# 90/1988 Sb. - Zákon o zemědělském družstevnictví - Úplná citace: Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví - Stav: Zrušený - Znění: Poslední znění před zrušením - ELI: /eli/cz/sb/1988/90/1990-05-01 - Datum vyhlášení: 15. 6. 1988 - Účinnost od: 1. 7. 1988 - Datum zrušení: 15. 5. 1990 - Částka: 18/1988 ## Obsah - ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ - § 1 - § 2 - § 3 - § 4 - § 5 - § 6 - § 7 - § 8 - § 9 - § 10 - ČÁST DRUHÁ - VZNIK, HOSPODAŘENÍ A ZÁNIK DRUŽSTVA - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - § 15 - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 - § 24 - ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ A ORGANIZACE DRUŽSTVA - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - § 32 - § 33 - § 34 - § 35 - § 36 - § 37 - § 38 - § 39 - ČÁST ČTVRTÁ - ČLENSTVÍ A PRACOVNÍ VZTAHY V DRUŽSTVU - § 40 - § 41 - § 42 - § 43 - § 44 - § 45 - § 46 - § 47 - § 48 - § 49 - § 50 - § 51 - § 52 - § 53 - § 54 - § 55 - § 56 - § 57 - § 58 - § 59 - ČÁST PÁTÁ - PRÁVO DRUŽSTEVNÍHO UŽÍVÁNÍ - § 60 - § 61 - § 62 - § 63 - § 64 - § 65 - § 66 - ČÁST ŠESTÁ - ZÁKLADNÍ FORMY DRUŽSTEVNÍ SPOLUPRÁCE - § 67 - § 77 - ČÁST SEDMÁ - § 78 - ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ - § 79 - § 80 - § 81 - § 82 - § 83 - § 84 90 ZÁKON ze dne 15. června 1988 o zemědělském družstevnictví Zemědělské družstevnictví je nedílnou a rovnoprávnou součástí socialistické hospodářské soustavy Československé socialistické republiky. Jeho základním posláním je uspokojování potřeb společnosti ve výživě lidu. Strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje vyžaduje i v zemědělském družstevnictví podstatně zvýšit dynamiku růstu produktivity práce a zvýšit efektivnost celého reprodukčního procesu intenzívnějším využíváním výsledků vědeckotechnického pokroku, prohlubováním účasti v mezinárodní socialistické dělbě práce a tvořivým uplatňováním zkušeností a tvůrčích sil družstevních rolníků. Jednotná zemědělská družstva zabezpečují své hospodářské, sociální a společenské úkoly v souladu s politikou Komunistické strany Československa, vedoucí a usměrňující síly socialistické společnosti a státu. Organizace Komunistické strany Československa působící v jednotných zemědělských družstvech a v jimi organizovaných společných podnicích jsou politickým jádrem jejich kolektivů, sjednocují úsilí družstevních orgánů a kolektivů a společenských organizací sdružených v Národní frontě k uspokojování celospolečenských potřeb. Uplatňují právo stranické kontroly vůči družstevním orgánům a zabezpečují uskutečňování kádrové politiky Komunistické strany Československa. Společenské organizace sdružené v Národní frontě, zejména Svaz družstevních rolníků v jednotných zemědělských družstvech, Revoluční odborové hnutí ve společných podnicích a Socialistický svaz mládeže se v souladu se svými stanovami podílejí na rozvoji tvůrčí aktivity družstevních kolektivů a pracujících, na zvyšování jejich odpovědnosti za výsledky hospodářské a sociální činnosti a na zabezpečování zájmů a výchovy mladé generace. Zemědělské družstevnictví je založeno především na zásadách dobrovolnosti, rovnosti, družstevní demokracie včetně socialistické samosprávy, utváření jednoty zájmů členů se zájmy jednotného zemědělského družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany majetku v socialistickém společenském vlastnictví. V zájmu vytvoření všestranných podmínek pro plnění těchto úkolů a dosažení vytyčených cílů se usneslo Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně: ## ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ ## § 1 Jednotné zemědělské družstvo (1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen družstvo) je socialistickou organizací. Družstvo je dobrovolným sdružením členů k provozování zemědělské, jakož i potravinářské výroby a jiné činnosti; svou podnikatelskou činnost provozuje v souladu se státním plánem hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen státní plán), zásadou úplného chozrasčotu a zásadou družstevní demokracie. (2) Družstvo je zároveň společenskou organizací přispívající k rozvoji socialistických společenských vztahů a napomáhající svou činností k uspokojování sociálních a kulturních potřeb svých členů. (3) Družstvo hospodaří s majetkem ve svém vlastnictví nebo v družstevním užívání, popřípadě v jiném společenském užívání. Družstvo má právo a povinnost tento majetek rozmnožovat, zkvalitňovat, plně, účelně a hospodárně využívat, nakládat s ním a chránit v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetkem družstva jsou rovněž majetková práva, jichž družstvo nabylo. (4) Družstevní kolektiv řídí své záležitosti prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva. (5) Družstvo nese odpovědnost za výsledky svého hospodaření, na nichž bezprostředně závisejí příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů. (6) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. ## § 2 Úkoly družstva Družstvo zejména a) zajišťuje v souladu se záměry a úkoly státního plánu především rozvoj socialistické zemědělské výroby, b) chrání a plně využívá veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích potřeb a požadavků socialistické společnosti, c) zvyšuje intenzitu a efektivnost výroby uplatňováním vědeckotechnického pokroku a pokrokových způsobů a forem organizace a řízení, d) podporuje pracovní iniciativu členů při plnění úkolů družstva a vytváří podmínky pro jejich účast na řízení podle zásady družstevní demokracie, e) napomáhá při zvyšování kvalifikace svých členů a k těmto účelům může vytvářet svá vlastní nebo společná vzdělávací zařízení; vytváří podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání, f) usiluje o uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb, o