# 473/2008 Sb. - Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce

- Úplná citace: Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/2008/473/2011-09-03
- Datum vyhlášení: 30. 12. 2008
- Účinnost od: 1. 1. 2009
- Datum zrušení: 1. 1. 2024
- Částka: 151/2008

## Obsah

- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3.
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3.
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- ČL. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4.
- Čl. 5.
- Čl. 6.
- Čl. 7.
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- ČL. 2
- Čl. 3.
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl.2
- Čl.3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 4.
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3.
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 8
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7
- Čl. 1
- Čl. 2
- Čl. 3
- Čl. 4
- Čl. 5
- Čl. 6
- Čl. 7

473
VYHLÁŠKA
ze dne 17. prosince 2008
o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., (dále jen zákon), k provedení § 75a odst. 1 a 4 zákona:

## § 1

Tato vyhláška upravuje rozsah infekcí, pro které je zaveden systém epidemiologické bdělosti (surveillance), a stanoví

a) rozsah shromažďovaných údajů o infekcích, způsob a lhůty jejich hlášení,

b) laboratorní diagnostiku, epidemiologické šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření infekčních onemocnění,

c) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění.

## § 2

Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidemiologické bdělosti, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

## § 3

(1) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. a) až c) upravuje při výskytu

a) záškrtu příloha č. 2 k této vyhlášce,

b) dávivého kašle příloha č. 3 k této vyhlášce,

c) spalniček příloha č. 4 k této vyhlášce,

d) chřipky a akutních respiračních infekcí příloha č. 5 k této vyhlášce,

e) invazivního meningokokového onemocnění příloha č. 6 k této vyhlášce,

f) invazivních onemocnění vyvolaných Haemophilus influenzae typ b a non-b příloha č. 7 k této vyhlášce,

g) nákaz vyvolaných virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) příloha č. 8 k této vyhlášce,

h) tuberkulózy příloha č. 9 k této vyhlášce,

i) legionelózy příloha č. 10 k této vyhlášce,

j) přenosné dětské obrny (poliomyelitidy) příloha č. 11 k této vyhlášce,

k) tetanu příloha č. 12 k této vyhlášce,

l) zarděnek a kongenitálního zarděnkového syndromu (KZS) příloha č. 13 k této vyhlášce,

m) příušnic příloha č. 14 k této vyhlášce.

(2) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. a) až c) dále upravuje při výskytu:

a) západonilské horečky příloha č. 15 k této vyhlášce,

b) enterohemoragickými Escherichia coli (EHEC) příloha č. 16 k této vyhlášce,

c) virové hepatitidy A příloha č. 17 k této vyhlášce,

d) virové hepatitidy B příloha č. 18 k této vyhlášce,

e) virové hepatitidy C příloha č. 19 k této vyhlášce,

f) chlamydia trachomatis příloha č. 20 k této vyhlášce,

g) invazivních pneumokokových onemocnění příloha č. 21 k této vyhlášce,

h) kampylobakteriózy příloha č. 22 k této vyhlášce,

i) lymeské borreliózy příloha č. 23 k této vyhlášce,

j) pásového oparu příloha č. 24 k této vyhlášce,

k) rotavirových infekcí příloha č. 25 k této vyhlášce,

l) salmonelózy příloha č. 26 k této vyhlášce,

m) získané nebo vrozené syfilis příloha č. 27 k této vyhlášce,

n) klíšťové encefalitidy příloha č. 28 k této vyhlášce,

o) planých neštovic (varicelly) příloha č. 29 k této vyhlášce,

p) virové hepatitidy E příloha č. 30 k této vyhlášce.

## § 4

Osoba poskytující péči1) hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví údaje shromažďované o infekcích dle § 2. Při podezření a zjištění každého jednotlivého případu infekčního onemocnění dle § 3 se postupuje v rozsahu uvedeném v přílohách č. 2 až 30 této vyhlášky. Hlášení se podává ve lhůtách a způsobem stanovených jiným právním předpisem2).

