# 179/1996 Sb. - Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím - Úplná citace: Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb., o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím - Stav: Bez účinnosti - Znění: Vyhlášené znění - ELI: /eli/cz/sb/1996/179/0000-00-00 - Datum vyhlášení: 28. 6. 1996 - Účinnost od: 1. 7. 1996 - Částka: 51/1996 ## Obsah - Článek 1 - Článek 2 - Článek 3 - Článek 4 - Článek 5 - Článek 6 - Článek 7 - Článek 8 - Článek 9 - Článek 10 - Článek 11 - Článek 12 - Článek 13 - Článek 13a - Článek 14 - Článek 15 - Článek 15a - Článek 16 - Článek 17 - Článek 18 - Článek 19 - Článek 20 - Článek 21 - Článek 22 - Článek 23 - Článek 24 - HLAVA I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ - Článek 1 - Článek 2 - HLAVA V - REŽIM T1 - Článek 10 - Článek 11 - Článek 12 - Článek 13 - Článek 14 - Článek 15 - Článek 16 - Článek 17 - Článek 18 - Článek 19 - Článek 20 - Článek 21 - Článek 22 - Článek 23 - Článek 24 - Článek 25 - Článek 26 - Článek 27 - Článek 28 - Článek 29 - Článek 30 - Článek 31 - Článek 32 - Článek 33 - Článek 34 - Článek 35 - Článek 36 - HLAVA VI - REŽIM T2 - Článek 37 - HLAVA VII - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO URČITÉ DRUHY PŘEPRAVY - Článek 38 - Článek 39 - Článek 40 - HLAVA VIII - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO POŠTOVNÍ ZÁSILKY - Článek 41 - HLAVA IX - Články 42 až 44 - HLAVA X - Článek 45 a 46 - HLAVA XI - Článek 47 - HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ - Článek 1 - HLAVA II - Článek 2 - HLAVA III - STATUT ZBOŽÍ SPOLEČENSTVÍ - Článek 3 - Článek 4 - Článek 5 - Článek 6 - Článek 7 - Článek 8 - Článek 9 - Článek 10 - Článek 11 - Článek 15 - Článek 16 - HLAVA IV - PŘEDPISY REŽIMŮ T1 A T2 - Oddíl 1 - Tiskopisy - Článek 17 - Oddíl 2 - Celní prohlášení T1 a T2 - Článek 18 - Článek 19 - Článek 20 - Článek 21 - Článek 22 - Oddíl 3 - Ložné listy - Článek 23 - Článek 24 - Článek 25 - Článek 26 - Článek 27 - Článek 28 - Článek 29 - Oddíl 4 - Formality v místě odeslání - Článek 30 - Oddíl 5 - Formality u tranzitního celního úřadu - Článek 31 - Oddíl 6 - Formality v místě určení - Článek 32 - Článek 33 - Oddíl 1 - Záruční listiny - Článek 34 - Oddíl 2 - Globální záruka - Článek 34a - Článek 34b - Článek 35 - Článek 36 - Článek 37 - Článek 38 - Článek 39 - Oddíl 3 - Paušální záruka - Článek 40 - Článek 41 - Článek 42 - Článek 43 - Článek 44 - Článek 45 - Oddíl 4 - Jednotlivá záruka - Článek 45a - Článek 49 - Článek 50 - HLAVA V - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY O PROTIHODNOTĚ ECU - Článek 51 - HLAVA VI - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO URČITÉ DRUHY DOPRAVY - Článek 52 - Článek 53 - Článek 56 - Článek 57 - Článek 58 - HLAVA VII - Článek 59 - HLAVA VIII - PŘEDPISY O TISKOPISECH, KTERÉ SE MOHOU POUŽÍVAT VEDLE JEDNOTNÉHO DOKLADU - Článek 60 - Článek 61 - Článek 62 - Článek 63 - HLAVA IX - Články 64 až 71 - HLAVA X - OPATŘENÍ KE ZJEDNODUŠENÍ - Oddíl 1 - Obecná ustanovení pro přepravu po železnici - Článek 72 - Článek 73 - Článek 74 - Článek 75 - Článek 76 - Článek 77 - Článek 78 - Článek 79 - Článek 80 - Článek 81 - Článek 82 - Článek 83 - Článek 84 - Oddíl 2 - Ustanovení pro přepravu zboží v kontejnerech - Článek 85 - Článek 86 - Článek 87 - Článek 88 - Článek 89 - Článek 90 - Článek 91 - Článek 92 - Článek 93 - Článek 94 - Článek 95 - Článek 96 - Článek 97 - Článek 98 - Článek 99 - Oddíl 3 - Jiná ustanovení - Článek 100 - Oddíl 4 - Rozsah platnosti normálních režimů a zjednodušených režimů - kombinovaná doprava železnice - silnice - Článek 101 - Článek 102 - Článek 103 - Článek 104 - Článek 105 - Článek 106 - Článek 107 - Článek 108 - Článek 109 - Článek 110 - Článek 111 - Článek 112 - Článek 113 - Článek 114 - Článek 115 - Článek 116 - Článek 117 - Článek 118 - Článek 119 - Článek 120 - Článek 121 - Článek 122 - Článek 123 - Článek 124 - Článek 125 - Článek 126 - HLAVA XI - Články 127 až 131 - Článek 1 - Článek 2 - Článek 3 - Hlava I - Všeobecná ustanovení - HLAVA II - Poznámky k jednotlivým odstavcům - HLAVA III - Poznámky k doplňkovým tiskopisům - Článek 1 - Článek 2 - Článek 3 - Článek 4 - Článek 5 - Článek 6 - Článek 1 - Článek 2 - Článek 3 - Článek 4 - Článek 5 - Článek 6 - Článek 7 - Článek 8 - Článek 9 - Článek 10 - Článek 11 - Článek 12 - Článek 13 - Článek 14 - Článek 15 - Článek 16 - Článek 17 - Článek 18 - Článek 19 - Článek 23 - HLAVA I - Rozsah platnosti - Článek 1 - HLAVA II - Žádost o informace - Článek 2 - Článek 3 - Článek 4 - Článek 5 - Článek 6 - Článek 7 - HLAVA III - Žádost o doručení - Článek 8 - Článek 9 - Článek 10 - HLAVA IV - Žádost o vymáhání a/nebo o uplatnění zajišťovacích opatření - Článek 11 - Článek 12 - Článek 13 - Článek 14 - Článek 15 - Článek 16 - Článek 17 - Článek 18 - Článek 19 - HLAVA V - Všeobecná a závěrečná ustanovení - Článek 20 - Článek 21 - Článek 1 - Článek 2 - Článek 1 - Článek 2 - Článek 3 179 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. května 1987 byla v Interlaken sjednána Úmluva o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a listina o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu a Evropským hospodářským společenstvím byla uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství, depozitáře Úmluvy, dne 20. května 1996. Úmluva na základě svého článku 22 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1988. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se zněním svého článku 15a odst. 3 dnem 1. července 1996. Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně. Úmluva o společném tranzitním režimu RAKOUSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA ISLAND, NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ a ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE v dalším nazývané "země ESVO" a EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČENSTVÍ, v dalším nazývané "Společenství" - OPÍRAJÍCE SE o dohody o volném obchodě uzavřené mezi Společenstvím a jednotlivými zeměmi ESVO, OPÍRAJÍCE SE o společné prohlášení, které přijali ministři zemí ESVO a členských států Společenství i Komise Evropských společenství v Lucemburku dne 9. dubna 1984, které obsahuje výzvu k vytvoření evropského hospodářského prostoru, zvláště pak s ohledem na zjednodušení hraničních formalit a pravidel o původu, OPÍRAJÍCE SE o Úmluvu o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, uzavřenou mezi zeměmi ESVO a Společenstvím, kterou se zavádí pro tuto přepravu zboží jednotný administrativní doklad, PŘI UVÁŽENÍ, že používáním tohoto jednotného dokladu, které se uplatní v rámci společného tranzitního režimu pro přepravu zboží mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO, by se dosáhlo zjednodušení, PŘI UVÁŽENÍ, že tohoto cíle se dá dosáhnout nejlépe tak, že se tranzitní režim, který se v současné době uplatňuje při přepravě zboží uvnitř Společenství, mezi Společenstvím a Rakouskem a Švýcarskem i mezi Rakouskem a Švýcarskem, rozšíří na ty země ESVO, které tento režim ještě nepoužívají, PŘI UVÁŽENÍ, že se mezi Finskem, Norskem a Švédskem uplatňuje také Severní tranzitní úprava, SE USNESLY uzavřít tuto Úmluvu: Obecně ## Článek 1 (1) V této Úmluvě se určují ustanovení pro přepravu zboží mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO; k tomuto účelu se zavádí společný tranzitní režim, který platí bez újmy na druhu a původu zboží, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje. (2) Bez újmy na této Úmluvě, zvláště pak na jejích ustanoveních o poskytování záruky, platí přeprava zboží uvnitř Společenství za přepravu, uskutečněnou v tranzitním režimu Společenství. (3) S výhradou článků 7 až 12 jsou ustanovení o společném tranzitním režimu obsažena v přílohách I a II k této Úmluvě. (4) Tranzitní celní prohlášení a tranzitní doklady pro společný tranzitní režim musí odpovídat vzorům v příloze III a musí být vystaveny podle pravidel této přílohy. ## Článek 2 (1) Jako společný tranzitní režim se označuje vždy podle případu buď režim T1 nebo T2. (2) Režim T1 se může používat pro všechno zboží, přepravované podle článku 1 odst. 1. (3) Režim T2 platí pro zboží přepravované podle článku 1 odstavec 1 pouze za těchto předpokladů: a) ve Společenství: pouze, když se jedná o zboží Společenství. Za zboží Společenství platí: - zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží pocházející ze třetích zemí nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství, - zboží pocházející ze země nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství, které se nachází v členském státě ve volném oběhu, - zboží, které bylo na celním území Společenství získáno nebo vyrobeno výlučně ze zboží, které je uvedeno pod druhou pomlčkou, nebo ze zboží, které je uvedeno pod první a druhou pomlčkou. Bez újmy na této Úmluvě nebo jiných smlouvách, uzavřených se Společenstvím, neplatí za zboží Společenství to zboží, které sice splňuje předpoklady podle výše uvedených tří pomlček, ale které se po svém vývozu z celního území Společenství opět do tohoto celního území navrací. b) v zemi ESVO: pouze tehdy, když bylo zboží do této země přepraveno v režimu T2 a bylo za zvláštních předpokladů článku 9 odesláno dále. (4) Zvláštní předpoklady pro propuštění zboží do režimu T2 stanovené v této Úmluvě platí také pro vystavení dokladů pro prokázání, že zboží má statut zboží Společenství; se zbožím, pro které byl takový doklad vystaven, se nakládá