# 150/2017 Sb. - zákon o zahraniční službě

- Název: Zákon o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
- Úplná citace: Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/2017/150/2025-12-09
- Datum vyhlášení: 22. 5. 2017
- Účinnost od: 1. 7. 2017
- Částka: 52/2017

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - ZAHRANIČNÍ SLUŽBA
- HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
- § 1
- § 2
- § 3
- HLAVA II - POSTAVENÍ, ZŘIZOVÁNÍ A RUŠENÍ ZASTUPITELSKÉHO ÚŘADU
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- § 8
- § 9
- § 10
- HLAVA III - Udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů a dalších subjektů
- § 10a
- § 10b
- § 10c
- § 10d
- HLAVA IV - VÝKON ZAHRANIČNÍ SLUŽBY
- § 11
- § 12
- § 13
- § 14
- § 15
- HLAVA V - VÝKON KONZULÁRNÍ SLUŽBY
- Díl 1 - Výkon konzulárních činností
- § 16
- § 17
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- Díl 2 - Poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům
- § 24
- § 25
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- § 31
- Díl 3 - Poskytování konzulární ochrany prostřednictvím vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie
- Oddíl 1 - Vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie nezastoupeným občanům
- § 31a
- § 31b
- § 31c
- § 31d
- § 31e
- § 31f
- § 31g
- Oddíl 2 - Součinnost při vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie občanům a jejich rodinným příslušníkům
- § 31h
- § 31i
- Oddíl 3 - Nakládání s neplatným náhradním cestovním dokladem Evropské unie a jeho kopií
- § 31j
- § 31k
- § 31l
- § 31m
- HLAVA VI - SLUŽEBNÍ A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY V SOUVISLOSTI S VÝKONEM ZAHRANIČNÍ SLUŽBY
- Díl 1 - Vznik a změny služebního a pracovního poměru v ministerstvu a zaměstnávání dalších osob
- § 32
- § 33
- § 34
- § 35
- § 36
- § 37
- § 38
- § 39
- § 40
- § 41
- § 42
- § 43
- § 44
- § 45
- Díl 2 - Systemizace
- § 46
- Díl 3 - Povinnosti a práva diplomatických, administrativních a technických pracovníků
- § 47
- § 47a
- § 48
- § 49
- Díl 4 - Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a překážky v práci na straně zaměstnance
- § 50
- § 51
- § 52
- Díl 5 - Platové náležitosti a další plnění
- § 53
- § 54
- § 55
- Díl 6 - Vzdělávání v oblasti zahraniční služby
- § 56
- HLAVA VII - SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
- § 58
- § 58a
- § 59
- HLAVA VIII - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
- § 60
- ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní službě
- § 61
- § 67b
- ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
- § 62
- ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
- § 63
- ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
- § 64

150
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017
o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

## ČÁST PRVNÍ - ZAHRANIČNÍ SLUŽBA

## HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

## § 1

Předmět úpravy a rozsah působnosti

(1) Tento zákon upravuje

a) zásady a způsob výkonu zahraniční služby,

b) postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí (dále jen zastupitelský úřad) a jejich činnost,

c) udělování a odnímání souhlasu se zřízením diplomatických misí a konzulárních úřadů cizích států a úřadoven mezinárodních organizací nebo institucí v České republice (dále jen cizí zastupitelský úřad), zastoupení veřejných institucí založených podle práva cizího státu a zastoupení entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem,

d) výkon konzulární služby,

e) služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby,

f) přiznávání, propůjčování a odebírání diplomatických a konzulárních hodností.

(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie (dále jen nezastoupený občan).

## § 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zahraniční službou činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, vykonávaná v Ministerstvu zahraničních věcí (dále jen ministerstvo),

b) službou v zahraničí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým nebo administrativním pracovníkem na služebním působišti v zahraničí,

c) službou v ústředí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým pracovníkem na služebním působišti v České republice,

d) konzulární službou zahraniční služba, jejímž předmětem jsou činnosti podle hlavy V,

e) prací v zahraničí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v zahraničí,

f) prací v ústředí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v České republice,

g) diplomatickým pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo ve výjimečných případech zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu s výjimkou činností podle písmene h), zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako diplomatické místo,

h) administrativním pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu v oblasti administrativních činností, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní místo,

i) konzulárním úředníkem diplomatický nebo administrativní pracovník vykonávající činnosti podle hlavy V,

j) honorárním konzulárním úředníkem fyzická osoba, která není ve služebním, pracovním ani jiném obdobném poměru k ministerstvu, pověřená výkonem některých konzulárních činností podle hlavy V,

k) technickým pracovníkem zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající pomocné, servisní nebo manuální práce související se zahraniční službou, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako technické místo,

l) členem rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen partner), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun; jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v domácnosti.

