# 523/2002 Sb. - Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci - Úplná citace: Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci - Stav: Zrušený - Znění: Poslední znění před zrušením - ELI: /eli/cz/sb/2002/523/2003-01-01 - Datum vyhlášení: 13. 12. 2002 - Účinnost od: 1. 1. 2003 - Datum zrušení: 1. 1. 2008 - Částka: 180/2002 ## Obsah - Čl. I - § 4 - § 27 - § 28 - § 30 - § 31 - Část A - Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví - Část B - Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže - Část C - Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen - Část A - Prostorové požadavky na pracoviště - Část B - Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení - Část C - Některé požadavky na pracovní místo - Část D - Pracovní polohy a jejich hodnocení - HLAVA - KRK - Část B - Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže - Část A - Sanitární zařízení - Část B - Pomocná zařízení - Čl. II 523 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7 a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.: ## Čl. I Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova nařízením se stanoví vkládají slova v souladu s právem Evropských společenství1). Poznámka pod čarou č. 1) zní: 1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře pro zaměstnance, směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami, směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998, o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000, o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, prováděním směrnice Rady 98/24/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých pracovníků, směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978, o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES, směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. 2. V § 1 odst. 2 se slova § 3 a 4, § 6, § 25 a 26, § 28 ani v přílohách č. 1, 4, 6 a 11 k tomuto nařízení nahrazují slovy § 25 a 26. 3. V § 3 odst. 3 se slova pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu (dále jen trvalá pracoviště) nahrazují slovy práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen trvalá práce). 4. § 4 včetně nadpisu zní: ## § 4 Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců (1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 °C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 °C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace. (5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky. (6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 °C do 4 °C, musí být zřízeny ohřívárny. (7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 °C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 °C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 °C. (9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.. 5. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.. 6. V § 5 odstavec 2 zní: (2) Ochranné nápoje se poskytují a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce, b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu), c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1, d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 °C a nižší, e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní odoby nižší než 4 °C.. 7. V § 5 odst. 3 se slova písm. a) a b)"nahrazují slovy písm. a) až c)"a slova písm. c) se nahrazují slovy písm. d) a e). 8. V § 6 se v nadpisu slova a klimatizovaná zrušují. 9. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí: (1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů. (2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.. 10. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.. 11. V § 6 odst. 4 se slova části A a věta poslední zrušují. 12. V § 6 odst. 5 se slovo klimatizovaných a slova části A zrušují. 13. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.. 14. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí: (1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob, b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti, c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu, d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům, e) riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika, f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, g) práce pouze v nočních směnách. (2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení. (3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží a) velikost kritického detailu, b) náročnost na diskriminaci detailů, c) nároky na adaptaci zraku, d) nároky na akomodaci a okohybné svaly, e) práce za zvláštních světelných podmínek, f) používání zvětšovacích přístrojů a g) neodstranitelné oslňování.. 15. V § 11 odst. 1 se za slova rozumí práce vkládají slova vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti. 16. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo jednotkami vkládají slova vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti a slovo směny se nahrazuje slovem doby. 17. V § 13 se slova na psací stroje tradiční konstrukce zrušují. 18. V § 14 odst. 5 písm. a) se slova abnormální expozice nahrazují slovy situace, která vedla k nadlimitní expozici. 19. V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu.. 20. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 µg.m-3, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen plumbaemie). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 µg Pb.l-1 krve a nižší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie. (3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 µg.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.. 21. V § 21 odst. 3 se slova § 20 odst. 2 nahrazují slovy § 14 odst. 7. 22. V § 23 nadpis zní: Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli. 23. V § 23 odst. 4 písm. d) se slovo alergenních nahrazuje slovem senzibilizujících. 24. V § 24 odst. 2 se slova a to až doby než výsledky hodnocení prokáží, že opatření není třeba činit nahrazují slovy pokud hodnocení provedené v souladu s požadavky § 23 neprokáže, že nejsou potřebné. 25. V § 24 odstavec 5 zní: (5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4.. 26. § 27 včetně nadpisu zní: ## § 27 Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.. 27. § 28 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní: ## § 28 Zásobování vodou (1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou1) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.17) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým limitům podle zvláštního právního předpisu.18) (2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 °C. 17) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin. 18) Příloha č. 4 vyhlášky č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.. 28. § 30 zní: ## § 30 Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.. 29. § 31 zní: ## § 31 Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení, b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení, c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.. 30. V příloze č. 1 části A a B znějí: ## Část A - Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví 1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce. 2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad 2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji, 2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1, 2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného povrchu (W.m-2), 2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně. Tabulka č. 1: Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje
Třída prácePříklady činnostíM (W.m-2)
IPráce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské
administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a
velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací
rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití,
laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných
lehkých předmětů).		≤ 80
IIaVýstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných
provozních podmínek.
Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné
podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním
malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž
malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků,
prodavači).		81 až 105
IIbPráce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou
(dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování
a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči
nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních
drážních vozidel).
Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou
spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné
frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové
vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení
nebo tlačení lehkých vozíků).		106 až 130
IIIaPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin
občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů,
mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví
- ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci
s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách,
zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloauto-
matických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém
průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní
údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid
velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).		131 až 160
IIIbPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin,
trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční
výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a
broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla
- výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na
lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže,
zahradnické práce a práce v zemědělství).		161 až 200
IVaPráce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i
dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve
vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se
sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou
motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině
a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení
velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování
menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).		201 až 250
IVbPráce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva
trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích
s ruční ražbou - práce se sbíječkou, práce v lomech, práce
v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s
kosou, strojní kování větších kusů).		251 až 300
VPráce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva
trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např.
pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva,
chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na
důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).		301 a více
3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky: 3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C, 3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C, 3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C, 3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2. Tabulka č. 2: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
Třída
práce		M
(W.m-2)		Operativní teplota to (°C)va
(m.s-1)		Rh
(%)		SRto max+++
g.h-1g.sm-1
to minto optto max
I≤ 802022 ± 2280,1-0,230-70107856
II a81-1051820 ± 2270.1-0,21361091
II b106-1301416 ± 2260,2-0,31711368
III a131-16010+12 ± 2+26+0,2-0,32562045
III b161-20010++12 ± 2++26++0,2-0,33592639
Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách. Vysvětlivky k tabulce: to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 va je rychlost proudění vzduchu SR je intenzita pocení Rh je relativní vlhkost + z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy ++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže +++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m2 to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny. Operativní teplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (°C) se určí z výrazu: to = tr + A (ta - tr), kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3. Tabulka č. 3 Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)
va (m.s-1)0,20.30,40,60,81,0
A (-)0,500,530,600,650,700,75
Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahu: tr=tg+2734+2,9.108.va0,6tg-ta14-273 kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,10 m (°C) ta - teplota vzduchu (°C) va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1) nebo ze vztahu: tr=tg+2734+2,5.108.va0,6tg-ta14-273 kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,15 m (°C) ta - teplota vzduchu (°C) va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1) Střední radiační teplota tr (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí. clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu. ## Část B - Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží. 2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním, Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. Tabulka č. 4 Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen
Energetický výdej
brutto M (W.m-2)		Neaklimatizované osoby
Maximální směnově průměrná
intenzita pocení SRmax
(g.h-1. m-2)		Aklimatizované osoby
Maximální směnově průměrná
intenzita pocení SRmax
(g.h-1. m-2)
≤ 80147147
> 80206270
3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min-1. 4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části. Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c: sm - doba práce za směnu celkem max - krátkodobě únosná doba práce Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2
