# 263/2024 Sb. - zákon o veřejných kulturních institucích - Název: Zákon o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích) - Úplná citace: Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích) - Stav: Platný - Znění: Aktuální znění - ELI: /eli/cz/sb/2024/263/2025-01-01 - Datum vyhlášení: 12. 9. 2024 - Účinnost od: 1. 1. 2025 - Částka: 263/2024 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - VEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE - HLAVA I - Základní ustanovení - § 1 - § 2 - HLAVA II - Zřízení a vznik veřejné kulturní instituce - § 3 - § 4 - HLAVA III - Přeměna a zrušení veřejné kulturní instituce - § 5 - § 6 - § 7 - HLAVA IV - Práva a povinnosti zřizovatele - § 8 - § 9 - § 10 - HLAVA V - Orgány veřejné kulturní instituce - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - § 15 - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 - § 24 - HLAVA VI - Hospodaření veřejné kulturní instituce - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - HLAVA VII - Majetek veřejné kulturní instituce - § 32 - § 33 - § 34 - § 35 - § 36 - § 37 - § 38 - § 39 - HLAVA VIII - Přeměna příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce - § 40 - § 41 - § 42 - HLAVA IX - Rejstřík veřejných kulturních institucí - § 43 - § 44 - § 45 - § 46 - HLAVA X - Společná ustanovení - § 47 - § 48 - ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o účetnictví - § 49 - ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů - § 50 - ČÁST ČTVRTÁ - Změna rozpočtových pravidel - § 51 - ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - § 52 - ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o finanční kontrole - § 53 - ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti - § 54 - ČÁST OSMÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě - § 55 - ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů - § 56 - ČÁST DESÁTÁ - Změna zákoníku práce - § 57 - ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna katastrálního zákona - § 58 - ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině - § 59 - ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o registru smluv - § 60 - ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - § 61 - ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí - § 62 - ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o evidenci skutečných majitelů - § 63 - ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST - § 64 263 ZÁKON ze dne 22. srpna 2024 o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ## ČÁST PRVNÍ - VEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE ## HLAVA I - Základní ustanovení ## § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) účel a činnost veřejné kulturní instituce, b) zřízení a vznik veřejné kulturní instituce, c) postavení zřizovatele a působnost orgánů veřejné kulturní instituce, d) hospodaření a nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a e) další záležitosti týkající se postavení veřejné kulturní instituce. ## § 2 Účel a činnost veřejné kulturní instituce (1) Veřejná kulturní instituce je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury. (2) Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejná kulturní instituce může vykonávat i vedlejší činnost, pokud jí není ohrožena kvalita, rozsah nebo dostupnost hlavní činnosti. (3) Název veřejné kulturní instituce obsahuje označení veřejná kulturní instituce, které může být nahrazeno zkratkou v. k. i.. Jiné osoby nesmějí ve svém jménu toto označení používat. (4) Financování veřejné kulturní instituce musí být v souladu s předpisy upravujícími veřejnou podporu. ## HLAVA II - Zřízení a vznik veřejné kulturní instituce ## § 3 Zřízení veřejné kulturní instituce (1) Veřejná kulturní instituce může být zřízena pouze Českou republikou, jedním územním samosprávným celkem, nebo společně více územními samosprávnými celky. Česká republika může zřídit veřejnou kulturní instituci jen s předchozím souhlasem vlády. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné kulturní instituce ministerstvo, které vláda určí. Zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, mají práva a povinnosti zřizovatele všichni. (2) Veřejná kulturní instituce se zřizuje vydáním zřizovací listiny, která obsahuje alespoň a) název zřizovatele, popřípadě zřizovatelů, b) název a sídlo veřejné kulturní instituce, c) účel vymezením předmětu její hlavní činnosti, popřípadě i předmětu vedlejší činnosti, d) určení základní organizační struktury veřejné kulturní instituce a případné určení jejích organizačních složek, e) vymezení vkládaného majetku nebo svěřovaného majetku, f) určení období, na které se schvaluje finanční plán, (dále jen plánovací období) a vymezení jeho základních obsahových náležitostí, g) zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, způsob, jakým se tyto územní samosprávné celky podílejí na financování veřejné kulturní instituce, a výši tohoto podílu nebo způsob jeho určení, kdo za zřizovatele jedná a pravidla přechodu likvidačního zůstatku na jednotlivé