o žalobě podle části páté o.s.ř. ohledně návrhu na vklad V [číslo], k. ú. [obec],

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 2. 9. 2019 po jejím upřesnění domáhala, aby soud povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne 23. 5. 2019 (dále jen„ Kupní smlouva“) mezi účastníkem řízení jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], posledně bytem [adresa], zemřelým [datum], právním předchůdcem žalobkyně, jako kupujícím (dále jen„ Zůstavitel“), a tím nahradil rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Katastrální úřad“) ze dne 8. 7. 2019 č. V [číslo], kterým byl návrh na vklad zamítnut (dále jen„ Rozhodnutí“). Žalobkyně namítala, že v řízení před Katastrálním úřadem byla porušena její práva jako účastníka dědického řízení po Zůstaviteli, když vady, pro které byl návrh na vklad zamítnut mohly být odstraněny na výzvu, což Katastrální úřad neučinil, jelikož s žalobkyní nejednal jako s účastnicí řízení, ač ta vstoupila do majetkových i procesních práv zůstavitele.

2. Účastník navrhnul odmítnutí, popřípadě zamítnutí žaloby. Předně namítnul, že žaloba nebyla podána oprávněnou osobou, když žalobkyně v době jejího podání nebyla jedinou účastnicí pozůstalostního řízení po Zůstaviteli; dle účastníka proto nemohla žalobu podat žalobkyně sama. Dále také žalobkyně podala žalobu před tím, než jí bylo doručeno Rozhodnutí a navíc u věcně nepříslušného soudu. Konečně účastník uvedl, že došlo k odstoupení od Kupní smlouvy, které bylo žalobkyni doručeno dne 22. 8. 2021.

3. Soud učinil ze spisu Katastrálního úřadu sp. zn. V [číslo] následující skutková zjištění:

-) Řízení bylo zahájeno návrhem na vklad podaným dne 27. 5. 2019 Zůstavitelem a účastníkem (dále jen„ Návrh“), kterým navrhli vklad vlastnického práva k nemovitostem v [katastrální uzemí] [anonymizováno] parc. [číslo] na podkladě Kupní smlouvy.

-) Rozhodnutím Katastrální úřad zamítnul návrh na vklad vzniku vlastnictví k nemovitostem P: [číslo] k. ú. [ulice] [anonymizováno], P: [anonymizováno] k. ú. [ulice] [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále také jen„ Nemovitosti“) na základě Kupní smlouvy z důvodu, že Kupní smlouva nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad, neboť předmět koupě není ve smlouvě označen v souladu s ustanovením § 8 písm. a) zákona [číslo] Sb, a to kromě parcelního čísla též názvem katastrálního území, ve kterém leží.

-) Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 21. 5. 2020.

4. Z Kupní smlouvy vyplývá, že byla uzavřena mezi účastníkem jako prodávajícím a Zůstavitelem jako kupujícím, kdy předmět koupě je vymezen jako pozemek parc. [číslo] zapsán na [list vlastnictví], to vše v k. ú. [číslo], obec Zadní Třebáň, vedené Katastrálním úřadem pro okr. [obec], Katastrální pracoviště Beroun.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že účastník je v něm ke dni 27. 5. 2019 zapsán jako vlastník pozemků par. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [anonymizováno], obec Zadní Třebáň

6. Odstoupením od Kupní smlouvy ze dne 23. 5. 2019 datovaným dnem 22. 8. 2021 ve spojení s podacím lístkem a výpisem sledování zásilek je prokázáno, že účastník odstoupil od Kupní smlouvy, kdy toto odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne 27. 8. 2021.

7. Usnesením Okresního soudu Praha – západ sp. zn. 20 D 611/2019 z 20. 5. 2020, které nabylo právní moci dne 20. 5. 2020 bylo žalobkyni jako jediné dědičce potvrzeno nabytí dědictví po Zůstaviteli, který zemřel dne 30. 5. 2019.

8. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci takový, že Rozhodnutím byl zamítnut návrh na vklad vzniku vlastnického práva na základě Kupní smlouvy z důvodu, že Kupní smlouva nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad, neboť předmět koupě není ve smlouvě označen v souladu s ustanovením § 8 písm. a) zákona [číslo] Sb, a to kromě parcelního čísla též názvem katastrálního území, ve kterém leží. Rozhodnutí bylo žalobkyni, které bylo pravomocně potvrzeno nabytí dědictví po Zůstaviteli, doručeno dne 21. 5. 2020. V Kupní smlouvě je předmět koupě vymezen jako pozemek parc. [číslo] zapsán na [list vlastnictví], to vše v k. ú. [číslo], [územní celek], vedené Katastrálním úřadem pro okr. [obec], [stát. instituce]. Řízení předcházející vydání Rozhodnutí bylo zahájeno návrhem na vklad podaným dne 27. 5. 2019 Zůstavitelem a účastníkem, kdy žádán byl vklad vlastnického práva k Nemovitostem na podkladě Kupní smlouvy. Účastník od kupní smlouvy odstoupil dne 22. 8. 2021, kdy toto odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne 27. 8. 2021.