stejným způsobem, jako se zbožím přepravovaným v režimu T2, přičemž ale není třeba, aby toto zboží provázel doklad, kterým se prokazuje statut zboží Společenství. ## Článek 3 (1) Ve smyslu této Úmluvy se rozumí: a) tranzitním režimem takový režim, při kterém se zboží přepravuje pod dohledem příslušných úřadů od celního úřadu jedné smluvní strany k jinému celnímu úřadu této smluvní strany nebo jiné smluvní strany, přičemž je překročena alespoň jedna hranice; b) zemí každá země ESVO, každý členský stát Společenství a každý jiný stát, který přistoupil k Úmluvě; c) třetí zemí každý stát, který není smluvní stranou této Úmluvy. (2) Od okamžiku, kdy přistoupení země dle článku 15a jako nové smluvní strany nabyde účinnosti, bude výlučně pro účely této Úmluvy každé ustanovení, týkající se zemí ESVO v Úmluvě, platit podle smyslu i pro tuto zemi. (3) Pro použití ustanovení této Úmluvy o režimech T1 nebo T2 mají země ESVO i Společenství a jeho členské státy stejná práva a povinnosti. ## Článek 4 (1) Tato Úmluva platí, aniž by byly jakkoliv dotčeny všechny ostatní mezinárodní dohody o tranzitním režimu, avšak s výhradou možných omezení uplatnění takovýchto dohod pro přepravu zboží mezi dvěma místy, ležícími ve Společenství, jakož i s výhradou možných omezení při vystavování dokladů k prokázání statutu zboží Společenství. (2) Tato Úmluva dále platí, aniž by byly jakkoliv dotčeny a) přepravy zboží v režimu dočasného použití, jakož i b) dohody o pohraničním styku. ## Článek 5 Jestliže nebyla mezi smluvními stranami a třetí zemí uzavřena žádná dohoda, na jejímž základě by se mohlo zboží přepravované mezi smluvními stranami přepravovat přes území této třetí země v režimu T1 nebo T2, může se takový režim na přepravu zboží přes území této třetí země použít pouze tehdy, když se přeprava realizuje pomocí jediného přepravního dokladu, vystaveného na území některé smluvní strany; příslušný režim se na území třetí země přeruší. ## Článek 6 Pokud se zajišťuje provádění případných opatření, platných pro zboží, mohou země v rámci režimu T1 a T2 mezi sebou zavést na základě bilaterálních a multilaterálních ujednání zjednodušené postupy, které odpovídají kritériím, která se v případě potřeby stanovují v příloze II a platí pro určité druhy přepravy nebo pro určité osoby. Takováto ujednání se musí oznámit Komisi Evropských společenství a ostatním zemím. Provádění režimu tranzitu ## Článek 7 (1) S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou příslušná místa zemí ESVO oprávněna k tomu, aby vykonávala úkoly míst odeslání, tranzitních celních úřadů, míst určení a míst poskytování záruky. (2) Příslušná místa členských států Společenství jsou oprávněna k vystavování tranzitních dokladů T1 a T2 pro místa určení v zemích ESVO. S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou oprávněna také vystavovat doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které se zasílá do zemí ESVO. (3) Jestliže se sloučí několik zásilek zboží, které pak z jednoho místa odeslání k jednomu místu určení přepravuje jako hromadnou zásilku jedním dopravním prostředkem ve smyslu článku 12 odstavce 2 přílohy I hlavní povinný v režimu T1 nebo T2, aby bylo dodáno jednomu a témuž příjemci, potom může některá smluvní strana požadovat, aby bylo pro tyto zásilky - kromě zdůvodněných výjimek - podáno jedno tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2, ke kterému budou připojeny příslušné ložné listy. (4) Aniž by byl jakkoliv dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, nemusí být osoba, která na pohraničním celním úřadě smluvní strany plní celní formality při vývozu, povinna podat celní prohlášení T1 nebo T2, bez ohledu na to, do jakého celního režimu má být toto zboží u sousedního pohraničního celního úřadu propuštěno. (5) Aniž by byl jakkoliv dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, může pohraniční celní úřad smluvní strany, u které se celní formality při vývozu plní, odmítnout propuštění do režimu T1 nebo T2, jestliže má tento režim u sousedního pohraničního celního úřadu končit. ## Článek 8 U přeprav zboží s tranzitními doklady T1 nebo T2, zvláště při dělení, překládání nebo sestavování zásilek, nesmí být žádné zboží přidáno, vyjmuto nebo vyměněno. ## Článek 9 (1) Zboží, které se doveze v režimu T2 do některé země ESVO, aby se případně v tomto režimu odeslalo dále, musí zůstat v této zemi pod stálým celním dohledem, aby byla zabezpečena jeho totožnost nebo jeho nezměněný stav. (2) Jestliže se takovéto zboží zasílá dále ze země ESVO, ve které bylo propuštěno do jiného celního režimu nežli je režim tranzitu nebo režim uskladňování v celním skladu, nesmí se režim T2 použít. To však neplatí pro