# 11/1999 Sb. - Nařízení vlády o zóně havarijního plánování

- Úplná citace: Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/1999/11/1999-01-19
- Datum vyhlášení: 19. 1. 1999
- Účinnost od: 19. 1. 1999
- Datum zrušení: 1. 1. 2017
- Částka: 4/1999

11
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. prosince 1998
o zóně havarijního plánování
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen zákon):

## § 1

Návrh na stanovení zóny havarijního plánování

(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování1) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen Úřad) držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení2) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření3) (dále jen držitel povolení), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii4) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok.

(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:

a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok,

b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,

c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmene b), včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,5)

d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.

## § 2

Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě v zóně havarijního plánování

(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě6) v zóně havarijního plánování v těchto případech:

a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.

(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:

a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku,

b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem8) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.

## § 3

Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty

(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen antidota) v následujícím rozsahu:

a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet,

b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.

Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.

(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají

a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,

b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,

c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování,

d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu,

e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.

K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.

(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen koordinující okresní úřad) do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.

(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc

a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu,

b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.

(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.

(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.9)

## § 4

Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií

Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:

a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,

b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem.

## § 5

Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen systém vyrozumění). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty, které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.

(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

## § 6

Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen systém varování). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání12) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.

(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

## § 7

Ustanovení společná a přechodná

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.

(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.

## § 8

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.

Tabulka č. 1:

Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace

<table><tbody><tr><th>Monitorovaná složka </th><th>Měřená veličina </th><th>Počet míst odběru </th><th>Frekvence odběrů </th><th>Frekvence měření </th><th>Požadovaná citlivost měření </th></tr><tr><td>ovzduší </td><td>objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru) </td><td>kontinuálně </td><td>jednou týdně </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávky<sup>c</sup> na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu<sup>d</sup></td></tr><tr><td rowspan="3">voda </td><td rowspan="3">objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientu<sup>e</sup> (po promíchání) </td><td>jednou měsíčně </td><td>vždy po odběru vzorku </td><td rowspan="3">možnost stanovit hmotnostní aktivitu<sup>a</sup> zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky<sup>c</sup> na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu<sup>d</sup></td></tr><tr><td>veřejné vodovod<sup>f</sup></td><td>jednou měsíčně </td><td>vždy po odběru vzorku </td></tr><tr><td>1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>jednou čtvrtletně </td><td>vždy po odběru vzorku </td></tr><tr><td>půdy </td><td>hmotnostní aktivita<sup>g</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů) </td><td>jednou ročně </td><td>vždy po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit hmotnostní aktivitu<sup>a</sup> menší než 100 Bq/kg pro zjišťované radionuklidy<sup>b</sup></td></tr><tr><td rowspan="2">ovzduší + půda </td><td rowspan="2">příkon dávkového ekvivalentu záření gama </td><td>16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5° kruhové výseče) </td><td></td><td>kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně) </td><td>možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h </td></tr><tr><td>16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5° kruhové výseče) </td><td></td><td>kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně) </td><td>možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h </td></tr><tr><td>alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typů jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina a ovoce </td><td>hmotnostní aktivita<sup>g</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního řetězce </td><td>jednou ročně </td><td>vždy po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit hmotnostní aktivitu<sup>g</sup> zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky<sup>c</sup> na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu<sup>d</sup></td></tr><tr><td>mléko </td><td>objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>1 místo ve směru převládajících větrů </td><td>jednou za 2 týdny </td><td>vždy po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky<sup>c</sup> na úrovni 1‰ obecného základního limitu<sup>d</sup></td></tr><tr><td>ryby </td><td>hmotnostní aktivita<sup>g</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního recipientu<sup>e</sup></td><td>jednou ročně </td><td>vždy po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit hmotnostní aktivitu<sup>g</sup> zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky<sup>c</sup> na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu<sup>d</sup></td></tr></tbody></table>

Pozn.: Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyvatelstva.

Tabulka č. 2:

Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace (HRS)

<table><tbody><tr><th>Monitorovaná složka </th><th>Měřená veličina </th><th>Počet míst odběru </th><th>Frekvence odběrů </th><th>Frekvence měření </th><th>Požadovaná citlivost měření </th></tr><tr><td>ovzduší </td><td>objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>4 místa<sup>c</sup></td><td>kontinuálně </td><td>minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> zjišťovaných radionuklidů<sup>d</sup>, která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávky<sup>e</sup> na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu<sup>f</sup></td></tr><tr><td rowspan="2">voda </td><td rowspan="2">objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>veřejné vodovody<sup>f</sup></td><td>každých 6 hodin od vzniku HRS </td><td>okamžitě po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> menší než 10 Bq/1 pro zjišťované radionuklidy<sup>d</sup></td></tr><tr><td>1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientu<sup>g</sup> (po promíchání) </td><td>každých 6 hodin od vzniku HRS </td><td>okamžitě po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> menší než 10 Bq/1 pro zjišťované radionuklidy<sup>d</sup></td></tr><tr><td>půda </td><td>plošná aktivita<sup>h</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště </td><td>minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu </td><td>každých 6 hodin od vzniku HRS </td><td>okamžitě po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit plošnou aktivitu<sup>h </sup>menší než 1000 Bq/m<sup>2</sup> pro jednotlivé zjišťované radionuklidy<sup>d</sup></td></tr><tr><td rowspan="3">ovzduší + půda </td><td rowspan="3">příkon dávkového ekvivalentu záření gama </td><td>místa na trase monitorování<sup>i</sup></td><td></td><td>minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně směru větru do jiné 22,5° výseče </td><td>možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h </td></tr><tr><td>16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště<sup>c</sup></td><td></td><td>kontinuální </td><td>možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h </td></tr><tr><td>16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště<sup>c</sup></td><td></td><td>kontinuální </td><td>možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h </td></tr><tr><td>zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 druhy) </td><td>hmotnostní aktivita<sup>j</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště<sup>b</sup></td><td>1 místo pro každou zemědělskou plodinu </td><td>min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS </td><td>okamžitě po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit hmotnostní aktivitu<sup>j</sup> menší než 100 Bq/kg pro jednotlivé zjišťované radionuklidy<sup>d</sup></td></tr><tr><td>mléko </td><td>objemová aktivita<sup>a</sup> radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště<sup>b</sup></td><td>1 místo ve směru převládajících větrů<sup>c</sup></td><td>min. l x každých 12 hodin od vzniku HRS </td><td>okamžitě po odběru vzorku </td><td>možnost stanovit objemovou aktivitu<sup>a</sup> menší než 10 Bq/1 pro jednotlivé zjišťované radionuklidy<sup>d</sup></td></tr></tbody></table>

1) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

2) § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb.

3) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb.

4) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb.

5) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

6) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.

7) Vyhláška č. 184/1997 Sb.

8) Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

9) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

10) § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb.

11) § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb.

12) § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1995 Sb.

a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.

b Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.

c § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.

d § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.

e Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.

f Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou ty, které za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou způsobit příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva ve výši 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.

g Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.

a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.

b S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice beta.

c Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za obvyklé radiační situace.

d Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.

e § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.

f § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.

g Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.

h Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného obsahu, na němž je aktivita rozložena.

i Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve vnitřním havarijním plánu, která se projíždí a na níž jsou určena místa, v nichž se odebírají vzorky složek životního prostředí, případně se v nich provádí měření.

j Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1999/11)