## § 5

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

Ministr:

MUDr. Julínek, MBA v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.

Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidemiologické bdělosti

1. NEMOCI

1.1. Nemoci, jimž lze předcházet očkováním:

Záškrt

Infekce, které vyvolává Haemophilus influenza typ b a non b

Chřipka

Spalničky

Příušnice

Dávivý kašel

Přenosná dětská obrna

Zarděnky

Tetanus

1.2. Sexuálně přenosné nemoci:

Chlamydiové infekce

Gonokokové infekce

Nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS)

Příjice (Syfilis)

1.3. Virová hepatitida:

Hepatitida A

Hepatitida B

Hepatitida C

Hepatitida E

1.4. Nemoci přenášené potravinami a vodou a nemoci závislé na prostředí:

Botulismus

Campylobakterióza

Kryptosporidióza

Lambliáza (giardiáza)

Infekce vyvolané E. coli enterohaemorrhagica

Leptospiróza

Listerióza

Salmonelóza

Shigelóza

Sněť slezinná

Toxoplasmóza

Trichinóza

Yersinióza

Rotavirové infekce

1.5. Jiné nemoci:

1.5.1. Nemoci přenášené nekonvenčními původci

Varianta přenosných spongiformních encefalopatií (Creutzfeldt-Jakobova nemoc)

1.5.2. Nemoci přenášené vzduchem

Legionelóza

Meningokoková onemocnění

Pneumokokové infekce

Tuberkulóza

Těžký akutní respirační syndrom (SARS)

1.5.3. Zoonózy (jiné než uvedené pod bodem 1.4.)

Brucelóza

Echinokokóza

Vzteklina

Ptačí chřipka přenesená na člověka

Nákaza virem západonilské horečky

Q horečka

Tularemie

Lymeská borrelióza

Klíšťová encefalitida

1.5.4. Vážné zavlečené nemoci

Cholera

Malárie

Mor

Virové hemorrhagické horečky

1.5.5. Ostatní nemoci

Plané neštovice

Pásový opar

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti záškrtu

## Čl. 1

Klinická definice onemocnění

1. Klinický obraz odpovídající záškrtu dýchacích cest (horečnaté onemocnění horních cest dýchacích, charakterizované povlakem na mandlích, hrtanu nebo nosní sliznici v kombinaci s bolestí v krku a zvýšenou teplotou) nebo záškrtu jiné lokalizace (onemocnění charakterizované kožními, spojivkovými, ušními, genitálními vředy či vředy jiného typu). Inkubační doba 2 až 5 dnů.

2. Každý případ záškrtu je klinicky podle lokalizace charakterizován jako:

2.1. difterie hrdla;

2.2. difterie hrtanu - croup;

2.3. difterie nosní;

2.4. difterie kožní;

2.5. difterie jiných orgánů.

3. Období nakažlivosti trvá od konce inkubační doby, po celou dobu nemoci, obvykle 14 dnů, zřídka déle než 1 měsíc.

## Čl. 2

Laboratorní diagnostika

Laboratorní diagnostika se provádí izolací korynebaktéria (C. diphtheriae, nebo C. ulcerans) produkujícího toxin z klinického vzorku. Vyšetřující laboratoř zašle každý kmen C. diphtheriae a C. ulcerans do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii k dalšímu určování.

## Čl. 3.

Epidemiologická kriteria

Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.

## Čl. 4

Klasifikace případu onemocnění

A. Možný: Klinicky odpovídající případ

B. Pravděpodobný: Klinicky odpovídající případ v epidemiologické souvislosti

C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, který je laboratorně potvrzený izolací toxigenního kmene korynebaktéria

Pro potřeby národní surveillance je dále definován:.