zboží, které se dováží na přechodnou dobu k vystavení na veletrhu, nebo na jiné podobné veřejné akci a bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které bylo potřebné pro jeho zachování nebo které spočívalo v dělení zásilky. (3) Jestliže se zboží po uskladnění v režimu uskladňování v celním skladu zasílá dále z některé země ESVO, smí se režim T2 použít pouze za následujících předpokladů: - Doba uskladnění nepřekročila pět let; u zboží kapitol 1 až 24 nomenklatury pro zařazování zboží do celních sazebníků (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží ze dne 14. června 1983) je však omezena na šest měsíců. - Zboží bylo skladováno odděleně a bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které je potřebné pro jeho zachování, nebo které spočívalo v dělení zásilky, aniž by se přitom nahradil obsah. - Nakládání se zbožím musí bylo prováděno pod celním dohledem. (4) Všechny tranzitní doklady T2 a všechny doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které jsou vystaveny příslušným místem země ESVO, musí obsahovat odkaz na odpovídající tranzitní doklady T2 nebo doklady k prokázání statutu zboží Společenství, s kterými bylo zboží do příslušné země ESVO dopraveno, a musí se převzít veškeré zvláštní záznamy a poznámky, které jsou v těchto dokladech obsaženy. ## Článek 10 (1) Pokud není v odstavci 2 nebo v přílohách stanoveno něco jiného, musí se na všechny režimy T1 nebo T2 poskytnout záruka, která platí pro všechny státy, kterých se tato přeprava týká. (2) Odstavec 1 nebrání právu smluvních stran, a) aby mezi sebou dohodly, že se u režimů T1 nebo T2, které se týkají pouze jejich území, zřeknou poskytování záruky; b) aby v režimu T1 nebo T2 nepožadovaly žádnou záruku pro přepravní trasu mezi místem odeslání a prvním tranzitním celním úřadem. (3) Pro uplatnění paušální záruky podle příloh I a II platí pro přepočet ECU následující částky: 151,8 italské liry 0,6242 německé marky 0,08784 libry šterlinků 1,332 francouzského franku 0,2198 holandského guldenu 3,301 belgických franků 0,130 luxemburského franku 0,1976 dánské koruny 0,008552 irské libry 1,440 řecké drachmy 6,885 španělských peset 1,393 portugalského eskuda Hodnota ECU v určité měně odpovídá součtu protihodnot částek v této měně, uvedených v předcházejícím pododstavci. ## Článek 11 (1) Totožnost zboží se zásadně zajišťuje pomocí závěry. (2) Používá se následujících závěr: a) prostorová závěra, když byl dopravní prostředek schválen již na základě jiných celních předpisů, nebo když místo odeslání uznalo, že je způsobilý pro přiložení závěry; b) v ostatních případech kusová závěra. (3) Za způsobilé k přiložení závěry mohou být uznány ty dopravní prostředky, a) na které mohou být závěry snadno a účinně přiloženy; b) které jsou konstruovány tak, aby z nich zboží nemohlo být vyjmuto, ani jiné zboží do nich vloženo bez zanechání viditelných stop násilného vniknutí nebo bez porušení závěry; c) které nemají žádné utajené prostory, do kterých by se mohlo zboží ukrýt; d) jejichž nákladové prostory jsou snadno přístupné kontrole příslušných úřadů. (4) Místo odeslání může od závěry upustit, jestliže se dá totožnost zboží zjistit z popisu, uvedeného v celním prohlášení T1 nebo T2, nebo z přiložených dokladů, s přihlédnutím k případným jiným opatřením k zajištění totožnosti zboží. ## Článek 12 (1) Do doby, než bude sjednán postup ohledně výměny statistických údajů, který zajistí, aby země ESVO a členské státy Společenství měly k dispozici údaje potřebné pro statistická šetření tranzitu, se musí pro statistické účely odevzdávat dodatečný výtisk výtisku č.4 tranzitních dokladů T1 a T2 - ledaže by některá smluvní strana jejich předložení nepožadovala - na následujících celních úřadech: a) na prvním tranzitním celním úřadě každé země ESVO; b) na prvním tranzitním celním úřadě Společeneství, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1 nebo T2, který začal v zemi ESVO. (2) Výše uvedený dodatečný výtisk však není potřebný tehdy, když se zboží přepravuje podle hlavy IV oddílu I přílohy II. (3) Hlavní povinný nebo jeho zplnomocněný zástupce sdělí na požádání příslušným národním místům, která se zabývají statistikou tranzitu, všechny informace v souvislosti s tranzitními doklady T1 nebo T2, které jsou nutné pro statistická šetření. Úřední pomoc ## Článek 13 (1) Příslušné úřady dotyčných zemí si vzájemně poskytují všechny informace, které mají k dispozici a které jsou potřebné pro prověření řádného uplatňování Úmluvy. (2) Pokud je to potřebné, informují se vzájemně příslušné úřady dotyčných zemí o všech zjištěních, písemnostech, zprávách, protokolech a informacích, které se vztahují na přepravu v režimu T1 nebo T2, jakož