# n78/1992 Sb. - Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se mění a doplňuje opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami

- Úplná citace: Opatření Federálního výboru pro životní prostředí č. n78/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
- Stav: Bez účinnosti
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1992/n78/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 28. 8. 1992
- Částka: 84/1992

## Obsah

- Čl. I
- Čl. II

OPATŘENÍ
Federálního výboru pro životní prostředí
ze dne 23. června 1992,
kterým se mění a doplňuje opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
Federální výbor pro životní prostředí stanoví podle § 5 odst. 4 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.:

## Čl. I

Opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, se mění a doplňuje takto:

I. Příloha č. 1:

A) 1. skupina (Znečišťující látky s karcinogenním účinkem)

a) výčet znečišťujících látek uvedený v 1. podskupině se rozšiřuje o dibenzoantracén.

B) 4. skupina (Organické plyny a páry)

a) výčet znečišťujících látek uvedený v 1. podskupině se rozšiřuje o trichlorethylen,

b) z výčtu znečišťujících látek uvedených v 2. podskupině se vypouští trichlorethylen.

C) Vypouští se text pod písmenem a) v poznámce.

D) Vypouští se označení písmene b).

II. Příloha č. 2 zní:

KATEGORIZACE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

1. Palivoenergetický průmysl

1.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

1.1.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW (elektrárny, teplárny, výtopny)

1.1.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

1.1.3. Výroba koksu

1.1.4. Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů

1.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. b)]

1.2.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW

2. Průmyslová výroba a zpracování kovů

2.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

2.1.1. Úprava rud železných a manganových a manipulace s těmito materiály v práškovém stavu

2.1.2. Výroba surového železa, vysoké pece

2.1.3. Výroba oceli (konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, elektrické pece, März-Böhlenovy pece)

2.1.4. Výroba litiny a litinových výrobků

2.1.5. Úprava rud neželezných kovů

2.1.6. Výroba lehkých kovů a jejich slitin (hořčík, hliník, berylium)

2.1.7. Výroba ostatních neželezných kovů a jejich slitin

2.1.8. Výroba ferroslitin

2.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. b)]

2.2.1. Hutní druhovýroba (válcovny, drátovny, kovárny)

2.2.2. Ostatní speciální hutní výroby

2.2.3. Zpracování kovů s nízkou teplotou tání a jejich slitin (zinek, kadmium, cín, antimon, olovo, rtuť, vizmut)

2.2.4. Zpracování kovů se střední teplotou tání a jejich slitin (mangan, měď, kobalt, nikl)

2.2.5. Zpracování kovů s vysokou teplotou tání a jejich slitin (titan, vanad, chrom, niob, molybden, wolfram)

2.2.6. Zpracování ušlechtilých kovů a jejich slitin (stříbro, zlato, osmium, platina, paladium, iridium)

2.2.7. Zpracování ostatních neželezných kovů a jejich slitin (křemík, selen, germanium, sodík, vápník, draslík, rubidium, cesium, baryum)

2.2.8. Moření kovů a galvanické pokovování (úpravy povrchů, fosfatizace, smaltování)

3. Výroba nekovových minerálních produktů

3.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

3.1.1. Zpracování azbestu a výroba azbest obsahujících výrobků

3.1.2. Výroba cementu

3.1.3. Výroba vápna

3.1.4. Obalovny živičných směsí a mísírny živic

3.1.5. Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken

3.1.6. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů

3.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. b)]

3.2.1. Výroba a zpracování organokřemičitých materiálů

3.2.2. Kamenolomy a zpracování kamene

3.2.3. Těžba a úprava silikátových surovin

3.2.4. Výroba lehkých plniv do betonu

3.2.5. Výroba nepálených zdících materiálů a prefabrikátů

3.2.6. Cihlářská výroba

3.2.7. Výroba žáruvzdorných výrobků (šamotárny)

3.2.8. Úprava materiálů pro výrobu keramiky a kaolínky

3.2.9. Výroba keramiky a porcelánu

3.2.10. Těžba a zpracování křemeliny

3.2.11. Broušení skla a výroba bižutérie

4. Chemický průmysl

4.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

4.1.1. Těžba, doprava a skladování ropy

4.1.2. Výroba a skladování pohonných hmot, mazadel, alifatických a aromatických uhlovodíků (petrochemické zpracování ropy)

