# 514/2006 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů

- Úplná citace: Vyhláška č. 514/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/2006/514/2007-04-01
- Datum vyhlášení: 29. 11. 2006
- Účinnost od: 1. 4. 2007
- Datum zrušení: 1. 8. 2010
- Částka: 166/2006

514
VYHLÁŠKA
ze dne 10. listopadu 2006,
kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb.:

## Čl. I

Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb. a vyhlášky č. 270/2005 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

1) Směrnice Rady 78/663/EES ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách. Směrnice Rady 82/504/ES ze dne 12. července 1982, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách. Směrnice Komise 90/612/EES ze dne 26. října 1990, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách. Směrnice Komise 92/4/EES ze dne 10. února 1992, kterou se mění směrnice 78/663/EES, kterou se stanoví specifická kritéria čistoty emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách. Směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách. Směrnice Komise 1999/75/ES ze dne 22. července 1999, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu barviv pro použití v potravinách. Směrnice Komise 2001/50/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/45/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách. Směrnice Komise 2004/47/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/45/ES s ohledem na směs karotenů E 160a (i) a beta karoten E 160a (ii). Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách. Směrnice Komise 98/66/ES ze dne 4. září 1998, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách. Směrnice Komise 2000/51/ES ze dne 26. července 2000, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách. Směrnice Komise 2001/52/ES ze dne 3. července 2001, kterou se mění směrnice 95/31/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu sladidel pro použití v potravinách. Směrnice Komise 2004/46/ES ze dne 16. dubna 2004, kterou se mění směrnice 95/31/ES s ohledem na E 955 Sukralosu a E 962 Sůl aspartamu-acesulfamu. Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a sladidla. Směrnice Komise 98/86/ES ze dne 11. listopadu 1998, kterou se mění směrnice Komise 96/77/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných potravinových látek jiných než barviva a sladidla. Směrnice Komise 2006/33/ES ze dne 20. března 2006, kterou se mění směrnice 95/45/ES, pokud jde o žluť SY FCF E (110) a oxid titaničitý (E 171)..

2. V příloze č. 1 položka E 110 Žluť SY zní:

E 110 ŽLUŤ SY FCF

<table><tbody><tr><td>Synonyma</td><td colspan="2">CI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S</td></tr><tr><td>Definice</td><td colspan="2">Žluť SY FCF se v podstatě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek spolu s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami. Žluť SY FCF je popisována jako sodná sůl. Povolena je také sůl vápenatá a draselná</td></tr><tr><td>Skupina</td><td colspan="2">Monoazo</td></tr><tr><td>Číslo Color Index</td><td colspan="2">15985</td></tr><tr><td>Einecs</td><td colspan="2">220-491-7</td></tr><tr><td>Kód E</td><td colspan="2">E 110</td></tr><tr><td>Chemický název</td><td colspan="2">2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo)naftalen-6-sulfonan disodný</td></tr><tr><td>Chemický vzorec</td><td colspan="2">C<sub>16</sub>H<sub>10</sub>N<sub>2</sub>Na<sub>2</sub>O<sub>7</sub>S<sub>2</sub></td></tr><tr><td>Molekulová hmotnost</td><td colspan="2">452,37</td></tr><tr><td>Obsah</td><td colspan="2">Ne méně než 85 % všech barevných látek přepočteno na sodnou sůl<br> E1cm1% 555 při cca 485 nm ve vodném roztoku při pH 7</td></tr><tr><td>Popis</td><td colspan="2">Oranžově červený prášek nebo granule</td></tr><tr><td>Identifikace</td><td colspan="2"></td></tr><tr><td>A. Spektrometrie</td><td colspan="2">Absorpční maximum ve vodě při cca 485 nm při pH 7</td></tr><tr><td>B. Oranžový roztok ve vodě</td><td colspan="2"></td></tr><tr><td>Čistota</td><td colspan="2"></td></tr><tr><td>Látky nerozpustné ve vodě</td><td colspan="2">Ne více než 0,2 %</td></tr><tr><td>Vedlejší barevné látky</td><td colspan="2">Ne více než 5,0 %</td></tr><tr><td>1-(fenylazo)-2-naftalenol (Sudan I)</td><td colspan="2">Ne více než 0,5 mg/kg</td></tr><tr><td>Organické sloučeniny jiné než barevné látky:</td><td colspan="2"></td></tr><tr><td>Kyselina 4-aminobenzen-1-sulfonová</td><td rowspan="6">}</td><td rowspan="6">Celkem ne více než 0,5 %</td></tr><tr><td>Kyselina 3-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová</td></tr><tr><td>Kyselina 6-hydroxynaftalen-2-sulfonová</td></tr><tr><td>Kyselina 7-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová</td></tr><tr><td>Kyselina 4,4'-diazoaminodi(benzen-sulfonová)</td></tr><tr><td>Kyselina 6,6'-oxydi(naftalen-2-sulfonová)</td></tr><tr><td>Nesulfonované primární aromatické aminy</td><td colspan="2">Ne více než 0,01 % (přepočteno na anilin)</td></tr><tr><td>Látky extrahovatelné etherem</td><td colspan="2">Ne více než 0,2 % za neutrálních podmínek</td></tr><tr><td>Arsen</td><td colspan="2">Ne více než 3 mg/kg</td></tr><tr><td>Olovo</td><td colspan="2">Ne více než 2 mg/kg</td></tr><tr><td>Rtuť</td><td colspan="2">Ne více než 1 mg/kg</td></tr><tr><td>Kadmium</td><td colspan="2">Ne více než 1 mg/kg..</td></tr></tbody></table>