i o nesprávných postupech a porušování předpisů v souvislosti s těmito režimy. Pokud je to potřebné, informují se dále vzájemně o zjištěních v souvislosti se zbožím, které podléhá předpisům o úřední pomoci a které se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu. (3) Jestliže vznikne podezření z nesprávného postupu nebo porušování předpisů v souvislosti se zbožím, které bylo dopraveno z jedné země do jiné země po uskladnění v celním skladu nebo po tranzitu přes některou jinou zemi, sdělí si příslušné úřady dotyčných zemí vzájemně na požádání informace o a) podrobnostech přepravy zboží, jestliže příslušné zboží: - došlo do tranzitní země, která o informace požádala, spolu s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství - nezávisle na druhu jeho další přepravy, nebo - bylo z této země - nezávisle na druhu jeho dopravení do této země - zasláno dále s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství, b) podrobnostech skladování v celním skladu, jestliže bylo příslušné zboží dopraveno do této země s tranzitním dokladem T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství, nebo se odtud odesílalo dále s tranzitním dokladem T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství. (4) V žádosti podle odstavců 1 až 3 se musí uvést, na který případ nebo které případy se žádost vztahuje. (5) Jestliže žádá příslušný úřad určité země o úřední pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, kdyby byl o ni požádán, poukáže na tuto okolnost ve své žádosti. Je na uvážení dožádaného příslušného úřadu, zda bude chtít takovéto žádosti vyhovět. (6) Informace získané podle odstavců 1 až 3 se smějí použít pouze pro účely této Úmluvy a požívají ochrany, kterou informacím tohoto druhu zaručuje vnitrostátní právo té země, která je obdržela. Tyto informace smějí být použity k jiným účelům pouze s písemným souhlasem příslušného úřadu, který je poskytl, a s výhradou omezení, stanovených tímto úřadem. Vymáhání pohledávky ## Článek 13a Příslušné úřady dotyčných zemí si navzájem poskytnou podle ustanovení přílohy IV úřední pomoc při vymáhání pohledávek, pokud tyto vznikly v souvislosti s přepravou v režimu T1 nebo T2. Smíšený výbor ## Článek 14 (1) Ustanovuje se Smíšený výbor, v němž je zastoupena každá smluvní strana této Úmluvy. (2) Smíšený výbor jedná ve vzájemné shodě. (3) Smíšený výbor se schází v případě potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Každá smluvní strana může požádat o svolání zasedání. (4) Smíšený výbor si stanoví jednací řád, který mezi jiným upravuje svolávání zasedání, jmenování předsedy a dobu jeho setrvání ve funkci. (5) Smíšený výbor může vytvořit podvýbory a pracovní skupiny, které mu při plnění úkolů napomáhají. ## Článek 15 (1) Úkolem Smíšeného výboru je spravovat tuto Úmluvu a zabezpečovat její řádné provádění. Aby mohl tuto činnost vykonávat, musí být smluvními stranami pravidelně informován o praktických zkušenostech s používáním této Úmluvy; Smíšený výbor vyslovuje doporučení a v případech podle odstavce 3 přijímá usnesení. (2) Doporučuje zejména: a) změny této Úmluvy, s výjimkou změn ve smyslu odstavce 3 písmeno c); b) všechna ostatní opatření, která jsou potřebná k provádění Úmluvy. (3) Usnáší se na: a) změnách příloh; b) změnách definice ECU v článku 10 odstavec 3; c) ostatních změnách této Úmluvy, které se v důsledku změn příloh stanou nezbytnými; d) opatřeních podle článku 28 odstavce 2 přílohy I; e) přechodných opatřeních v případě přistoupení nových členských států ke Společenství; f) pozvání pro třetí země ve smyslu článku 3 odstavec 1 písmeno c), aby přistoupily k této Úmluvě podle postupu v článku 15 a. Usnesení dle písmen a) až e) budou prováděna smluvními stranami podle jejich vlastních právních předpisů. (4) Jestliže přijal zástupce některé smluvní strany ve Smíšeném výboru usnesení s výhradou splnění ústavně-právních podmínek, nabývá usnesení platnost - pokud v něm není uvedeno žádné datum - prvního dne druhého měsíce po oznámení o zrušení výhrady. (5) Usnesení Smíšeného výboru ve smyslu odstavce 3 písmeno f), kterým pozve třetí zemi k přistoupení k této Úmluvě, bude doručeno Generálnímu sekretariátu Rady Evropských společenství, který je oznámí příslušné třetí zemi společně se zněním Úmluvy, platným k tomuto dni. (6) Po okamžiku uvedeném v odstavci 5 může býti příslušná třetí země zastoupena pozorovateli ve Smíšeném výboru, v podvýborech a v pracovních skupinách. Přistoupení třetích zemí ## Článek 15a (1) Každá třetí země, které bude doručeno příslušné pozvání od depozitáře Úmluvy na základě usnesení Smíšeného výboru, se může stát smluvní stranou této Úmluvy. (2) Třetí země pozvaná k přistoupení se stane smluvní