4.1.3. Zpracování zbytků z tepelného zpracování ropy

4.1.4. Výroba syntetických alkoholů, ketonů a organických kyselin

4.1.5. Výroba organických barvářských polotovarů a organických barev

4.1.6. Výroba výbušnin

4.1.7. Výroba léčiv

4.1.8. Výroba organických halogenových sloučenin

4.1.9. Výroba a zpracování polymerů s výjimkou syntetického kaučuku

4.1.10. Výroba celulózy a jejich derivátů včetně zpracování odpadů na produkty z této výroby

4.1.11. Výroba a zpracování viskózy

4.1.12. Výroba a zpracování nátěrových hmot

4.1.13. Výroba biocidů

4.1.14. Výroba gumárenských pomocných přípravků

4.1.15. Výroba a zpracování chlóru, fluóru a bromu

4.1.16. Výroba kyseliny chlorovodíkové

4.1.17. Výroba síry (Clausův proces)

4.1.18. Výroba a zpracování kyseliny sírové

4.1.19. Výroba amoniaku a močoviny

4.1.20. Vyroba kyseliny dusičné a jejích solí

4.1.21. Výroba kyseliny fosforečné a jejích solí

4.1.22. Výroba anorganických pigmentů

4.1.23. Výroba průmyslových hnojiv

4.1.24. Výroba kyanovodíků, kyanidů a rhodanidů

4.1.25. Výroba sody a chloridu amonného

4.1.26. Výroba karbidu vápníku a ostatní chemické výroby

4.1.27. Výroba syntetického kaučuku

4.1.28. Výroba kyseliny akrylové a jejích derivátů

4.1.29. Ostatní výroby organické technologie s produkcí vyšší než 10 t produktu ročně

4.2. Střední zdroje znečišťování (§ 3 odst. 2 písm. b)]

4.2.1. Výroba a zpracování pryže

4.2.2. Výroba mýdel, saponátů a kosmetiky

4.2.3. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

4.2.4. Výroba klihu a lepidel

4.2.5. Výroba glazur, frit a silikátových brusných materiálů

4.2.6. Výroba a zušlechťování papíru

4.2.7. Výroba střešních izolačních materiálů a podlahových krytin

5. Zpracování odpadu

5.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

5.1.1. Zařízení pro spalování komunálního odpadu

5.1.2. Zařízení pro spalování zvláštního a nebezpečného odpadu

5.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. b)]

5.2.1. Čistírny odpadních vod

5.2.2. Kompostárny

5.2.3. Krematoria

6. Ostatní průmysl a zařízení

6.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

6.1.1. Velkovýkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50 000 kusů drůbeže)

6.1.2. Veterinární asanační zařízení

6.1.3. Lakovny se spotřebou nad 10 t nátěrových materiálů ročně

6.1.4. Koželužny

6.1.5. Distribuční sklady pohonných hmot

6.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. b)]

6.2.1. Zpracování dřeva

6.2.2. Výroba plsti

6.2.3. Polygrafie

6.2.4. Deponie exkrementů hospodářských zvířat

6.2.5. Lakovny se spotřebou do 10 t nátěrových materiálů ročně

6.2.6. Průmyslové odmašťování kovů a elektrosoučástek organickými rozpouštědly

6.2.7. Čištění textilií organickými rozpouštědly

6.2.8. Čerpací stanice a zařízení pro dopravu pohonných hmot

6.2.9. Výkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 100 do 499 kusů skotu, od 500 do 4 999 kusů prasat a od 1000 do 49 999 kusů drůbeže)

6.2.10. Výroba průmyslových krmiv

Poznámka:

Pro vybrané zdroje znečišťování (technologie a zařízení) jsou stanoveny emisní limity v příloze č. 3..

III. Příloha č. 3 zní:

EMISNÍ LIMITY

A) Emisní limity pro vybrané znečišťující látky u vybraných technologií a zařízení (dle § 5 odst. 4)

Na vybrané technologie a zařízení uvedené v části A) této přílohy se nevztahují emisní limity všeobecně platné, uvedené v části B) této přílohy.

