# 137/1999 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

- Úplná citace: Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/1999/137/1999-08-01
- Datum vyhlášení: 8. 7. 1999
- Účinnost od: 1. 8. 1999
- Částka: 49/1999

137
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 10. června 1999,
kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen zákon):

## ČÁST PRVNÍ - ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ

## § 1

(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

## § 2

Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména

a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,1) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:

1. geomorfologické poměry,

2. meteorologické a klimatické poměry,

3. hydrografické a hydrologické poměry,

4. pedologické poměry,

5. geologické a hydrogeologické poměry,

6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,2) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,4) chráněných ložiskových územích,5) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,

2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,

4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,

2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;7) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,8)

3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,

4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody1) a podobně].

## § 3

(1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c) u vodních toků

1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.

(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.

## § 4

(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.

(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.

## § 5

(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem ochranné pásmo x stupně vodního zdroje; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem nepovolaným vstup zakázán. Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.

## § 6

(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:

a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod9) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,10) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.

(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

## ČÁST DRUHÁ - SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

## § 7

Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.

## § 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.

Seznam vodárenských nádrží

<table><tbody><tr><th>Poř. č.</th><th>Název vodárenské nádrže</th><th>Vodní tok</th><th>Okres</th></tr><tr><td>1.</td><td>Hamry</td><td>Chrudimka</td><td>Chrudim</td></tr><tr><td>2.</td><td>Křižanovice</td><td>Chrudimka</td><td>Chrudim</td></tr><tr><td>3.</td><td>Vrchlice</td><td>Vrchlice</td><td>Kutná Hora</td></tr><tr><td>4.</td><td>Josefův Důl</td><td>Kamenice</td><td>Jablonec nad Nisou</td></tr><tr><td>5.</td><td>Souš</td><td>Černá Desná</td><td>Jablonec nad Nisou</td></tr><tr><td>6.</td><td>Římov</td><td>Malše</td><td>České Budějovice, Český Krumlov</td></tr><tr><td>7.</td><td>Karhov</td><td>Studenský potok</td><td>Jindřichův Hradec</td></tr><tr><td>8.</td><td>Husinec</td><td>Blanice</td><td>Prachatice</td></tr><tr><td>9.</td><td>Staviště</td><td>Staviště</td><td>Žďár nad Sázavou</td></tr><tr><td>10.</td><td>Švihov</td><td>Želivka</td><td>Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod</td></tr><tr><td>11.</td><td>Lučina</td><td>Mže</td><td>Tachov</td></tr><tr><td>12.</td><td>Mariánské Lázně</td><td>Úšovický potok</td><td>Cheb</td></tr><tr><td>13.</td><td>Nýrsko</td><td>Úhlava</td><td>Klatovy</td></tr><tr><td>14.</td><td>Žlutice</td><td>Střela</td><td>Karlovy Vary</td></tr><tr><td>15.</td><td>Klíčava</td><td>Klíčava</td><td>Kladno, Rakovník</td></tr><tr><td>16.</td><td>Láz</td><td>Litavka</td><td>Příbram</td></tr><tr><td>17.</td><td>Pilská</td><td>Pilský potok</td><td>Příbram</td></tr><tr><td>18.</td><td>Obecnice</td><td>Obecnický potok</td><td>Příbram</td></tr><tr><td>19.</td><td>Horka</td><td>Libocký potok</td><td>Cheb, Sokolov</td></tr><tr><td>20.</td><td>Podhora</td><td>Teplá</td><td>Cheb, Karlovy Vary</td></tr><tr><td>21.</td><td>Stanovice</td><td>Lomnický potok</td><td>Karlovy Vary</td></tr><tr><td>22.</td><td>Kamenička</td><td>Kamenička</td><td>Chomutov</td></tr><tr><td>23.</td><td>Křímov</td><td>Křímovský potok</td><td>Chomutov</td></tr><tr><td>24.</td><td>Jirkov</td><td>Bílina</td><td>Chomutov</td></tr><tr><td>25.</td><td>Jezeří</td><td>Vesnický potok</td><td>Chomutov, Most</td></tr><tr><td>26.</td><td>Janov</td><td>Loupnice</td><td>Most</td></tr><tr><td>27.</td><td>Chřibská</td><td>Chřibská Kamenice</td><td>Děčín</td></tr><tr><td>28.</td><td>Přísečnice</td><td>Přísečnice</td><td>Chomutov</td></tr><tr><td>29.</td><td>Fláje</td><td>Flájský potok</td><td>Most, Teplice</td></tr><tr><td>30.</td><td>Myslivny</td><td>Černá</td><td>Karlovy Vary</td></tr><tr><td>31.</td><td>Kružberk</td><td>Moravice</td><td>Opava</td></tr><tr><td>32.</td><td>Šance</td><td>Ostravice</td><td>Frýdek-Místek</td></tr><tr><td>33.</td><td>Morávka</td><td>Morávka</td><td>Frýdek-Místek</td></tr><tr><td>34.</td><td>Karolinka</td><td>Stanovnice</td><td>Vsetín</td></tr><tr><td>35.</td><td>Opatovice</td><td>Malá Haná</td><td>Vyškov</td></tr><tr><td>36.</td><td>Fryšták</td><td>Fryštácký potok</td><td>Zlín</td></tr><tr><td>37.</td><td>Slušovice</td><td>Dřevnice</td><td>Zlín</td></tr><tr><td>38.</td><td>Bojkovice</td><td>Kolelačský potok</td><td>Uherské Hradiště, Zlín</td></tr><tr><td>39.</td><td>Ludkovice</td><td>Ludkovický potok</td><td>Zlín</td></tr><tr><td>40.</td><td>Nová Říše</td><td>Řečice</td><td>Jihlava</td></tr><tr><td>41.</td><td>Landštejn</td><td>Pstruhovec</td><td>Jindřichův Hradec</td></tr><tr><td>42.</td><td>Znojmo</td><td>Dyje</td><td>Znojmo</td></tr><tr><td>43.</td><td>Vír I</td><td>Svratka</td><td>Žďár nad Sázavou</td></tr><tr><td>44.</td><td>Boskovice</td><td>Bělá</td><td>Blansko</td></tr><tr><td>45.</td><td>Hubenov</td><td>Maršovský potok</td><td>Jihlava</td></tr><tr><td>46.</td><td>Mostiště</td><td>Oslava</td><td>Žďár nad Sázavou</td></tr><tr><td>47.</td><td>Koryčany</td><td>Kyjovka</td><td>Kroměříž</td></tr></tbody></table>

1) ČSN 7572 14 Jakost vod - surová voda pro úpravu na pitnou vodu.

2) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb. Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.

4) § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

5) § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

6) § 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.

7) Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb.

8) § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

9) Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

10) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1999/137)