# 332/2014 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

- Úplná citace: Zákon č. 332/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/2014/332/2015-07-01
- Datum vyhlášení: 29. 12. 2014
- Účinnost od: 1. 7. 2015
- Částka: 131/2014

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vojácích z povolání
- Čl. I
- § 6a
- § 7a
- § 13
- § 13a
- § 14a
- § 22
- § 26
- § 28
- § 61
- § 61a
- HLAVA I - SLUŽEBNÍ PLAT
- § 66
- § 67
- § 68
- § 68a
- § 68b
- § 68c
- § 68d
- § 68e
- § 68f
- § 68g
- § 68h
- § 68i
- § 68j
- § 68k
- § 68l
- § 68m
- § 68n
- § 68o
- § 68p
- § 68q
- § 68r
- § 70a
- § 70b
- § 77
- § 144
- § 152a
- § 163a
- § 163b
- Čl. II
- Čl. III
- Čl. IV
- ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
- Čl. V
- ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů
- Čl. VI
- ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Čl. VII
- ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
- Čl. VIII
- ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
- Čl. IX
- ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu
- Čl. X
- ČÁST OSMÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
- Čl. XI
- ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
- Čl. XII

332
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2014,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

## ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vojácích z povolání

## Čl. I

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

3. V § 5 odst. 4 se slovo měnit nahrazuje slovem prodloužit.

4. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou..

Poznámka pod čarou č. 51 zní:

51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů..

5. V § 6 odstavec 1 zní:

(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí

a) v ozbrojených silách České republiky,

b) v ministerstvu,

c) ve vojenských školách,

d) ve Vojenské policii, nebo

e) ve Vojenském zpravodajství..

6. V § 6 odst. 2 se slova podle potřeb ozbrojených sil nahrazují slovy v zájmu služby.

7. V § 6 odstavec 3 zní:

(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací..

8. V § 6 odst. 7 se slova hodnostní sbory a zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

## § 6a

Rozhodná doba ve služebním zařazení

(1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen rozhodná doba) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let.

(2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka.

(3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda

a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností,

b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží,

c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo

d) bude voják propuštěn ze služebního poměru.

(4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou..

10. V § 7 odstavec 5 zní:

(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby..

11. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1, § 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst. 2, § 140 odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5 se slovo platu nahrazuje slovy služebního platu.

12. V § 7 odst. 8 se číslo 4 nahrazuje číslem 6.

13. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

## § 7a

Jmenování do vyšší hodnosti

Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu..

14. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova 1 rok nahrazují slovy 2 roky.

15. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova a poručík nahrazují slovy , poručík a plukovník.

16. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra zrušují.

17. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4),

4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů..

18. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

j) zajetí..

19. V § 10 odst. 6 se slova 1 rok nahrazují slovy 6 měsíců.

20. V § 10a se slova bezpečnostního sboru zrušují.

21. § 13 včetně nadpisu zní:

## § 13

Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení

(1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení.

(2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení..

22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

## § 13a

Zastupování v jiném služebním zařazení

(1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení.

(2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců.

(3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení..

23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:

## § 14a

Studijní pobyt

(1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž.

(2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt.

(3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestě..

24. V § 15 odst. 1 se slova podle potřeb ozbrojených sil nahrazují slovy v zájmu služby.

25. V § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 se slova s potřebami ozbrojených sil nahrazují slovy se zájmy služby.

26. V § 17 odst. 1 se slova o služebním nahrazují slovy ve věcech služebního.

27. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky.

(4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky..

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

28. V § 18 písmeno i) zní:

i) omezením svéprávnosti,.

29. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova služebního hodnocení nahrazují slovy dvou služebních hodnocení.

30. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:

n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení,

o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním..

31. V § 19 odst. 3 větě první se číslo 3 nahrazuje číslem 2 a číslo 6 nahrazuje číslem 9.

32. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno.

33. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní:

c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,.

34. V § 20 odst. 2 se slova až l) nahrazují slovy až o).

35. § 22 včetně nadpisu zní:

## § 22

Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru

(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši.

(2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky.

(3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i.

(4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a)..

36. V § 24 odst. 2 se slova ve prospěch ozbrojených sil nahrazují slovy v zájmu služby.

37. V § 25 odst. 1 se slova 42,5 hodiny nahrazují slovy 40 hodin.

38. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a 2 a § 139 odst. 2 se slovo plat nahrazuje slovy služební plat.

39. § 26 včetně nadpisu zní:

## § 26

Rozvržení základní týdenní doby služby

(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.

(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby..

40. V § 27 odstavec 2 zní:

(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě..

41. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby..

42. § 28 včetně nadpisu zní:

## § 28

Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu

(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.

(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin.

(3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje.

(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení..

43. V § 29 odstavec 3 zní:

(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin v kalendářním roce náleží vojákovi náhradní volno..

44. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem..

45. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí:

(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby.

(3) Služební pohotovost v jiném místě než ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu..

46. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby..

47. V § 31 odst. 2 se slova , o nepřetržitém odpočinku mezi službami, nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě zrušují.

48. V § 31a odstavec 1 zní:

(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin..

49. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka..

50. V § 31b odst. 1 se slova ozbrojených sil zrušují.

51. V § 31b odstavec 2 zní:

(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin za každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí..

52. V § 31c odstavec 3 zní:

(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a..

53. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje.

54. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:

(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.

(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu.

(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby.

(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky..

55. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Nebyla-li řádná dovolená nebo její poměrná část vyčerpána do zániku služebního poměru, náleží vojákovi za tuto dobu služební plat..

56. § 36 se včetně nadpisu zrušuje.

57. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28..

58. V § 47 odst. 1, § 48 odst. 1 písm. c) a § 59 odst. 2 písm. f) se slova ozbrojených sil nahrazují slovem služby.

59. V § 57 odst. 2 se číslo 30 nahrazuje číslem 60.

60. V § 59 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka..

61. V § 60 odst. 1 se slovo uzavře nahrazuje slovy může uzavřít a slovo využitelné se nahrazuje slovem požadované.

62. § 61 včetně nadpisu zní:

## § 61

Ubytování

(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu služby tak, aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu.

(2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu služby, a v době čerpání řádné dovolené.

(3) Při služební cestě, studijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování..

63. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:

## § 61a

Služební příspěvek na bydlení

(1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen služební příspěvek) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen koeficient) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5.

(2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí.

(3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební příspěvek každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71 odst. 5, vypočte se poměrná část služebního příspěvku z nároku toho vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení podle odstavce 1. Žití ve společné domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják povinen písemně oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena domácnosti považuje i voják bydlící u jiného vojáka, který je vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by se podílel na nákladech a chodu domácnosti.

(4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n.

(5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru..

64. V části páté hlava I včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53 zní:

## HLAVA I - SLUŽEBNÍ PLAT

## § 66

Nárok na služební plat

(1) Voják má nárok na služební plat za výkon služby ve výši odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených touto hlavou.

(2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise.

(3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce.

(4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem.

## § 67

Složky služebního platu

Služební plat tvoří

a) služební tarif,

b) výkonnostní příplatek,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) příplatek za zvýšenou odpovědnost,

f) příplatek za služební pohotovost,

g) odměna.

## § 68

Služební tarif

(1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je služebně zařazen.

(2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně

<table><tbody><tr><th>Hodnost</th><th>Služební tarify v Kč měsíčně</th></tr><tr><td>Vojín</td><td>8 800</td></tr><tr><td>Svobodník</td><td>19 300</td></tr><tr><td>Desátník</td><td>20 400</td></tr><tr><td>Četař</td><td>21 600</td></tr><tr><td>Rotný</td><td>25 200</td></tr><tr><td>Rotmistr</td><td>27 000</td></tr><tr><td>Nadrotmistr</td><td>28 800</td></tr><tr><td>Praporčík</td><td>30 800</td></tr><tr><td>Nadpraporčík</td><td>33 000</td></tr><tr><td>Štábní praporčík</td><td>43 000</td></tr><tr><td>Poručík</td><td>29 000</td></tr><tr><td>Nadporučík</td><td>33 000</td></tr><tr><td>Kapitán</td><td>38 000</td></tr><tr><td>Major</td><td>43 000</td></tr><tr><td>Podplukovník</td><td>48 000</td></tr><tr><td>Plukovník</td><td>58 000</td></tr><tr><td>Brigádní generál</td><td>68 000</td></tr><tr><td>Generálmajor</td><td>78 000</td></tr><tr><td>Generálporučík</td><td>88 000</td></tr><tr><td>Armádní generál</td><td>98 000</td></tr></tbody></table>

(3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován.

(4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně

<table><tbody><tr><th>Hodnost</th><th>Služební tarify v Kč měsíčně</th></tr><tr><td>Vojín</td><td>8 800</td></tr><tr><td>Svobodník</td><td>9 200</td></tr><tr><td>Desátník</td><td>9 600</td></tr><tr><td>Četař</td><td>10 000</td></tr><tr><td>Rotný</td><td>10 400</td></tr><tr><td>Rotmistr</td><td>10 800</td></tr><tr><td>Nadrotmistr</td><td>11 200</td></tr></tbody></table>

## § 68a

Výkonnostní příplatek

(1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, se nepřihlíží.

(2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je služebně hodnocen

a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu,

b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu,

c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo

d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu.

(3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o

a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně,

b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně,

c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo

d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře.

(4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako

a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění,

b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo

c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží.

(5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v doposud dosažené výši.

(6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu, který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník.

(7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

(8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním sboru generálů.

## § 68b

Příplatek za službu v zahraničí

(1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně.

(2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operace.

(3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetí.

(4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí.

(5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr.

Zvláštní příplatek

## § 68c

(1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší.

(2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví vláda nařízením.

## § 68d

(1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu

a) ve dvousměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč měsíčně,

b) ve třísměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně,

c) v nepřetržitém režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nebo

d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně.

(2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky.

## § 68e

Příplatek za zvýšenou odpovědnost

Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích, náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

## § 68f

Příplatek za služební pohotovost

Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovost podle § 30, náleží příplatek za služební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů.

## § 68g

Odměna

Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu.

## § 68h

Zvláštní případy nároku na služební plat

Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu služby, nárok na služební plat za dobu

a) řádné dovolené,

b) zvláštní dovolené,

c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu služby,

d) preventivní rehabilitace,

e) mimořádné rehabilitace,

f) rekvalifikace,

g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení,

h) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo

i) strávenou na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než výkonem služby.

## § 68i

Zachovaný služební plat

*Zobrazeno prvních 250 z 505 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2014/332)
