# 218/1999 Sb. - branný zákon - Název: Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) - Úplná citace: Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) - Stav: Zrušený - Znění: Poslední znění před zrušením - ELI: /eli/cz/sb/1999/218/2003-01-01 - Datum vyhlášení: 12. 10. 1999 - Účinnost od: 1. 12. 1999 - Datum zrušení: 1. 1. 2005 - Částka: 76/1999 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - BRANNÁ POVINNOST - § 1 - § 2 - § 3 - § 4 - ČÁST DRUHÁ - VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY - § 5 - § 6 - ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI OBČANA PŘED VZNIKEM BRANNÉ POVINNOSTI - § 7 - ČÁST ČTVRTÁ - ODVODNÍ POVINNOST A ODVODNÍ ŘÍZENÍ - § 8 - § 9 - § 10 - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - § 15 - ČÁST PÁTÁ - SLUŽEBNÍ POVINNOST - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 - § 24 - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - § 32 - § 33 - § 34 - § 35 - ČÁST ŠESTÁ - POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI ODVEDENCŮ A VOJÁKŮ - § 36 - § 37 - § 38 - § 39 - § 40 - ČÁST SEDMÁ - MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU - § 41 - § 42 - § 43 - § 44 - § 45 - § 46 - § 47 - § 48 - § 49 - ČÁST OSMÁ - DALŠÍ USTANOVENÍ O BRANNÉ POVINNOSTI - § 50 - § 51 - § 52 - § 53 - § 54 - ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ - § 55 - § 56 - § 57 - § 58 - § 58a - ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ - § 59 - § 60 - § 61 - § 62 - § 63 - § 64 - § 65 - § 66 218 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ## ČÁST PRVNÍ - BRANNÁ POVINNOST ## § 1 Obsah branné povinnosti (1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen občan) připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen ozbrojené síly). (2) Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Náklady spojené s brannou povinností hradí stát. ## § 2 Rozsah branné povinnosti (1) Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.1) (2) Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let. (3) Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství. (4) Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně. ## § 3 Dobrovolné převzetí branné povinnosti (1) Občané, kteří nepodléhají branné povinnosti, a cizinci2) mohou požádat o její dobrovolné převzetí počínaje dnem, v němž dosáhli věku 18 let. Žádost o dobrovolné převzetí branné povinnosti občan podává příslušné územní vojenské správě, cizinec Ministerstvu obrany (dále jen ministerstvo). (2) O žádosti občana o dobrovolné převzetí branné povinnosti rozhoduje náčelník územní vojenské správy. V řízení o žádosti cizince o dobrovolné převzetí branné povinnosti se postupuje podle § 54 odst. 6. ## § 4 (1) Branná povinnost nebo dobrovolně převzatá branná povinnost zaniká a) osobám, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní důvod, b) osobám, které se staly trvale neschopnými vojenské činné služby na základě odvodního řízení nebo přezkumného řízení, c) osobám, které pozbyly státní občanství České republiky, d) občanům, kteří nastoupili k výkonu civilní služby nebo kteří této služby byli zproštěni anebo kterým bylo vykonání této služby prominuto, e) ženám, které základní nebo náhradní službu nenastoupily nebo se k jejímu výkonu staly dočasně neschopné anebo z ní byly předčasně propuštěny na základě přezkumného řízení, f) osobám, které převzaly dobrovolně brannou povinnost, a to na základě jejich jednostranného prohlášení. (2) O zániku branné povinnosti brance, odvedence a vojáka podle odstavce 1, podle § 2 a podle § 48 odst. 5 vydá příslušná územní vojenská správa osvědčení. ## ČÁST DRUHÁ - VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY ## § 5 (1) Zřizují se územní vojenské správy jako vojenské správní úřady prvního stupně a Hlavní doplňovací úřad jako vojenský správní úřad druhého stupně. (2) Názvy, sídla a územní obvody vojenských správních úřadů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. ## § 6 (1) Vojenské správní úřady vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob. (2) Vojenské správní úřady jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu. ## ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI OBČANA PŘED VZNIKEM BRANNÉ POVINNOSTI ## § 7 (1) Občan je povinen v roce, v němž dovrší věk 18 let, před zahájením odvodního řízení vyplnit dotazník zaslaný mu příslušnou územní vojenskou správou poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů, vyžádat jeho doplnění ošetřujícím lékařem a se 2 fotografiemi, odpovídajícími jeho současné podobě, jej této územní vojenské správě bez zbytečného odkladu vrátit. Jestliže je občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, vyplní dotazník jeho opatrovník;2a) jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká.2b) (2) Občan v dotazníku uvede jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu rodičů nebo manželky anebo družky. V dotazníku je povinen uvést pravdivé informace. (3) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu3) a výsledků nových vyšetření provedených v období od poslední preventivní prohlídky do vyplnění dotazníku. (4) Ošetřující lékař4) je povinen provést preventivní prohlídku ve stanoveném rozsahu,5) pokud nebyla dosud provedena, a vyplnit zdravotní část dotazníku. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor dotazníku. ## ČÁST ČTVRTÁ - ODVODNÍ POVINNOST A ODVODNÍ ŘÍZENÍ ## § 8 Odvodní povinnost (1) Odvodní povinnost je povinnost podrobit se odvodnímu řízení. (2) Odvodní povinnost je pravidelná, mimořádná a dobrovolná. (3) Obsahem odvodního řízení je povinnost občana dostavit se k odvodu, podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě odborným vyšetřením a vyšetření osobnostní způsobilosti. (4) Odvodní povinnost vzniká občanům dnem, v němž dosáhnou věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let. (5) Odvodní povinnost zaniká pravomocným odvodním rozhodnutím o schopnosti nebo trvalé neschopnosti k vojenské činné službě. (6) Občan, který má odvodní povinnost, je brancem. ## § 9 Odvod (1) Účelem odvodu je vzít brance do vojenské evidence a rozhodnout o jeho schopnosti k vojenské činné službě na základě zjištěné zdravotní způsobilosti a výsledků dalších vyšetření podle § 8 odst. 3. K provádění odvodů se zřizují u územních vojenských správ odvodní komise a u Hlavního doplňovacího úřadu vyšší odvodní komise. (2) Odvody jsou pravidelné, mimořádné a dobrovolné. (3) Územní vojenské správy zapisují k pravidelnému odvodu každý kalendářní rok muže, kteří v daném roce dosáhnou věku 18 let, na základě seznamu. Seznamy pořizují k 1. lednu každého kalendářního roku pověřené obecní úřady,6) v jejichž obvodu jsou občané přihlášeni k trvalému pobytu, a předkládají je příslušné územní vojenské správě do 15. ledna. Seznam obsahuje jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu. (4) Seznamy občanů, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, pořizují zastupitelské úřady České republiky, v jejichž obvodu občané žijí. Seznam s údaji podle odstavce 3 zasílá Ministerstvo zahraničních věcí ministerstvu do 31. ledna každého kalendářního roku. (5) Na žádost náčelníka územní vojenské správy k provedení odvodů zajistí obecní úřad obce s rozšířenou působností místnosti, jejich vybavení, otop a údržbu, a krajský úřad lékaře, ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek. ## § 10 Odvodní komise (1) Odvodní komise u územní vojenské správy působí ve složení a) předseda - náčelník územní vojenské správy nebo zástupce jím určený, b) členové - zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou a 2 civilní lékaři, jejichž účast zajistí ředitel krajského úřadu na žádost náčelníka územní vojenské správy. V odvodní komisi nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky. (2) Přípravu členů odvodní komise provádí Hlavní doplňovací úřad. Účast členů odvodní komise stanovených v odstavci 1 písm. b) na přípravě zajistí v přenesené působnosti starosta obce a ředitel krajského úřadu. (3) Mimo členů odvodní komise, osob určených náčelníkem územní vojenské správy a brance mohou být odvodu přítomny jen osoby pověřené orgány nadřízenými územní vojenské správě. (4) Odvodu mohou být přítomni též zástupci obce, z níž jsou branci povoláni k odvodu. ## § 11 Průběh odvodu (1) Při odvodu se branci podrobují lékařské prohlídce. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav brance, zejména ve vztahu k požívání alkoholických nápojů, jiných návykových látek nebo AIDS, odešlou ho k odbornému vyšetření do zdravotnického zařízení, které určí. Při odvodu lze pohovorem zjišťovat další znalosti a schopnosti brance a jeho zájem o výkon odborných činností v ozbrojených silách. (2) Podle výsledku lékařské prohlídky, popřípadě výsledku odborného vyšetření posoudí lékaři zdravotní způsobilost brance k vojenské činné službě. (3) Podle výsledku lékařské prohlídky odvodní komise rozhodne a) o schopnosti brance k vojenské činné službě, nebo b) o trvalé neschopnosti brance k vojenské činné službě, anebo c) o odročení odvodu při dočasné neschopnosti brance pro nemoc nebo vadu. (4) Odvodní rozhodnutí může být ze zdravotních důvodů odročeno nejdéle na dobu 3 let. Do této doby musí být rozhodnuto o schopnosti nebo trvalé neschopnosti brance k vojenské činné službě; tato doba se prodlužuje o důvody uvedené v § 12 odst. 3. (5) Proti odvodnímu rozhodnutí se může branec odvolat k vyšší odvodní komisi; za stavu ohrožení státu a válečného stavu není odvolání přípustné. (6) Odvodní rozhodnutí, podle kterého je branec povinen vojenskou činnou službou, se nazývá odvedením. Od právní moci tohoto odvodního rozhodnutí je branec vojákem a do dne nástupu vojenské činné služby se nazývá odvedencem. (7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti branců k vojenské činné službě při odvodu a stupně zdravotní způsobilosti. ## § 12 Pravidelné odvody (1) Občané, kteří podléhají pravidelnému odvodu, jsou povinni dostavit se k němu na místo a v době stanovené povolávacím rozkazem vydaným územní vojenskou správou, prokázat svoji totožnost a předložit příslušné doklady, zejména řidičský průkaz a doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Povolávání občanů se provádí doručením povolávacích rozkazů zpravidla poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k pravidelnému odvodu na místo a v období stanoveném veřejnou vyhláškou. Občan, který se dlouhodobě zdržuje v zahraničí, se dostaví k pravidelnému odvodu po návratu do České republiky. (2) Občan, který se bez náležité omluvy nebo bez vážných důvodů na první předvolání k pravidelnému odvodu nedostaví, může být předveden. (3) Za vážné důvody, pro které se občan nemůže dostavit k pravidelnému odvodu, se považují a) dočasná pracovní neschopnost, při které zdravotní stav a léčebný režim neumožňují podle ošetřujícího lékaře cestu, b) zajištění, zadržení, zatčení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, c) jiné překážky, které vznikly nezávisle na něm a které mu zabránily dostavit se včas; o tom však musí předložit potvrzení obecního úřadu, policie nebo jiného správního úřadu místa, kde překážka vznikla. (4) Občané, kteří se nemohli dostavit ve stanovené době k pravidelnému odvodu z důvodů uvedených v odstavci 3, jsou povinni neodkladně ohlásit příslušné územní vojenské správě pominutí překážek. Pravidelnému odvodu se podrobí dodatečně. (5) Občané zcela neschopní vojenské činné služby se k pravidelnému odvodu nepovolávají. Za zcela neschopné vojenské činné služby se považují občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, zbavení způsobilosti k právním úkonům, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. (6) Pravidelný odvod občanů zproštěných povinnosti dostavit se k pravidelnému odvodu provede odvodní komise bez jejich účasti na základě dokladů předložených příslušné územní vojenské správě. (7) Vláda může stanovit nařízením pozastavení pravidelné odvodní povinnosti podle potřeb doplňování ozbrojených sil. ## § 13 Dobrovolné odvody (1) Dobrovolné odvody se konají v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (2) Dobrovolnému odvodu podléhají pouze občané a cizinci, kteří převzali dobrovolně brannou povinnost nebo cizinci, kterým byl povolen dobrovolný vstup do ozbrojených sil. (3) O dobrovolném odvodu platí přiměřeně ustanovení o pravidelných odvodech. ## § 14 Vyšší odvodní komise (1) Vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu působí ve složení a) předseda - ředitel Hlavního doplňovacího úřadu nebo zástupce jím určený, b) členové - vojenský lékař a vojenský právník, jejichž účast zajistí