zřizovatele, h) počet členů správní rady a dozorčí rady, jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, jejich prvních členů; jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, prvního revizora, pokud se zřizuje místo dozorčí rady, i) jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, osoby pověřené zřizovatelem vykonáváním funkce ředitele do doby jmenování prvního ředitele, j) pravidla pro výběr kandidátů navrhovaných do funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora, a požadavky na výkon funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora, k) způsob určení osoby nebo osob, které mají právo navrhovat kandidáty pro jmenování do správní rady, (dále jen osoba s nominačním právem), l) počet členů správní rady jmenovaných z kandidátů navržených osobou s nominačním právem, popřípadě způsob stanovení pravidel pro tvorbu a předkládání listiny kandidátů, m) výši a způsob tvorby rezervního fondu, sociálního fondu a fondu reprodukce majetku, popřípadě i jiných fondů, n) způsob financování veřejné kulturní instituce. (3) Zřizovací listina může určit, že působnost dozorčí rady nebo revizora vykonává správní rada. V takovém případě se ustanovení odstavce 2 písm. h) a j) o dozorčí radě a revizorovi nepoužijí. Zřídí-li veřejná kulturní instituce orgány neuvedené v tomto zákoně, vymezí zřizovací listina jejich působnost, počet členů a způsob ustavování. (4) Po vzniku veřejné kulturní instituce může zřizovatel měnit zřizovací listinu po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. Při každé změně zřizovací listiny vyhotoví zřizovatel úplné znění zřizovací listiny a uloží je do sbírky listin podle § 45. ## § 4 Vznik veřejné kulturní instituce Veřejná kulturní instituce vzniká dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí. V návrhu na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. ## HLAVA III - Přeměna a zrušení veřejné kulturní instituce Zvláštní ustanovení o přeměně veřejné kulturní instituce ## § 5 (1) K přeměně veřejné kulturní instituce může dojít fúzí nebo rozdělením rozštěpením se vznikem nových veřejných kulturních institucí. Osobami zúčastněnými na přeměně a nástupnickými osobami mohou být pouze veřejné kulturní instituce. Dochází-li k přeměně, jíž se účastní veřejná kulturní instituce, jejímž zřizovatelem je Česká republika, mohou být zúčastněnými osobami na přeměně pouze veřejné kulturní instituce, jejichž zřizovatelem je Česká republika. (2) O fúzi veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel každé zúčastněné veřejné kulturní instituce po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. O rozdělení veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. (3) Je-li veřejná kulturní instituce zanikající osobou při rozdělení po dni, kdy podala žádost o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, státního fondu nebo z prostředků územního samosprávného celku, do dne následujícího po dni skončení doby udržitelnosti financovaného projektu, rozhodne zřizovatel o tom, na kterou z nástupnických veřejných kulturních institucí přecházejí práva a povinnosti související s prostředky, které byly nebo mají být poskytnuty. ## § 6 (1) Přílohou rozhodnutí o přeměně, při níž dochází ke zřízení a vzniku veřejné kulturní instituce, je i zřizovací listina vznikající veřejné kulturní instituce. Přílohou rozhodnutí o sloučení může být i změna zřizovací listiny jiné nástupnické veřejné kulturní instituce. (2) Věřitelé veřejných kulturních institucí zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do rejstříku veřejných kulturních institucí stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká. (3) Nástupnické veřejné kulturní instituce při přeměně rozdělením ručí za dluhy, jež na ně přešly v důsledku rozdělení, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši dluhů, které na ně v důsledku rozdělení přešly. Částku, do níž nástupnická veřejná kulturní instituce ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány a oprávněny společně a nerozdílně. (4) Rozhodnutí o přeměně může určit, který majetek, práva a povinnosti zanikající veřejné kulturní instituce přechází ke dni účinnosti přeměny na zřizovatele zanikající veřejné kulturní instituce; zřizovatel pak ručí za dluhy zanikající veřejné kulturní instituce vzniklé do účinnosti přeměny, a to do výše hodnoty majetku snížené o výši dluhů, který na něj přešel podle tohoto odstavce. Částku, do níž zřizovatel ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení. (5) Účinnost přeměny veřejné kulturní instituce nastává dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí. ## § 7 Zvláštní ustanovení o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací (1) Po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou může zřizovatel rozhodnout o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací. (2) Likvidátora veřejné kulturní instituce povolá zřizovatel. (3) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu veřejné kulturní instituce v rozsahu nutném pro vyrovnání dluhů veřejné kulturní instituce. Nevysloví-li s tím ten, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil, souhlas, není chráněný majetek podle § 36 součástí likvidační podstaty. Zrušením veřejné kulturní instituce zaniká právo hospodaření se svěřeným majetkem; ustanovení občanského zákoníku o skončení správy cizího majetku se použijí přiměřeně. (4) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných kulturních institucí na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou zřizovatel určí. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce likvidační zůstatek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Je-li součástí likvidačního zůstatku věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k takové věci přešlo. (5) Chráněný majetek podle § 36 přejde dnem vstupu do likvidace na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou určí zřizovatel. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo. (6) Soud zruší veřejnou kulturní instituci s likvidací na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, a to také v případě, že přes výzvu soudu a) nebyly ustaveny nebo obsazeny všechny orgány veřejné kulturní instituce nebo nejsou schopny se usnášet po dobu delší než 6 měsíců, b) v posledních 12 měsících existence veřejné kulturní instituce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady nebo dozorčí rady, c) veřejná kulturní instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 12 měsíců, nebo d) veřejná kulturní instituce používá příjmy ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem. ## HLAVA IV - Práva a povinnosti zřizovatele ## § 8 Postavení zřizovatele (1) Zřizovatel rozhoduje o věcech stanovených zákonem nebo zřizovací listinou. (2) Zanikne-li zřizovatel, přecházejí zřizovatelská práva a povinnosti na jeho právního nástupce. ## § 9 Financování veřejné kulturní instituce (1) Zřizovatel zajišťuje financování činnosti veřejné kulturní instituce ve výši a za dalších podmínek stanovených finančním plánem. Finanční plán schvaluje zřizovatel na základě návrhu veřejné kulturní instituce, který zřizovateli předloží ředitel po projednání se správní radou. Finanční plán obsahuje alespoň výdaje a příjmy související s hlavní a vedlejší činností v členění na hlavní činnost a vedlejší činnost. (2) Zřizovatel uzavírá s veřejnou kulturní institucí, kterou zřídil, smlouvu o poskytnutí prostředků na výkon činnosti v souladu se schváleným finančním plánem a rozpočtem veřejné kulturní instituce. Je-li zřizovatelů více, uzavírají takovou smlouvu všichni zřizovatelé. Tato smlouva obsahuje alespoň a) označení zřizovatele nebo zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce, b) vymezení činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou jsou prostředky poskytovány, c) výši prostředků a jejich rozdělení v jednotlivých letech plánovacího období včetně termínů a způsobu jejich poskytování, d) způsob vyúčtování prostředků, e) způsob kontroly ze strany zřizovatele, f) případné podrobnější podmínky finančního zajištění činnosti veřejné kulturní instituce včetně možnosti zřizovatele odchýlit se od schváleného finančního plánu. (3) Ředitel předloží návrh finančního plánu zřizovateli alespoň 9 měsíců před uplynutím plánovacího období, na které byl schválen předchozí finanční plán. Plánovací období je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina plánovací období kratší. Zřizovatel schválí finanční plán na další plánovací období nejpozději 3 měsíce před koncem stávajícího plánovacího období. (4) Neschválí-li zřizovatel finanční plán podle odstavce 3, finančně zajistí činnost veřejné kulturní instituce v dalším plánovacím období podle naposledy schváleného finančního plánu nebo postupuje podle § 7. (5) Finanční plán pro první plánovací období po zřízení veřejné kulturní instituce nebo po změně právní formy z příspěvkové organizace na veřejnou kulturní instituci vyhotoví a schválí zřizovatel před zápisem veřejné kulturní instituce do rejstříku veřejných kulturních institucí. ## § 10 Spolupráce při financování veřejné kulturní instituce (1) Česká republika může uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou společně alespoň 2 územními samosprávnými celky veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato smlouva musí být uzavřena písemně na dobu nejvýše 3 let a musí obsahovat alespoň a) označení zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce, b) vymezení hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou je dotace poskytována, c) výši dotace a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování, d) způsob vyúčtování dotace, e) způsob kontroly ze strany České republiky, včetně případné účasti zástupců České republiky ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce. (2) Územní samosprávný celek může podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou Českou republikou veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato veřejnoprávní smlouva musí obsahovat kromě náležitostí podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků alespoň