# 441/2012 Sb. - Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

- Úplná citace: Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/2012/441/2013-01-01
- Datum vyhlášení: 13. 12. 2012
- Účinnost od: 1. 1. 2013
- Částka: 162/2012

## Obsah

- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- § 8

441
VYHLÁŠKA
ze dne 5. prosince 2012
o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 318/2012 Sb., k provedení § 6 odst. 1 a podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů:

## § 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií

a) při výrobě tepelné energie pro

1. kotle,

2. spalinové kotle a

3. solární kolektory,

b) při výrobě elektřiny pro

1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou,

2. plynovou turbínu,

3. paroplynové zařízení,

4. spalovací motor,

c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro

1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

2. parní protitlakou turbínu,

3. kondenzační odběrovou turbínu,

4. plynovou turbínu,

5. spalovací motor,

6. mikroturbínu,

7. Stirlingův motor,

8. palivový článek,

9. parní stroj,

10. organický Rankinův cyklus, nebo

11. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10.

(2) Minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny tepla

a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny energie 90 kW,

b) využívající jaderné palivo,

c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo

d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro umístění a povolení stavby.

(3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energie pro splnění nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie

a) při výrobě tepelné energie pro

1. kotle,

2. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního tepelného výkonu pro výrobu elektřiny,

3. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW,

b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Vyhláška stanoví dále

a) způsob stanovení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla,

b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energie a její porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energie.

## § 2

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle § 24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 25 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

a) v palivovém a spalinovém kotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) v solárním kolektoru se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000 hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(7) Při rekonstrukci kotle nemusí být dodržena minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí splňovat za provozu parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny, jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce.

## § 3

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny

a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,

d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny.

(4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.

(5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

## § 4

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla

a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,

d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s kotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce,

e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotli se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,

f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce,

g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce,

h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce,

i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla

a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v kombinaci s kotli v příloze č. 21 k této vyhlášce,

e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo,

f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce.

(4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie.

(5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

## § 5

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

(1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu.

(2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou.

(3) Výrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6 měsíců a při každé změně dodavatele paliva.

## § 6

Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie

(1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou ročně.

(2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25 zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně.

(3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energie s minimální účinností užití energie se použijí

a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotle a tepelných rozvodů podle zákona o hospodaření energií,

b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití energie a porovnání s minimální účinností užití energie za požadovaná období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

## § 7

## Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje.

## § 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Ministr:

MUDr. Kuba v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv ve všech typech kotlů se všemi druhy paliv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv [GJ] a energie paliva spáleného v kotli Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηv=Qvx100Qpal=Qvx100MpalxQir          %

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mvxivy-ivs1000          GJ

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mpxip-inv1000          GJ

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnvxip-inv1000          GJ

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, stanoví se účinnost výroby tepelné energie ηv prostřednictvím provedeného měření v příslušném roce podle vztahu

ηv = 100 - ξk - 4 [%]

(4) U kotlů o jmenovitém výkonu nad 2,5 MW se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví podle normy ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát.

(5) U kotlů instalovaných ve spalovnách komunálního nebo průmyslového odpadu se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví prostřednictvím kontinuálně nebo pravidelně prováděného měření v příslušném roce podle vztahu:

ηv = 100 - ξk − 8 [%]

(6) U spalinových kotlů za plynovou turbínou se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí podle vztahu:

ηv=ts-tkts-ξss100x100          %

(7) Ztrátu citelným teplem spalin ξk pro případ podle odst. 3 a odst. 5 je možno stanovit pomocí změření obsahu CO2 ( ωCO2 ) ve spalinách za kotlem, tzn. ztrátu citelným teplem spalin ξk - podle ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát

ξk=K1.tk-tvzωCO2          %

Hodnota ωCO2 se stanoví bud přímým měřením nebo přepočtem z naměřeného obsahu O2 ve spalinách za kotlem a přebytku vzduchu α

ωCO2=ωCO2maxα

α=2121-ωO2

kde

K1 [-] Koeficient pro uhlí podle ČSN 070305; pro LTO = 0,58; pro TTO = 0,6; pro ZP = 0,48; pro komunální odpad = 0,7;

Mnv [t] množství napájecí vody na vstupu do kotle

Mp [t] množství páry na výstupu z kotle

Mpal [t, tis.m3] množství spáleného paliva

Mv [t] množství oběhové vody proteklé kotlem

Qir [MJ/kg, MJ/m3] výhřevnost paliva

Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

Qv [GJ] teplo vyrobené v kotli

ξss [%] Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se ξss = 1 %)

ξk [%] Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)

inv [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle

ip [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z kotle

ivs [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle

ivy [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle

tk [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin (resp. teplota spalin při stanovení ztráty citelným teplem spalin) na výstupu z kotle do komína

ts [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin z turbíny na vstupu do kotle

ηv [%] účinnost výroby tepla v kotli

tvz [°C] teplota vzduchu vstupujícího do kotle

α [-] přebytek vzduchu ve spalinách za kotlem

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah CO2 ve spalinách za kotlem

ωCO2¨max [obj.% ] obsah CO2 ve spalinách při teoretickém spalování (závisí na druhu paliva) pro černé uhlí = 18,7; pro hnědé uhlí = 19; pro LTO = 15,6; pro TTO =16; pro ZP = 11,9; pro komunální odpad =17;