ředitel Hlavního doplňovacího úřadu. Ve vyšší odvodní komisi nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky. (2) Vyšší odvodní komise a) řídí a kontroluje činnost odvodních komisí, b) rozhoduje o odvolání proti odvodnímu rozhodnutí, c) přezkušuje pravomocné odvodní rozhodnutí vydané odvodní komisí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby. (3) Vyšší odvodní komise odvodní rozhodnutí nebo pravomocné odvodní rozhodnutí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby, potvrdí nebo změní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. ## § 15 Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí (1) Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí vydaného odvodní komisí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby, provádí vyšší odvodní komise, jestliže je podezření, že bylo vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, nebo bylo vydáno v rozporu s tímto zákonem anebo jiným zvláštním právním předpisem. (2) Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí, jako mimořádný opravný prostředek, je přípustné jen do 3 let od nabytí právní moci tohoto odvodního rozhodnutí; bylo-li vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, je přípustné kdykoli. (3) O přezkoušení platí obdobně ustanovení o pravidelných odvodech a o průběhu odvodu. Je-li třeba odborného vyšetření, může být občan odeslán i do jiného zdravotnického zařízení, než které provádělo původní vyšetření. ## ČÁST PÁTÁ - SLUŽEBNÍ POVINNOST ## § 16 Služební povinnost a druhy vojenské činné služby (1) Služební povinnost je povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu. Vzniká dnem nabytí právní moci odvodního rozhodnutí o schopnosti k vojenské činné službě. (2) Vojenská činná služba zahrnuje a) základní službu, b) náhradní službu, c) vojenská cvičení, d) mimořádnou službu. (3) Zvláštním druhem vojenské činné služby je služba vojáka z povolání vykonávaná jako zaměstnání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.7) (4) Voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svého zdravotního stavu a své fyzické zdatnosti, psychických schopností a podle svých znalostí. (5) Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavcích 2 a 3, jsou vojáky v činné službě; ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu. ## § 17 Základní služba (1) Základní služba trvá 12 měsíců; začíná dnem jejího nastoupení u vojenského útvaru nebo vojenského zařízení anebo vojenského záchranného útvaru7a) (dále jen vojenský útvar) a končí dnem propuštění od vojenského útvaru. (2) Ministerstvo započítá do této doby vykonanou mimořádnou službu nebo její část. (3) Průběh základní služby upravuje zvláštní právní předpis.8) ## § 18 Náhradní služba (1) Náhradní služba se vykonává místo základní služby a trvá 3 měsíce; začíná dnem jejího nastoupení u vojenského útvaru a končí dnem propuštění od vojenského útvaru. (2) K náhradní službě je voják určen ze zákona, na žádost nebo z moci úřední. (3) Ministerstvo do náhradní služby započítá vykonanou mimořádnou službu nebo její část. (4) Průběh náhradní služby upravuje zvláštní právní předpis.8) ## § 19 Určení k náhradní službě ze zákona (1) K náhradní službě ze zákona určí náčelník územní vojenské správy občany, kteří bez vlastní viny byli odvedeni po 31. prosinci roku, v němž dovršili věk 30 let, nebo bez vlastní viny nenastoupili základní službu do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 30 let. (2) Určení k náhradní službě ze zákona se nevztahuje na občany, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí. Určení k náhradní službě na žádost ## § 20 (1) K náhradní službě na žádost lze určit odvedence a vojáky v základní službě, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby, nebo vojáky, kterým byla základní služba přerušena, aniž vykonali 3 měsíce základní služby, požádají-li o to ze závažných rodinných, sociálních nebo hospodářských důvodů. Na určení k náhradní službě na žádost není právní nárok. (2) Žádost o určení k náhradní službě podává odvedenec příslušné územní vojenské správě, voják služebnímu orgánu.9) (3) K žádosti o určení k náhradní službě žadatel připojí prohlášení o rodinných, sociálních nebo hospodářských poměrech. Udává-li žadatel jako důvod zdravotní stav osob blízkých, připojí potvrzení ošetřujícího lékaře. (4) O žádostech odvedenců o určení k náhradní službě rozhoduje náčelník územní vojenské správy; o žádostech vojáků v základní službě rozhoduje služební orgán. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah závažných důvodů pro možné určování k náhradní službě na žádost. ## § 21 (1) Pominou-li důvody, pro něž byl žadatel určen k náhradní službě v době, kdy by jinak měl ještě konat základní službu, je povinen tuto okolnost neprodleně ohlásit příslušné územní vojenské správě. (2) Náčelník územní vojenské správy rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zruší, jestliže důvody pominuly nebo důvody pro určení k náhradní službě nebyly dány anebo došlo-li k neoprávněnému určení k náhradní službě. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě nemá odkladný účinek. (3) Odvedenec nebo voják, kterému bylo rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zrušeno po pominutí důvodů, se povolá k základní službě jen na dobu, jež končí dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyl určen k náhradní službě; do základní služby se započítá doba, po kterou konal náhradní službu nebo část základní služby, a doba, po kterou trvaly důvody pro určení k náhradní službě. Zbývá-li do dokončení základní služby doba kratší než 3 měsíce, zbývající část základní služby promine náčelník příslušné územní vojenské správy. (4) Odvedenec nebo voják, kterému bylo rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zrušeno proto, že důvody pro určení nebyly dány nebo došlo k neoprávněnému určení k náhradní službě, se povolá k základní službě nebo k dokončení základní služby. ## § 22 Určení k náhradní službě z moci úřední (1) K náhradní službě z moci úřední určí náčelník územní vojenské správy odvedence, kteří žádají o přijetí do služebního poměru10) podle zvláštních právních předpisů. (2) K náhradní službě z moci úřední lze určit odvedence a vojáky, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby a kterých není třeba k doplnění ozbrojených sil. Jejich počet stanoví ministerstvo. O určení odvedence k náhradní službě rozhoduje náčelník územní vojenské správy, o určení vojáka k náhradní službě rozhoduje služební orgán. Pro určení k náhradní službě platí přiměřeně § 20. (3) Rozhodnutí o určení k náhradní službě podle odstavce 1 se zruší, pominou-li důvody; rozhodnutí podle odstavce 2 lze zrušit z důvodů potřeb ozbrojených sil. Proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě z moci úřední není přípustné odvolání. (4) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 se odvedenci a vojáci určení k náhradní službě povolají k základní službě jen na dobu končící dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyli určeni k náhradní službě; pokud služební poměr podle zvláštních právních předpisů10) nevznikl, povolávají se vojáci určení k náhradní službě k dokončení základní služby v zákonné výměře. ## § 23 Nastoupení základní nebo náhradní služby (1) Odvedenci nastupují základní nebo náhradní službu zpravidla v kalendářním roce, ve kterém byli odvedeni, nebo v roce následujícím. (2) Odvedenci, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, nastupují základní nebo náhradní službu až po návratu do České republiky. (3) Odvedence povolává do základní nebo náhradní služby příslušná územní vojenská správa. Povolávací rozkaz se odvedencům doručuje zpravidla poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů. (4) Odvedenec je povinen dostavit se k určenému vojenskému útvaru v době, která je stanovena povolávacím rozkazem, prokázat svoji totožnost, předložit příslušné doklady, zejména řidičský průkaz a zdravotní průkaz, a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. (5) Odvedenec, který se nemohl dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů, je povinen neprodleně to oznámit územní vojenské správě, která ho povolává, a předložit potřebná potvrzení obdobně jako při odvodu. (6) Odvedenec je povinen pominutí důvodů nenastoupení základní nebo náhradní služby neprodleně oznámit územní vojenské správě, která ho povolává. K nastoupení