stranou této Úmluvy uložením listiny o přistoupení u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství. K této listině je nutno připojit překlad Úmluvy v úředním jazyce (úředních jazycích) přistupující třetí země. (3) Přístup nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po uložení listiny o přistoupení. (4) Depozitář oznámí smluvním stranám datum uložení listiny o přistoupení i datum, kdy přistoupení nabývá účinnosti. (5) Doporučení a usnesení, která vyslovil, resp. na kterých se usnesl Smíšený výbor dle článku 15 odstavce 2 a 3 mezi datem uvedeným v odstavci 1 a datem, kdy přistoupení nabývá účinnosti, budou třetí zemi pozvané k přistoupení též oznámena Generálním sekretariátem Rady Evropských společenství. Přijetí těchto dokumentů je předmětem prohlášení v listině o přistoupení nebo ve zvláštní listině, která bude uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství do šesti měsíců po jejich oznámení. Nebude-li prohlášení uloženo v této lhůtě, přistoupení se stane neplatným. Různá a závěrečná ustanovení ## Článek 16 Každá smluvní strana přijme vhodná opatření pro zabezpečení účinného a vyváženého provádění Úmluvy; přitom bude brát ohled na nutnost co nejrozsáhlejšího zjednodušení formalit, které je třeba zúčastněným ukládat, a na nutnost řešit ke všeobecné spokojenosti potíže, které při uplatňování těchto ustanovení případně nastanou. ## Článek 17 Smluvní strany se vzájemně informují o předpisech, které pro provádění této Úmluvy vydají. ## Článek 18 Ustanovení této Úmluvy neodporují zákazům a omezením ohledně dovozu, vývozu a tranzitu, které smluvní strany nebo členské státy Společenství ukládají z důvodů veřejné mravnosti, pořádku a bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, národního kulturního vlastnictví, uměleckých, historických nebo archeologických hodnot a průmyslového a obchodního vlastnictví. ## Článek 19 Přílohy a Dodatkový protokol jsou součástí této Úmluvy. ## Článek 20 (1) Tato Úmluva platí jednak pro území, ve kterých se uplatňuje Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a její pravidla, a jednak pro území zemí ESVO. (2) Tato Úmluva platí také pro Knížectví Lichtenštejnsko, pokud bude toto knížectví spojeno smlouvou o celní unii se Švýcarskou konfederací. ## Článek 21 Každá smluvní strana může při dodržení dvanáctiměsíční výpovědní lhůty od této Úmluvy odstoupit; písemná výpověď se musí adresovat depozitáři, který ji oznámí ostatním smluvním stranám. ## Článek 22 (1) Tato Úmluva nabývá platnosti dnem 1.ledna 1988, pokud smluvní strany uložily do 1. listopadu 1987 své listiny o přistoupení v Sekretariátu Rady Evropských společenství, který plní roli depozitáře. (2) Jestliže tato Úmluva nenabyde platnosti 1. ledna 1988, nabyde platnosti prvního dne druhého měsíce po uložení poslední listiny o přistoupení. (3) Depozitář oznámí datum uložení listiny o přistoupení každé smluvní strany a datum nabytí platnosti této Úmluvy. ## Článek 23 (1) Spolu s nabytím platnosti této Úmluvy pozbývají platnosti smlouvy mezi Rakouskem, popř. Švýcarskem a Společenstvím o uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství uzavřené dne 30.listopadu 1972, popř. 23.listopadu 1972 a smlouva ze dne 12.července 1977, uzavřená mezi Společenstvím a těmito oběma zeměmi o rozšíření uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství. (2) Smlouvy uvedené v odstavci 1 však platí i nadále pro takové režimy T1 nebo T2, které začaly platit před nabytím platnosti této Úmluvy. (3) Severní úprava tranzitu mezi Finskem, Norskem a Švédskem pozbývá platnosti nabytím platnosti této Úmluvy. ## Článek 24 Tato Úmluva je sepsána v originále v dánském, německém, anglickém, francouzském, řeckém, holandském, portugalském, španělském, finském, islandském, norském a švédském jazyce, přičemž je každé znění stejně závazné; je uložena v archivu Sekretariátu Rady Evropských společenství; tento archiv zašle každé smluvní straně jednu ověřenou kopii. ## PŘÍLOHA I ## HLAVA I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ## Článek 1 (1) Tranzitní režim stanovený touto Úmluvou se vztahuje na přepravu zboží podle pravidel článku 1 odstavce 1 Úmluvy. (2) S výhradou článku 2 Úmluvy se jedná o režim T1 nebo T2. ## Článek 2 (Tento článek neobsahuje písmena a) a b)) Ve smyslu této Úmluvy se rozumí c) příslušným úřadem: celní úřad nebo každý jiný úřad, který je pověřen prováděním této Úmluvy; d) hlavním povinným: osoba, která sama, nebo prostřednictvím zplnomocněného zástupce projevila odevzdáním příslušného celního prohlášení svoji vůli k provedení tranzitního režimu; e) dopravním prostředkem: zejména - silniční vozidla, přívěsy, návěsy, - železniční