# 292/1993 Sb. - Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích

- Úplná citace: Zákon č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/1993/292/2002-04-01
- Datum vyhlášení: 10. 12. 1993
- Účinnost od: 1. 1. 1994
- Částka: 74/1993

## Obsah

- Čl. I
- § 31
- § 71
- § 74
- Oddíl čtvrtý - Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků.
- § 82
- § 83a
- § 83c
- § 84
- § 85b
- § 86
- § 88
- § 101a
- § 125
- § 160
- § 161
- § 164
- § 166
- § 182
- § 184
- § 209
- § 211
- § 227
- § 303
- Oddíl třetí - Podmíněné zastavení trestního stíhání
- § 307
- § 308
- § 314e
- § 314f
- § 314g
- § 360
- § 364
- § 367
- § 391a
- § 391b
- Čl. III
- Čl. IV
- Čl. V
- Čl. VI

292
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

## Čl. I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb. a zákona č. 115/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 2 odst. 5 zní:

(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu..

2. V § 2 odst. 7 se vypouštějí slova v nejširší míře.

3. V § 2 odst. 10 větě první se vypouštějí slova v široké míře.

4. V § 2 odst. 14 se připojuje tato věta: Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce..

5. Nadpis nad § 7 zní: Součinnost státních orgánů, fyzických a právnických osob.

6. V § 8 odst. 1 věta první zní: Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů..

7. § 8 odst 2 a 3 znějí:

(2) Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, a v řízení o trestném činu zkrácení daně nebo jiném obdobném činu i údaje získané v daňovém řízení smí v přípravném řízení požadovat se souhlasem soudce státní zástupce. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.

(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti..

8. V § 10 odst. 2 se slova musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním řízení závazné nahrazují slovy rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud.

9. V § 11 odst. 2 větě první se slova a) nebo b) nahrazují slovy a), b) nebo h).

10. V § 12 odst. 1 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

11. § 12 odst. 2 zní:

(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil i pověřené orgány Vojenské policie a v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby..

12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud.

13. V § 12 odst. 4 z věty první se vypouštějí slova a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud a z věty druhé slova a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud.

14. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor a slova a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor.

15. § 12 odst. 10 zní:

(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby..

16. § 12 odst. 11 zní:

(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek..

17. V § 13 se vypouštějí slova vojenské obvodové soudy, vyšší vojenské soudy.

18. § 14 a 15 se včetně nadpisu nad § 14 vypouštějí.

19. V § 20 se vypouští odstavec 3.

20. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, před slovo soud se vkládá slovo okresní a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu..

21. § 30 odst. 1 zní:

(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení..

22. V § 30 odst. 2 větě první se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

23. § 31 zní:

## § 31

(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal..

24. V § 32 se slova proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169) nahrazují slovy teprve tehdy, bylo-li mu sděleno obvinění (§ 160).

25. V § 33 odst. 1 odkaz v závorce ve větě páté zní: (§ 165).

26. V § 35 odst. 1 druhá věta zní: Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem..

27. V § 36a odst. 1 písm. b) se slovo devatenáctý nahrazuje slovem osmnáctý.

28. V § 36a odst. 2 písm. c) se slovo devatenáctý nahrazuje slovem osmnáctý.

29. V § 40 v poslední větě se slova O zproštění rozhodne nahrazují slovy Povinnosti obhajování zprostí.

30. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova a vyhledávacích.

31. V § 45 odst. 2 větě první se slova může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit nahrazují slovy ustanoví k výkonu práv poškozenému.

32. V § 53 odst. 1 větě první se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní a ve větě druhé se slovo vyhledávacího nahrazuje slovem policejního a vypouštějí se slova popřípadě též dožádáním vojenského soudu nebo vojenského prokurátora.

33. V § 53 se vypouští odstavec 3.

34. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: a u obviněného též adresu, kterou uvede pro účely doručování (§ 62, 63),.

35. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Hrozí-li svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zjevně újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, jméno a příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu podepsat protokol o výslechu smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu..

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

36. V § 59 odst. 1 větě druhé se za slovo telegraficky vkládá čárka a slovo telefaxem.

37. V § 60 odst. 4 písm. a) se slovo vyhledávacímu nahrazuje slovem policejnímu.

38. V § 62 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)]..

39. V § 62 odst. 2 se za slovo orgán připojují tato slova: nebo orgán obce.

40. V § 62 odst. 4 věta první zní: Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout..

41. V § 63 odst. 1 písm. c) se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

42. § 63 odst. 2 a 3 znějí:

(2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje.

(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se

a) obviněnému obžaloba, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,

b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo vyšetřovatel z důležitých důvodů nařídí..

43. V § 64 odst. 2 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

44. V § 65 odst. 1 větě poslední se slovo vyhledávacího nahrazuje slovem policejního.

45. § 65 odst. 2 zní:

(2) V přípravném řízení může státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel vyšetřovatel nebo policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy..

46. V § 65 odst. 3 poslední větě se slova usnesení o vznesení obvinění (§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169) nahrazují slovy záznamu o sdělení obvinění (§ 160 odst. 1).

47. V § 66 odst. 1 se slovo vyhledávacímu nahrazuje slovem policejnímu, slovo vyhledávacím se nahrazuje slovem policejním a slova 2000 Kčs se nahrazují slovy 50 000 Kč.

48. V § 68 věta první zní: Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo sděleno obvinění (§ 160)..

49. V § 69 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný..

50. § 71 zní:

## § 71

(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.

(2) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba v přípravném řízení přesáhla šest měsíců a propuštěním obviněného na svobodu by mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, na návrh státního zástupce může o dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu, nejvýše však do dvou let, může rozhodnout senát.

(3) Vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném řízení nesmí trvat déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může o dalším trvání vazby na nezbytně nutnou dobu rozhodnout nejvyšší soud.

(4) Prodloužit vazbu podle odstavců 2 a 3 lze jen tak, aby vykonaná vazba a lhůta, o níž je trvání vazby prodlouženo, nepřesáhla tři roky, a u zvlášť závažných trestných činů1) čtyři roky.

(5) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 3 podává v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení nejvyšší státní zástupce.

(6) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 je nutno doručit soudu nejpozději 15 dnů před skončením příslušné lhůty. Pokud návrh není uvedeným způsobem předložen, musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na níž bylo trvání vazby omezeno.

(7) Za podmínek uvedených v odstavci 3 je nejvyšší státní zástupce povinen podat návrh na prodloužení vazby způsobem uvedeným v odstavci 6 i tehdy, jestliže v době kratší než 15 dnů před skončením vazební lhůty podá obžalobu.

(8) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 2 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.

(9) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení..

Poznámka pod čarou č. 1) zní:

1) § 41 odst. 2 trestního zákona..

51. V § 72 odst. 1 větě první se za slovo trvají připojují tato slova: nebo zda se nezměnily.

52. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu nahrazují slovy nebo vyšetřovateli.

53. V § 73a odst. 1 se slova obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2) nahrazují slovy přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil.

54. V § 73a odst. 2 se slova Kčs do 1 000 000 Kčs nahrazují slovy Kč výše.

55. V § 73a odst. 3 písm. a) se slova vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu nahrazují slovy nebo vyšetřovatele.

56. V § 73a se vypouští odstavec 5.

57. § 74 včetně nadpisu zní:

## § 74

Stížnost proti rozhodnutí o vazbě

(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 72, 73, 73a), s výjimkou rozhodnutí o jejím prodloužení (§ 71 odst. 2, 5), je přípustná stížnost.

(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (§ 72, 73, 73a) a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a). Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku..

58. V § 74a odst. 3 se vypouštějí slova a 74 a připojuje se tato věta: Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost..

59. V § 75 se z nadpisu vypouštějí slova nebo vyhledávacím orgánem a ve větě první slova nebo vyhledávací orgán.

60. V § 76 odst. 1 věta první zní: Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo sděleno obvinění (§ 160 odst. 1)..

61. § 76 odst. 2, 3 a 4 znějí:

(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.

(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.

(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu..

62. V § 76 odst. 5 se slova ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169), nahrazují slovy jí ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160)..

63. V § 76 odst. 6 se číslovka 4 nahrazuje číslovkou 3.

64. V § 77 odst. 1 poslední věta zní: K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál..

65. V § 77 odst. 2 větě první se slova ji propustit nahrazují slovy rozhodnout o jejím propuštění a na konci odstavce se připojuje tato věta: Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu..

66. V § 78 odst. 1 větě první se slovo vyhledávacímu nahrazuje slovem policejnímu.

67. V § 78 odst. 3 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

68. V § 79 odst. 1 větě první se slovo vyhledávacího nahrazuje slovem policejního a ve větě druhé se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

69. V § 79 odst. 3 se slovo vyhledávacím nahrazuje slovem policejním.

70. V § 80 odst. 1 poslední větě se vypouští slovo soudu a na konci odstavce se připojují tyto věty: Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí..