základní nebo náhradní služby se povolá zpravidla v následujícím nástupním termínu. ## § 24 Odklad základní nebo náhradní služby (1) Odvedencům nebo vojákům, kterým byla přerušena základní služba místo určení k náhradní službě, anebo vojákům, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba (dále jen odvedenec), kteří se připravují na své povolání, nebo vyžadují-li to jiné důvody hodné zvláštního zřetele, lze na jejich žádost povolit odklad základní nebo náhradní služby, a to nejdéle do nástupního dne v roce, v němž dovrší věk 26 let, studentům vysokých škol do ukončení studia, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž dovrší věk 30 let. (2) Žádost doplněná potvrzeními, které osvědčují důvody, se podává příslušné územní vojenské správě. (3) O odkladu základní nebo náhradní služby rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (4) Odvedenec, kterému byl odklad povolen, je povinen pominutí důvodů odkladu do 8 dnů oznámit příslušné územní vojenské správě. (5) Pominou-li důvody, pro které byl odklad základní nebo náhradní služby povolen, náčelník územní vojenské správy povolení odkladu zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení odkladu nemá odkladný účinek. (6) Odvedenec se povolá do základní nebo náhradní služby nebo k jejímu dokončení v roce, v němž odklad skončil, nebo v roce následujícím. (7) Vojákům v základní nebo náhradní službě lze povolit dodatečně odklad na žádost, kterou podávají služebnímu orgánu. O žádostech rozhoduje ministerstvo. Ustanovení odstavců 1 až 6 platí obdobně. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody hodné zvláštního zřetele pro povolení odkladu základní nebo náhradní služby. ## § 25 Přerušení základní služby místo určení k náhradní službě (1) Vojákům, kteří nemohou být určeni k náhradní službě podle § 20 odst. 1 jenom proto, že vykonali základní službu delší než 3 měsíce, lze základní službu přerušit. Při přerušení základní služby služební orgán vojáky ze základní služby předčasně propustí. (2) Pominou-li důvody přerušení základní služby, voják je povinen tuto okolnost neprodleně hlásit příslušné územní vojenské správě. Voják se povolá k základní službě jen na dobu končící dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyla přerušena. (3) Vojákům, kterým byla základní služba přerušena podle § 26 a u nichž nastaly důvody pro určení k náhradní službě na žádost, lze o tyto důvody přerušení rozšířit. (4) Náčelník územní vojenské správy rozhodnutí o přerušení základní služby zruší, jestliže důvody pominuly nebo důvody nebyly dány anebo došlo-li k neoprávněnému přerušení, a vojáka povolá k dokončení přerušené základní služby. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení přerušení základní služby nemá odkladný účinek. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody pro přerušení základní služby místo určení k náhradní službě. ## § 26 Přerušení základní služby (1) Základní služba se přeruší vojákům a) vykonávají-li funkce uvedené v § 33, b) rozhodne-li se tak na základě přezkumného řízení, c) kterým by měla být udělena zdravotní dovolená na dobu zbývající k dokončení základní služby, nepřesahuje-li tato doba 30 kalendářních dnů,12) d) kterým byl dodatečně povolen odklad, e) kteří byli vzati do vazby, f) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody, g) kteří se svémocně vzdálili, dnem následujícím po uplynutí 30 dnů svémocného vzdálení. (2) Základní službu lze přerušit vojákům, a) mají-li být vyrovnány přebytečné počty, b) jde-li o hromadné propuštění jednoho nástupního termínu. (3) Při přerušení základní služby služební orgán vojáky ze základní služby předčasně propustí. (4) Pominou-li důvody přerušení základní služby, vojáci se povolají k dokončení základní služby, pokud jim zbytek nebyl prominut. ## § 27 Přerušení náhradní služby (1) Náhradní služba se přeruší vojákům z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), b), d) až g). Při přerušení náhradní služby služební orgán vojáky z náhradní služby předčasně propustí. (2) Pominou-li důvody přerušení náhradní služby, vojáci se povolají k dokončení náhradní služby, pokud jim zbytek nebyl prominut. ## § 28 Propuštění ze základní