# 199/1998 Sb. - Zákon o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

- Úplná citace: Úplné znění č. 199/1998 Sb., Zákon o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
- Stav: Bez účinnosti
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1998/199/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 14. 8. 1998
- Částka: 66/1998

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
- § 1
- § 2
- § 2a
- § 3
- ČÁST DRUHÁ - UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU
- HLAVA I - SUBJEKTY DANĚ
- § 4
- § 5
- § 6
- HLAVA II - PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ
- § 7
- § 8
- HLAVA III - USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ
- § 9
- § 10
- § 11
- § 12
- § 13
- HLAVA IV - ZÁKLAD DANĚ
- § 14
- § 15
- § 15a
- HLAVA V - SAZBY A VÝPOČET DANĚ
- § 16
- § 17
- § 18
- HLAVA VI - ODPOČET DANĚ
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- § 24
- HLAVA VII - OSVOBOZENÍ OD DANĚ
- § 25
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- § 31
- § 32
- § 33
- § 34
- § 35
- § 35a
- ČÁST TŘETÍ - ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU
- § 36
- § 37
- § 37a
- § 38
- § 38a
- § 39
- § 40
- § 41
- ČÁST ČTVRTÁ - UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VÝVOZU
- § 42
- § 43
- § 44
- § 45
- § 45a
- § 45b
- § 45c
- § 45d
- § 46
- § 47
- § 48
- ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
- § 49
- § 50
- § 51
- § 52
- § 53
- § 53a
- § 54
- § 55
- § 56
- Čl. III zákona č. 196/1993 Sb. zní:
- Čl. III
- Čl. II zákona č. 321/1993 Sb. zní:
- Čl. II
- Čl. II zákona č. 258/1994 Sb. zní:
- Čl. II
- Čl. II zákona č. 133/1995 Sb. zní:
- Čl. II
- Čl. II zákona č. 208/1997 Sb. zní:
- Čl. II

199
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 24. listopadu 1992 č. 588 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. července 1993 č. 196 Sb., zákonem ze dne 2. prosince 1993 č. 321 Sb., zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb., zákonem ze dne 3. června 1994 č. 136 Sb., zákonem ze dne 7. prosince 1994 č. 258 Sb., zákonem ze dne 22. června 1995 č. 133 Sb., zákonem ze dne 17. června 1997 č. 151 Sb. a zákonem ze dne 31. července 1997 č. 208 Sb.
ZÁKON
o dani z přidané hodnoty

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

## ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ

## § 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen daň), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku).

## § 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a) dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,

b) poskytování služeb

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, a převod nebo využití práv,

c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen plátce) popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,

e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,

g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,

h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,

j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,

k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,

l) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen finanční orgán), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak,

m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,

n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,

o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, pokud tento zákon nestanoví jinak,

p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,

r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem,2b)

s) základní sazbou sazba daně 22 %,

t) sníženou sazbou sazba daně 5 %,

u) zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku,

v) dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,

w) vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,

x) hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo zřízeny.

## § 2a

Vymezení pojmu peníze

(1) Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince vyměnit.

(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují

a) bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,

c) materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.

## § 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

## ČÁST DRUHÁ - UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

## HLAVA I - SUBJEKTY DANĚ

## § 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

## § 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše 3 předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

(3) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(4) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu,3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností a na stavby, které jsou osvobozeny od daně podle § 30 odst. 1.

(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

(7) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.

(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku.Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,

b) dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.

(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto 3 měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.

## § 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a) osoby, které jsou ekonomicky nebo personálně spojené s plátcem,

b) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci,

c) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.

(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

## HLAVA II - PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ

## § 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

a) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,

b) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,

c) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo byla pořízena bez daně,

d) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

f) činnosti prováděné subjekty v rámci jejich hlavní činnosti, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.

(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.

(4) Vydání vypořádacího podílu5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

(5) Zdanitelným plněním není

a) převod pozemků,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

c) bezúplatné poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, jehož vstupní cena5c) bez daně nepřesahuje 200 Kč, kromě zboží, které je předmětem spotřební daně,

d) prodej a pronájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce,

e) prodej osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,

f) prodej osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,

g) prodej osobního automobilu pořízeného od osoby, pro niž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, a prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu,

h) prodej vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4,

i) bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 3,

j) bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, po splacení úvěru,

k) výpůjčka5d) movité věci, poskytne-li ji banka vypůjčiteli v souvislosti s převodem vlastnického práva podle písmene j),

l) převod obchodního podílu,5e) případně převod členství v družstvu,5f)

m) postoupení pohledávky, pokud zákon nestanoví jinak.

## § 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,

e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

## HLAVA III - USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ

## § 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,6) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,

c) při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,

d) při převodu nemovitosti dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,

e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení nebo vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,

g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,

h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 12 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv,

j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,

l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,

m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,

n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,

o) v ostatních případech dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,7a) smlouvy o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

## § 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

## § 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

## § 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e) pořadové číslo dokladu,

f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g) datum vystavení dokladu,

h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i) výši ceny bez daně celkem,

j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) účel použití,

d) pořadové číslo dokladu,

e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f) datum vystavení dokladu,

g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h) výši ceny bez daně celkem,

i) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.9a)

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

## § 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

## HLAVA IV - ZÁKLAD DANĚ

## § 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena10) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3) V případě osobní spotřeby plátce nebo není-li cena za zdanitelné plnění určena, je základem daně cena zjištěná podle zvláštního předpisu10a) bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů, je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11) základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je cena zjištěná podle zvláštního předpisu10a) bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku.

(9) Základem daně při prodeji světově obchodovatelných slitků zlata, zlatých mincí, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(12) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

(13) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění.

(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

a) při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu,

b) v případech, kdy plátce prodá osobní automobil, při jehož koupi neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, za cenu, která převýší vstupní cenu,5c)

c) při prodeji osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl pořízen, a při prodeji osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu.

(15) Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu13) do třídy SKP 63.30.11 - služby spojené s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu3b) po technickém zhodnocení.

(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.10a)

(19) Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

(20) V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci u vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

## § 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b) při snížení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

c) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek snížení daňové povinnosti.

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

a) při zvýšení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

b) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti.

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

## § 15a

Oprava sazby daně a výše daně

(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) sníženou sazbu a měla být uplatněna základní sazba,

b) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna snížená sazba,

c) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna základní sazba,

d) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

e) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

a snížil tím svou daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání.

(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:

a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,

c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Opravný daňový doklad nelze vystavit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(3) Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.

(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) základní sazbu a měla být uplatněna snížená sazba,

b) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

c) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

d) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna základní sazba,

e) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna snížená sazba,

*Zobrazeno prvních 250 z 800 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1998/199)