3. V příloze č. 1 položka E 171 OXID TITANIČITÝ zní:

E 171 OXID TITANIČITÝ

<table><tbody><tr><td>Synonyma</td><td>CI bílý pigment 6</td></tr><tr><td>Definice</td><td>Oxid titaničitý sestává v podstatě z čistého oxidu<br> titaničitého(modifikace anatas a/nebo rutil), který může být<br> pokryt malými množstvími oxidu hlinitého(aluminy)<br> a/nebo oxidu křemičitého pro zlepšení technologických<br> vlastností produktu</td></tr><tr><td>Skupina</td><td>Anorganická látka</td></tr><tr><td>Číslo Color Index</td><td>77891</td></tr><tr><td>Einecs</td><td>236-675-5</td></tr><tr><td>Kód E</td><td>E 171</td></tr><tr><td>Chemický název</td><td>Oxid titaničitý</td></tr><tr><td>Chemický vzorec</td><td>TiO<sub>2</sub></td></tr><tr><td>Molekulová hmotnost</td><td>79,88</td></tr><tr><td>Obsah</td><td>Ne méně než 99 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu<br> křemičitého</td></tr><tr><td>Popis</td><td>Bílý až lehce zbarvený prášek</td></tr><tr><td>Identifikace</td><td></td></tr><tr><td>Rozpustnost</td><td>Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech.<br> Rozpouští se pomalu v kyselině fluorovodíkové a horké<br> koncentrované kyselině sírové</td></tr><tr><td>Čistota</td><td></td></tr><tr><td>Úbytek hmotnosti sušením</td><td>Ne více než 0,5 % (105°C, 3 hodiny)</td></tr><tr><td>Úbytek hmotnosti žíháním</td><td>Ne více než 1,0 % na bázi bez těkavých látek (800°C)</td></tr><tr><td>Oxid hlinitý a/nebo oxid křemičitý</td><td>Celkem ne více než 2,0 %</td></tr><tr><td>Látky rozpustné v 0,5mol.l<sup>-1</sup> HCl</td><td>Ne více než 0,5 % na bázi bez oxidu hlinitého a oxidu<br> křemičitého a kromě toho u produktů obsahujících oxid<br> hlinitý a/nebo oxid křemičitý ne více než 1,5 %<br> v prodávaném produktu</td></tr><tr><td>Látky rozpustné ve vodě</td><td>Ne více než 0,5 %</td></tr><tr><td>Kadmium</td><td>Ne více než 1 mg/kg</td></tr><tr><td>Antimon</td><td>Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění</td></tr><tr><td>Arsen</td><td>Ne více než 3 mg/kg při úplném rozpuštění</td></tr><tr><td>Olovo</td><td>Ne více než 10 mg/kg při úplném rozpuštění</td></tr><tr><td>Rtuť</td><td>Ne více než 1 mg/kg při úplném rozpuštění</td></tr><tr><td>Zinek</td><td>Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění..</td></tr></tbody></table>

## Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2007.

Ministr:

MUDr. Julínek v. r.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2006/514)