1. Palivoenergetický průmysl (*)

1.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 odst. 2 písm. a)]

1.1.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW (elektrárny, teplárny, výtopny)

Tímto opatřením jsou stanoveny emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu zařízení. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považují skupiny kotlů v určité technologické jednotce, jejichž jednotlivé tepelné výkony jsou nižší než 50 MW anebo jednotlivé kotle o tepelném výkonu 50 MW a vyšším. Jestliže je v určité technologické jednotce pouze jeden kotel o tepelném výkonu nižším než 50 MW, stanoví se emisní limity podle jeho tepelného výkonu.

Při spalování jiných druhů tuhých a kapalných paliv, než jsou paliva fosilní a paliva z nich vyrobená (černé a hnědé palivové uhlí, lignit, rašelina, koks, brikety, dřevo, nafta a topné oleje) v ohništích a kotlích musí být dodrženy emisní limity pro zařízení pro spalování odpadu.

1.1.1.1. Spalování tuhých paliv

Obecné podmínky:

Všechny emisní limity, uvedené v odstavci 1.1.1.1. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 % obj. Odchylně od tohoto ustanovení při spalování dřevního odpadu (**) se koncentrace přepočítávají na obsah kyslíku ve spalinách ve výši 11 % obj.

1.1.1.1.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 100 mg/m3,

b) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek překročit 150 mg/m3.

1.1.1.1.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 15 % hodnoty bez odsíření,

b) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 50 MW až do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 30 % hodnoty bez odsíření,

c) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 2500 mg/m3.

Poznámka:

Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení k omezení emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hod.

1.1.1.1.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 650 mg/m3, pro výtavné kotle 1100 mg/m3.

1.1.1.1.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 250 mg/m3.

1.1.1.1.5. Emisní limit pro organické látky

Při spalování kůry, dřeva a dřevního odpadu (**) v zařízení o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí emise sumy organických látek vyjádřených jako C v nosném plynu překročit hodnotu 50 mg/m3.

1.1.1.2. Spalování kapalných paliv

Obecné podmínky:

Všechny emisní limity v odstavci 1.1.1.2. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

1.1.1.2.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujích látek v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

1.1.1.2.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 15 % hodnoty bez odsíření,

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m3.

Poznámka:

Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení pro omezování emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hodin.

1.1.1.2.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 450 mg/m3.

1.1.1.2.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého překročit 175 mg/m3.

1.1.1.3. Spalování plynných paliv

Obecné podmínky:

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.3. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

1.1.1.3.1. Emisní limit pro tuhé znečišťující látky

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 10 mg/m3.

1.1.1.3.2. Emisní limit pro oxid siřičitý

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 35 mg/m3.

1.1.1.3.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 200 mg/m3.

1.1.1.3.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

1.1.1.4. Spalování více druhů paliv

a) při spalování více druhů paliv současně v jednom zařízení je emisní limit určen tím druhem paliva, jehož podíl na tepelném příkonu je největší,

b) při spalování více druhů paliv v jednom zařízení tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit pro daný druh paliva.

1.1.1.5. Spalování fosilních paliv ve fluidních kotlích

Spalování paliv ve fluidních kotlích o tepelném výkonu 5 MW a vyšším ve stacionární nebo cirkulující fluidní vrstvou.

1.1.1.5.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

Hmotnostní koncentrace tuhých látek v nosném plynu nesmí překročit 50 mg/m3.

1.1.1.5.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nesmí překročit hodnotu 500 mg/m3. Tam, kde tuto hodnotu nelze docílit, při únosném přídavku alkalicky reagujícího aditiva, nesmí být emise oxidu siřičitého vyšší než 25 % původní koncentrace.

1.1.1.5.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) nesmí překročit 400 mg/m3.

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.5. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn (po odečtu vlhkosti) při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 % obj.

1.1.1.6. Plynové turbiny

1.1.1.6.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

Stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice nesmí překročit u plynových turbin s objemovým tokem spalin

a) 60 000 m3/h a vyšším:

- při trvalém provozu stupeň zčernání 2

- při najíždění stupeň provozu 3

b) nižším než 60 000 m3/h:

- při všech provozních stavech stupeň 4

1.1.1.6.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

Při použití kapalných paliv obsahujících síru nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit hodnotu 1700 mg/m3.

