o přezkum rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, ze dne 8. července 2019, č.j. V-3683/2019-202-6, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. září 2021, č.j. 79C 74/2020 -96,

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala, aby byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] a tím nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun ze dne 8.7.2019, č.j. V-3683/2019-202-6. Účastník navrhl zamítnutí žaloby, neboť od kupní smlouvy odstoupil a nadto vkladová listina neodpovídá katastrálnímu zákonu ohledně přesné identifikace převáděných pozemků.

2. Napadeným rozsudkem byla žaloba zamítnuta (výrok I.) a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žaloba byla podána oprávněnou osobou včas a je přípustná. Nejprve se zabýval otázkou, zda je předmětná kupní smlouva dostatečně určitá, když katastrální území v ní bylo označeno jeho číslem. Dospěl přitom k závěru, že tato smlouva je platná, neboť je nepochybné o jaké nemovitosti se jedná, ani nehrozí jejich záměna s jinými nemovitostmi; rozhodnutí správního orgánu proto shledal nesprávným. V průběhu řízení však dne [datum] účastník od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupil, což s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2012, sp.zn. 21Cdo 3945/2011, soud prvního stupně, aniž by přezkoumával platnost uvedeného odstoupení od smlouvy, zohlednil a žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když namítala, že v kupní smlouvě nebyla sjednána možnost od této smlouvy odstoupit a toto odstoupení bylo učiněno až v průběhu soudního řízení a žalobkyni bylo doručeno krátce před jednáním soudu prvního stupně. Soud byl povinen s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu všechny rozhodné skutečnosti zkoumat výlučně ke dni podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva.

4. Účastník se k odvolání vyjádřil tak, že napadený rozsudek považuje za věcně správný a navrhl jeho potvrzení. Soud prvního stupně vzal v potaz odstoupení od kupní smlouvy, k němuž přihlédl za účelem posouzení splnění podmínek podle § 17 odst. 1 písm. b/ zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen„ ZKN“), přičemž správně s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2012, sp.zn. 21Cdo 3945/2011, nezkoumal jeho platnost.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a poté dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné.

6. Podstatou řízení podle části páté o.s.ř. o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu spojené s posouzením správnosti rozhodnutí správního orgánu (§ 250i o.s.ř.), nikoli přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, a případné vydání nového rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným právním nebo skutkovým závěrům než správní orgán. Jedná se o řízení ve věci samé v oblasti soukromého práva, o níž již bylo (pouze jako výjimka z pravidla) dříve rozhodnuto správním orgánem. Projednání věci před soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí vydané v řízení podle části páté o.s.ř. je rozhodující stav (včetně právní úpravy) v době jeho vyhlášení (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. II.ÚS 1135/14).

7. Správní řízení o návrhu na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soukromé listiny podle § 17 odst. 1 ZKN. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 ZKN). Při projednání důvodnosti návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí v civilním soudním řízení podle části páté o.s.ř. je však pro posouzení pozbytí účinků návrhu na vklad rozhodující stav ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a v případě odvolacího řízení ve věci samé ke dni rozhodnutí soudu odvolacího. Katastrální úřad sice zkoumá skutečnosti týkající se vkladové listiny k okamžiku podání návrhu na vklad, nicméně nemůže pominout okolnosti, jež mohou objektivně bránit povolení vkladu vlastnického práva a jež nemají původ ve vkladové listině, a nastaly až po podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva.

8. Podle § 17 odst. 1 písm. b/ ZKN ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

9. Podle § 17 odst. 5 ZKN skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

10. Odvolací soud ze spisu zjistil, že usnesením Okresního soudu Praha - západ ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], které nabylo právní moci téhož dne, bylo žalobkyni jako jediné dědičce potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum]. Účastník dne [datum] od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupil; toto odstoupení od smlouvy bylo žalobkyni doručeno dne [datum] Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

11. Podle ustálené judikatury platí, že v řízení o povolení vkladu vlastnického práva katastrální úřad a potažmo i soud v řízení podle části páté o.s.ř. listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, zkoumá nikoliv z hlediska platnosti právního jednání jako takového, ale pouze z hlediska jeho formy, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy; jiné skutečnosti, které by případně mohly způsobit neplatnost smlouvy, katastrální úřad (a stejně tak i soud v řízení podle části páté o.s.ř.) není oprávněn v řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí zkoumat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2012, sp.zn. 21Cdo 3945/2011). Byla rovněž vyřešena otázka, zda lze přihlédnout k odstoupení od smlouvy, k němuž došlo až poté, co katastrální úřad ve věci rozhodl. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21.8.2019, sp.zn. 24Cdo 3293/2018, vyslovil právní názor, že„ se soud v řízení podle části páté o. s. ř. může při projednávání žaloby ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí zabývat věcí jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu, tedy jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Katastrální úřad podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona u soukromé vkladové listiny zkoumá, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad. Podle ustanovení § 17 odst. 5 katastrálního zákona zkoumá listinu z výše uvedeného hlediska i na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení. Doloží-li po zahájení vkladového řízení jeho účastník katastrálnímu úřadu, že odstoupil od kupní smlouvy, je to jistě skutečností, která může mít vliv na to, zda obsah předložené vkladové listiny i nadále odůvodňuje navrhovaný vklad. Ačkoli skutečnost, zda obsah vkladové listiny odůvodňuje podaný návrh, katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 věta druhá katastrálního zákon), účinky odstoupení od právního úkonu nastávají (…) od počátku a v případě platného odstoupení od smlouvy by se proto kupní smlouva pokládala za zrušenou již ke dni podání návrhu na vklad.“ K odstoupení od smlouvy pak může soud přihlédnout i tehdy, dojde-li k němu poté, co již katastrální úřad o návrhu na povolení vkladu vlastnického práva rozhodl, přestože se touto skutečností katastrální úřad nezbýval a ani se jí zabývat nemohl; tento závěr nachází oporu rovněž ve zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2019, sp.zn. 24Cdo 3293/2018.

12. Vzhledem k těmto skutečnostem a závěrům nemá otázka určitosti (platnosti) kupní smlouvy ze dne [datum] ohledně označení katastrálního území, v němž se předmětné nemovitosti nachází, pro posouzení této věci žádný význam, proto nebylo třeba se jí vůbec zabývat.

13. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný ve výroku I. potvrdil.

14. Protože advokátka účastníka přestala být v mezidobí po vyhlášení napadeného rozsudku plátkyní DPH, bylo nutno přiznanou výši nákladů řízení snížit o DPH, proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. výrok II. napadeného rozsudku změnil (jen) tak, že náhrada nákladů řízení před soudem prvního činí 10.200 Kč.

15. O náhradě nákladu odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení procesně zcela úspěšnému účastníkovi byla přiznána náhrada nákladů v celkové výši 6.800 Kč za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast advokátky účastníka na jednání odvolacího soudu dne [datum]) podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarif, po 3 100 Kč a dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. Procesně neúspěšná žalobkyně je povinna plnit do platebního místa podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř.