# 104/1997 Sb. - Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích - Úplná citace: Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích - Stav: Platný - Znění: Aktuální znění - ELI: /eli/cz/sb/1997/104/2024-07-01 - Datum vyhlášení: 7. 5. 1997 - Účinnost od: 7. 5. 1997 - Částka: 36/1997 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ - § 1 - § 1a - § 2 - § 3 - § 4 - ČÁST DRUHÁ - PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE - § 5 - § 6 - § 7 - § 7a - § 7b - § 7c - § 8 - § 9 - § 10 - § 10a - ČÁST TŘETÍ - TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA KOMUNIKACI - § 11 - § 12 - § 13 - ČÁST ČTVRTÁ - STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ - § 14 - § 15 - ČÁST PÁTÁ - OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 - § 24 - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - § 32 - § 33 - § 34 - § 35 - § 36 - § 36a - § 37 - § 38 - § 38a - § 38b - § 38c - ČÁST SEDMÁ - UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ - § 39 - § 40 - § 40a - ČÁST OSMÁ - ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI - § 41 - § 42 - § 43 - § 44 - § 45 - § 46 - § 47 - ČÁST DEVÁTÁ - STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI VEDENÍMI - § 48 - § 49 - § 50 - § 51 - ČÁST DESÁTÁ - KONTROLNÍ VÁŽENÍ VOZIDEL - § 51a - § 51b - § 51c - § 51d - § 51e - ČÁST JEDENÁCTÁ - INFORMAČNÍ FORMULÁŘ - § 51f - ČÁST DVANÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ - § 53 104 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 46 odst. 1 se zřetelem k ustanovení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 16 odst. 3, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 9, § 25 odst. 7, § 27 odst. 7, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1 a § 41 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen zákon), a podle § 194 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): ## ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ## § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje a) označení pozemních komunikací, b) péči vlastníka o komunikace a jejich evidenci, c) technické podmínky pro připojování komunikací a sousední nemovitosti na komunikaci, d) stavební úpravy komunikací, e) obecné technické požadavky na komunikaci, f) uzavírky a objížďky a zvláštní užívání komunikací, g) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti, h) styk komunikací s vodními toky, dráhami, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, i) kontrolní vážení vozidel a j) informační formulář. ## § 1a Úvodní ustanovení (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace (dále jen komunikace) trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikace nebo její změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat původní vnější půdorysné nebo výškové ohraničení, b) opravou komunikace změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, c) údržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikace udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu, d) silnicí pro motorová vozidla silnice nebo místní komunikace, která je označena dopravní značkou Silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu, e) silnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo silnici pro motorová vozidla, f) neproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav komunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení, šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty), g) proměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikace, který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu, únosnost, popřípadě zbytková životnost), h) systémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům těchto komunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popřípadě dosažení jiných zvolených priorit, i) zranitelnými účastníky silničního provozu chodci, řidiči nemotorových vozidel a řidiči jednostopých motorových vozidel. (2) Křižovatkou není úrovňové připojení a) polní nebo lesní cesty, b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná, c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky a podobně, d) sousední nemovitosti na silnici nebo na místní komunikaci. (3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným pruhem a součástí dotčené komunikace. ## § 2 Označení dálnic, silnic a místních komunikací (k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona) (1) Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 0 do 99; jde-li o dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno D. Silnice II. třídy se označují čísly od 100 do 999. Silnice III. třídy se označují jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší dálnice, silnice I. nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem. (2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisu1) pro mezinárodní provoz se označují též písmenem E a číslem. (3) Vzory označení podle odstavců 1 a 2 stanoví zvláštní předpis.2) (4) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak: a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a, b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b, c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c, d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d. (5) Mostní a další objekty (podjezdy, tunely) na komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN 73 6220. ## § 3 (k § 6 odst. 4 zákona) (1) Místními komunikacemi I. třídy jsou dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech. (2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie. (3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel. (4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod. ## § 4 Průjezdní úsek dálnice a silnice (k § 8 odst. 3 zákona) (1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební úřad3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění. (2) Umístění dopravní značky2) označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice. ## ČÁST DRUHÁ - PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE (k § 9 odst. 6, § 18m odst. 5 a § 18n odst. 6 zákona) ## § 5 Evidence komunikací (1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. (2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. 2 zákona). (3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu. ## § 6 Prohlídky komunikací (1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní, mimořádné, podrobné a bezpečnostní inspekce. (2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách:
dálnicekaždý pracovní den,
silnice I. třídy2x týdně,
silnice II. třídy2x měsíčně,
silnice III. třídy1x měsíčně.
## § 7 Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace (1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství. (2) Hlavní prohlídka se provádí nejméně jednou za 5 let, jinak vždy: a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu a před skončením záruční doby, b) při inventarizaci komunikací. (3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o nich jsou uvedeny v příloze č. 2. (4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména: a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, živelní pohromou), b) při výrazné změně dopravního zatížení (např. v důsledku nařízení objížďky), c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou. (5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou. ## § 7a Bezpečnostní inspekce (1) Bezpečnostní inspekcí17) se rozumí posouzení dopadů stavebních, technických a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z vlastností komunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní inspekci zajišťuje vlastník nebo správce pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti pozemních komunikací. Bezpečnostní inspekci provádí auditor bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další fyzickou osobou. Je-li předmětem bezpečnostní inspekce úsek pozemní komunikace s tunelem delším než 500 m, pak se provádění bezpečnostní inspekce daného úseku pozemní komunikace účastní též pověřená osoba. (2) Bezpečnostní inspekce se provádí minimálně jednou za 5 let. (3) Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č. 11. ## § 7b Posouzení bezpečnosti pozemních komunikací v provozu (K § 18m odst. 5 zákona) (1) Pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce se zvláštním důrazem na bezpečnost pohybu zranitelných účastníků silničního provozu. Pozemní komunikace se posuzuje v dělení na úseky vymezené křižovatkami s jinými silnicemi; křižovatka náleží vždy pouze do jednoho z na sebe navazujících úseků. (2) Posuzovaný úsek dálnice se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,19 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,19 a nepřevyšuje hodnotu 0,79 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,79 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (3) Posuzovaný úsek silnice I. třídy se směrově oddělenými jízdními pásy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,34 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,34 a nepřevyšuje hodnotu 1,83 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,83 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (4) Posuzovaný úsek silnice I. třídy bez směrově oddělených jízdních pásů se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,32 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,32 a nepřevyšuje hodnotu 1,27 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,27 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (5) Posuzovaný úsek silnice II. třídy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,44 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,44 a nepřevyšuje hodnotu 1,75 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,75 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (6) Posuzovaný úsek silnice III. třídy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,21 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,21 a nepřevyšuje hodnotu 1,21 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,21 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. ## § 7c Předmět podrobné prohlídky (K § 18n odst. 6 zákona) Předmětem podrobné prohlídky je posouzení úseků pozemních komunikací podle kritérií uvedených v příloze č. 13 k této vyhlášce. ## § 8 Prohlídky mostních objektů (1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné. (2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu. (3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v doporučené ČSN 73 6221. (4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod. ## § 9 Údržba a opravy komunikací (1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou. (2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde zejména o: a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku, b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a zařízení, c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a sesuvů, odstranění pevných překážek). Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu. (3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy. (4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace. (5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením či zlepšením jejích proměnných parametrů. (6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace. (7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č. 5. ## § 10 Údržba a opravy mostů (1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu. (2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace, vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po dohodě s vlastníkem (správcem) mostu. (3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území. (4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí průběžně po celý rok. (5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady. (6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221. ## § 10a Náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy (1) Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti: a) označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných za ně jednat, b) přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou předmětem smlouvy, a to jejich staničením, c) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v zimním a v ostatním období, d) stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti, e) datum účinnosti smlouvy, f) doba, na kterou se smlouva uzavírá, g) sankce za neplnění smlouvy, h) způsob změny a ukončení smlouvy, i) další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní strany, j) podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany. (2) Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.3a) (3) Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně. ## ČÁST TŘETÍ - TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA KOMUNIKACI (k § 10 odst. 5 zákona) ## § 11 Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací (1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích, umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo třídou. ## § 12 Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím (1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen pokud splňují tyto podmínky: a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci, b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo, které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla, c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité světlosti trub: a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m, b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %, c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %. (3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění. (4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkem4) připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu vznikne v důsledku provádění stavebních prací nebo za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na komunikaci, je stavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebník dotčené komunikace. (5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace. (6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého připojení včetně propustku. ## § 13 Podmínky pro připojování dalších nemovitostí na komunikaci (1) Na silnice se připojují zařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy; rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku. (2) Zařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na plochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na dvoupruhové silnici nebo místní komunikaci s nízkou intenzitou provozu může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy. (3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů, vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3. ## ČÁST ČTVRTÁ - STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ (k § 16 odst. 3 zákona) ## § 14 Stavební úpravy vyžadující ohlášení (1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se o: a) portálové konstrukce dopravního značení, technická zařízení a jejich součásti určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace, a skládky sypkých údržbových materiálů, b) stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby ani způsob jejího užívání, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby nebo se nezvyšuje stálé zatížení mostu, c) udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny, d) úpravy komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 1. 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení, 2. 10 cm u komunikací, které nejsou uvedeny v předchozím bodu, 3. 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy. (2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi zejména: a) úpravy vozovek a krajnic nad rozsah běžné a souvislé údržby uvedené v příloze č. 5, b) zřízení obrub k vozovce, c) místní rozšíření zúžených míst silniční koruny a vozovky ve volné krajině, d) zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub, e) sanační práce při sesuvech půdy nebo v poddolovaném území, f) obnova propustků a zdí, g) zřizování odvodňovacích skluzů na svazích silničního tělesa, nadsvahových odvodňovacích rigolů nebo příkopů, h) zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu, i) doplňování stávajícího nebo stavba nového elektrického osvětlení komunikace, j) rozšiřování zpevněných ploch na stávajících odpočívkách, k) oprava mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech. ## § 15 Stavební úpravy a činnosti, které nevyžadují ohlášení (1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby, jestliže a) jejich provedení nemůže negativně ovlivnit stabilitu stavby (zásahem do nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí, b) nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny, c) nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety, d) nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob, včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a vodohospodářskými díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona). (2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7. ## ČÁST PÁTÁ - OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI (k § 16 odst. 3 zákona) ## § 16 Příprava staveb, výstavba a stavební úpravy Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů6) a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu. ## § 17 Návrhové prvky a kategorie (1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení území.7) (2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy, charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a ekonomických souvislostí. (3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. ## § 18 Směrové a výškové vedení (1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i bezpečnosti a plynulosti provozu na ní. (2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z hlediska bezpečnosti provozu. (3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce. (4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co nejrovnoměrněji. (5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. ## § 19 Příčné uspořádání na úsecích mezi křižovatkami (1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy, vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás, chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic a silnic pro motorová vozidla. (2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání a klesání, jestliže podíl pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu. (3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích a na místních komunikacích podle závazné ČSN 73 6425. (4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné. (5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a silnic pro motorová vozidla musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízením, u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní zařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu. (6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější informace k úsekům, kde se mění příčný sklon střechovitý na jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. ## § 20 Křižovatky (1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102. (2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě. ## § 21 Těleso komunikace Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52. ## § 22 Životní prostředí a začlenění do krajiny (1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle zvláštních předpisů.8) *Zobrazeno prvních 250 z 1162 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1997/104)