## § 3

Zásady výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční služba je vykonávána zejména v souladu se zásadami

a) věrnosti České republice,

b) profesionality,

c) nedělitelnosti,

d) dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie.

(2) Při zajišťování výkonu zahraniční služby státní tajemník ministerstva dbá na dodržování kariérního systému zahraniční služby a střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí.

## HLAVA II - POSTAVENÍ, ZŘIZOVÁNÍ A RUŠENÍ ZASTUPITELSKÉHO ÚŘADU

## § 4

Zastupitelský úřad

(1) Zastupitelský úřad je organizační útvar ministerstva2) zřízený za účelem plnění úkolů služby v zahraničí.

(2) Zastupitelskými úřady jsou

a) velvyslanectví,

b) stálá mise při mezinárodní organizaci (dále jen stálá mise),

c) konzulární úřad,

d) zvláštní mise,

e) styčný úřad nebo kancelář.

(3) Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále jen ministr) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. a), b) a e) informuje ministr vládu České republiky (dále jen vláda).

(4) Ministr stanoví rozsah činnosti zastupitelského úřadu, včetně toho, zda bude tuto činnost vykonávat pro více států, popřípadě též vymezí rozsah výkonu činností podle hlav IV a V.

(5) Ruší-li ministr zastupitelský úřad, stanoví, který zastupitelský úřad nebo úřady budou vykonávat činnost rušeného zastupitelského úřadu, popřípadě v jakém rozsahu bude tento zastupitelský úřad nebo úřady vykonávat činnosti podle hlav IV a V dosud vykonávané rušeným zastupitelským úřadem.

## § 5

Velvyslanectví

Velvyslanectví plní ve vztahu ke státu, ve kterém je zřízeno, případně i ve vztahu k dalším státům (dále jen přijímající stát), funkce diplomatické mise podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána3), zejména

a) zastupuje Českou republiku v přijímajícím státě,

b) prosazuje a chrání zájmy České republiky a jejích občanů v přijímajícím státě,

c) vede jednání s vládou přijímajícího státu,

d) zjišťuje situaci a podmínky v přijímajícím státě, včetně otázek týkajících se záležitostí Evropské unie, a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,

e) prosazuje cíle zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky,

f) podporuje vztahy mezi Českou republikou a přijímajícím státem a rozvoj hospodářských, kulturních, vědeckých a jiných styků,

g) v případě uvedeném v § 10 odst. 2 plní též funkce stálé mise.

## § 6

Stálá mise

(1) Stálá mise plní ve vztahu k mezinárodní organizaci, při které je zřízena, funkce diplomatické mise, zejména

a) zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci,

b) prosazuje a chrání zájmy České republiky v mezinárodní organizaci,

c) vede jednání s orgány a představiteli mezinárodní organizace,

d) vede jednání s představiteli členských států, kteří zastupují jednotlivé členské státy v mezinárodní organizaci,

e) zjišťuje situaci v mezinárodní organizaci, sleduje její činnost a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,

f) podporuje vztahy a rozvoj styků mezi Českou republikou a mezinárodní organizací.

(2) Stálá mise zastupuje Českou republiku a prosazuje její zájmy v aktivitách bezprostředně souvisejících s členstvím v mezinárodní organizaci, které se konají mimo rámec mezinárodní organizace, a informuje o těchto aktivitách příslušné státní orgány České republiky.

## § 7

Konzulární úřad

(1) Konzulárními úřady jsou

a) generální konzulát,

b) konzulát,

c) konzulární jednatelství,

d) konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem.

(2) Konzulární úřad plní ve vztahu k přijímajícímu státu funkce podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4).

(3) Konzulární úřad plní i další funkce uvedené v § 5 v rozsahu stanoveném ministrem podle § 4 odst. 4 a 5.

(4) Generální konzulát, konzulát a konzulární jednatelství při výkonu zahraniční služby podle tohoto zákona koordinují činnost s velvyslanectvím zastupujícím Českou republiku v přijímajícím státě.

(5) Ministr určí zastupitelský úřad, který dohlíží na výkon činnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

(6) Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenována osoba, jejíž společenské postavení v přijímajícím státě, znalost poměrů v předpokládaném území, pro které bude konzulární úřad vykonávat svou činnost, úroveň vztahů se zástupci veřejné i soukromé oblasti, jakož i odborné znalosti a zkušenosti zaručují řádný výkon činností podle odstavců 2 a 3. Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenován občan České republiky i občan jiného státu.

(7) Za výkon činnosti nenáleží honorárnímu konzulárnímu úředníkovi plat ani mzda.

(8) Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi ministerstvem a honorárním konzulárním úředníkem může stanovit finanční plnění, které získá konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem jako příspěvek na úhradu provozních nákladů, a bližší podmínky jeho poskytování. Příspěvek lze poskytnout maximálně ve výši správních poplatků podle jiného právního předpisu5) vybraných konzulárním úřadem.

(9) Správní poplatky vybrané konzulárním úřadem vedeným honorárním konzulárním úředníkem jsou do státního rozpočtu odváděny prostřednictvím zastupitelského úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti, a to ve výši snížené o částku případného příspěvku podle odstavce 8. Při tomto postupu neváže ministerstvo výdaje státního rozpočtu.

## § 8

Zvláštní mise

Zvláštní mise je dočasná mise zastupující Českou republiku, která je vyslána do druhého státu s jeho souhlasem za účelem jednání s ním o určitých otázkách, nebo k provedení určitého úkolu ve vztahu k tomuto druhému státu6).

## § 9

Styčný úřad nebo kancelář

(1) Styčný úřad nebo kancelář se zřizuje zpravidla za účelem zajištění styků České republiky s orgány a představiteli entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem.

(2) Styčný úřad nebo kancelář plní v rozsahu stanoveném ministrem funkce obdobné jako diplomatická mise.

## § 10

Vedoucí zastupitelského úřadu

(1) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, je nejvýše postaveným stálým představitelem České republiky v přijímajícím státě.

(2) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může být současně pověřen, aby zastupoval Českou republiku při mezinárodní organizaci. Takovým zástupcem může být pověřen i diplomatický pracovník, který není vedoucím zastupitelského úřadu podle § 5.

(3) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může vykonávat svoji funkci vůči přijímajícímu státu i z velvyslanectví zřízeného v jiném státě nebo z ministerstva. Rozsah činnosti vedoucího zastupitelského úřadu vykonávajícího funkci z ministerstva stanoví ministr.

(4) Vedoucího zastupitelského úřadu podle § 5 a 6 pověřuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Ostatní vedoucí zastupitelského úřadu pověřuje a odvolává ministr.

## HLAVA III - Udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů a dalších subjektů

## § 10a

Ministerstvo uděluje a odnímá souhlas se zřízením cizího zastupitelského úřadu.

## § 10b

(1) Ministerstvo vede seznam cizích zastupitelských úřadů.

(2) Ministerstvo vede seznam členů cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinných příslušníků, kterým byl vydán identifikační průkaz podle jiného právního předpisu28).

## § 10c

(1) Je-li to v zájmu České republiky, ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu podílející se spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření hospodářských, kulturních nebo vědeckých styků s Českou republikou. Společně s udělením souhlasu ministerstvo stanoví s ohledem na zásadu vzájemnosti rozsah výsad a imunit, které takovému zastoupení a jeho členům náleží. Ustanovení § 10b se použije obdobně. Ministerstvo může souhlas kdykoli odejmout, popřípadě rozsah výsad a imunit upravit, a to zejména při uplatnění zásady vzájemnosti.

(2) Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení územního celku cizího státu, je-li to v zájmu České republiky. Takovému zastoupení nenáleží výsady a imunity. Ustanovení § 10b odst. 1 se použije obdobně.

## § 10d

Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Zastoupení entity a jeho členům mohou být poskytnuty výsady a imunity nepřesahující výsady a imunity poskytované diplomatickým misím, nejvýše však v rozsahu, v jakém entita poskytuje výsady a imunity styčnému úřadu nebo kanceláři České republiky podle § 9. Ustanovení § 10b a § 10c odst. 1 věty čtvrté se použijí obdobně.

