# 353/2001 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

- Úplná citace: Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/2001/353/2017-01-01
- Datum vyhlášení: 5. 10. 2001
- Účinnost od: 1. 1. 2002
- Částka: 134/2001

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví
- Čl. I
- § 2
- § 7
- § 8
- § 9
- § 12
- § 14
- § 15
- § 16
- § 18
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- § 24
- § 27
- § 29
- § 30
- § 31
- § 33
- § 33a
- § 34
- § 35
- § 36
- § 37
- § 37a
- Čl. II
- Čl. III
- ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
- Čl. IV
- ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
- Čl. V
- ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Čl. VI
- § 22c
- ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
- Čl. IX
- ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999
- Čl. X
- ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
- Čl. XI

353
ZÁKON
ze dne 18. září 2001,
kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

## ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví

## Čl. I

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:

1. § 2 včetně nadpisu zní:

## § 2

Předmět účetnictví

Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření..

2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 2); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí, zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až v okamžiku jejich skutečného zaplacení nebo přijetí..

3. V § 4 odstavce 2 až 5 znějí:

(2) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví a dále účetní metody, například způsoby oceňování a jejich použití, včetně postupů tvorby a použití opravných položek, postupů odpisování a postupů tvorby a použití rezerv, jakož i metody konsolidace účetní závěrky. Zařazení účetních jednotek podle § 1 odst. 2 do jednotlivých skupin podle charakteru jejich činnosti, účetní metody a jejich použití jednotlivými skupinami účetních jednotek, popřípadě jednotlivými účetními jednotkami v rámci těchto skupin upraví prováděcí právní předpis.

(3) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.

(4) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. Každou informaci týkající se předmětu účetnictví nebo jeho vedení jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

(5) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem..

4. V § 4 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 2) až 7) znějí:

(6) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů,2) cenných papírů3) a derivátů,4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot,5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv,6) pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.

(7) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyku jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.

(8) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.

(9) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 2 ve znění platném na jeho počátku.

2) § 61 obchodního zákoníku.

3) § 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

6) § 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů..

5. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:

(1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen účetní případy) účetními doklady.

(2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen účetní zápisy) pouze na základě účetních záznamů podle odstavce 1..

6. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova a 30.

7. V § 6 odst. 4 se slova § 18 odst. 1 nahrazují slovem § 18, za slovy jako mimořádnou se vkládají slova nebo mezitímní a slova stanovených v se nahrazují slovy stanovených podle.

8. § 7 a 8 znějí:

## § 7

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

(3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

(4) Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

(5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.

(6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami.

## § 8

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

(2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

(3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.

(4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.

(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje při dodržení ustanovení § 4 odst. 7 jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit

a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 2,

b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 4.

(6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy..

9. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) až 10) zní:

## § 9

Účetní soustavy

(1) Účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví; za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 mohou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.

(2) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat

a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti a jejich útvary,9) které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly výše 6 000 000 Kč,

b) obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat ty, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.10)

(4) Přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví je povinný, přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví; přechod do soustavy jednoduchého účetnictví je možný pouze v případě, že účetní jednotka splňuje podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. Plnění podmínek stanovených podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně předcházející účetní období. Přechody podle předchozích vět jsou možné vždy jen k 1. dni účetního období, a to následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.

8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

9) § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

10) § 37 obchodního zákoníku..

10. § 10 se zrušuje.

11. V § 11 odstavec 1 zní:

(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f) prokazuje účetní jednotka pouze účetním dokladem..

12. V § 11 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

13. V § 11 odstavec 2 zní:

(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5..

14. § 12 včetně nadpisu zní:

## § 12

Účetní zápisy

(1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.

(2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.

(3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy..

15. Nadpis nad § 13 Účetní knihy se zrušuje a vkládá se nový nadpis pod § 13, který zní: Účetní knihy v soustavě podvojného účetnictví.

16. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova analytické evidence nahrazují slovy analytických účtů.

17. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b)..

18. V § 13 odst. 2 se slovo údaje nahrazuje slovem informace a v písmenu b) se slovo nejvýše nahrazuje slovem alespoň.

19. V § 13 odstavec 3 zní:

(3) Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy..

20. V § 13 se odstavec 4 zrušuje.

21. § 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11) znějí:

## § 14

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh

(1) Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou osnovu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 2) účtujících v soustavě podvojného účetnictví upraví prováděcí právní předpis.

(2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

(3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

## § 15

Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví účtují

a) v peněžním deníku,

b) v knize pohledávek a závazků,

c) v pomocných knihách o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.

(2) Peněžní deník obsahuje nejméně informace o

a) peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u finančních institucí,11)

b) konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů,

c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem ve smyslu písmene b).

(3) Ustanovení § 12 odst. 3 platí obdobně.

(4) Obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví upraví prováděcí právní předpis.

(5) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví jsou povinny sestavovat přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen přehledy). Na tyto přehledy se rovněž použijí ustanovení § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 29 odst. 1.

(6) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nepoužijí ustanovení § 7, 14, 27 a 28.

11) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb..

22. § 16 včetně nadpisu zní:

## § 16

Ostatní ustanovení o účetních knihách

(1) Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.

(2) V knihách analytických účtů a v pomocných knihách se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství..

23. V § 17 odst. 3 v poslední větě se za slova neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku vkládají slova , nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

24. § 18 včetně nadpisu zní:

## § 18

Účetní závěrka

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.

Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

c) právní formu účetní jednotky,

d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),

f) okamžik sestavení účetní závěrky,

a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).

(3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky uvedené v § 20, pokud nesplňují kritéria stanovená v § 20 písm. b).

(4) Uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů a výsledku hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení položek této závěrky a rozsah sestavování účetní závěrky podle odstavce 3 pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví prováděcí právní předpis..

25. V § 19 se doplňují odstavce 4 až 11, které včetně poznámky pod čarou č. 12) znějí:

(4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

(5) Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o

a) skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,

b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne,

a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.

(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají, (dále jen uživatel); informace nemohou být vyloučeny pouze z důvodů, že jsou nesrozumitelné pro uživatele.

(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok. Krátkodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

(8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.

(9) Kromě účetní závěrky sestavené podle tohoto zákona, mohou účetní jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které jsou sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad.

(10) Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.

(11) Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.12)

12) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů..

26. § 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13) a 14) znějí:

## § 20

Ověřování účetní závěrky auditorem

Účetní závěrku podle tohoto zákona jsou povinny mít ověřenu auditorem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2

a) akciové společnosti,

b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:

1. úhrn rozvahy více než 40 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,

2. čistý obrat více než 80 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12)

c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),

d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) účtující v soustavě podvojného účetnictví za podmínek podle písmene b),

e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

## § 21

Výroční zpráva

(1) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje nejméně informace

a) o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení nejméně za dvě bezprostředně předcházející účetní období,

b) o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne,

c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky,

d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje,

e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních podílů a akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající osoby,13)

f) v rozsahu účetní závěrky za účetní období a výrok auditora o této účetní závěrce, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, a v rozsahu účetní závěrky za bezprostředně předcházející 2 účetní období,

g) požadované podle zvláštních právních předpisů,

h) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.

Součástí výroční zprávy může být i zpráva o auditu podle zvláštního právního předpisu.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. e) vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis,14) který může určit její obsah odchylně od ustanovení odstavce 1.

(3) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20 obdobně.

13) § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.

14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů..

27. V § 21a odst. 3 se slova výrok auditora nahrazují slovy zprávu o auditu.

28. § 22 a 23 včetně poznámek pod čarou č. 19) a 20) znějí:

## § 22

(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka (§ 18) sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto zákona (§ 23 odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce 3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku.

(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je buď řídící osobou,19) ovládající osobou20) nebo v jiné účetní jednotce vykonává jen podstatný vliv, kterým se rozumí nejméně dvacetiprocentní účast. Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, se považuje za konsolidující účetní jednotku. Účetní jednotka, která je buď řízenou osobou,19) ovládanou osobou20) nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tato účetní jednotka se považuje za konsolidovanou účetní jednotku.

(3) Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených v odstavci 2; tyto účetní jednotky jsou do konsolidačního celku zahrnovány postupem upraveným prováděcím právním předpisem. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:

1. úhrn rozvah více než 350 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,

2. čistý obrat více než 700 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 500, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu.12)

Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů.

(4) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku.

(5) Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce.

(6) Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro povinnost vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7.

(7) Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva (§ 21), která obsahuje informace o konsolidačním celku.

(8) Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu.

## § 23

(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody

a) plné konsolidace,

b) poměrné konsolidace, nebo

c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).

(2) Uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky a metody konsolidace účetní závěrky pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle § 4 odst. 2 upraví prováděcí právní předpis.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.

(4) Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce 3, je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.

(5) Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky a každý rozdíl v okamžicích sestavení účetní závěrky musí být stejné. O změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního období musí být uvedeny informace v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(6) V případě konsolidace namísto účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy může konsolidující účetní jednotka pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky, jakož i konsolidované výroční zprávy použít mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad, a to za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. V uvedeném případě se nepoužije ustanovení § 22 odst. 8.

19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.

20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku..

29. § 24 zní:

## § 24

(1) Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky

a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,

b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,

(dále jen okamžik ocenění). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.

(3) Nelze-li samostatně ocenit jednotlivé složky majetku, mohou účetní jednotky provést jejich ocenění jako souboru majetku, jak je vymezen účetními metodami.

(4) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění

a) podle odstavce 2 písm. a), nebo

b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 6.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány..

30. V § 25 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 21) znějí:

(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují

a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,

d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,

e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,

f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,

g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem21) pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou,

h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

j) příchovky zvířat vlastními náklady,

k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou.

(2) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta.

(3) U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.

21) § 59 obchodního zákoníku..

31. V § 25 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova vymezené v souladu s účetními metodami..

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

32. V § 26 odstavce 2 až 4 znějí:

(2) Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.

(3) Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neuplatňují účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami..

33. § 27 včetně poznámek pod čarou č. 22) a 23) zní:

## § 27

(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují

a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,

b) deriváty,

c) finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů,

d) majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy22) nebo v jiných případech podle zvláštního právního předpisu,23)

e) část majetku a závazků zajištěná deriváty.

(2) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije

a) tržní hodnota,

b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu,

c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).

(3) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.

(4) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.

(5) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Závazky charakteru půjčky vztahující se k majetku uvedenému v odstavci 1 písm. a) a b) se ocení v hodnotě odpovídající ocenění tohoto majetku; uvedený způsob ocenění lze použít i v průběhu účetního období. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.

*Zobrazeno prvních 250 z 406 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/2001/353)