vagóny, - plavidla, - letadla, - kontejnery ve smyslu celní úmluvy o kontejnerech; f) místem odeslání: místo příslušného úřadu, u kterého tranzitní režim začíná; g) tranzitním celním úřadem: - vstupní celní úřad na území jiné smluvní strany nežli té, z které je zboží odesíláno; - výstupní celní úřad smluvní strany, jestliže zásilka opouští v průběhu režimu tranzitu celní území této smluvní strany přes hranici mezi smluvní stranou a třetí zemí; h) místem určení: místo příslušného úřadu, kterému se musí dodat zboží přepravované v režimu tranzitu k ukončení režimu tranzitu; i) místem poskytování záruky: místo příslušného úřadu, u kterého je poskytována globální nebo paušální záruka j) vnitřní hranice: společná hranice dvou smluvních stran Zboží, které je naloženo v námořním přístavu jedné smluvní strany a v námořním přístavu jiné smluvní strany je vyloženo, se považuje za zboží, které překračuje vnitřní hranici, pokud se doprava lodí vykoná pouze s jedním jediným přepravním dokladem. Zboží, které je do země smluvní strany dopraveno ze třetích zemí po moři a které se překládá v námořním přístavu jedné smluvní strany, aby se v námořním přístavu jiné smluvní strany vyložilo, neplatí za zboží, které překračuje vnitřní hranici. Články 3 až 9 (Tato příloha neobsahuje hlavy II až IV a články 3 až 9). ## HLAVA V - REŽIM T1 KAPITOLA 1 REŽIM ## Článek 10 (1) Jestliže se má zboží přepravovat v režimu T1, musí se podat celní prohlášení do režimu tranzitu podle pravidel této Úmluvy pomocí tranzitního celního prohlášení T1. Tranzitní celní prohlášení T1 je celním prohlášením o zboží na tiskopisu podle vzorů v příloze III. (2) Tiskopis uvedený v odstavci 1 může být případně doplněný jedním nebo několika doplňkovými tiskopisy podle jednoho ze vzorů doplňkového tiskopisu v příloze III. (3) Tiskopisy podle odstavců 1 a 2 se musí vytisknout a vyplnit v některé z úředních řečí smluvních stran, která je příslušnými úřady v zemi odeslání povolena. Pokud je to nutné, mohou příslušné úřady země, které se režim T1 týká, požadovat překlad do úřední řeči nebo do jedné z úředních řečí této země. (4) Tranzitní celní prohlášení T1 musí podepsat hlavní povinný; místu odeslání se musí předložit nejméně ve třech výtiscích. (5) Doplňkové doklady, které jsou k tranzitnímu celnímu prohlášení T1 přiložené, jsou součástí celního prohlášení. (6) K tranzitnímu celnímu prohlášení T1 musí být přiložen přepravní doklad. Místo odeslání nemusí požadovat předložení tohoto dokladu při plnění celních formalit. Přepravní doklad se však musí na požádání předložit celnímu úřadu nebo každému jinému příslušnému úřadu kdykoliv během přepravy. (7) Jestliže navazuje režim T1 v zemi odeslání na jiný celní režim, musí se v tranzitním celním prohlášení T1 na tento režim nebo na odpovídající celní doklady odkázat. ## Článek 11 (1) Hlavní povinný musí a) zboží a tranzitní doklad T1 dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajišttění totožnosti zásilky. b) dodržovat předpisy o společném tranzitním režimu, c) zaplatit cla a ostatní dávky, které se stanou splatnými v případě protiprávního jednání nebo porušení předpisů během společného tranzitního režimu nebo v souvislosti s ním. (2) Aniž by byly jakkoliv porušeny povinnosti hlavního povinného uvedené v odstavci 1, je dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přejímá a ví, že toto zboží podléhá společnému tranzitnímu režimu, také povinen toto zboží dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajištění totožnosti zásilky. ## Článek 12 (1) K naložení zboží na několika místech odeslání a k jeho vyložení na několika místech určení se může použít tentýž dopravní prostředek. (2) V jednom tranzitním celním prohlášení T1 smí být uvedeno pouze to zboží, které bylo naloženo nebo které má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které je určeno k přepravě z jednoho místa odeslání do jednoho místa určení. Ve smyslu odstavce 1 se považují za jediný dopravní prostředek následující dopravní prostředky, pokud se jimi přepravuje zboží, které má zůstat pohromadě: a) silniční vozidlo s jedním nebo několika přívěsy nebo návěsy b) několik železničních vagónů, c) lodě, které tvoří celek, d) kontejnery, které byly ve smyslu tohoto článku naloženy na jeden dopravní prostředek. ## Článek 13 (1) Místo odeslání přijme tranzitní celní prohlášení T1 a zaeviduje je, stanoví lhůtu, během které se musí zboží dodat do místa určení a zajistí potřebným způsobem totožnost zásilky. (2) Místo odeslání opatří tranzitní celní prohlášení T1 příslušnými údaji, ponechá si výtisk jemu určený a ostatní výtisky vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci. ## Článek 14 (Tato příloha článek 14 neobsahuje) ## Článek 