1.1.1.6.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) nesmí překročit u plynových turbin s objemovým tokem:

a) 60 000 m3/h a vyšším 300 mg/m3

b) nižším než 60 000 m3/h 350 mg/m3

1.1.1.6.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

Hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3.

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.6. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn (po odečtu vlhkosti) při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve výši 15 % obj.

1.1.1.7. Integrace kotle s plynovou turbínou

a) V případě zařazení spalinového kotle bez přitápění za plynovou turbínu, platí pro vystupující spaliny stejné emisní limity jako pro plynovou turbínu při shodných obecných podmínkách pro provoz zařízení.

b) V případě zařazení spalinového kotle s přitápěním (***) za plynovou turbínu, platí pro vystupující spaliny stejné emisní limity, jako platí pro plynovou turbínu, pokud je pro přitápění použito stejného paliva jako pro plynovou turbínu.

1.1.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

Platí emisní limity všeobecně platné.

1.1.3. Výroba koksu

1.1.3.1. Otop koksárenských baterií

a) obsah sirovodíku v topném plynu nesmí překročit hodnotu 500 mg/m3,

b) emise oxidů dusíku ve spalinách topného plynu nesmí překročit v přepočtu na oxid dusičitý (NO2) hodnotu 500 mg/m3 (emisní hodnota je vztažena na spaliny s obsahem kyslíku 5 % obj.),

c) kouř odcházející z komína koksárenské baterie nesmí být tmavší než odpovídá 2. stupni Ringelmannovy stupnice.

1.1.3.2. Příprava koksovací vsázky

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek nesmí překročit 100 mg/m3.

1.1.3.3. Plnění koksovacích komor

a) sypný způsob:

- plnící plyny musí být odvedeny bez zjistitelného úniku do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory, pokud je takový odvod s ohledem na další zpracování surového dehtu možný,

b) pěchovací způsob:

- plnící plyny musí být odváděny do surového koksárenského plynu bez zjistitelného úniku.

V případě, že plnící plyny není možno převést do surového plynu, musí být spáleny. Množství tuhých látek ve spalinách plnících plynů nesmí překročit hodnotu 50 mg/m3.

Poznámka: Netěsnosti koksárenských baterií.

Provozovatel je povinen provést opatření pro maximální těsnost všech otvorů koksárenské baterie (dveře, dvířka srovnávacích otvorů, víko sypných otvorů a víka stoupaček).

Pro každou koksárenskou baterii budou stanoveny v technicko-provozních a technicko-organizačních opatřeních (§ 7 odst. 2) přípustné viditelné emise.

1.1.3.4. Vytlačování koksu

Vytlačována může být pouze plně zkoksovaná vsázka. Při vytlačování koksu se musí emitované znečišťující látky zachytit a odvést do odprašovacího zařízení. Množství tuhých látek v odprášeném plynu nesmí překročit hodnotu 0,005 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr.

1.1.3.5. Chlazení koksu

a) mokré hašení:

- množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší nesmí překročit hodnotu 0,1 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr,

b) suché chlazení koksu:

- množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší nesmí překročit hodnotu 0,02 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr,

- emise CO musí být likvidovány.

1.1.3.6. Třídírny koksu

- veškeré zdroje tuhých znečišťujících emisí musí být odsávány a odprašovány,

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek nesmí překročit 100 mg/m3.

1.1.3.7. Chemické provozy koksoven

a) zařízení chemických provozů koksáren musí být zabezpečeno proti únikům těkavých produktů do venkovního prostředí,

b) závadné vody z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším,

c) koksárenský plyn na výstupu z chemických provozů může obsahovat nejvýše 500 mg/m3 sirovodíku.

Poznámka:

Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho řízené spalování na koksovně musí být stanoveny v technicko-provozních a technicko-organizačních opatřeních ve smyslu § 7 odst. 2.

*Zobrazeno prvních 250 z 883 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1992/n78)