uvedl, že podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád, dále jen „t. ř.“), se zápis správy svěřenského fondu provádí vkladem, návrh na vklad ztratil své právní účinky a deklaratorní zápisy nejsou z těchto ustanovení vyjmuty. To, zda k datu zajištění byly nebo nebyly nemovitosti ve vlastnictví účastníků, nepřísluší správnímu orgánu přezkoumávat.

4. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2024, č. j. 76 C 32/2024-24 byli účastníci vyrozuměni o možnosti vyjádřit se k žalobě. Tito se k žalobě shodně vyjádřili tak, že s žalobou souhlasí. Souhlasí s tím, že nemovitosti vyčleněné do majetku svěřenského fondu, od vzniku svěřenského fondu, nejsou v jejich vlastnictví.

5. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že:

- napadeným rozhodnutím správního orgánu ze dne 20. 9. 2024, č. j. [Anonymizováno] byl zamítnut návrh na vklad vzniku vlastnického práva a správy svěřenského fondu k předmětným nemovitostem na základě smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci ze dne 1. 2. 2024, a to z důvodu, že dne 19. 2. 2024 bylo správnímu orgánu doručeno usnesení Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 2. 2024 o zajištění nemovitostí jako náhradní hodnoty mimo dalších také bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a katastrálnímu pracovišti pro [Anonymizováno] bylo dne 19. 2. 2024 doručeno usnesení Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV č. j. [Anonymizováno] o zajištění nemovitostí jako náhradní hodnoty bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. V případě zajištění majetku v trestním řízení lze vklad vlastnického práva povolit jen s předchozím souhlasem policejního orgánu, který o zajištění rozhodl. Podle trestního řádu ztrácí podaný návrh na vklad své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění. Správní orgán se proto dne 1. 3. 2024 dotázal Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, zda s předloženou smlouvou souhlasí. Dne 11. 3. 2024 obdržel správní orgán sdělení dozorujícího státního zástupce, že s povolením vkladu nesouhlasí. Dne 10. 9. 2024 a dne 11. 9. 2024 byla správnímu orgánu doručena vyrozumění o nabytí právní moci policií vydaných usnesení, a to ke dni 25. 4. 2024. Nabytím právní moci usnesení o zajištění nemovitostí pozbyl návrh na vklad své právní účinky. Správnímu orgánu tak nezbylo, než návrh na vklad zamítnout;

- návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl správnímu orgánu doručen den 6. 2. 2024, předmětem návrhu je vklad správy svěřenského fondu pro žalobce, kdy zakladatelé (účastníci) vyčlenili majetek do svěřenského fondu Svěřenský fond [Anonymizováno], IČO [IČO], zapsaný v evidenci svěřenských fondu u Městského soudu v Praze, v oddíle SF, vložka [Anonymizováno], a to smlouvou o vyčlenění majetku do svěřenského fondu, o jmenování správce a o přijetí pověření ke správě. Návrh se vztahuje k předmětným nemovitostem;

- neudělením souhlasu státního zástupce k zápisu vkladu práva ze dne 11. 3. 2024 státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [Anonymizováno] neudělil, na základě dotazu správního orgánu ze dne 1. 3. 2024, předchozí souhlas k zápisu povolení vkladů k předmětným nemovitostem nepravomocně zajištěných jako náhradní hodnota ve smyslu trestního řádu;

- usnesením PČR ze dne 19. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] včetně vyrozumění policejního orgánu ze dne 11. 9. 2024 o nabytí právní moci byla jako náhradní hodnota zajištěna bytová jednotka č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve společném jmění účastníků, toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 4. 2024;

- usnesením PČR ze dne 19. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] včetně vyrozumění policejního orgánu ze dne 9. 9. 2024, č. j. [Anonymizováno] o nabytí právní moci byla jako náhradní hodnota zajištěna bytová jednotka č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve společném jmění účastníků, toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 4. 2024.

6. Soud k důkazu další listiny ze správního spisu neprováděl, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené listiny dostačujícím podkladem, a návrh žalobce na provedení k důkazu notářským zápisem ze dne 1. 2. 2024, smlouvou o vyčlenění majetku do svěřenského fondu a výpisem z evidence svěřenských fondů zamítnul, neboť tyto se vztahují založení a ke vzniku svěřenského fondu, přičemž založení a vznik svěřenského fondu, stejně tak jako to, zda předmětné nemovitosti skutečně byly nebo nebyly v době vydání usnesení o zajištění ve vlastnictví účastníků, není předmětem tohoto řízení, jejich provedení by tak bylo nadbytečné.

7. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový děj:

8. Dne 6. 2. 2024 byl podán návrh na vklad správy svěřenského fondu ve vztahu k nemovitostem.

9. Dne 19. 2. 2024 byla vydána Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu dvě usnesení, kterými byly zajištěny předmětné nemovitosti.

10. Dne 11. 3. 2024 dozorující státní zástupce neudělil souhlas k zápisu povolení vkladů k předmětným nemovitostem.

11. Dne 25. 4. 2024 nabyla obě usnesení o zajištění právní moci a návrh na vklad tímto dnem ztratil své účinky.

12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

13. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

14. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

15. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

16. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

17. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

18. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

19. Podle § 11 odst. 1 písm. j) katastrálního zákona vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv: správa svěřenského fondu.

20. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona platí, že ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

21. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

22. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

23. Podle § 79e odst. 3 t. ř. je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěné věci nutný zápis do evidence vedené podle jiných právních předpisů, orgán nebo osoba, které vedou takovou evidenci, mohou po doručení rozhodnutí o zajištění provést zápis k takové věci na základě právního jednání osoby, jíž byla věc zajištěna, jen s předchozím souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce.

24. Podle § 79e odst. 4 t. ř. byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práv k nemovité věci do katastru nemovitostí na základě právního jednání osoby, jíž byla nemovitá věc zajištěna, před vydáním usnesení o jejím zajištění, a do doby vydání usnesení o jejím zajištění o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.

25. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

26. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

27. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

28. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu.

29. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

30. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad správy svěřenského fondu k nemovitostem bytové jednotce č. [Anonymizováno] vymezené v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku st. p.č. [hodnota] s podílem ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku st. p.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] a k bytové jednotce č. [Anonymizováno], vymezené v budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p.č. [Anonymizováno] s podílem ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku p.č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] v katastrálním území [adresa]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] je pouze posouzení toho, zda žalobcem předložené listiny odůvodňovaly navrhovaný vklad práva, a to ke dni zahájení vkladového řízení, tj. ke dni 6. 2. 2024 a zda v průběhu vkladového řízení návrh na vklad neztratil své právní účinky. Soud v tomto řízení není oprávněn zabývat se dalšími tvrzeními žalobce, tj. tvrzeními týkajícími se vlastnictví předmětných nemovitostí.

31. Soud v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 katastrálního zákona stejně tak jako katastrální úřad zkoumal, zda jsou splněny podmínky umožňující povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, případně zda povolení vkladu něco nebrání. Soud dospěl k závěru, že v průběhu vkladového řízení, tj. po doručení návrhu na vklad správy svěřenského fondu, avšak předtím, než bylo o tomto návrhu správním orgánem rozhodnuto, vznikla překážka spočívající ve vydaných usneseních Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, jejichž předmětem bylo zajištění předmětných nemovitostí. O vydaných usneseních byl správní orgán policií informován a tato usnesení byla správnímu orgánu rovněž doručena. Tedy účastníci byli omezeni v nakládání s takto postiženými nemovitostmi, tj. nemovitostmi, které byly předmětem vkladového řízení (§ 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona). Aby bylo možné i přes vydaná usnesení o zajištění nemovitostí vklad provést, byl nezbytný souhlas státního zástupce, který však ke vkladu práva souhlas nedal. Obě usnesení o zajištění nemovitostí nabyla právní moci dne 25. 4. 2024, čímž návrh na vklad správy svěřenského fondu pozbyl právních účinků a na základě takového návrhu na vklad není možné vklad provést.

32. Soud dodává, že katastrální úřad je evidenční orgán a pokud byla vydána usnesení o zajištění majetku ve smyslu trestního řádu, kterým byli účastníci omezeni v nakládání s nemovitostmi, pak taková usnesení jsou pro správní orgán (stejně tak jako pro soud) závazná a není oprávněn přezkoumávat jejich důvodnost či legitimitu. Katastrálnímu úřadu nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů, posuzuje pouze to, zda lze nebo nelze provést zápis na základě předložených listin. Stejně tak soudu v řízení podle části páté o. s. ř. nepřísluší přezkum rozhodnutí jiných orgánů, tedy mu nepřísluší ani přezkoumávat otázku, zda v době vydání usnesení o zajištění nemovitostí nemovitosti účastníkům patřily nebo nepatřily. Jestliže měli žalobce a účastníci za to, že byl zajištěn majetek, který jim již nepatřil, když došlo k vyčlenění majetku a zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, pak se měli tímto bránit v rámci trestního řízení prostřednictvím opravných prostředků. Určení vlastnictví k nemovitostem nemůže být předmětem řízení podle části páté o. s. ř., tj. nemůže být předmětem tohoto řízení.

33. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o. s. ř. svým rozsudkem návrh v celém rozsahu zamítnul.

34. K nákladům řízení soud uvádí, že vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno v důsledku zamítnutí návrhu na povolení vkladu správy svěřenského fondu k předmětným nemovitostem na základě smlouvy o vyčlenění majetku do svěřenského fondu ze dne 1. 2. 2024, proti žalobě neuplatnili účastníci žádnou procesní obranu, naopak se vyjádřili tak, že s žalobou souhlasí a s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve vztahu mezi žalobcem a účastníky má toto řízení podle části páté o. s. ř. soluční povahu, když účastníci nijak nebrojili proti uplatněné žalobě, tedy žalobce a účastníci se nachází v postavení solučním, pak za dané situace není namístě ve vztahu mezi žalobcem a účastníky uložit kterémukoliv z nich povinnost hradit náklady tohoto řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I. ÚS 2505/11). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.