71. V § 80 odst. 3 větě první se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

72. V § 81 odst. 4 větě první se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

73. Název oddílu čtvrtého zní:

## Oddíl čtvrtý - Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků.

74. § 82 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:

## § 82

Důvody domovní prohlídky a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků

(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.

(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné..

75. V § 83 odst. 2 se vypouštějí slova nebo vyhledávací orgán.

76. § 83a včetně nadpisu zní:

## § 83a

Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků

(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemku je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán. Vyšetřovatel nebo policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemku, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.

(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemku provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.

(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo policejní orgán provést prohlídku jiných prostor a pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn..

77. § 83b odst. 1 zní:

(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem vyšetřovatel nebo policejní orgán..

78. V § 83b odst. 4 větě první se vypouštějí slova vyhledávací orgán anebo.

79. § 83c včetně nadpisu zní:

## § 83c

Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek

(1) Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

(2) Stejně tak může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě, že byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody osoby tam se zdržující.

(3) Po vstupu na místa shora uvedená nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k předvedení osoby..

80. § 84 včetně nadpisu zní:

## § 84

Předchozí výslech

Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě..

81. Nadpis § 85 zní: Výkon prohlídek a vstupů do obydlí, jiných prostor a pozemků.

82. § 85 odst. 5 zní:

(5) Při vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků se užije ustanovení odstavce 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibrat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví..

83. V § 85a odst. 1 se za slovo prostor vkládají tato slova: a pozemku.

84. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který včetně nadpisu zní:

## § 85b

Provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku

Ustanovení § 83, 83a, 84, 85 a 85a se užije i tehdy, jestliže na místech v těchto ustanoveních uvedených je třeba provést rekonstrukci, rekognici nebo vyšetřovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal souhlas..

85. § 86 včetně nadpisu zní:

## § 86

Zadržení zásilek

(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, aby je pošta nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu.

(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů souhlas soudce podle odstavce 1, nesmí pošta nebo podnik dopravu zásilek dále zdržovat..

86. § 87 odst. 1 zní:

(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 smí otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán..

87. § 88 včetně nadpisu nad ním zní:

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu

## § 88

(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné.

(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších šesti měsíců. O vydání příkazu o délce doby provádění odposlechu a záznamu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech a záznam prováděn. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí policejní orgán.

(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin neuvedený v odstavci 1, pokud s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí.

(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je současně i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.

(5) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit..

88. § 89 odst. 1 zní:

(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:

a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,

b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,

c) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu,

d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele,

e) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody způsobené trestným činem,

f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání..

89. V § 89 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: Skutečnost, že důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu..

90. V § 90 odst. 3 věta první zní: O předvedení je třeba požádat příslušný policejní orgán..

91. § 91 odst. 1 zní:

(1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného, dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty, objasnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej o jeho právech. Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou..

92. § 92 odst. 1 zní:

(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost..

93. V § 99 odst. 2 se za slovo uloženou vkládají tato slova: nebo uznanou.

94. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: Rovněž se nevztahuje na svědeckou výpověď o skutečnostech tvořících předmět služebního tajemství..

95. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo výslechu vkládají tato slova: nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2.

96. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní:

## § 101a

Neshledá-li vyšetřovatel důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový způsob sepsání protokolu odůvodňují, vyšetřovatel věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost postupu vyšetřovatele. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost svědka zůstala utajena..

97. V § 105 odst. 1 větě první se za slova orgán činný v trestním řízení vkládají slova a v řízení před soudem předseda senátu a na konci odstavce se připojuje tato věta: Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty..

98. V § 106 na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: to se vztahuje i na znalce, který podal posudek na základě žádosti některé strany podle § 89 odst. 2..

99. V § 108 odst. 3 se vypouštějí slova vyhledávací orgán,.

100. § 110 odst. 1 zní:

(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může vyšetřovatel nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu rozhodnout o přibrání státního orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem..

101. V § 110 se připojuje odstavec 3, který zní:

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost..

102. V § 119 odst. 2 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

103. § 120 odst. 1 písm. d) zní:

d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a.