## HLAVA IV - VÝKON ZAHRANIČNÍ SLUŽBY

## § 11

(1) Výkonem služby v ústředí se rozumí zejména

a) utváření dvoustranných a mnohostranných vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, včetně mezinárodních regionálních uskupení,

b) sledování vývoje politických vztahů jednotlivých států k ostatním státům, jakož i sledování jejich postoje k důležitým zahraničně politickým tématům,

c) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

d) sledování, zajištění a koordinace činnosti v oblasti mezinárodní bezpečnosti,

e) koordinace a zabezpečení přípravy, sjednávání a vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv, jakož i jejich vyhlašování a sledování jejich dodržování a provádění,

f) příprava rozvojových programů a projektů České republiky a poskytování a koordinace humanitární pomoci do zahraničí,

g) prosazování cílů České republiky v oblasti lidských práv a transformační spolupráce,

h) podpora činností v oblasti veřejné diplomacie a krajanských vztahů,

i) řešení mimořádných událostí v zahraničí podle hlavy V týkajících se zájmů České republiky a jejích občanů.

(2) Výkonem služby v zahraničí se rozumí zejména

a) jednání diplomatických pracovníků se zástupci přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a se zástupci diplomatických misí jiných států,

b) sledování situace a prosazování a ochrana zájmů České republiky v přijímajícím státě nebo v mezinárodní organizaci,

c) sledování podmínek pro rozvíjení a naplňování smluvních vztahů České republiky s přijímajícím státem,

d) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky do přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

e) vytváření podmínek pro všestranný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a přijímajícím státem, včetně hospodářských, kulturních a vědeckých styků a rozvojové spolupráce,

f) podpora krajanských vztahů a vzdělávání v českém jazyce v zahraničí.

(3) Výkonem zahraniční služby se rozumí též výkon konzulární služby podle hlavy V.

## § 12

Vzájemná součinnost ministerstva, ostatních státních orgánů a právnických osob

Ministerstvo, ostatní státní orgány a právnické osoby, kterým to ukládají jiné právní předpisy7), si poskytují za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky při výkonu zahraniční služby vzájemnou součinnost. Za tímto účelem může ministerstvo uzavírat s ostatními státními orgány a právnickými osobami dohody vymezující podrobnější podmínky poskytování vzájemné součinnosti při výkonu zahraniční služby.

## § 13

Podpora výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční službu podle § 11 odst. 2 písm. e) mohou vykonávat také zaměstnanci zařazení v organizační složce státu nebo státní příspěvkové organizaci zřizované ústředním správním úřadem nebo tomuto správnímu úřadu podřízené (dále jen vysílající organizace), pokud došlo k uzavření dohody podle § 12. Za tímto účelem může vysílající organizace vyslat se souhlasem ministerstva svého zaměstnance na zastupitelský úřad.

(2) Osobu vyslanou podle odstavce 1 řídí vedoucí zastupitelského úřadu v souladu s dohodou uzavřenou podle § 12; taková osoba přijímá pokyny od vysílající organizace podle uvedené dohody.

(3) Osoba vyslaná podle odstavce 1 může za účelem vystupování v přijímajícím státě používat označení vysílající organizace, odpovídá-li to zvyklostem přijímajícího státu.

(4) Vysílající organizace ukončí vyslání svého zaměstnance na zastupitelský úřad, požádá-li o to ministerstvo, i bez uvedení důvodu.

## § 14

(1) Za účelem podpory výkonu zahraniční služby může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje:

a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace,

c) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,

d) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti státní příspěvkové organizace,

e) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

f) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g) vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou.

(2) Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1 jmenuje a odvolává ministr.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 4, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

## § 15

Diplomatické a konzulární hodnosti

(1) Státním zaměstnancům a zaměstnancům v zahraniční službě se přiznává nebo propůjčuje diplomatická hodnost nebo konzulární hodnost.

(2) Diplomatickými hodnostmi jsou

a) attaché,

b) III. tajemník,

c) II. tajemník,

d) I. tajemník,

e) velvyslanecký rada,

f) rada-vyslanec,

g) velvyslanec.

(3) Konzulárními hodnostmi jsou

a) konzulární jednatel pro attaché,

b) vicekonzul pro III. a II. tajemníka,

c) konzul pro I. tajemníka a velvyslaneckého radu,

d) generální konzul pro radu-vyslance a velvyslance.