nebo náhradní služby (1) Ze základní nebo náhradní služby se propustí vojáci po jejím vykonání, popřípadě po nahrazení zameškané služby, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Před propuštěním ze základní nebo náhradní služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. ## § 29 Prominutí základní nebo náhradní služby (1) Odvedencům nebo vojákům, jejichž sourozenec zemřel v přímé souvislosti s výkonem vojenské činné služby nebo jejichž zvlášť závažné rodinné důvody nelze účinně řešit podle § 20, 24 nebo 25, lze vykonání základní nebo náhradní služby nebo její nevykonanou část prominout. (2) Odvedencům, kteří byli určeni k náhradní službě a kteří bez vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 30 let, nenastoupili náhradní službu, se vykonání náhradní služby promine. (3) Odvedencům, kteří z vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 35 let, nenastoupili základní nebo náhradní službu, lze vykonání základní nebo náhradní služby prominout. (4) Vojákům, kterým byla základní služba přerušena podle § 26 odst. 1 písm. a) až f) a odstavce 2, se zbytek základní služby, nepřesahuje-li 3 měsíce, promíjí. Jde-li při přerušení podle § 26 odst. 2 písm. b) o dobu kratší než 15 kalendářních dnů, započítává se tato doba jako vykonaná vojenská činná služba. (5) Vojákům, kterým byla náhradní služba přerušena podle § 26 odst. 1 písm. a), b), d) až f), se zbytek náhradní služby, nepřesahuje-li 15 kalendářních dnů, promíjí. (6) Rozhodnutí o prominutí základní nebo náhradní služby nebo jejího zbytku a započítání do vojenské činné služby vydává ministerstvo nebo příslušná územní vojenská správa. ## § 30 Vojenská cvičení (1) Celkový rozsah vojenských cvičení činí nejvýše a) u mužstva a poddůstojníků v záloze 12 týdnů, b) u rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů v záloze 16 týdnů. (2) Vojáci z povolání jsou po zařazení do zálohy povinni vykonávat vojenská cvičení jako ostatní vojáci v záloze. (3) Ministerstvo stanoví počet a délku jednotlivých vojenských cvičení podle potřeb výcviku nebo zajištění bojové pohotovosti ozbrojených sil tak, aby nebyl překročen celkový rozsah vojenských cvičení. (4) Ministerstvo může prominout konání některých vojenských cvičení, je-li vycvičeno více osob, než je třeba pro doplňování v mobilizaci, a vojákům v záloze, kteří vzhledem k vykonávanému zaměstnání nebo jiné přípravě jsou schopni plnit v potřebném rozsahu úkoly ozbrojených sil. (5) Ministerstvo může vojákům v záloze, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, prominout vykonání všech nebo některých vojenských cvičení zejména z rodinných nebo sociálních důvodů. (6) Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit, aby konali též vojenská cvičení dobrovolná. Vojenská cvičení dobrovolná se nezapočítávají do celkového rozsahu vojenských cvičení stanoveného v odstavci 1. (7) Zavádí-li se nová výzbroj a jiné technické prostředky, vyžadují-li to potřeby výcviku nebo plnění úkolů ozbrojených sil anebo záchranné práce při pohromách ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytně nutnou. Výjimečné vojenské cvičení ministerstvo započítá do celkového rozsahu vojenských cvičení. Výjimečné vojenské cvičení lze konat i nad celkový rozsah vojenských cvičení stanovený v odstavci 1, nejvýše však do jednonásobku tohoto rozsahu. (8) Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit odklad vykonání vojenských cvičení na jiné období roku, popřípadě na příští rok. Žádost o odklad vojenských cvičení podává voják v záloze příslušné územní vojenské správě. O odklad vojenského cvičení může se souhlasem vojáka v záloze žádat i zaměstnavatel. Podání žádosti nemá odkladný účinek. (9) O odkladu rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (10) Vojáky v záloze povolává na vojenské cvičení územní vojenská správa zpravidla nejméně 4 týdny přede dnem nástupu. Výjimečně lze povolat k okamžitému nastoupení vojenského cvičení. Vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení jsou povinni dostavit se ve stanovenou dobu na určené místo. Povolání vojáků v záloze na vojenské cvičení se provádí doručením povolávacího rozkazu zpravidla poštovní zásilkou nebo vojáky v