# 27/2010 Sb. - Úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších změn - Úplná citace: Úplné znění č. 27/2010 Sb., zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších změn - Stav: Bez účinnosti - Znění: Vyhlášené znění - ELI: /eli/cz/sb/2010/27/0000-00-00 - Datum vyhlášení: 28. 1. 2010 - Částka: 8/2010 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ - § 1 - ČÁST DRUHÁ - FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ - § 2 - § 3 - § 4 - § 5 - § 6 - § 7 - § 8 - § 9 - § 10 - ČÁST TŘETÍ - ROZPOČTOVÝ PROCES - § 11 - § 11a - § 12 - § 13 - § 14 - § 15 - § 16 - § 17 - § 17a - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 22a - § 22b - ČÁST ČTVRTÁ - ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ - § 23 - § 24 - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - § 32 - § 33 - § 33a - § 33b - § 34 - § 35 - § 36 - § 37 - § 37a - ČÁST PÁTÁ - HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ - § 38 - § 39 - § 39a - § 39b - ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ - § 40 - § 41 - § 42 27 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2001 Sb., zákonem č. 450/2001 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 421/2004 Sb., zákonem č. 557/2004 Sb., zákonem č. 562/2004 Sb., zákonem č. 635/2004 Sb., zákonem č. 342/2005 Sb., zákonem č. 138/2006 Sb., zákonem č. 140/2006 Sb., zákonem č. 245/2006 Sb., zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 27/2008 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb., zákonem č. 477/2008 Sb. a zákonem č. 421/2009 Sb. ZÁKON o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ## ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ ## § 1 Předmět úpravy a působnost zákona (1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků1), jimiž jsou obce2) a kraje3), a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. (2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí2) (dále jen svazek obcí), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí. (3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci. (4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti2a) s výjimkou ustanovení § 7 až 10. ## ČÁST DRUHÁ - FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ## § 2 Nástroje finančního hospodaření (1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona4). ## § 3 Rozpočtový výhled (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. ## § 4 Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí (1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí. (2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. (4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. (5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit a) finančními prostředky z minulých let, nebo b) smluvně zabezpečenou půjčkou5), úvěrem6), návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen návratné zdroje). (6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5). (7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. ## § 5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. (2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí mohou být zejména a) přebytky hospodaření z minulých let, b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. ## § 6 Obsah rozpočtu (1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. (2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se a) cizích prostředků, b) sdružených prostředků. (3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí. ## § 7 Příjmy rozpočtu obce (1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona7), f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona8), g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. (2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný obecním úřadem, je příjmem rozpočtu obce ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede obecní úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla obecního úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Obecní úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci. (3) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (4) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)]. (5) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. ## § 8 Příjmy rozpočtu kraje (1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil, d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona8), f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, g) přijaté peněžité dary a příspěvky, h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje. (2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný krajským úřadem, je příjmem rozpočtu kraje ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede krajský úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla krajského úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Krajský úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci. (3) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (4) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)]. (5) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. ## § 9 Výdaje rozpočtu obce (1) Z rozpočtu obce se hradí zejména a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. ## § 10 Výdaje rozpočtu kraje (1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy, b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy, d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil, e) dotace do rozpočtů obcí v kraji, f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj, j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely, k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. ## ČÁST TŘETÍ - ROZPOČTOVÝ PROCES ## § 11 Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku (1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. (2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván. ## § 11a Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Návrh rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. ## § 12 Rozpočtová skladba (1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. ## § 13 Rozpočtové provizorium (1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. (2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje, b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce, c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí. (3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. ## § 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. ## § 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. ## § 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). (2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. (3) Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. (4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. ## § 17 Závěrečný účet (1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. (2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. (3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok11). Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis11b). (5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. (6) Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván. (7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu. ## § 17a Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti Návrh závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. ## § 18 Časové použití rozpočtu (1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. (2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. (3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. (5) Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. ## § 19 Účelovost rozpočtových prostředků (1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. (3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá. ## § 20 Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků (1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. (2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. (3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo. ## § 21 Kompenzační peněžní operace (1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku, b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku. (2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě, a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů. ## § 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcí. (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu. (4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. (6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. (7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti a) u obce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u kraje krajský úřad. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek, b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. (10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí. (11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. (13) Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení. ## § 22a Správní delikty (1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled, b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, c) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2, d) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1, e) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, f) v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo g) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu. (4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. ## § 22b ## Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. *Zobrazeno prvních 250 z 495 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2010/27)