# 24/2011 Sb. - Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik - Úplná citace: Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik - Stav: Zrušený - Znění: Poslední znění před zrušením - ELI: /eli/cz/sb/2011/24/2016-11-01 - Datum vyhlášení: 17. 2. 2011 - Účinnost od: 4. 3. 2011 - Datum zrušení: 1. 3. 2023 - Částka: 9/2011 ## Obsah - § 1 - § 2 - § 3 - § 4 - § 5 - § 6 - § 7 - § 8 - § 9 - § 10 - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - § 15 - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 24 VYHLÁŠKA ze dne 2. února 2011 o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 25 odst. 2 a § 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb., (dále jen zákon): ## § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona, c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a), d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti, h) způsob zpracování plánů podle písmene a). ## § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost zajišťují odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod, nebo odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod, b) rizikovým vodním útvarem vodní útvar, u něhož na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti bylo zjištěno riziko nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci období platnosti plánu povodí, c) chráněnou oblastí území, které v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody vyžaduje zvláštní ochranu podle zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny, d) oblastí s významným povodňovým rizikem území, v němž existují významná povodňová rizika, nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný. ## § 3 Obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (1) Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 této vyhlášky. Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování plánu povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. (2) Plán dílčího povodí doplňuje národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. (3) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými plány povodí. Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky. ## § 4 Obsah základních a doplňkových opatření (1) Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona navrhovaná v plánech povodí jsou a) opatření vyžadovaná k provádění předpisů Evropské unie pro oblast ochrany vod, včetně opatření požadovaných podle předpisů Evropské unie2), b) opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 11 a v souladu s principem znečišťovatel platí a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a tím k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území, c) opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona, d) opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody, e) opatření k ochraně vod využívaných ke koupání, f) regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových vod, která mají významný vliv na stav vod, g) regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod, h) opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón, i) opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů, j) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek schopných způsobit znečištění do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím, zohledňující osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v jiných právních předpisech,17) k) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek uvedených v příloze č. 1 zákona do podzemních vod, l) opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, m) opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění, n) opatření pro jakékoliv jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod identifikované v přípravných pracích, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé nebo silně ovlivněné, o) opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislými na části útvaru podzemní vody zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota, p) opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu. (2) Doplňková opatření jsou zejména a) právní nástroje, b) správní nástroje, c) ekonomické a fiskální nástroje, d) sjednané environmentální dohody, e) omezování emisí, f) kodexy správné praxe, g) znovuzřízení a obnova mokřadů, h) omezování odběrů vody, i) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem, j) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu, k) stavební projekty, l) revitalizační projekty, m) umělé doplňování zvodněných vrstev, n) vzdělávací projekty, o) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty. ## § 5 Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů zahrnují zejména a) státní mapová díla určená pro veřejné užití3) nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě, b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy, c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona, d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce, e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací4), f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území, g) údaje ze schválených pozemkových úprav5), h) údaje o stavu ochrany před povodněmi, i) údaje o vodním režimu krajiny, j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod, k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi, l) údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, tetrachlormethanu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu6) a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod, m) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod, n) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod, o) ekonomické údaje o užívání vody a p) údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích. ## § 6 Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem (1) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových územích podle § 66 odst. 6 zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76 zákona. (2) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje zejména a) mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití území, b) popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly, c) popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky, d) vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení povodňového rizika. (3) V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní. (4) Oblasti s významným povodňovým rizikem v jednotlivých částech mezinárodních oblastí povodí na území České republiky se vymezí podle počtu potenciálně zasažených trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích. Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy. ## § 7 Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí (1) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí zohlední požadavky mezinárodních komisí7), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje. (2) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje zejména a) analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, b) zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, c) zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik, d) ekonomickou analýzu užívání vody, e) stanovení cílů pro plán povodí, f) přehled významných problémů nakládání s vodami, g) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, včetně posouzení dopadů opatření navrhovaných do plánů pro zvládání povodňových rizik na stav vod, h) návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 zákona, i) návrh opatření k dosažení cílů, j) návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, k) připomínkování výstupů přípravných prací, l) připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, m) posouzení vlivu plánů povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik na životní prostředí. (3) V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí se určí období, za