záloze určenými k osobním úkonům anebo prostřednictvím správních nebo obecních úřadů. (11) O nastoupení vojáků v záloze na vojenské cvičení a jejich propuštění z vojenského cvičení platí obdobně § 23 a 28. (12) Z vojenského cvičení se předčasně propustí vojáci, u kterých při nástupu vojenský lékař zjistí neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz, kteří se pro nemoc nebo úraz stanou na zbývající dobu vojenského cvičení neschopnými vojenské činné služby, dále ti, kteří byli během vojenského cvičení vzati do vazby nebo kteří byli pravomocně odsouzeni k trestu odnětí svobody, kterým byl během vojenského cvičení povolen odklad vojenského cvičení, anebo ti, kteří se svémocně vzdálili. Doba, po kterou konali vojenské cvičení, se započítá do celkové doby vojenských cvičení. (13) Průběh vojenských cvičení a pracovněprávní nároky z toho vyplývající upravují zvláštní právní předpisy.8),13) ## § 31 Nahrazování zameškané základní nebo náhradní služby a vojenského cvičení (1) Vojáci konající základní nebo náhradní službu a vojenské cvičení jsou povinni nahradit vojenskou činnou službu, kterou zameškali překročením dovolené, výkonem kázeňského trestu vězení nebo svémocným vzdálením. (2) Nahrazuje se zameškaná doba, která dosahuje délky celého kalendářního dne. Kratší doba se nahrazuje pouze tehdy, jestliže její souhrn v průběhu vojenské činné služby dosáhne délky 24 hodin. (3) Nahrazování zameškané vojenské činné služby podle odstavce 1 se může prominout, kromě nahrazování doby delší než 24 hodin zameškané svémocným vzdálením. (4) Nahrazování zameškané vojenské činné služby začíná dnem následujícím po dni splnění stanovené délky vojenské činné služby. (5) Doba zameškaná výkonem kázeňského trestu vězení nebo svémocným vzdálením v době nahrazování se již nenahrazuje. ## § 32 Prezident republiky stanoví v řádu způsob propouštění vojáků ze základní nebo náhradní služby a z vojenského cvičení, důvody, pro které lze prominout nahrazování zameškané základní nebo náhradní služby a vojenského cvičení, a služební orgán, který o prominutí může rozhodnout. ## § 33 Dočasné úlevy ze služební povinnosti (1) Poslanci a senátoři Parlamentu, předseda a členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami ředitelé krajských úřadů, hejtmani krajů a starostové obcí se po dobu výkonu funkce k vojenské činné službě nepovolávají nebo se jim vojenská činná služba přeruší. Vojenské cvičení takto zameškané se promíjí. (2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje při zvolení do funkcí v zastupitelstvech vyšších územních samosprávných celků a v obecních zastupitelstvech, pro jejichž výkon jsou členové těchto zastupitelstev uvolněni ze svého zaměstnání. (3) Kandidáti na poslance a senátory Parlamentu a kandidáti do zastupitelstev územních samosprávných celků se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní nebo náhradní služby anebo se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu trvání volební kampaně. (4) Odboroví funkcionáři, kterými se rozumějí členové příslušných odborových orgánů a příslušných vyšších odborových orgánů, které jsou oprávněny vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace, se nepovolávají k výkonu základní nebo náhradní služby anebo na vojenské cvičení v době od vyhlášení stávky do jejího ukončení. ## § 34 Osvobození od služební povinnosti (1) Občané, kteří jsou ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů10) (dále jen příslušníci sborů) a vykonali základní nebo náhradní službu, jsou po dobu trvání tohoto poměru osvobozeni od služební povinnosti, kterou by jinak byli povinni. (2) Příslušníci sborů jsou povinni do 8 dnů oznámit příslušné územní vojenské správě skončení služebního poměru. Podléhají-li branné povinnosti, mají služební povinnost jako vojáci v záloze. (3) Vojenská hodnost propuštěných příslušníků sborů se stanoví podle potřeb ozbrojených sil; může se upravit podle hodnosti dosažené v předchozím služebním poměru. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou odborné a vojenské požadavky pro úpravu vojenské hodnosti podle odstavce 3. *Zobrazeno prvních 250 z 477 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1999/218)