# 198/1998 Sb. - Zákon o spotřebních daních (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

- Úplná citace: Úplné znění č. 198/1998 Sb., Zákon o spotřebních daních (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
- Stav: Bez účinnosti
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1998/198/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 12. 8. 1998
- Částka: 65/1998

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- § 8
- § 9
- § 10
- § 11
- § 12
- § 12a
- § 12b
- § 12c
- § 12d
- § 13
- § 14
- § 15
- § 16
- § 16a
- § 17
- ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
- HLAVA I - DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- HLAVA II - DAŇ Z LIHU A LIHOVIN
- § 24
- § 25
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- HLAVA III - DAŇ Z PIVA
- § 31
- § 31a
- § 32
- § 33
- § 33a
- HLAVA IV - DAŇ Z VÍNA
- § 34
- § 34a
- § 35
- § 36
- § 37
- § 37a
- HLAVA V - DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
- § 38
- § 39
- § 40
- § 40a
- § 40b
- ČÁST TŘETÍ - ZNAČENÍ NĚKTERÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
- § 40c
- § 40d
- § 40e
- § 40f
- § 40g
- § 40h
- ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- § 41
- § 42
- § 42a
- § 43
- Čl. II zákona č. 260/1994 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb., zní:
- Čl. II
- Čl. II zákona č. 148/1995 Sb., ve znění zákona č. 95/1996 Sb., zní:
- Čl. II
- Čl. VI zákona č. 95/1996 Sb. zní:
- Čl. VI
- Čl. III zákona č. 303/1997 Sb. zní:
- Čl. III

198
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 20. listopadu 1992 č. 587 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. července 1993 č. 199 Sb., zákonem ze dne 3. prosince 1993 č. 325 Sb., zákonem ze dne 3. června 1994 č. 136 Sb., zákonem ze dne 7. prosince 1994 č. 260 Sb., zákonem ze dne 29. června 1995 č. 148 Sb., zákonem ze dne 13. března 1996 č. 95 Sb., zákonem ze dne 6. března 1997 č. 61 Sb. a zákonem ze dne 13. listopadu 1997 č. 303 Sb.
ZÁKON
o spotřebních daních

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

## ČÁST PRVNÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

## § 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen vybrané výrobky) spotřebními daněmi (dále jen daň) a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

## § 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu1) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,1a)

d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu2) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,2a)

e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě,

f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen finanční orgán);3) při dovozu vybraných výrobků a u cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c celní orgán,4)

g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,

h) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,5) smlouvy o skladování,5a) smlouvy zasílatelské5b) a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,5c)

2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,

3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,7) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,

4. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,

5. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,8)

i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen výstav) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,

j) ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné.

## § 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen plátci) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

## § 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d).

## § 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, dnem vzniku celního dluhu,9)

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1, dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,

e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 6 nesmějí být značeny; u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny, vzniká daňová povinnost podle písmene a),

f) u cigaret, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,9)

g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;9c) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),

h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,

i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku,9a) nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do mank a škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

## § 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

## § 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

Osvobození od daně

## § 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,10) s výjimkou

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,10c)

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,11)

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,12)

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,14) pro hygienický dozor,15) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,15) pro mimořádná opatření při epidemii15) a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm. e).

## § 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení16) v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí15a) k nákupu, odběru nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

## § 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo17) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění,

f) datum vystavení daňového dokladu,

g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo škoda a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydaného na tiskopisu písemného celního prohlášení.16a) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

## § 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

## § 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) vydání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti,8)

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků; při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem,8a)

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

## § 12a

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,18) (dále jen osoba požívající výsad a imunit) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen zaplacená daň). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice,

e) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,

b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách,

d) výši ceny,

e) datum uskutečnění nákupu.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejího sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Pokud vznikne v důsledku vyměření nároku na vrácení zaplacené daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v daňovém přiznání před jeho předložením finančnímu orgánu. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d).

## § 12b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat:

a) název a sídlo, popřípadě jméno a bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo,

c) osvědčení o registraci ke spotřební dani,

d) uvedení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

f) souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže

a) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

b) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu; v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků prodávaných za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí povolení odejme,

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) pokud právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky uvedené v povolení.

(7) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. Vybrané výrobky nakoupené v prodejnách DUTY/TAX FREE, které jsou cestujícím dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně podle § 8 odst. 1 písm. a).

## § 12c

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy (dále jen topné oleje), za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

d) hustota topných olejů při teplotě 20 °C, pokud je údaj podle písmene c) uveden v objemových jednotkách,

e) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,

f) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

g) výše spotřební daně celkem,

h) datum vystavení dokladu o nákupu,

i) číslo dokladu o nákupu,

j) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

c) hustota topných olejů při teplotě 20 °C, pokud je údaj podle písmene b) uveden v objemových jednotkách,

d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení interního dokladu,

g) číslo interního dokladu,

h) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu3) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává nejpozději do 10 dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

## § 12d

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů.

## § 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu, s výjimkou dovozu cigaret, plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.16)

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinnen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

## § 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo

b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 5 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 5 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.19)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do prvního dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

## § 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.17)

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.

## § 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.20)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.

## § 16a

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

## § 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákon o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

## ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

## HLAVA I - DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV

## § 18

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které

a) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, popřípadě je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu,

b) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, a použijí je pro topné účely nebo je prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,

c) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo je pro tento účel prodají,

d) získají bionaftu podle § 19 odst. 3 za cenu obsahující daň a prodají ji s označením motorová nafta nebo petrolej nebo ji použijí pro topné účely nebo ji prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký.

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.

## § 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen paliva a maziva), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta, topné oleje lehké a velmi lehké, směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu. Předmětem daně jsou také

a) směsi paliv a maziv,

b) ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny,

c) upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy

používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-A-93, přičemž podíl metylesteru kyselin obsažených v různých tucích a olejích musí činit více než 30 % všech látek v bionaftě obsažených.

(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají odlišnou sazbu daně.

## § 20

Vznik daňové povinnosti

*Zobrazeno prvních 250 z 565 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1998/198)