způsob kontroly ze strany územního samosprávného celku, včetně případné účasti jeho zástupců ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce. (3) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 1 přihlíží Česká republika zejména k významu poskytování veřejných kulturních služeb v regionu a k jejich kvalitě a k rozvoji kulturního života v regionu. Při uzavírání smlouvy podle odstavce 2 postupuje územní samosprávný celek obdobně. (4) Při uzavírání smlouvy podle odstavců 1 a 2 dále poskytovatel vždy hodnotí alespoň a) kvalitu poskytovaných veřejných kulturních služeb, jejich společenskou potřebnost a předpokládaný přínos, b) územní, časovou, ekonomickou a fyzickou dostupnost veřejných kulturních služeb, c) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti, d) vybavenost veřejné kulturní instituce, e) poskytování veřejných kulturních služeb v předchozích letech. ## HLAVA V - Orgány veřejné kulturní instituce Ředitel ## § 11 (1) Ředitel je statutárním orgánem veřejné kulturní instituce. (2) Ředitel vykonává zejména činnosti určené tímto zákonem nebo zřizovací listinou a dále rozhoduje o všech záležitostech veřejné kulturní instituce, pokud nejsou tímto zákonem nebo zřizovací listinou vyhrazeny do působnosti jiného orgánu nebo zřizovatele. Svou funkci vykonává vždy s péčí řádného hospodáře. (3) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady v téže veřejné kulturní instituci. (4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která je a) plně svéprávná a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (5) Občan České republiky dokládá splnění podmínky bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b) výpisem z rejstříku trestů a výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který není občanem České republiky, dokládá splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který je nebo byl občanem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné rejstříku trestů doložit splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu. Výpisy dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát takové výpisy, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. (6) Výkon funkce ředitele zaniká a) uplynutím funkčního období, b) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného, c) odstoupením, d) odvoláním, e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého ředitel přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b), nebo f) omezením svéprávnosti. ## § 12 (1) Funkční období ředitele je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina funkční období delší. (2) Ředitel je oprávněn účastnit se zasedání správní rady a dozorčí rady. (3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s ředitelem smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce včetně odměny za výkon této funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá pověřený člen správní rady. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Správní rada ## § 13 (1) Správní rada při výkonu své činnosti dbá na naplňování hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na zachování účelu, k němuž byla veřejná kulturní instituce zřízena, a na řádné hospodaření s majetkem, který veřejná kulturní instituce vlastní nebo který jí byl svěřen. (2) Do působnosti správní rady patří a) jmenování a odvolání ředitele, b) schvalování pravidel odměňování ředitele a smlouvy o výkonu funkce ředitele, c) schvalování organizačního uspořádání veřejné kulturní instituce, d) schvalování nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě, e) projednávání finančního plánu a každoročního plánu úkolů veřejné kulturní instituce předloženého ředitelem, f) schvalování řádné a mimořádné účetní závěrky, výroční zprávy a rozpočtu veřejné kulturní instituce, g) schvalování smlouvy o poskytnutí prostředků na výkon činnosti podle § 9 odst. 2, h) schvalování vnitřních předpisů veřejné kulturní instituce, u nichž tak stanoví zřizovací listina, i) rozhodování o dalších záležitostech svěřených do její působnosti tímto zákonem nebo zřizovací listinou. ## § 14 (1) Správní rada má nejméně 3 členy, přičemž počet členů musí být dělitelný třemi. (2) Členství ve správní radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím v dozorčí radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci. (3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem správní rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem správní rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel po předchozím projednání se zřizovatelem. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen správní rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen správní rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi správní rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce. ## § 15 (1) Členové správní rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. (2) Předseda svolává a řídí zasedání správní rady podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Ze závažných důvodů může být zasedání správní rady svoláno ředitelem. (3) Zasedání správní rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové dozorčí rady a zástupce zřizovatele, kterým musí být uděleno slovo, pokud o ně požádají. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání správní rady pouze s jejím souhlasem. (4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání správní rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (5) O průběhu zasedání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání správní rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové správní rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách. ## § 16 Správní rada může přijímat rozhodnutí per rollam. Namísto svolání podle § 15 odst. 2 předseda správní rady zašle členům správní rady návrh rozhodnutí správní rady a podklady pro rozhodnutí jednotlivých členů správní rady a stanoví jim přiměřenou lhůtu pro doručení vyjádření. Pokud se člen správní rady ve stanovené lhůtě nevyjádří, platí, že se zdržel hlasování. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je k rozhodnutí správní rady třeba souhlasu většiny všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. ## § 17 (1) Členy správní rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Nejméně jednu třetinu členů jmenuje výběrem z listiny kandidátů předložené zřizovateli osobou s nominačním právem, jinak se ke jmenování nepřihlíží. Dojde-li ke jmenování nového člena správní rady, k jeho volbě se nepřihlíží, není-li dodržen poměr podle věty druhé. (2) Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem správní rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy; ustanovení odstavců 1, 6 a § 14 odst. 1 se v tomto případě nepoužijí. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena správní rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti. (3) Členem správní rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je a) plně svéprávná a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro doložení podmínky bezúhonnosti se § 11 odst. 5 použije obdobně. (4) Osobami s nominačním právem jsou osoby působící v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb souvisejících s hlavní činností veřejné kulturní instituce nebo v oblasti kulturní, vědecké nebo vzdělávací a vybrané v souladu s určením uvedeným ve zřizovací listině. Seznam osob s nominačním právem uloží zřizovatel do sbírky listin. Osobou zařazenou do seznamu osob s nominačním právem vyrozumí zřizovatel o jejím zařazení na seznam bez zbytečného odkladu. (5) Zřizovatel oznámí svůj záměr jmenovat člena správní rady, který má být jmenován výběrem z listiny kandidátů, osobě s nominačním právem nejméně 40 dnů předem. Osoba s nominačním právem doručí zřizovateli listinu kandidátů podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne doručení takového oznámení. Zřizovatel nesmí jmenovat člena správní rady před uplynutím této lhůty; k takovému jmenování se nepřihlíží. Zřizovatel nepřihlíží ke kandidátní listině, která mu nebyla doručena ve stanovené lhůtě, a je oprávněn jmenovat člena správní rady podle svého uvážení, přičemž se odstavec 1 věta druhá nepoužije. (6) Funkční období člena správní rady je 6 let; to neplatí o prvním funkčním období prvních členů správní rady a funkčním období členů jmenovaných na místo jiného člena podle § 18 odst. 4. Každé 2 roky se obměňuje jedna třetina členů správní rady. Délka funkčního období členů v prvním funkčním období se stanoví tak, aby toto pravidlo bylo dodrženo, s tím, že rozdělení prvních členů správní rady do jednotlivých třetin se určí losem. Zřizovací listina může stanovit jinou délku funkčního období a jiná pravidla pro obměnu členů správní rady, takto stanovená délka funkčního období nesmí být kratší než 4 roky. ## § 18 (1) Členství ve správní radě zaniká a) uplynutím funkčního období, b) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného, c) odstoupením, d) odvoláním, e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen správní rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 17 odst. 3 písm. b), nebo f) omezením svéprávnosti. (2) Nevymezí-li zřizovací listina, že lze odvolat člena správní rady bez uvedení důvodu, může jej zřizovatel odvolat pouze v případě, že člen správní rady porušil závažně nebo opakovaně zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis. (3) Člena správní rady jmenovaného na návrh osoby s nominačním právem a člena správní rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle § 17 odst. 2 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby, ledaže jsou dány důvody podle odstavce 2. (4) Zanikne-li členovi správní rady členství ve správní radě před koncem jeho funkčního období, jmenuje zřizovatel nového člena správní rady do 3 měsíců. V takovém případě končí funkční období nového člena správní rady ke konci funkčního období člena správní rady, jehož členství zaniklo. Dozorčí rada ## § 19 (1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem veřejné kulturní instituce. (2) Zřizovací listina může stanovit, že působnost dozorčí rady vykonává revizor; ustanovení § 3 odst. 3 není dotčeno. Na postavení revizora se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o členovi dozorčí rady s výjimkou § 21 odst. 1 věty druhé. ## § 20 (1) Dozorčí rada má nejméně 3 členy. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí zasedání dozorčí rady, a místopředsedu. (2) Předseda svolává a řídí zasedání dozorčí rady podle potřeby. Ze závažných důvodů může být zasedání dozorčí rady svoláno ředitelem nebo zřizovatelem. (3) Zasedání dozorčí rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové správní rady a zástupce zřizovatele. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání dozorčí rady pouze s jejím souhlasem. Dozorčí rada může přijímat rozhodnutí per rollam; ustanovení § 16 se použije obdobně. (4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání dozorčí rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (5) O průběhu zasedání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové dozorčí rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách. ## § 21 (1) Členy dozorčí rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem dozorčí rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena dozorčí rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti. (2) Členem dozorčí rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je a) plně svéprávná a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro doložení podmínky bezúhonnosti se § 11 odst. 5 použije obdobně. (3) Funkční období členů dozorčí rady je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina jinak. (4) Členství v dozorčí radě zaniká a) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného, b) uplynutím funkčního období, c) odstoupením, d) odvoláním, e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen dozorčí rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b), nebo f) omezením svéprávnosti. (5) Člena dozorčí rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle odstavce 1 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby. (6) Členství v dozorčí radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím ve správní radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci. ## § 22 Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem dozorčí rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem dozorčí rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen dozorčí rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen dozorčí rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi dozorčí rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce. ## § 23 (1) Dozorčí rada a) dohlíží na činnost ředitele, správní rady a popřípadě vedoucích organizačních složek, jsou-li zřízeny, b) dohlíží na nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a s majetkem, který byl veřejné kulturní instituci svěřen, plnění rozpočtu a hospodárnost, efektivitu a účelnost hospodaření, c) schvaluje nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě, d) rozhoduje o udělení předchozího souhlasu pro investici do svěřeného majetku podle § 39 odst. 1, e) nahlíží do obchodních knih, účetních knih, dalších účetních záznamů včetně účetních dokladů a účetních závěrek, a jiných dokumentů, a kontroluje tam obsažené údaje, f) přezkoumává účetní závěrku, výroční zprávu, návrh na použití kladného výsledku hospodaření nebo na úhradu ztráty veřejné kulturní instituce a předkládá své závěry správní radě, řediteli a zřizovateli, g) nejméně pololetně podává zprávu o své činnosti správní radě, řediteli a zřizovateli, h) vykonává kontrolní a jiné činnosti, které jí svěřuje tento zákon nebo zřizovací listina. (2) Dozorčí rada, pokud byla zřízena, dává předchozí souhlas k právním jednáním, a) kterými veřejná kulturní instituce nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc, nevyhradil-li si tuto pravomoc zřizovatel ve zřizovací listině, b) kterými veřejná kulturní instituce nabývá nebo zcizuje movitou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu nebo k ní zřizuje věcné břemeno nebo předkupní právo, pokud je její cena v daném místě a čase obvyklá vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, c) o nichž tak stanoví zřizovací listina. (3) Souhlas podle odstavce 2 písm. a) a b) je podmínkou platnosti právního jednání. (4) Dozorčí rada je dále oprávněna a) svolat mimořádné zasedání správní rady, jsou-li k tomu závažné důvody nebo je-li to v zájmu zřizovatele, b) podat správní radě návrh na odvolání ředitele, pokud závažně nebo opakovaně porušil zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis, c) pověřit svého člena jednáním za veřejnou kulturní instituci při uplatňování práva na náhradu škody vůči řediteli nebo členovi správní rady, včetně zastoupení veřejné kulturní instituce v souvisejícím řízení před orgánem veřejné moci. (5) Dozorčí rada je povinna bezodkladně upozornit správní radu a zřizovatele na porušení právních předpisů, soudních nebo správních rozhodnutí nebo zřizovací listiny, na nehospodárné postupy, popřípadě na další závažné nedostatky v činnosti