(4) Diplomatickému pracovníkovi lze přiznat diplomatickou hodnost v závislosti na

a) absolvování vzdělávacího programu zaměřeného na výkon zahraniční služby,

b) době výkonu zahraniční služby,

c) době výkonu zahraniční služby na služebním místě představeného,

d) počtu vyslání k výkonu služby v zahraničí.

(5) Je-li státnímu zaměstnanci uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních a dalších vnitřních předpisů a z příkazů k výkonu služby v období 12 měsíců, odebere se mu přiznaná diplomatická hodnost a přizná se mu diplomatická hodnost o stupeň nižší. Pro účely opětovného přiznání odebrané diplomatické hodnosti se na doby výkonu zahraniční služby podle odstavce 4 hledí ke dni odebrání hodnosti jako na znovu zahájené. Je-li podle pravomocného rozhodnutí písemné napomenutí nezákonné, diplomatická hodnost odebraná podle věty první se opět přizná s tím, že do doby výkonu zahraniční služby se započítá i doba, po kterou byla diplomatická hodnost v důsledku nezákonného písemného napomenutí odebrána.

(6) Diplomatickému nebo administrativnímu pracovníkovi lze propůjčit pro výkon služby v zahraničí diplomatickou nebo konzulární hodnost podle charakteru služebního nebo pracovního místa, na které je zařazen. Diplomatickému pracovníkovi na služebním místě představeného lze propůjčit diplomatickou hodnost rovněž při výkonu služby v ústředí.

(7) Diplomatické a konzulární hodnosti přiznává, propůjčuje a odebírá státní tajemník ministerstva.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti, dále podrobnější podmínky, za kterých jsou přiznávány nebo propůjčovány, a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.

## HLAVA V - VÝKON KONZULÁRNÍ SLUŽBY

## Díl 1 - Výkon konzulárních činností

## § 16

Konzulární činnosti

(1) Zastupitelský úřad vykonává v rozsahu vymezeném tímto zákonem, jinými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána4), a v souladu s právním řádem přijímajícího státu zejména

a) konzulární ochranu,

b) ověřovací činnost,

c) činnosti notářské povahy,

d) matriční agendu8),

e) státoobčanskou agendu9),

f) agendu cestovních dokladů10),

g) činnost volebního orgánu11),

h) činnost ve věcech zbraní a střeliva12),

i) právní pomoc ve styku s cizinou13),

j) doručování písemností v zahraničí13) a provádění důkazů14),

k) dědickou agendu,

l) činnost ve věcech udělování víz a povolování pobytu cizinců15).

(2) Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), i), k) a l).

## § 17

Konzulární ochrana

(1) Konzulární ochrana16) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen občan), a dále nezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen členský stát), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen třetí země), své zastoupení. Pro účely tohoto zákona nemá členský stát ve třetí zemi zastoupení, pokud v ní nemá zastupitelský úřad, který je schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu.

(2) Konzulární ochrana zahrnuje pomoc zejména

a) v případě omezení osobní svobody,

b) obětem trestných činů,

c) v případě nouze,

d) v souvislosti s úmrtím,

e) nezletilým nacházejícím se v zahraničí bez doprovodu,

f) při mimořádné události v zahraničí, kterou je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, jakož i havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je-li zasažen větší počet osob (dále jen mimořádná událost).

(3) Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Informuje takového občana o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází, a o podmínkách získání právní pomoci a sleduje, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními právními předpisy.

(4) Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětí trestného činu, pokud o to požádá. Současně ho poučí, jak oznámit trestný čin příslušným místním orgánům, a v případě potřeby mu při tom poskytne nezbytnou součinnost.

(5) Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami. Stavem nouze není, pokud občan přicestoval do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt.

(6) Zastupitelský úřad, který obdrží informaci o úmrtí občana, zajistí nebo zprostředkuje informování jeho nejbližších příbuzných, v nezbytných případech jim poskytne pomoc v záležitostech souvisejících s úmrtím a podle potřeby vystaví průvodní list k přepravě lidských pozůstatků17).

(7) Zastupitelský úřad poskytne pomoc při mimořádné události.

(8) Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Náklady na konzulární ochranu zahrnují také správní poplatky a hotové výdaje spojené s provedením tohoto úkonu.