brutto		80105130160200250300350
20sm480480480480403323232188
max48048048048040332315147
22sm480480480480403323218179
max4804804804804033238738
24sm480480480480403282207171
max4804804804804032826132
26sm480480480480403245196163
max4804804804804031574727
28sm480480480480352230186156
max480480480480352833724
30sm480480480468280217177150
max480480480468280563021
32sm480480480348262205169144
max480480480348111412518
34sm480480392308245195161138
max48048039215159312116
36sm385433351287230185154132
max3854331306638241714
38sm274395324268217176148127
max274106634228201512
40sm247362301251205168142123
max9056403022161311
42sm226335281236194160136118
max5238302318141110
44sm207311263223185153131114
max362823191512109
46sm191290248211176147126110
max27221916131198
48sm178272233200168140121106
max2218161311987
50sm166256221190160135117103
max2017151311987
Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2
brutto		80105130160200250300350
20sm480480480480403323260191
max48048048048040332326055
22sm480480480480403323221181
max48048048048040332311542
24sm480480480480403316209172
max4804804804804033167335
26sm480480480480403248197164
max4804804804804032485229
28sm480480480480382231187157
max4804804804803521014025
30sm480480480480290217177150
max480480480480290633222
32sm480480480386261205169143
max480480480386145452719
34sm480480443307244194161137
max48048044324166332216
36sm423459347284228184153132
max4234591907440251814
38sm267387319264215174147127
max267136704429201512
40sm240354296247203166140122
max10560413022161311
42sm218326275232192158135117
max5438292318141110
44sm199302257218182151129113
max352722181512109
46sm184281241206173145124109
max25211815131098
48sm170263227195165138119105
max2118151311987
50sm159247214185157133115101
max1917141211987
Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 1 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
W.m-2
brutto		80105130160200250300350
20 sm480480480480403323269193
max48048048048040332326961
22sm480480480480403323224182
max48048048048040332314446
24 sm480480480480403323210173
max4804804804804033238237
26sm480480480480403265198165
max4804804804804032655630
28sm480480480480395231187157
max4804804804803951124225
30sm480480480480301217177150
max480480480480301663322
32sm480480480399259204168143
max480480480399155462719
34sm480480457303244192160137
max48048045730367332216
36sm426475342280226182152131
max4264752247640251814
38sm267378313260212173146126
max267146704328201512
40sm232344289243200164139121
max10558402922161311
42sm210316268227 189156133116
max513628221714119
44sm1912922502141791491281112
max322621181412108
46sm176272234201170142123108
max24201714121098
48sm163254220191162136118104
max2017151311987
50sm151238208181154131113100
max1919161210987
Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
W.m-2
brutto		80105130160200250300
20sm480480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263224
max480480480411329263117
24sm480480480411329263212
max48048048041132926375
26sm480480480411329241200
max48048048041132915754
28sm480480480411329226190
max4804804804113298341
30sm480480480411275213181
max4804804804112755633
32sm480480480342257202172
max4804804803421114127
34sm480480385303241191 164
max480480385151593122
36sm378425345282226182157
max37842513066382418
38sm269388319263213173150
max2691066342282016
40sm243356296246202165144
max90564030221614
42sm222329276232191157138
max52383023181412
44sm203306259219181150132
max36282319151210
46sm188285243207173144127
max2722191613119
48sm175267229196165138122
max221816131198
50sm163252217186157133118
max201715131198
Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIV aIVb
W.m-2
brutto		80105130160200250300
20sm480480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263227
max480480480411329263176
24sm480480480411329263214
max48048048041132926394
26sm480480480411329!243202
max48048048041132924362
28sm480 480480411329227191
max480 48048041128521445
30sm48048048041128563181
max4804804804112755636
32sm480480480329256201172
max4804804803291454529
34sm480480435301239190164
max480480435241669323
36sm415451341279224180156
max41545119074402519
38sm262380314260211171149
max2621367044292016
40sm236348290243199163142
max105604130221614
42sm214320270228188156136
max54382923181412
44sm196297253214179149131
max35272218151210
46sm180276237202170142126
max2521181513109
48sm167258223192162136121
max211815131198
50sm156243211182154131116
max191714121198
Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 1 m.s-1, tg>=ta, rh <70 %, 0,64 clo
tg (°C)Třída
práce		Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
W.m-2
brutto		80105130160200250300
20sm480480480411329263227
max480480480411329263227
22sm480480480411329263224
max480480480411329263117
24sm480480480411329263215
max480480480 411329!263109
26sm480480480411329260202
max48048048041132926067
28sm480480480411329227191
max48048048041132911247
30sm480480480411296213181
max4804804804112966636
32sm480480480392255200171
max4804804803921554629
34sm480480449298237189163
max480480449298673323
36sm419467336275222179155
max41946722476402519
38sm262371308255208170148
max2621467043282016
40sm228338284238196161141
max105584029221613
42sm206311264223186154135
max51362822171412
44sm188287246210176146129
max32262118141210
46sm173267230198167140124
max2420171412109
48sm160249217187159134119
max201715131198
50sm149234204178151128115
max191614121098
31. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova materiálů a vkládá slovo teploty. 32. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo uvedeny vkládají slova , pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C. 33. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova styku s vkládá slovo nechráněnou. 34. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu. 35. V příloze č. 2 části A se slova v. Chromu (VI) sloučeniny nahrazují slovy v. Chromu ostatní sloučeniny. 36. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší onačuje jako Tabulka č. 1. 37. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky Olovo a u položky Olova anorganické sloučeniny jako Pb ve sloupci Poznámky písmeno P nahrazuje písmenem P*. 38. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu Vysvětlivky k tabulce doplňují slova P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie. 39. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem Seznam látek podle čísel CAS: označuje jako Tabulka č. 2. 40. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo směny nahrazuje slovy pracovní doby. 41. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo pracovní nahrazuje slovem osmihodinovou. 42. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí: Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
LátkaPELc (mg.m-3)
baryt10,0
cement10,0
čedič tavený10,0
dolomit10,0
železo a jeho slitiny1)10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
hnědé uhlí a lignit10,0
magnezit10,0
ocelárenská struska10,0
oxidy železa10,0
popílek10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0
půdní prachy10,0
sádra10,0
saze2,0
siderit10,0
škvára10,0
vápenec, mramor10,0
vysokopecní struska10,0
Vysvětlivky k tabulce: 1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší. Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
LátkaPELC (mg.m-3)
Textilní prachy:
bavlna2,0
len2,0
konopí2,0
hedvábí2,0
syntetická vlákna textilní4,0
sisal6,0
juta6,0
Živočišné prachy
peří4,0
vlna6,0
srst6,0
ostatní živočišné prachy6,0
Rostlinné prachy:
mouka4,0
tabák4,0
čaj4,0
káva zelená2,0
koření2,0
prach obilní6,0
Prach z
- toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin1)1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2)2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
ostatní rostlinné prachy6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
prach PVC5,0
prach z broušení pneumatik3,0
prach epoxidových pryskyřic2,0
prach polyakrylátových pryskyřic5,0
prach polyesterových pryskyřic5,0
prach polyethylenu5,0
prach polypropylenu5,0
prach polymerních materiálů5,0
prach sklolaminátů5,0
Vysvětlivky k tabulce: 1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis), 2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.. 43. V příloze č. 3 části nadepsané Měření a hodnocení expozice prachu větě první se slova odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu zrušují. 44. V příloze č. 3 části nadepsané Měření a hodnocení expozice prachu písmeno a) zní: a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689. Princip zkoušky. Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí. Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.). Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence). Rozsah použití zkoušky. Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu. Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto: XD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici k je konstanta, doporučuje se hodnota 3 s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace) Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů). Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků. Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 -3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť. Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody. Etalony, referenční materiály. Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Přístroje a zařízení. Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.). Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody). Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky. Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.) Držáky filtrů. Podpůrné destičky pro podložení filtru. Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi. Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu). Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů). Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %. Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší. Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů. Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři. Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby. Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti. Filtry. Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku. Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) - např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu. Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Postup zkoušky. Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu. Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce c = m/V, kde c ... koncentrace frakce (mg/m3) m ... celková hmotnost prachu (mg) V ... objem odebraného vzorku (m3) Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici) m = W2 - W1, kde W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg) W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg) Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace). Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru V = Q.t, kde Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min) t ... doba odběru (min) Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice). Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p = 101,3 kPa. *Zobrazeno prvních 250 z 607 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2002/523)