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah O2 ve spalinách za kotlem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z výrobny tepla Qd [GJ] a energie paliva spáleného ve všech kotlích Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηd=Qdx100Qpal=Qdx100MpalxQir          %

(2) Tepelná energie dodaná z výrobny tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvdxidv-idz1000          GJ

b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpdxipd-ik1000          GJ

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpdxipd-Mkxik1000          GJ

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdixipd-iki1000 resp. Qd=∑i=1nMpdixipdi-∑i=1nMkixiki1000          GJ

kde

Mk [t] množství vratného kondenzátu na vstupu do výrobny tepla,

Mki [t] množství vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

Mpal [t, tis.m3] množství spáleného paliva

Mpd [t, tis.m3] množství páry měřené na výstupu z výrobny tepla

Mpdi [t] množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

Mvd [t] množství oběhové vody měřené na výstupu z výrobny tepla

Qd [GJ] teplo dodané z výrobny tepla

Qir [MJ/kg, MJ/m3] výhřevnost paliva

Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

idv [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z výrobny tepla

idz [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do výrobny tepla

ik [kJ/kg] průměrná roční entalpie vratného kondenzátu

iki [kJ/kg] roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

ipd [kJ/kg] průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku

ipdi [kJ/kg] roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

ηd [%] účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v solárním kolektoru

(1) Účinnost solárního kolektoru

Závislost účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných okrajových podmínkách se stanovuje z křivky účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

ηsk=ηo-a1.tm-teG-a2.tm-te2G          %

kde

ηo [-] účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označovaná jako optická účinnost

a1 [W/m2K] lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru

a2 [W/m2K] kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru

G [W/m2] sluneční ozáření

Tři konstanty křivky účinnosti ηo, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Účinnost kolektoru

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

a) sluneční ozáření G = W/m2

b) zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru

c) minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů

Hodnoty ηo, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v parním turbosoustrojí

Vzorce uvedené v části a) této přílohy platí pro výpočet a porovnání účinnosti a měrné spotřeby energie v palivu u zařízení ve výrobnách elektřiny a ve výrobnách elektřiny a tepla bez rozdílu výkonu. Podle Směrnice LCP1) pro velká spalovací zařízení je porovnávací hodnotou čistá účinnost (netto účinnost), jejíž výpočet je uveden v části b). Pro tato zařízení mohou vzorce v části a) sloužit k výpočtu dílčích účinností, popř. k porovnání se zařízením menšího výkonu.

a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně s jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

(1) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6xEsvx100Qpale          %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spalev=QpaleEsv=3,6x100ηel          GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6xEsvx100Qpale=3,6xEsvx100QelxQel+QtepQpal          %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalev=QpaleEsv=QpalEsvxQelQel+Qtep=3,6x100ηel          GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí bez mezipřehřátí páry

Qel=Madxiad-Mexie-Muxiu-∑i=1nMoixioi1000          GJ

(3) Účinnost výroby energie ηet v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep [GJ] k energii paliva spotřebovaného na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu:

ηet=3,6xEsv+QtepQpalx100          %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalet==Qpal3,6xEsv+Qtep=100ηel          GJ/GJ

kde

Esv [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru

Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát

Mad [t] celkové množství páry na vstupu do turbíny (admisní)

Me [t] množství páry do protitlaku nebo množství turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny)

Moi [t] množství páry do jednotlivých odběrů

Mu [t] množství ucpávkové páry, pokud je její teplo využíváno (není-li využíváno, člen Mu x iu odpadá)

Qel [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

Qpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Qepal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích připadajícího na výrobu elektřiny

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Sevpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí

Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v parním turbosoustrojí

iad [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní)

ie [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry vystupující z turbíny do protitlaku nebo entalpie kondenzátu (podle druhu turbíny)

ioi [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z turbíny do jednotlivých odběrů

iu [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie ucpávkové páry (pokud je využívána)

ηel [%] účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí

ηet [%] účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) v parním turbosoustrojí

b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

(1) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny ηnetel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6xEsv-Evsx100Qpale=ηelxEsv-EvsEsv          %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (na netto elektřinu) v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spaled=QpalEsv-Evs=3,6x100ηelnet=3,6x100ηelxEsvEsv-Evs=SpalevxEsvEsv-Evs          GJ/MWh

(2) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny ηnetel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6xEsv-EvsQpalex100=3,6xEsvx100QelxQel+QtepQpalxEsv-EvsEsv=ηelxEsv-EvsEsv          %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spaled=QpaleEsv-Evs=QpalEsv-EvsxQelQel+Qtep=3,6x100ηelnet=3,6x100ηelxEsvEsv-Evs=SpalevxEsvEsv-Evs          GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s jedním mezipřehřátím

Qel=Madxiad-Mexie-Muxiu-∑i=1nMoixioi+Mvtint-ivt+Mv1xint1000          GJ

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s dvojnásobným mezipřehřátím

Qel=Madxiad-Mexie-Muxiu-∑i=1nMoixioi+Mvtist-ivt+Mstint-isn+Mv1xist+Mv2xint1000          GJ

(3) Čistá účinnost výroby elektrické a tepelné energie ηnetel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny k energii paliva připadajícího na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu:

*Zobrazeno prvních 250 z 556 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2012/441)