které budou shromažďovány podklady používané podle § 5. Období se určí na základě dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí, které koordinují zpracování plánů mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. ## § 8 Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik (1) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně a) dílčího povodí, b) vodních útvarů, c) chráněných oblastí. (2) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího povodí obsahuje zejména a) informace o geografických charakteristikách, b) informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách infiltračních oblastí podzemních vod, c) informace o říční síti a o podzemních vodách, d) informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranic, e) demografické a socioekonomické informace, f) informace o způsobu užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí a oblastí využívaných k rekreaci, g) informace o užívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti, h) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody, i) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. (3) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních útvarů obsahuje zejména a) identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod a vodními či na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními útvary či chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru, b) informace o typech a míře lidských činností, kterým jsou útvary povrchových a podzemních vod vystaveny, zejména 1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění, zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES, 2. odhady a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství a chemického složení, 3. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci, 4. identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů, 5. odhady a identifikaci dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod. (4) Pro rizikové vodní útvary se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3 také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření. (5) Pro rizikové útvary podzemních vod analýza podle odstavce 4 obsahuje zejména a) velikost vodních útvarů, b) geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických jednotek, c) hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod, d) charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd, e) stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru, f) seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu výměny vody mezi nimi, g) dostačující data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů a vypouštění, h) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody, i) popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností, j) přehled znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové, k) normy jakosti podzemní vody22), se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy, l) v případě přirozeně se vyskytujících látek informaci o úrovni přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod, m) informaci o případném překročení prahových hodnot, n) další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví. (6) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro útvary podzemních vod dále obsahuje a) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni dílčího povodí nebo národních částí mezinárodních oblastí povodí nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod, a určení vztahu mezi prahovými hodnotami a 1. úrovněmi pozadí v případě přirozeně se vyskytujících látek, 2. souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy, 3. normami jakosti podzemní vody22) a jinými normami pro ochranu vod a 4. veškerými dostupnými informacemi o toxikologii, ekotoxikologii, perzistenci a bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a jejich tendenci se rozptylovat, b) postup použití metodiky při určení úrovní pozadí podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod23), c) důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele z minimálního seznamu znečišťujících látek a jejich ukazatelů23), d) hlavní prvky hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období shrnutí výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod24). (7) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň chráněných oblastí obsahuje zejména a) identifikace vazeb mezi chráněnými oblastmi a vodními útvary, b) informace o vodních zdrojích, včetně identifikace míst odběrů vody s vydatností více jak 10 m3/den a míst k odběru pitné vody sloužících pro 50 a více osob, a ročních průměrných odběrech z těchto zdrojů, c) informace o povrchových vodách využívaných ke koupání osob, d) údaje charakterizující stav jednotlivých chráněných oblastí, e) odhady vlivů lidské činnosti podle odstavce 3 písm. b) na stav jednotlivých chráněných oblastí. ## § 9 Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod (1) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary. (2) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména a) vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b), b) vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona v jednotlivých vodních útvarech, c) zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek8) z údajů podle § 5 písm. l), d) vyhodnocení předchozích opatření9) přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod, e) návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 14), f) zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny na 1. dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti, 2. vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb. (3) Referenčním obdobím10) pro stanovení hodnot látek do seznamu podle odstavce 2 písm. c) je rok 2010; pro ty látky, na které se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou vypočteny jako průměrná hodnota z let 2008, 2009 a 2010. Při aktualizaci plánů povodí je referenčním obdobím rok před dokončením přípravných prací. Pro látky, na které se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou vypočteny jako průměrná hodnota ze tří posledních let před dokončením přípravných prací. ## § 10 Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (1) Mapy povodňového nebezpečí zahrnou území, která by mohla být zaplavena podle těchto scénářů: a) povodeň s nízkou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 500 let) případně i zaznamenaná extrémní povodeň, b) povodeň se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 100 let), c) povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 20 let). (2) Pro každý scénář se na mapách povodňového nebezpečí zobrazí rozsah povodně, hloubka vody, případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody. Dále se uvedou úseky toků, kde dochází k významnému pohybu sedimentů nebo transportu unášených předmětů a tím k ovlivňování průtočnosti koryt a příčných staveb při povodních. (3) V mapách povodňových rizik se vyznačí souhrnné hodnocení povodňového rizika minimálně podle všech scénářů uvedených v odstavci 1 a zahrnující jejich možné nepříznivé následky podle a) odhadu počtu potenciálně zasažených obyvatel, b) druhu hospodářské činnosti v potenciálně ohrožené oblasti, c) zařízení uvedených v příloze I směrnice 96/61/ES, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, d) potenciálně zasažených oblastí evidovaných podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 8 a 11 zákona a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů podle jiného právního předpisu11), kde zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany, e) potenciálně zasažených kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón podle jiného právního předpisu12). (4) Pro oblasti s významným povodňovým rizikem, v nichž je zaplavení způsobováno podzemními vodami, mohou být mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik omezeny jen na scénář popsaný v odstavci 1 písm. a). ## § 11 Ekonomická analýza užívání vody Ekonomická analýza užívání vody zahrnuje shromáždění a vyhodnocení ekonomických informací o užívání vody pro a) výpočty návratnosti nákladů se zřetelem na dlouhodobou předpověď nabídky a poptávky užívání vody včetně 1. odhadu objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami, 2. odhadu souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic, b) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody k naplnění cílů plánů povodí na základě odhadu nákladů na tato opatření. ## § 12 Stanovení cílů (1) Cíle se stanovují pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí. (2) Při stanovení cílů se zohlední cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni. (3) Cíle ochrany vod podle § 23a zákona se stanoví pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů a pro chráněné oblasti při respektování postupu podle odstavců 4 až 8. (4) Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů uvedou jmenovitě nebo odkazem na příslušný právní předpis ukazatele a jejich hodnoty, jichž má být v daném vodním útvaru nebo chráněném území dosaženo. (5) Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní stanoví zejména standardy ochrany před povodněmi pro území, která nejsou vymezena jako oblasti s významnými povodňovými riziky. Stanovené standardy ochrany území jsou podkladem pro návrh opatření do plánů povodí. (6) Cíle pro zvládání povodňových rizik se stanoví pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem s ohledem na zmírnění nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na nestrukturální opatření nebo snížení pravděpodobnosti zaplavení. (7) Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb stanoví zejména cíle pro ochranu a užívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny, včetně požadované míry zabezpečení vodních zdrojů. (8) Cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability stanoví zejména cíle pro obnovu vodního režimu, zvýšení retence vody v krajině, zásady tvorby nových biotopů, zvýšení kvality a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů a zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách. (9) Pro látky uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23, 28 přílohy č. 6 nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech18) musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2021, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí. (10) Pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 přílohy č. 6 nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech18) musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2027 a zamezeno zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto látky, a to prostřednictvím předběžného programu opatření pro tyto látky vypracovaného do 22. prosince 2018 a konečného programu opatření vypracovaného do 22. prosince 2021, který musí být přijat a uskutečněn bezprostředně po tomto dni, avšak nejpozději do 22. prosince 2024. ## § 13 Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami (1) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami se sestavuje na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik podle § 8, hodnocení dopadů lidské činnosti podle § 9, map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik podle § 10, ekonomické analýzy podle § 11 a programů zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 odst. 3 zákona s přihlédnutím ke stanoveným cílům podle § 12. (2) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami obsahuje zejména a) jmenovité vymezení rizikových vodních útvarů, b) informace o významných dopadech lidské činnosti v rizikových vodních útvarech, c) odhad významnosti jednotlivých vlivů na stav vodního útvaru, d) jmenovité vymezení umělých vodních útvarů, e) jmenovité vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jejich zdůvodnění, f) návrhy zvláštních cílů ochrany vod pro vybrané vodní útvary (§ 15). ## § 14 Silně ovlivněné a umělé vodní útvary Pro každý vodní útvar určený jako silně ovlivněný nebo umělý se uvede, a) pro jaké hydromorfologické složky nelze dosáhnout dobrého ekologického stavu odpovídajícího přirozenému útvaru povrchové vody, b) jak by změny těchto hydromorfologických složek nepříznivě ovlivnily 1. okolí, 2. plavbu, včetně přístavních zařízení, 3. rekreaci, 4. činnosti, pro něž je voda jímána, jako jsou zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy, 5. úpravu vodních poměrů, 6. ochranu před povodněmi, 7. odvodňování, 8. jiné trvalé rozvojové činnosti člověka, c) jaké užitečné funkce jsou poskytovány umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru, které nemohou být pro technickou neproveditelnost nebo pro neúměrné náklady rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. ## § 15 Návrh zvláštních cílů ochrany vod (1) Pro útvary podzemních vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany vod zváží vliv stavu útvaru podzemní vody na rozvoj společnosti, povrchové vody a související suchozemské ekosystémy, na regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území. (2) Pro útvary povrchových vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany zváží možnost jejich dosažení ve lhůtě prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona. ## § 16 Způsob zpřístupnění výsledků přípravných prací pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti (1) Výsledky přípravných prací podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona se zveřejňují po dobu 6 měsíců13) ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách. (2) Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů. ## § 17 Návrh opatření pro plány povodí (1) Návrh opatření pro plány povodí se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary v rozsahu podle § 4 na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 16 odst. 1 a podle § 26 odst. 4 zákona. (2) Do programu opatření se zařadí ta opatření, která lze zavést nejpozději do lhůty prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona a která přispějí k dosažení konkrétních cílů stanovených v plánech povodí pro jednotlivé vodní útvary, oblasti, sektory či dílčí povodí. (3) U každého opatření se uvede odhad nákladů na opatření, aktuální stav přípravy opatření a odhadovaná doba přípravy a realizace. (4) Opatření podle § 4 odst. 1 písm. j) nemusí být navrhována, pokud nebude ovlivněno dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí přijatých pro daný útvar podzemní vody v plánu povodí a pokud ke vstupu látky do podzemních vod dochází v souladu s povolením podle § 8 zákona nebo jiného právního předpisu14), které zahrnuje a) vtláčení vody, obsahující látky vznikající při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtláčení vody pro technické účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky nebo do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely, aniž by ve vtláčené vodě byly obsaženy jiné látky než ty, které vznikly při výše uvedených činnostech, b) zpětné vtláčení podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl, c) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely, d) vtláčení oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, které jsou z přirozených příčin trvale nevhodné pro jiné účely, za předpokladu, že je tato injektáž provedena v souladu se směrnicí15), nebo se na ni uvedená směrnice v souladu se svým čl. 2 odst. 2 nevztahuje, e) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur pro zajištění zásobování plynem, existuje-li veřejný zájem na tomto zásobování a pokud vtláčení je prováděno tak, aby se zamezilo ohrožení jakosti souvisejících podzemních vod, *Zobrazeno prvních 250 z 506 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2011/24)