veřejné kulturní instituce nebo jejích orgánů. ## § 24 Zákaz konkurence (1) Ředitel, člen správní rady a člen dozorčí rady nesmí bez souhlasu toho, kdo jej do funkce ve veřejné kulturní instituci jmenoval, a) vykonávat činnost shodnou nebo související s hlavní činností veřejné kulturní instituce ani vstupovat s veřejnou kulturní institucí do vztahů obchodní povahy, ani zprostředkovávat vztahy obchodní povahy veřejné kulturní instituce pro jiného, nestanoví-li zřizovací listina jinak; za vztah obchodní povahy se nepovažuje pracovněprávní vztah nebo právní vztah podle autorského zákona, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby výkon podnikatelské činnosti související s činností veřejné kulturní instituce, nestanoví-li zřizovací listina jinak, c) vykonávat činnost jako člen statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti; zřizovací listina může stanovit, že takového souhlasu není třeba. (2) V případě, že dojde k porušení zákazu konkurence podle odstavce 1, je osoba, která tento zákaz porušila, povinna vydat prospěch z činnosti, při které porušila zákaz konkurence, veřejné kulturní instituci, anebo převést tomu odpovídající práva na veřejnou kulturní instituci. (3) Práva veřejné kulturní instituce podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u osoby, která porušila zákaz konkurence, do 12 měsíců ode dne, kdy se veřejná kulturní instituce o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději však uplynutím 3 let od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. ## HLAVA VI - Hospodaření veřejné kulturní instituce ## § 25 (1) Veřejná kulturní instituce zřízená územním samosprávným celkem hospodaří se svěřeným majetkem, s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Veřejná kulturní instituce zřízená Českou republikou hospodaří s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Majetek, s nímž hospodaří, musí veřejná kulturní instituce využívat k účelu, ke kterému byla podle zřizovací listiny zřízena. (2) Kladný rozdíl příjmů a výdajů veřejné kulturní instituce vytvořený z hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti musí být použit na financování její hlavní činnosti nebo převeden do fondů zřízených v souladu s tímto zákonem a zřizovací listinou. ## § 26 Rozpočet (1) Veřejná kulturní instituce hospodaří v rámci svého rozpočtu. Rozpočet veřejné kulturní instituce je sestavován jako vyrovnaný nebo přebytkový. (2) Rozpočtovým obdobím je kalendářní rok, nestanoví-li zřizovací listina, že rozpočtovým obdobím je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců začínajících prvního dne jiného měsíce, než je leden. (3) Příjmy veřejné kulturní instituce tvoří zejména a) dotace nebo příspěvky od zřizovatele na zajištění hlavní činnosti, b) jiné dotace nebo příspěvky z veřejných rozpočtů, c) příjmy z hlavní činnosti, d) příjmy z vedlejší činnosti, e) příjmy z hospodaření se svěřeným majetkem, f) příjmy z vlastního majetku, g) dary, h) dědictví. (4) Výdaje veřejné kulturní instituce tvoří zejména výdaje na a) hlavní činnost, b) vedlejší činnost, c) správu, údržbu svěřeného majetku a na investice do svěřeného majetku, d) správu, údržbu vlastního majetku a na investice do vlastního majetku, e) správu a údržbu dalšího majetku, který užívá. (5) Návrh rozpočtu veřejné kulturní instituce a jeho změny schvaluje správní rada v souladu s finančním plánem podle § 9. Neschválí-li správní rada rozpočet před prvním dnem rozpočtového období, řídí se hospodaření veřejné kulturní instituce do jeho schválení rozpočtem schváleným pro předchozí rozpočtové období. Přitom v každém čtvrtletí může veřejná kulturní instituce vynaložit nejvýše jednu čtvrtinu celkových výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtové období. Vyšší výdaje lze vynaložit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením výdajů stanovených jiným právním předpisem, na základě vykonatelného rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo v případě odstranění následků zásahu vyšší moci. Fondy veřejné kulturní instituce ## § 27 Veřejná kulturní instituce vytváří rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku. Vedle náležitostí a podmínek stanovených tímto zákonem určí výši a způsob tvorby fondů zřizovací listina, přičemž podrobnější pravidla nakládání s fondy může stanovit správní rada vnitřním předpisem. Veřejná kulturní instituce vytváří též další fondy, stanoví-li tak zřizovací listina. Zůstatky peněžních fondů se po skončení rozpočtového období převádějí do rozpočtového období následujícího. ## § 28 (1) Zdrojem rezervního fondu je příděl peněžních prostředků z kladného rozdílu příjmů a výdajů z hlavní činnosti a vedlejší činnosti za rozpočtové období, jenž nebyl určen na financování hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti v bezprostředně nadcházejícím období ani nebyl převeden do jiných fondů veřejné kulturní instituce. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary. *Zobrazeno prvních 250 z 481 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2024/263)