(9) Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Za situaci, ve které je nezbytné poskytnout finanční nebo materiální pomoc, se považuje zejména, je-li občan ohrožen na životě.

(10) Zastupitelský úřad může poskytnutí pomoci odmítnout, jestliže žádající občan neposkytuje konzulárnímu úředníkovi nebo honorárnímu konzulárnímu úředníkovi odpovídající součinnost, nepodílí se aktivně na řešení své situace, již dříve v minulosti poskytnutou pomoc zneužil, sdělil zastupitelskému úřadu nepravdivé informace, neuhradil náklady na dříve poskytnutou konzulární ochranu nebo by poskytnutí pomoci bylo zjevně nepřiměřené, ledaže by odmítnutím poskytnutí pomoci občan utrpěl závažnou újmu na zdraví nebo se ocitl v ohrožení života.

(11) Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad. S ohledem na okolnosti konkrétního případu může zastupitelský úřad stanovit, že závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje, popřípadě že se vyžaduje pouze ve výši, která se s ohledem na okolnosti konkrétního případu jeví jako přiměřená.

## § 18

Ověřovací činnost

(1) Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny podle věty první, jejichž shoda s touto listinou byla ověřena podle jiného zákona29). Je-li podle zákona podmínkou vyššího ověření listiny podle věty první, jejího opisu nebo kopie ověření provedené orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem, provede ministerstvo vyšší ověření pouze tehdy, pokud doložka o ověření provedeném orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem je součástí takové listiny, opisu nebo kopie. V případě, že listina má být použita ve státě, který je smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin18), ministerstvo opatří ověřovanou listinu zvláštní ověřovací doložkou (apostila); to neplatí, jedná-li se o listiny vyhotovené soudem, notářem a soudním exekutorem19).

(2) Ministerstvo může opatřit cizí veřejnou listinu vyšším ověřením pouze tehdy, je-li vydána nebo její pravost ověřena zastupitelským úřadem akreditovaným pro Českou republiku a ministerstvo disponuje podpisovými vzory a vzory otisků úředních razítek nebo pečetí tohoto zastupitelského úřadu.

(3) Zastupitelský úřad provádí

a) vidimaci,

b) legalizaci,

c) vyšší ověření cizí veřejné listiny,

d) ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou podle jiného právního předpisu20),

e) ověřování správnosti překladu veřejné listiny.

(4) Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.

(5) Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.

(6) Ministerstvo nebo zastupitelský úřad může odmítnout ověřit listinu, má-li důvodné pochybnosti, že obsah listiny odporuje veřejnému pořádku, právnímu řádu přijímajícího státu nebo závazkům, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie, jakož i o pravosti předložené listiny, nebo je-li listina v rozporu se skutečností, kterou má osvědčovat.

(7) Ověřovací úkony podle odstavců 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Obsahem zkoušky je písemné ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace a schopnosti jejich použití.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup pro provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a podrobnější podmínky pro složení zkoušky.

## § 19

Činnosti notářské povahy

(1) Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem.

(2) Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad úschovu odmítne zejména tehdy, byla-li by v rozporu s právním řádem České republiky nebo přijímajícího státu, není-li vhodný způsob úschovy, brání-li tomu možnosti zastupitelského úřadu, nebo jestliže by konkrétní okolnosti ohrozily nebo vyloučily bezpečnost úschovy nebo bezpečnost zastupitelského úřadu, anebo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí.

## § 20

Matriční agenda

(1) Zastupitelský úřad přijímá zejména žádosti o

a) zápis matriční události21),

b) vystavení druhopisu matričního dokladu,

c) vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství22),

d) prohlášení o určení otcovství,

e) povolení změny jména a příjmení,

f) uzavření manželství nebo partnerství, umožňuje-li to právní řád přijímajícího státu.

(2) Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podrobnější podmínky uzavření manželství.

## § 21

Státoobčanská agenda

Zastupitelský úřad přijímá zejména

a) žádosti o zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky a doručování vyhotoveného dokladu,

b) žádosti o udělení státního občanství České republiky, stanoví-li tak jiný právní předpis23),

c) jednotlivá prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,

d) prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky,

e) státoobčanský slib podle jiného právního předpisu24).

*Zobrazeno prvních 250 z 667 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2017/150)