104. V § 120 odst. 2 poslední větě se slova osobu podléhající pravomoci vojenských soudů nahrazují slovy příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru.

105. § 125 zní:

## § 125

Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je rovněž odůvodnit..

106. § 127 odst. 4 zní:

(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před staršími. Předseda senátu hlasuje naposledy..

107. Nadpis § 131 zní: Oprava vyhotovení a opisu rozsudku.

108. V § 131 odst. 1 větě první se za slova vyhotovení rozsudku vkládají tato slova: a jeho opisech.

109. § 132 se vypouští.

110. § 134 odst. 1 písm. d) zní:

d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a.

111. V § 134 se připojuje odstavec 3, který zní:

(3) Ve vykonávacím řízení může soud prvního stupně vyhotovit zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve veřejném zasedání obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje odůvodnění..

112. V § 141 odst. 2 větě první se slovo vyhledávacího nahrazuje slovem policejního.

113. § 146 odst. 1 zní:

(1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může vyšetřovatel nebo policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce..

114. V § 146 odst. 2 písm a) se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní a v písmenu c) se vypouštějí slova předseda senátu vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu a slova nebo vyššího vojenského soudu.

115. V § 151 odst. 2 se slova advokátního tarifu nahrazují slovy zvláštního předpisu2).

Poznámka č. 2) pod čarou zní:

2) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění pozdějších předpisů..

116. Nadpis části druhé zní: VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ.

117. Dosavadní ustanovení § 157 se označuje jako odstavec 1, slovo vyhledávací se nahrazuje slovem policejní a připojuje se odstavec 2, který zní:

(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu..

118. V § 158 odst. 1 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní a slova a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení se nahrazují slovy a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej.

119. § 158 odst. 2 zní:

(2) Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti..

120. § 158 odst. 3 zní:

(3) K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a ostatních podnětů k trestnímu stíhání opatřují vyšetřovatel a policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; vyšetřovatel provádí úkony podle tohoto ustanovení u trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky. Právní posouzení trestného činu vyšetřovatelem je pro policejní orgán závazné..

121. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Tento záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam předestřen..

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

122. V § 159 odst. 1, 2 a 3 se slovo vyhledávací nahrazuje slovem policejní.

123. § 159 odst. 4 zní:

(4) Vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí..

124. V § 159 se připojuje nový odstavec 5, který zní:

(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 1 požádal..

125. § 160 zní:

## § 160

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, zahájí vyšetřovatel neprodleně trestní stíhání, pokud není důvod k postupu podle § 159 odst. 2 a 3. Trestní stíhání zahajuje tím, že této osobě nejpozději na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako obviněného, a učiní o tom záznam. Záznam musí obsahovat popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a důvody, pro něž je obviněný stíhán. Opis záznamu vyšetřovatel doručí obviněnému a do 48 hodin jej zašle státnímu zástupci a obhájci.

(2) Nelze-li zahájit trestní stíhání podle odstavce 1 proto, že osoba, která může být obviněna, není ještě známa nebo jí dosud nebylo možné sdělit obvinění, může vyšetřovatel nebo policejní orgán provádět způsobem uvedeným v hlavě čtvrté a páté jen neodkladné nebo neopakovatelné úkony. Opis protokolu o těchto úkonech zašle do 48 hodin státnímu zástupci. Tento postup nezbavuje policejní orgán povinnosti neprodleně předat věc vyšetřovateli, je-li důvod sdělit určité osobě obvinění, a vyšetřovatele povinnosti sdělit osobě, která má být stíhána, obvinění v souladu s odstavcem 1.

(3) Vyšetřovatel nebo policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a vyšetřovatel zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v řízení.

(4) Neodkladným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který nebude možno před soudem provést.

(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v záznamu o sdělení obvinění, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavci 1.

(6) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v záznamu o sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to vyšetřovatel obviněného a učiní o tom záznam do protokolu..

126. § 161 včetně nadpisu zní:

## § 161

Vyšetřovací orgány

(1) Vyšetřování konají vyšetřovatelé policie.

(2) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi..

127. § 163 včetně nadpisu nad ním se vypouští.

128. § 163a odst. 1 zní:

(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich..

129. V § 163a odst. 3 větě první se slovo vyhledávacímu nahrazuje slovem policejnímu.

130. § 164 včetně nadpisu zní:

## § 164

Postup při vyšetřování

*Zobrazeno prvních 250 z 477 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1993/292)