# 219/1999 Sb. - Zákon o ozbrojených silách České republiky - Úplná citace: Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky - Stav: Platný - Znění: Aktuální znění - ELI: /eli/cz/sb/1999/219/2025-07-01 - Datum vyhlášení: 12. 10. 1999 - Účinnost od: 1. 12. 1999 - Částka: 76/1999 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ - § 1 - § 2 - ČÁST DRUHÁ - OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY - HLAVA I - OZBROJENÉ SÍLY - § 3 - § 3a - § 4 - HLAVA II - ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL - § 5 - § 6 - § 6a - § 7 - § 8 - HLAVA III - ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL - § 9 - § 10 - § 11 - § 12 - ČÁST TŘETÍ - ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY - HLAVA I - ARMÁDA - § 13 - HLAVA II - ÚKOLY ARMÁDY - § 14 - § 15 - § 16 - § 17 - § 18 - § 20 - § 21 - § 22 - § 22a - § 22b - § 23 - § 24 - § 24a - § 24b - § 24c - ČÁST ČTVRTÁ - VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY - § 25 - § 26 - ČÁST PÁTÁ - HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY - § 27 - § 28 - ČÁST ŠESTÁ - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL - HLAVA I - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL - § 29 - § 30 - HLAVA II - VOJENSKÝ MATERIÁL - Díl 1 - Vojenský materiál a jeho označování - § 31 - § 31a - Díl 2 - Schvalování technické způsobilosti vojenské techniky a její evidence - Oddíl 1 - Technická způsobilost vojenských vozidel, evidence a pravidelné technické prohlídky vozidel ozbrojených sil - § 32 - § 32a - § 33 - Oddíl 2 - Technická způsobilost vojenských plavidel a jejich evidence - § 34 - Oddíl 3 - Evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky - § 35 - § 35a - § 35b - § 35c - § 35d - § 35e - § 35ea - § 35f - § 35g - § 35h - § 35i - § 35j - § 35k - § 35l - § 35m - § 35n - § 35o - § 35p - Oddíl 4 - Určená technická zařízení - § 36 - § 36a - § 36b - § 36c - § 36d - Oddíl 5 - Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence - § 36e - Díl 4 - Vojenský letecký personál - § 40 - Díl 5 - Řízení o zdravotní způsobilosti - § 41 - ČÁST SEDMÁ - POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ - § 42 - § 42a - § 42b - ČÁST OSMÁ - NÁHRADA ŠKODY - § 43 - ČÁST DEVÁTÁ - VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ - § 44 - ČÁST DESÁTÁ - ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB - § 44a - ČÁST JEDENÁCTÁ - RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK - § 44b - ČÁST DVANÁCTÁ - PŘESTUPEK - § 44c - ČÁST TŘINÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ - § 45 - § 46 219 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ## ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ ## § 1 Předmět právní úpravy Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen ozbrojené síly), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody. ## § 2 Vymezení některých pojmů (1) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel. (2) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil a Ministerstva obrany (dále jen ministerstvo), s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen náčelník). (3) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen prezident), ministr obrany (dále jen ministr) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci. (4) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě. (5) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (6) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením. (7) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně, zbraňové systémy a munice, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů. (8) Vojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská drážní vozidla, vojenská plavidla a vojenská letecká technika, přičemž a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní poznávací značkou2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, b) vojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem26) je Česká republika, c) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky, d) vojenskou leteckou techniku tvoří výrobky vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie výrobků vojenské letecké techniky, vojenských letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení. (9) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení. (10) Určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a používána s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (11) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. (12) Operačním nasazením se rozumí a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu napadení nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo v prostředí ohroženém bojovou činností. (13) Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, vojenských zařízení, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků v činné službě pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem operačního nasazení, k provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu, a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupení postavení služebního orgánu. (14) Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky. (15) Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy27) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu. (16) Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil. ## ČÁST DRUHÁ - OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY ## HLAVA I - OZBROJENÉ SÍLY ## § 3 (1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly. (2) Ozbrojené síly se člení na Armádu České republiky (dále jen armáda), Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. (3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.4) (4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. (5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují. (6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví. (7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.5) ## § 3a Vojenská přísaha Voják24) skládá vojenskou přísahu, která zní: Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!. ## § 4 Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách (1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit. (2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně. ## HLAVA II - ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL ## § 5 Prezident Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil a) schvaluje základní vojenské řády, b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským zařízením, d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením. ## § 6 Vláda Vláda na návrh ministra a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav, b) schvaluje strukturu armády, c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky, d) schvaluje koncepci výstavby armády. ## § 6a Příslušníci ozbrojených sil určení k plnění úkolů civilní obrany Vláda stanoví nařízením s využitím čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů vojenské útvary, vojenská zařízení anebo jejich části nebo kategorie příslušníků ozbrojených sil k plnění úkolů civilní obrany podle čl. 61 tohoto protokolu. ## § 7 Ministerstvo (1) Ministerstvo při řízení armády a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády, b) zřizuje a ruší vojenské útvary a vojenská zařízení, c) provádí kontrolu armády, d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany. Státním odborným dozorem se rozumí 1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení, 2. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení, 3. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení, 4. prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení, k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem, 5. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem, 6. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu. Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6), e) zřizuje vojenská vyznamenání, f) vytváří podmínky pro příslušníky ozbrojených sil k výkonu státní sportovní reprezentace. (2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě. (3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě a který se v rozsahu své působnosti podílí na plnění úkolů stanovených ministerstvu zvláštním právním předpisem. V čele Generálního štábu Armády České republiky je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen náčelník Generálního štábu). (4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi. (5) Vláda stanoví na návrh ministra systemizaci Generálního štábu Armády České republiky na příslušný kalendářní rok, a to v tomto rozsahu: a) počet systemizovaných míst vojáků klasifikovaných hodnostmi, b) počet systemizovaných míst zaměstnanců v pracovním poměru, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, klasifikovaných platovými třídami, c) počet systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců v pracovním poměru klasifikovaných platovými třídami, d) objem prostředků na platy vojáků a e) objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru. (6) Není-li systemizace Generálního štábu Armády České republiky schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace. (7) Organizační strukturu Generálního štábu Armády České republiky schvaluje ministr na základě návrhu připraveného náčelníkem Generálního štábu v souladu se systemizací Generálního štábu Armády České republiky schválenou vládou. ## § 8 Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže, b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená zvláštními právními předpisy.8) ## HLAVA III - ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL ## § 9 (1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. (2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. (3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté. ## § 10 Mezinárodní spolupráce (1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv. (2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci v činné službě vysílat i jako jednotlivci. (3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí. ## § 11 Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. ## § 12 Civilní kontrola ozbrojených sil Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10) ## ČÁST TŘETÍ - ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY ## HLAVA I - ARMÁDA ## § 13 Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary a vojenská zařízení, které se mohou slučovat do větších organizačních celků. ## HLAVA II - ÚKOLY ARMÁDY ## § 14 (1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, b) k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti11), a to na dobu nezbytně nutnou, c) k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy, d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky, e) k letecké dopravě ústavních činitelů, f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, g) k zabezpečení vojenské dopravy, h) k poskytování leteckých služeb, i) k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády, j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí, k) k plnění humanitárních úkolů civilní obrany. (2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.11) (3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu11) a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností. Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy ## § 15 Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami. ## § 16 (1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat25) hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím. (3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra. (4) O použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na návrh ministra. ## § 17 (1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla. (2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje. ## § 18 Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby nebo požární ochrana nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky neprodleně informuje ministra, který následně informuje vládu. ## § 20 Letecká doprava ústavních činitelů Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly. ## § 21 Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy Armáda se podílí na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví. ## § 22 Zabezpečování vojenské dopravy osob (1) Armáda zabezpečuje vojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly. (2) Armáda může zabezpečit vojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra. (3) Při zabezpečování vojenské dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek. ## § 22a Bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby (1) Náčelník Generálního štábu a jeho zástupce mají nárok na bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby nebo v souvislosti s ní anebo k osobní potřebě. (2) Služební orgán může v odůvodněných případech vojákovi v činné službě povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti s plněním úkolů ozbrojených sil. ## § 22b Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem (1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu. (2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlaku. (3) Zavedení mimořádného vojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu29). ## § 23 Poskytování leteckých služeb (1) Armáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. Armáda může poskytovat letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem a Ministerstvem dopravy. (2) Armáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra. Zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy ## § 24 (1) Na základě rozhodnutí ministra armáda v rámci vojenské dopravy zabezpečí leteckou dopravu a) jiných osob, než které jsou uvedeny v § 22 odst. 3, které se podílejí na plnění úkolů ozbrojených sil při mezinárodní spolupráci podle § 10 odst. 2 nebo poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22) anebo na ochraně občanů České republiky v zahraničí, b) osob cizího státu, které spolupracují při zabezpečení úkolů podle písmene a), nebo c) osob cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních anebo sociálních. (2) V rámci vojenské dopravy armáda zabezpečí leteckou přepravu materiálu, který je nezbytný pro splnění úkolů podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 vydá ministr na základě žádosti ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra. ## § 24a (1) Na základě rozhodnutí ministra armáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) materiální humanitární pomoci a potřebného vybavení pro pomoc při poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), b) osob zapojených do poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), c) osob cizího státu, které spolupracují při poskytování této humanitární pomoci podle písmene b), d) zdravotně postižených osob ze státu, v němž došlo k mimořádné události, na území České republiky a zpět, popřípadě na území třetího státu, e) občanů ze zahraničí, kteří se bez vlastního zavinění nemohou dopravit zpět do České republiky, f) osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti a ochrany zastupitelských úřadů v zahraničí, g) příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti bezpečnostních sborů České republiky při řešení mimořádných nebo krizových situací v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů České republiky nebo při plnění úkolů příslušníků bezpečnostních sborů České republiky a při ochraně zájmů České republiky v zahraničí. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá ministr na žádost ministra financí, ministra spravedlnosti, ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, nebude-li tím ohroženo plnění úkolů armády. (3) Letecká doprava osob nebo letecká přeprava nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. a) až c) se hradí z prostředků určených na financování humanitární pomoci poskytované do zahraničí22), leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. d) až g) hradí ten, kdo o ni požádal, nerozhodne-li vláda jinak. ## § 24b (1) Na základě rozhodnutí vlády armáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) osob z humanitárních důvodů nebo humanitární anebo zdravotnickou pomoc, pokud nejde o leteckou dopravu nebo leteckou přepravu podle § 24 nebo § 24a, b) sportovců nebo umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí. (2) Leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu materiálu podle odstavce 1 hradí ten, v jehož zájmu se tato uskuteční, nerozhodne-li vláda jinak. ## § 24c Zabezpečování kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí Na základě rozhodnutí ministra armáda zajistí kulturní, vzdělávací, sportovní a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li tím omezeno plnění úkolů armády. K zabezpečení těchto akcí může armáda použít vlastní leteckou dopravu nebo leteckou přepravu. ## ČÁST ČTVRTÁ - VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY ## § 25 V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi. ## § 26 Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související s a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, b) řízením Hradní stráže. ## ČÁST PÁTÁ - HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY ## § 27 Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky. ## § 28 Úkoly Hradní stráže (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta. ## ČÁST ŠESTÁ - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL ## HLAVA I - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL ## § 29 (1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví. Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický a psychologický výcvik. (2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil. (3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže. (4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva. (5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a). (6) Armáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádou nebo ve prospěch armády. Na základě rozhodnutí ministra může armáda poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armády. ## § 30 Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí. ## HLAVA II - VOJENSKÝ MATERIÁL ## Díl 1 - Vojenský materiál a jeho označování ## § 31 (1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem. (2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby, k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat jen se souhlasem vlády. (3) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní obranu.1) (4) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen národní rozlišovací znak) nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže. ## § 31a (1) Vojáci v činné službě nosí vojenský stejnokroj a vojenské odznaky. (2) V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol. (3) Služební orgán může povolit nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech osobám, které vykonávaly vojenskou činnou službu, a to před skončením jejich služebního poměru. Povolení neudělí osobě, u níž existuje důvodná obava, že by nošením vojenského stejnokroje mohla ohrozit vážnost nebo důvěryhodnost ozbrojených sil. (4) Ministr může povolit nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech na základě žádosti i jiným osobám než uvedeným v odstavci 3, pokud je to v zájmu ozbrojených sil. (5) Povolení nosit vojenský stejnokroj podle odstavců 3 a 4 ministr odejme v případě, že jeho nošení ohrožuje vážnost nebo důvěryhodnost ozbrojených sil. (6) Pro rozhodování podle odstavce 3 se správní řád nepoužije. ## Díl 2 - Schvalování technické způsobilosti vojenské techniky a její evidence ## Oddíl 1 - Technická způsobilost vojenských vozidel, evidence a pravidelné technické prohlídky vozidel ozbrojených sil ## § 32 Technická způsobilost vojenských vozidel (1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.14) (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou *Zobrazeno prvních 250 z 615 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1999/219)