9. Dle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Dle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

11. Dle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

12. Dle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

13. Dle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

14. Dle § 250g odst. 1 o. s. ř. Soud žalobu odmítne,

a) byla-li podána opožděně,

b) byla-li podána někým, kdo k žalobě není oprávněn,

c) je-li nepřípustná.

14. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. Žalobkyně je osobu oprávněnou coby právní nástupkyně účastníka vkladového řízení o před Katastrálním úřadem, když tvrdí, že Rozhodnutím tohoto správního orgánu bylo zasaženo do práv jejího právního předchůdce, do kterých vstoupila. Není přitom důvodná námitka účastníka řízení, že žalobkyně nebyla ke dni vydání Rozhodnutí jedinou účastnicí pozůstalostního řízení po Zůstaviteli, podstatné je, že se stala jeho jedinou dědičkou a tím vstoupila zpětně k datu jeho smrti do jeho práv a povinností. Žaloba pak byla podána včas, když se tak stalo dokonce před doručením Rozhodnutí žalobkyni, a tedy dříve, než vůbec začala plynout lhůta stanovená § 247 odst. 1 o. s. ř. Není přitom podstatné, že žaloba byla podána u věcně nepříslušného soudu, když z právní úpravy vyplývá toliko, to že žaloba musí být podána ve stanovené lhůtě, nikoliv už, že by se tak muselo stát u věcně příslušného soudu. Žaloba je současně přípustná, když směřuje proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci vkladu vlastnického práva k nemovitosti, tj. ve věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, a současně právní úprava podání žaloby v této věci nevylučuje.

15. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

16. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

17. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu; jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona (dříve ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu o téže věci.

18. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, než-li civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

19. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu.

20. Dle § 51 katastrálního zákona údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.

21. Dle § 17 odst. 1 katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

22. Smyslem stanovení náležitostí označení nemovitostí v listinách pro zápis do katastru údaji katastru je zajištění srozumitelnosti a určitosti vkladových listin tak, aby nemohlo dojít k záměně s jinou nemovitostí. U případných nedostatků označení nemovitosti jako předmětu právního jednání je pak nutno rozlišit, zda zakládají skutečně vadu umožňující záměnu předmětu právního jednání, nebo zda spočívají jen v jinak nepřesném či neúplném označení tohoto předmětu; o takový případ by šlo tehdy, jestliže by správné označení úkonu bylo zjistitelné podle dalších identifikujících znaků nebo i z celého obsahu právního jednání jeho výkladem, k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. I. ÚS 222/2000 a ze 13. 10. 2004, sp. zn. III. ÚS 447/2003.

23. Ústavní soud ve svém nálezu ze 12. 6. 2002, sp. zn. I. ÚS 321/2000, vyslovil názor, že katastrální úřad by se při zkoumání určitosti právního úkonu měl přidržet obdobných hodnotících kritérií a postupů jako obecný soud, neboť není žádného důvodu, aby určitost právního úkonu byla vykládána v řízení o povolení vkladu jinak. Tato kritéria vycházejí z toho, že určitost právního úkonu se týká jeho obsahové stránky, vztahující se k jeho předmětu (věci, právu atd.), zejména pak k jeho označení takovým způsobem, aby byl nezaměnitelně rozpoznatelný od jiných předmětů.

24. S ohledem na uvedené soud v poměrech projednávané věci zkoumal, zda skutečnost, že Nemovitosti nebyly v Kupní smlouvě označeny názvem katastrálního území„ [ulice] [anonymizováno]“ nýbrž číslem katastrálního území„ [číslo]“, jež je číslem katastrálního území s názvem„ [ulice] [anonymizováno]“ působí neurčitost Kupní smlouvy jako právního jednání. Dospěl přitom k závěru, že uvedená skutečnost neurčitost Kupní smlouvy nepůsobí, neboť je nepochybné, jaké nemovitosti jsou jejím předmětem a nehrozí jejich záměna s nemovitostmi jinými, a to s ohledem na užití jedinečného číselného označení katastrálního území a dále i ve spojení s faktem, že v Návrhu podaném oběma stranami Kupní smlouvy jsou Nemovitosti označeny názvem uvedeného katastrálního území.

25. Ve shora uvedeném ohledu tak Rozhodnutí nebylo správné, nicméně soud uzavřel, že žaloba přesto není důvodná.

26. Jak bylo uvedeno již výše, Nejvyšší soud dovodil ustálený judikatorní závěr, že se soud v řízení podle části páté o. s. ř. může při projednávání žaloby ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí zabývat věcí jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu, tedy jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Katastrální úřad podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona u soukromé vkladové listiny zkoumá, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad. Podle ustanovení § 17 odst. 5 katastrálního zákona zkoumá listinu z výše uvedeného hlediska i na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení. Doloží-li po zahájení vkladového řízení jeho účastník katastrálnímu úřadu, že odstoupil od kupní smlouvy, je to jistě skutečností, která může mít vliv na to, zda obsah předložené vkladové listiny i nadále odůvodňuje navrhovaný vklad. Ačkoli skutečnost, zda obsah vkladové listiny odůvodňuje podaný návrh, katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 věta druhá katastrálního zákon), účinky odstoupení od právního jednání nastávají (v souladu s ustanovením § 2004 odst. 1 o. z.) od počátku a v případě platného odstoupení od smlouvy by se proto kupní smlouva pokládala za zrušenou již ke dni podání návrhu na vklad.