Bezpříznakový nosič toxigenního kmene

## Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění záškrtem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzené a pravděpodobné onemocnění včetně nosičství toxigenního kmene a úmrtí na toto onemocnění, a to případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene. Případy s netoxigenními kmeny C. diphtheriae nebo C. ulcerans se nehlásí. Každá laboratoř, která izoluje C. diphtheriae nebo C. ulcerans, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví izolaci těchto agens podle jiného právního předpisu2).

## Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu

Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, provede výtěr z místa klinických projevů, například tonsil, nosu, kůže, na kultivační vyšetření a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen C. diphtheriae a C. ulcerans k ověření a kvantitativnímu stanovení produkce toxinu do Národní referenční laboratoře pro diftérii a pertusi. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

## Čl. 7

Protiepidemická opatření v ohnisku záškrtu

1. Hlášení onemocnění podléhají podle čl. 5 případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene.

2. Zajištění odběru biologického materiálu k ověření diagnózy, jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.

3. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis2).

4. Dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do mateřské školy, školy, školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, zvláštního dětského zařízení, zařízení sociálních služeb a obdobných zařízení (dále jen kolektivní zařízení), je-li podle výsledků klinického vyšetření zdrávo a dvě poslední kultivační vyšetření z nosu a krku byla negativní, pokud jde o C. diphtheriae a C. ulcerans (jinak jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví, dále jen OOVZ).

5. Po dobu 7 dnů se provádí lékařský dohled u fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene. Na začátku a konci sledovaného období se provede výtěr z nosu a krku na mikrobiologické vyšetření.

6. Po dobu lékařského dohledu se do zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech za předpokladu, že v zařízení žádné z dětí není nosičem toxického kmene C. diphtheriae.

7. Nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do zařízení docházet, vnímavé děti k nákaze záškrtem až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle

## Čl. 1

Klinická definice onemocnění

1. Klinický obraz odpovídající pertusi, tj. kašel trvající minimálně 2 týdny s jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle, kokrhavý kašel nebo zvracení po záchvatu kašle bez jiných zjevných příčin nebo apnoická pauza u kojenců. Inkubační doba 7 až 21 dnů.

2. Typická forma pertuse:

Onemocnění obvykle trvá 6 až 8 týdnů a má 3 stadia: katarální (1 až 2 týdny), paroxysmální (2 až 6 týdnů) a rekonvalescentní (1 až 3 týdny). Počáteční projevy (rýma, slzení, mírný suchý dráždivý kašel, subfebrilie) odpovídají příznakům běžného nachlazení. Během katarálního stadia se suchý dráždivý kašel zhoršuje a přechází v záchvatovitý kašel - stadium paroxysmální. Počet a závažnost záchvatů v průběhu tohoto stadia stoupá. Záchvat se vyznačuje sérií krátkých exspirií ukončených charakteristickým zajíkavým táhlým inspiriem. Záchvaty kašle bývají provázeny dávením i zvracením a objevují se jak v průběhu dne tak i v noci. Rekonvalescentní stadium je charakterizováno snížením počtu záchvatů a zmírněním kašle. Nejzávažnější průběh onemocnění bývá u dětí mladších 1 roku.

3. U dětí ve věku do 15 let a dospělých se pertuse obvykle vyskytuje v lehčí formě. Probíhá jako suchý dráždivý kašel trvající 2 a více týdnů. Může být provázen dávením i zvracením, ale bez typických záchvatů.

4. Období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby, která trvá 7 - 21 dnů. Nejvyšší je v časném období katarálního stadia, pak se postupně snižuje. Končí obvykle tři týdny po začátku paroxysmálního stadia či pět dnů po léčbě antibiotiky.

5. Parapertuse na rozdíl od pertuse má nižší manifestnost. Typický průběh parapertuse připomíná pertusi s krátkým katarálním stadiem i kratším stadiem paroxysmálním.

## Čl. 2

Laboratorní diagnostika

1. Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti dávivému kašli u osob, které nebyly v nedávné době (v průběhu předchozích 8 týdnů) očkovány.

