# 382/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

- Úplná citace: Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/2001/382/2004-10-01
- Datum vyhlášení: 9. 11. 2001
- Účinnost od: 1. 1. 2002
- Datum zrušení: 1. 1. 2017
- Částka: 145/2001

382
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 17. října 2001
o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále jen zákon):

## ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

## § 1

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

Upravené kaly1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:

a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;

b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;

c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;

d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;

e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.

## § 2

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány

(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.

(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.

## § 3

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují

a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a

b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.

## § 4

Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen monitoring půdy) na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen monitoring kalů) zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem2) a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;

b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;3)

c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.4)

(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu5) postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.6)

(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.

(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.

## § 5

Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu

(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy

a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;

b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;

c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;

d) zařazení použití kalů do osevního postupu;

e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;

f) plán odběru vzorků;

g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.

(2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.

## ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST

## § 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)

<table><tbody><tr><th colspan="9">Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg<sup>-1</sup> sušiny v půdě</th></tr><tr><th></th><th>As</th><th>Cd</th><th>Cr</th><th>Cu</th><th>Hg</th><th>Ni</th><th>Pb</th><th>Zn</th></tr><tr><td>Běžné půdy</td><td>20</td><td>05</td><td>90</td><td>60</td><td>0,3*</td><td>50</td><td>60</td><td>120</td></tr><tr><td>Písky, hlinité písky, štěrkopísky</td><td>15</td><td>04</td><td>55</td><td>45</td><td>0,3*</td><td>45</td><td>55</td><td>105</td></tr></tbody></table>

* celkový obsah

Vysvětlivky:

1) Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě - vymezují maximální hodnoty vybraných rizikových prvků v půdě, při jejichž překročení by mohlo dojít k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí

2) Kategorizace půd:

a) Běžné (písčitohlinité, hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin, jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.

b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách, jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 µm), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.

c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni, a to v celém půdním profilu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

<table><tbody><tr><th>Riziková látka</th><th>Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech <br> (mg.kg<sup>-1</sup> sušiny)</th></tr><tr><td>As - arzén</td><td>30</td></tr><tr><td>Cd - kadmium</td><td>5</td></tr><tr><td>Cr - chrom</td><td>200</td></tr><tr><td>Cu - měď</td><td>500</td></tr><tr><td>Hg - rtuť</td><td>4</td></tr><tr><td>Ni - nikl</td><td>100</td></tr><tr><td>Pb - olovo</td><td>200</td></tr><tr><td>Zn - zinek</td><td>2500</td></tr><tr><td>AOX</td><td>500</td></tr><tr><td>PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180)</td><td>0,6</td></tr></tbody></table>

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

<table><tbody><tr><th rowspan="2">Kategorie kalů</th><th colspan="3">Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů</th></tr><tr><th>termotolerantní koliformní bakterie</th><th>enterokoky</th><th><i>Salmonella sp.</i></th></tr><tr><td>I.</td><td>&lt;10<sup>3</sup></td><td>&lt;10<sup>3</sup></td><td>negativní nález</td></tr><tr><td>II.</td><td>10<sup>3</sup> -10<sup>6</sup></td><td>10<sup>3</sup>-10<sup>6</sup></td><td>nestanovuje se</td></tr></tbody></table>

* KTJ- kolonie tvořící jednotku

Vysvětlivky:

Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky.

Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

<table><tbody><tr><th rowspan="2">Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok)</th><th colspan="4">Minimální počet analýz za rok</th></tr><tr><th>agrochemické parametry* (živiny)</th><th>rizikové prvky (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn)</th><th>mikrobiologie (termotoler. koliform. bakterie, enterokoky, <i>Salmonella sp.</i>)</th><th>organické kontaminanty (AOX, PCB)</th></tr><tr><td>&lt;250</td><td>2</td><td>2</td><td>2</td><td> - **</td></tr><tr><td>250-1000</td><td>4</td><td>4</td><td>4</td><td> - **</td></tr><tr><td>1000-2500</td><td>4</td><td>4</td><td>6</td><td>1</td></tr><tr><td>&gt;2500</td><td>12</td><td>12</td><td>12</td><td>1</td></tr></tbody></table>

* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík

** analýzy se dělají dle § 4 odst. 2 této vyhlášky vždy před prvním použitím kalů

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení

<table><tbody><tr><th>předmět, účel ukazatel</th><th>norma</th></tr><tr><td>Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod</td><td>ČSN EN ISO 5667 Odběr vzorků část 13</td></tr><tr><td>Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři</td><td>ČSN ISO 10 381-6</td></tr><tr><td>Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory</td><td>ČSN ISO 11 464</td></tr><tr><td>Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení celkové sušiny, zbytku po žíhání a ztráta žíháním</td><td>ČSN 83 05 50 část 3</td></tr><tr><td>Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení pH</td><td>ČSN EN 12 176</td></tr><tr><td>Kvalita půdy - Stanovení pH</td><td>ČSN ISO 10 390</td></tr><tr><td>Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku -modifikovaná Kjeldahlova metoda</td><td>ČSN ISO 11 261</td></tr><tr><td>Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda</td><td>ČSN ISO 11 465</td></tr><tr><td>Characterization of sludges - Determination of trace elements and phosphorus - Aqua regia extraction methods</td><td>EN 13346</td></tr><tr><td>Charakterizace kalů. Stanovení stopových prvků a fosforu. Metody extraktu lučavkou královskou</td><td>návrh ČSN EN 13346</td></tr><tr><td>Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (P, K, Na, Ca, Mg, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)</td><td>ČSN EN ISO 11 885</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem</td><td>TNV 75 74 40</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení rtuti</td><td>ČSN EN 1483</td></tr><tr><td>Soil quality - Extraction of trace elements soluble in aqua regia (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)</td><td>ISO 11 466</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1 - 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie</td><td>ČSN ISO 9964-1, 2, 3 (75 7378)</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrie</td><td>ČSN ISO 7980 (75 7383)</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení Co, Cu, Ni, Zn, Cd a Pb. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie</td><td>ČSN ISO 8288</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení Cr. Metoda atomové absorpční spektrometrie</td><td>ČSN EN 1233</td></tr><tr><td>Jakost vod. Stanovení Cd atomovou absorpční spektrometrií</td><td>ČSN EN ISO 5961</td></tr><tr><td>Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen (AOX)</td><td>DIN 38414-18</td></tr><tr><td>Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB)</td><td>DIN 38414-20</td></tr><tr><td>Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení</td><td>ČSN ISO 6887</td></tr><tr><td>Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení</td><td>ČSN ISO 7218</td></tr><tr><td>Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami</td><td>ČSN ISO 8199</td></tr><tr><td>Doporučená metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV*</td><td>ČSN EN 12 824</td></tr><tr><td>Doporučená metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV*</td><td>Modifikovaná ČSN ISO 7899 - 2</td></tr><tr><td>Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních bakterií. Technika počítání kolonií*</td><td>Modifikovaná ČSN ISO 9308 - 1</td></tr></tbody></table>

* postupy jsou uveřejněny v Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č. 7/2001.

1) § 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

2) § 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

3) ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.

4) ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.

5) § 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

6) Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2001/382)