# 114/1995 Sb. - Zákon o vnitrozemské plavbě - Úplná citace: Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě - Stav: Platný - Znění: Aktuální znění - ELI: /eli/cz/sb/1995/114/2026-01-01 - Datum vyhlášení: 14. 7. 1995 - Účinnost od: 1. 10. 1995 - Částka: 30/1995 ## Obsah - ČÁST I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ - § 1 - § 2 - ČÁST II - VODNÍ CESTY - § 3 - § 4 - § 5 - § 5b - ČÁST III - PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ - § 6 - § 6a - § 6b - § 6c - § 7 - § 8 - § 8a - ČÁST IV - PLAVIDLA - § 9 - § 10 - § 10a - § 10b - § 10c - § 10d - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - § 14a - § 15 - § 15a - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - ČÁST V - PLAVEBNÍ PROVOZ - § 22 - § 22a - § 22b - § 23 - § 23a - § 24 - § 24a - § 24b - § 24c - § 24d - § 24e - § 24f - § 24g - § 24h - § 24i - § 24j - § 24k - § 24l - § 24m - § 24n - § 24o - § 24p - § 24q - § 24r - § 24s - § 24t - § 24u - § 24v - § 24w - § 24x - § 24y - § 24z - § 25 - § 25a - § 25b - § 25c - § 26 - § 26a - § 26b - § 26c - § 26d - § 26e - § 26f - § 26g - § 26h - § 26i - § 26j - § 26k - § 27 - § 27a - § 28 - § 29 - § 29a - § 29b - § 29c - § 29d - § 29e - § 29f - § 29g - § 29h - § 29i - § 29j - § 29k - § 29l - § 30 - § 30a - § 30b - § 31 - § 31a - § 31b - § 32 - § 32a - § 32b - § 32c - § 32d - § 32e - ČÁST VI - PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY - § 33 - § 33a - § 34 - § 35 - § 35a - § 36 - § 36a - § 36b - § 36c - § 36d - § 36e - § 37 - ČÁST VII - REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY - § 37a - § 37b - § 37c - § 37d - § 37e - § 37f - ČÁST VIII - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ - § 38 - § 39 - § 40 - § 41 - § 42 - ČÁST IX - PŘESTUPKY - § 43 - § 44 - § 45 - ČÁST X - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ - § 47 - § 48 - § 48b - § 49 - § 51 - § 52 - § 53 - § 54 114 ZÁKON ze dne 25. května 1995 o vnitrozemské plavbě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ## ČÁST I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ ## § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) vymezení vodních cest a jejich správu, b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách, c) pravidla plavebního provozu, d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby. ## § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody3), na kterém lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě, c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla, d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení, e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem, f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty, g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen pozemní část přístavu) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen vodní část přístavu), h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením, i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu, j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů, k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách, l) zaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidla a další osoba, která na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou práci, m) dnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí. ## ČÁST II - VODNÍ CESTY ## § 3 (1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis. (2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. (3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné. (4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. ## § 4 Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím. ## § 5 (1) Vodní cestu spravuje její správce (dále jen správce vodní cesty). (2) Správcem vodní cesty je a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok, b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště. (3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník. (4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona. (5) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak. (6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis. ## § 5b Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest (1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty, b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let, c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestách, d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci22). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů23), f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, h) datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině. (3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cesty. ## ČÁST III - PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ ## § 6 Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu (1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen, b) není překročena kapacita přístavu a c) nejde o plavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. (3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury. (4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení, b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením, c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu. (5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby. (6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí. (7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis. ## § 6a Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu (1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal, b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty. (2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení. (3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. (5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení. ## § 6b Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu (1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů. (2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat. (3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty. ## § 6c Seznam veřejných přístavů (1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem. (3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje: a) údaje o veřejném přístavu, a to 1. název veřejného přístavu, 2. vymezení polohy veřejného přístavu, 3. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci, 4. datum zápisu, 5. datum výmazu, a b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno. ## § 7 Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu (1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu, b) vhodným způsobem zveřejnit 1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích, 2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel, 3. podmínky odběru vody a elektrického proudu, 4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb, c) vhodným způsobem označit 1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi, 2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel, 3. místa pro odběr vody a elektrického proudu, d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad. (2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna. (3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu. (4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil. (5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících. ## § 8 Povinnosti uživatelů přístavu (1) Osoba, která vede plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen vůdce plavidla), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu, b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním, c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu, d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí. (2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu. (3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. (4) Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu. To neplatí pro a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cesty, b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací, c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání. (5) Ve veřejném přístavu je zakázáno a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid, b) neoprávněně užívat přístavní zařízení, c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu, a d) provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu. (6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis. ## § 8a Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště (1) Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat. (2) Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (3) Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, pokud a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a b) žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště. (4) Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné. (5) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem. (6) Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (7) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je povinen a) vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště. (8) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště řídit. (9) Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí. ## ČÁST IV - PLAVIDLA ## § 9 (1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud a) je zapsáno v 1. plavebním rejstříku České republiky (dále jen plavební rejstřík), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo 2. evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu, b) je 1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo 2. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a c) splňuje podmínky technické způsobilosti. (2) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu. (3) Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti. (4) Plavidla se dělí na a) lodě, b) malá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlem není 1. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících, 2. plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a 3. plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel, c) plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu, d) plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a e) plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu. (5) Sestavy plavidel se dělí na a) vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy, b) tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a c) bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy. (6) Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis. Schvalování technické způsobilosti plavidla ## § 10 (1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad schválí technickou způsobilost a) rekreačního plavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, b) sériově vyrobeného malého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo c) jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla. (4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek, b) člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby, c) členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona, d) neprovádí výrobu, dovoz, prodej, úpravu nebo opravu plavidel, neprovozuje vodní dopravu ani není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s osobou provádějící některou z těchto činností a e) je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky27) pro provádění technických prohlídek podle příslušných technických norem. V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel. (5) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen osvědčení Unie). (7) Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu. (9) Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a). (10) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a) Evropské komisi (dále jen Komise), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci. (11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. ## § 10a (1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo. (2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem. ## § 10b Prodloužení platnosti osvědčení plavidla (1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. (3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu. (4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. (5) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a a) plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu, b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována. (6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. ## § 10c Úprava a oprava plavidla (1) Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti. (2) Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla. (3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. (4) Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. *Zobrazeno prvních 250 z 1628 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1995/114)