27. Přestože dovolací soud ve své judikatuře vyslovil závěr, že soud se v řízení podle části páté o. s. ř. návrhem ve věci povolení vkladu do katastru nemovitostí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán, a bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán, přičemž v projednávané věci došlo k doručení odstoupení od kupní smlouvy žalobkyni jako právní nástupkyni kupujícího (Zůstavitele) až po rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad, kdy tento argument před katastrálním úřadem nebyl ve vkladovém řízení ani vznesen, a katastrální úřad tudíž v dané věci objektivně nemohl vzít v úvahu tuto skutečnost, soudu je povinen k této okolnosti v tomto řízení přihlédnout, neboť hmotněprávními kritérii, kterými je soud v řízení podle části páté o. s. ř. oprávněn se zabývat v rozsahu, jak se jimi měl a mohl zabývat správní orgán, je zapotřebí rozumět toliko hmotněprávní kritéria z hlediska věcného rozsahu důvodů, které mohou být podkladem pro zamítnutí návrhu na vklad (§ 17 odst. 1 písm. a) - g) katastrálního zákona), nikoli z hlediska časového, zda určitá tvrzení významná ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona byla učiněna ještě před katastrálním úřadem a ten se jimi mohl objektivně zabývat. Oprávnění soudu zabývat se těmito hmotněprávními kritérii nelze z časového hlediska vázat na to, zda již před správním orgánem byly nebo mohly být přezkoumávány jednotlivé skutečnosti významné z hlediska ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) - g) katastrálního zákona, neboť podle ustanovení § 250e odst. 1 o. s. ř. není soud v řízení podle části páté o. s. ř. vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem, a není proto důvod limitovat přezkumnou činnost soudu jen na ty skutečnosti, které byly (či mohly být) z časového hlediska uplatněny již před správním úřadem. Z výše uvedené ustálené judikatury rovněž vyplývá, že projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení podle části páté o. s. ř. nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem, nýbrž nové projednání a meritorní rozhodnutí věci.

28. Soud proto vzal v potaz odstoupení od Kupní smlouvy aniž by přezkoumával jeho platnost, neboť ohledně zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí samotnému katastrálnímu úřadu, a kterými se řídí také následně soud v řízení podle části páté o. s. ř., judikatura dovodila, že soud posuzuje věc vkladu práva do katastru nemovitostí pouze z hledisek, kterými se řídí při rozhodování o návrhu na povolení vkladu katastrální úřad. Soud proto zkoumá listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, nikoliv z hlediska platnosti právního jednání jako takového, ale z hlediska jen některých atributů platnosti, a to formy právního úkonu, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy; ostatní atributy, které by případně mohly způsobit neplatnost smlouvy, soud není oprávněn v tomto řízení řešit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3945/2011, uveřejněný pod číslem 36/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Soud v projednávané věci aplikoval uvedený závěr obdobně v souladu s uvedeným rozhodnutím a nezkoumal platnost odstoupení od Kupní smlouvy, ale pouze k odstoupení od smlouvy přihlédl (srov. ustanovení § 17 odst. 5 katastrálního zákona, podle nějž katastrální úřad přezkoumává skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 § 17 katastrálního zákona také na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení) za účelem posouzení naplnění předpokladu uvedeného v ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona (zda obsah vkladové listiny odůvodňuje navrhovaný vklad), a dospěl k závěru, že vkladová listina za současného stavu nadále neodůvodňuje navrhovaný vklad, aniž by přitom závazně rozhodoval o platnosti tohoto odstoupení od Kupní smlouvy, čímž zároveň reflektoval a nenarušil rozdílný charakter řízení podle části páté o. s. ř. a řízení nalézacího sporného podle části třetí o. s. ř.

29. V řízení před soudem zároveň nevyšlo najevo, že by žalobkyně či účastník zahájili řízení o určení platnosti či neplatnosti odstoupení od smlouvy, není zde tak důvod pro přerušení řízení o žalobě podané ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí podle části páté o. s. ř. (srov. přiměřeně závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3945/2011, uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

30. S ohledem na uvedené tak soud žalobu jako danou nikoliv po právu zamítnul.

31. V bodě II. výroku rozsudku byla plně úspěšnému účastníku přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 12 342 Kč dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou představovány odměnou zástupce žalobce ve výši 9 300 Kč, tj. za 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání ze dne 3.9.2021) po 3 100 Kč podle ustanovení § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) Vyhlášky, náhradou hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 900 Kč, tj. za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 Vyhlášky, a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady zástupce žalobce ve výši 2 142 Kč.