2. Detekce nukleové kyseliny Bordetella pertussis.

3. Izolace Bordetella pertussis (nebo B. parapertussis) z klinického vzorku.

4. Standardním laboratorním testem pro diagnózu dávivého kašle je kultivační průkaz Bordetella pertussis nebo B. parapertusis.

5. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 3 týdenním intervalu. První vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra. Potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní (minimálně 4-násobný) vzestup hladin protilátek (proti pertusi nebo parapertusi) anebo sérokonverze z negativity do pozitivity.

6. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.

7. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen B. pertussis a B. parapertussis k ověření do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

## Čl. 3

Epidemiologická kriteria

Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.

## Čl. 4

Klasifikace případu onemocnění

A. Možný: Případ, který splňuje definici klinického případu.

B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost.

C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.

## Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění dávivým kašlem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví onemocnění dávivým kašlem a úmrtí na toto onemocnění.

## Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle

Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr klinického vzorku na kultivační nebo PCR vyšetření a provede odběr krve na sérologické vyšetření a zajistí transport biologického materiálu neprodleně do vyšetřující laboratoře; nejméně za 3 týdny provede další odběr krve. Osoba poskytující péči1) i vyšetřující laboratoř hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví výsledky podle čl. 4. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen B. pertussis a B. parapertussis k ověření do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

## Čl. 7

Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění dávivým kašlem

1. Hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5.

2. Zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů s kultivačně pozitivním nemocným, zajištění transportu biologického materiálu do příslušné laboratoře.

3. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis2).

4. Dítě po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném B. pertussis nebo B. parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po negativním kultivačním vyšetření, provedeném za týden po léčbě v odstupu 4 až 5 dnů.

5. Do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění dávivým kašlem, se nepřijímají neočkované či nesprávně očkované děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů), nevnímavé fyzické osoby k nákaze dávivým kašlem očkované řádně a v termínech mohou do zařízení docházet.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti spalniček

## Čl. 1

Klinická definice onemocnění

1. Klinický obraz odpovídající spalničkám, tj. febrilní stav s generalizovaným exantémem trvajícím déle než 3 dny, kterému předchází katarální příznaky, teploty >38°C a jeden nebo více z následujících příznaků: kašel, rýma, Koplikovy skvrny, konjunktivitida. Inkubační doba 7 až 18 dnů.

2. Období nakažlivosti začíná od prvního dne před začátkem prodromálních příznaků a končí do čtyř dnů po vzniku exantému.

## Čl. 2

Laboratorní diagnostika

1. Izolace spalničkového viru z klinického vzorku.

2. Detekce nukleové kyseliny viru spalniček v klinickém vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění.

3. Přítomnost specifických protilátek proti spalničkovému viru charakteristických pro akutní infekci v séru nebo ve slinách:

a) Detekce IgM protilátek proti viru spalniček u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

b) Pro možnost průkazu nízkých hodnot falešných spalničkových IgM pozitivit u sporadických zarděnkových případů je nutné vyloučit možné pozitivity IgM protilátek proti viru zarděnek, parvoviru B19, EBV a HHV6.

4. Průkaz sérokonverze nebo výrazného, několikanásobného vzestupu hladin specifických spalničkových IgG protilátek vyšetřením dvojice sér (akutního a rekonvalescentního) osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

5. Průkaz vzrůstu hladin preexistujících spalničkových IgG protilátek u reinfekcí.

6. Detekce antigenu spalničkového viru pomocí přímé imunofluorescence v klinickém vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění za použití monoklonálních protilátek specifických pro spalničky.

Ke správné interpretaci laboratorních výsledků je třeba brát v úvahu též klinické a epidemiologické údaje včetně statusu očkování. Pokud bylo v posledních 3 až 6 týdnech provedeno očkování, je nutné zvážit vyšetření na nevakcinální virus.

Izoláty viru spalniček izolované z klinického materiálu jsou zasílány do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 k dalšímu určování.