15 (1) Výtisky tranzitního celního prohlášení T1, které místo odeslání vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci, musí zboží při jeho přepravě doprovázet. (2) Každá země ESVO může na svém území z důvodu kontroly stanovit dopravní trasy. ## Článek 16 Každá země předá Komisi Evropských společenství seznam služebních míst příslušných pro tranzitní režim T1, a jejich úřední hodiny. Komise oznámí tyto údaje ostatním zemím. ## Článek 17 Příslušným úřadům se musí na požádání předložit výtisky tranzitního celního prohlášení T1. ## Článek 18 (1) Zásilka se musí přihlásit každému tranzitnímu celnímu úřadu předložením výtisků tranzitního celního dokladu T1. (2) Přepravce musí na každém tranzitním celním úřadu odevzdat potvrzení o přestupu hranice. Vzor potvrzení o přestupu hranice je stanoven v příloze II. (3) Na tranzitním celním úřadě se zboží nekontroluje, ledaže by bylo podezření z protiprávního jednání, které by mohlo vést ke zneužití. (4) Jestliže se přeprava uskuteční přes jiný tranzitní celní úřad nežli ten, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1, zašle tento celní úřad bez průtahů potvrzení o přestupu hranice tranzitnímu celnímu úřadu, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1. Jestliže se při přepravě v rámci tranzitního režimu Společenství mezi dvěma zeměmi Společenství použije tranzitní celní úřad některého státu ESVO, pak tento celní úřad potvrzení o přestupu hranice uschová. ## Článek 19 Jestliže se u příslušných úřadů, které jsou do přepravy zapojené jako mezistupně, přiloží k původní zásilce určité zboží nebo se ho část vyloží, musí se těmto úřadům předložit všechny výtisky tranzitního celního prohlášení T1, vydané jedním nebo více místy odeslání. ## Článek 20 (1) Zboží uvedené na tranzitním celním prohlášení T1 se může pod dohledem příslušných úřadů země, na jejímž území se má překládka provést, přeložit na jiný dopravní prostředek bez předložení nového celního prohlášení. Příslušné úřady provedou v tomto případě do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam. (2) Příslušné úřady mohou povolit překládku bez dohledu za podmínek, které samy stanoví. Při takovéto překládce musí přepravce opatřit tranzitní celní prohlášení T1 odpovídajícím záznamem a musí o tom informovat příslušné úřady země, ve které se zboží překládalo, aby byla překládka úředně potvrzena. ## Článek 21 (1) Jestliže se během přepravy poškodí závěra bez úmyslu dopravce, musí tento dopravce zajistit, aby v zemi, kde se dopravní prostředek nachází, příslušné úřady pokud možno co nejrychleji sepsaly o tom protokol. Pokud je to možné, opatří se zásilka novými závěrami. (2) Pro nehody, které si vyžádají, aby bylo zboží přeloženo na jiný dopravní prostředek, platí článek 20. (3) Jestliže bezprostředně hrozící nebezpečí vyžaduje okamžité, částečné nebo úplné vyložení zboží, může dopravce jednat na vlastní odpovědnost. Tuto okolnost musí zaznamenat v tranzitním dokladu T1. V odpovídajícím smyslu platí odstavec 1. (4) Jestliže nemůže dopravce dodržet lhůtu podle článku 13 z důvodu nehody nebo jiné události během přepravy, musí o tom co nejrychleji uvědomit příslušný úřad uvedený v odstavci 1. Tento úřad zapíše do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam. ## Článek 22 (1) Místu určení musí být dodáno zboží a předloženo tranzitní celní prohlášení T1. (2) Místo určení zapíše na výtiscích tranzitního celního prohlášení T1 výsledek své kontroly a jeden výtisk zašle obratem zpět místu odeslání; další výtisk zůstane místu určení. (3) Režim T1 může být ukončen na jiném místě, nežli na tom, které je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1. Toto místo se tím stává místem určení. (4) Jestliže se zboží předloží místu určení k celní kontrole teprve po uplynutí lhůty stanovené místem odeslání, považuje se tato lhůta za dodrženou, pokud se místu určení hodnověrně prokáže, že nedodržení lhůty nezavinily okolnosti, za které by odpovídal dopravce nebo hlavní povinný. (5) Jestliže při změně místa určení podle odstavce 3 nové místo určení patří jiné smluvní straně, nežli je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1, potom nové místo určení zapíše do pole kontrola celním úřadem určení na zadní straně tranzitního dokladu T1 k obvyklým záznamům místa určení jeden z dále uvedených zápisů:
- Diferencias: mercancias presentadas en la oficina(nombre y pais)
- Forskelle: det sted, hvor varerne blev fembudt(navn og land)
- Unstimmigkeiten: Stelle, bei der die Gestellung erfolgte(Name und Land)
- Διαφορές: εμπορεύματα προσκομισθέντα στο τελωνείο('Ονομα και χώρα)
*Zobrazeno prvních 250 z 1789 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1996/179)