## Čl. 3.

Epidemiologická kriteria

Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.

## Čl. 4

Klasifikace případu onemocnění

A. Možný: Případ který splňuje klinickou definici onemocnění.

B. Pravděpodobný: Případ který splňuje klinickou definici onemocnění a je v epidemiologické souvislosti s potvrzeným případem.

C. Potvrzený: Případ, který nebyl v nedávné době (3 až 6 týdnů) očkován a je potvrzený výsledkem laboratorního vyšetření.

## Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění spalničkami, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví onemocnění a úmrtí na toto onemocnění, která splňují klinická a laboratorní kritéria. Vzhledem ke globálně probíhající eradikaci spalniček je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost.

## Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt spalniček

Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění spalničkami, provede odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a zajistí jejich transport do vyšetřující laboratoře. Vyšetřující laboratoř vzorky vyšetří i s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění a u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 ke konfirmaci. Případ se uzavře až po vyšetření touto laboratoří. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

## Čl. 7

Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění spalničkami

1. Hlášení onemocnění spalničkami podle čl. 5.

2. Zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů k ověření diagnózy, zajištění transportu biologického materiálu do příslušné laboratoře.

3. Izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení se exantému. Izolace se provádí podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis2).

4. Aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů, zaměřené na pobyt případu během doby jeho eventuální expozice (7 až 18 dní před začátkem exantému) a na kontakty, které měl v období nakažlivosti.

5. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, zpravidla do 48 hodin po nahlášení případu, včetně identifikace všech dosud vnímavých fyzických osob.

6. Osoba poskytující péči1) zajistí podání normálního lidského imunoglobulinu (NLIG) dětem do 15 měsíců věku (neočkovaným), osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s možným, pravděpodobným nebo potvrzeným případem spalniček, a to dle souhrnu údajů o přípravku.

7. Osoba poskytující péči1) zajistí očkování vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami (dětí, kterým nebyly podány alespoň dvě dávky očkovací látky), u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným. Expozice spalničkám není kontraindikací očkování.

8. U vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami, které byly v přímém kontaktu, a u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným, se provádí lékařský dohled; lékařský dohled trvá po dobu maximální inkubační doby (21 dní).

9. Vnímavé děti, které byly v kontaktu se spalničkami, se přijímají do kolektivu nejdříve po uplynutí 21 dní.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti chřipky a akutních respiračních onemocnění

## Čl. 1

Klinická definice onemocnění

1. Klinický obraz infekce viry chřipky probíhá ve formě chřipce podobného onemocnění nebo ve formě akutní respirační infekce. Inkubační doba 1 až 4 dny.

1.1. Chřipce podobné onemocnění (ILI) je charakterizováno následujícími klinickými příznaky:

a) náhlý nástup nemoci, a současně

b) nejméně jedním z celkových symptomů, mezi které patří horečka nebo zimnice, nevolnost, bolest hlavy, bolest svalů, a současně

c) nejméně jedním z následujících respiračních symptomů, mezi které patří kašel, pálení v krku, dechová nedostatečnost.

1.2. Akutní respirační infekce (ARI) je charakterizována následujícími klinickými příznaky:

a) náhlý nástup nemoci, a současně

b) nejméně jedním z následujících respiračních symptomů, mezi které patří kašel, pálení v krku, dechová nedostatečnost, rýma.

2. Období nakažlivosti je u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob imunosuprimovaných a u dětí může být období nakažlivosti až do desátého dne onemocnění.

## Čl. 2

Laboratorní diagnostika

1. Detekce chřipkového antigenu či nukleové kyseliny ve vyšetřovaném klinickém materiálu metodami EIA, imunofluorescence, PCR nebo jinými adekvátními metodami. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména výtěr z nazofaryngu, výtěr z nosu, výtěr z faryngu, nazofaryngeální aspirát, endotracheální a brochoalveolární laváž.

*Zobrazeno prvních 250 z 1386 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2008/473)