rozvoj aktivních činností a zájmů členů, včetně důchodců a členů se změněnou pracovní schopností, v souladu se zájmy a potřebami společnosti a na základě svých možností. ## § 3 Spolupráce v zemědělském družstevnictví Družstva mohou organizovat mezi sebou i s dalšími socialistickými organizacemi účelnou spolupráci v zájmu vytváření lepších předpokladů k plnění svých úkolů podle zásad rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti a ostatních zásad zemědělského družstevnictví (§ 67 až 77). V rámci této spolupráce mohou vytvářet společné podniky a kooperační sdružení. ## § 4 Vztahy družstva a společného podniku k státu (1) Stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku. (2) Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné. (3) Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem. (4) Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.1) (5) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.1) (6) Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, jsou povinny ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem. (7) Družstvo a společný podnik rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání. V souvislosti s tím berou na sebe přiměřené hospodářské riziko. (8) Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. ## § 5 Kontrolní činnost státu Kontrolní činnost mohou v družstvu a společném podniku provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské, sociální a společenské činnosti družstva a společného podniku. Státní orgány vykonávají tuto činnost podle potřeby za účasti kontrolních a revizních komisí družstva a společného podniku. ## § 6 Systém informací a účetní závěrka (1) Družstvo a společný podnik jsou povinny podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen informace). (2) Vyžadovat předkládání informací od družstva a společného podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy. (3) Družstvo a společný podnik jsou povinny vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným státním orgánům. ## § 7 Ceny (1) Družstvo a společný podnik prodávají výrobky a poskytují práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy. (2) Družstvo a společný podnik jsou povinny dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo a společný podnik nevrátí neprodleně poškozenému odběrateli, odvedou do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně jsou družstvo a společný podnik postihovány podle obecně závazných právních předpisů. ## § 8 Spolupráce s národními výbory a volební programy Národní fronty (1) Družstvo a společný podnik spolupracují ve své hospodářské, společenské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou družstvo a společný podnik povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti. (2) Družstvo a společný podnik se podílejí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty. ## § 9 Tvorba a ochrana životního prostředí a racionální využívání přírodních zdrojů (1) Družstvo a společný podnik jsou povinny organizovat hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránily životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jejich činností vyvolávány, zejména aby neohrožovaly zdraví občanů. Uskutečňují a financují opatření k ochraně životního prostředí. (2) Družstvo a společný podnik zodpovídají za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů. (3) Družstvo a společný podnik jsou povinny hospodárně a účelně využívat vedlejší produkty ze své hospodářské činnosti, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem jsou povinny tyto produkty evidovat, chránit a využívat je způsobem neohrožujícím životní prostředí. (4) Při realizaci opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo a společný podnik spolupracují s příslušným národním výborem. ## § 10 Sjezdy a konference družstev (1) K projednání hospodářské, sociální a společenské činnosti družstev jsou svolávány celostátní sjezdy a konference družstev. (2) Celostátní sjezd družstev svolává vláda Československé socialistické republiky na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků zpravidla jednou za pět let. (3) Konference družstev svolává příslušný státní orgán a příslušný orgán Svazu družstevních rolníků. ## ČÁST DRUHÁ - VZNIK, HOSPODAŘENÍ A ZÁNIK DRUŽSTVA ## § 11 Vznik družstva (1) Ke vzniku družstva je třeba předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení a a) usnesení ustavující schůze o jeho založení, b) přijetí stanov družstva, c) zvolení orgánů družstva. (2) Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. (3) Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva, předchozí souhlas orgánu hospodářského řízení a usnesení ustavující schůze o jeho založení. ## § 12 Stanovy družstva Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy družstva (dále jen stanovy), které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Stanovy musí obsahovat a) název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva, b) předmět hospodářské a společenské činnosti družstva, c) práva a povinnosti členů, d) ustanovení o péči o členy - důchodce a zabezpečení podmínek pro společenské a pracovní uplatnění členů se změněnou pracovní schopností, e) organizaci, řízení a orgány družstva, f) určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc. ## § 13 Předmět hospodářské činnosti družstva (1) Družstvo je povinno především provozovat zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodařit na zemědělské půdě, v lesích, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá. (2) Družstvo může a) zpracovávat zemědělské a lesní suroviny a vyrábět z nich potravinářské výrobky, b) vykonávat činnosti a vyrábět výrobky sloužící potřebám zemědělské a potravinářské výroby; pokud je třeba k této činnosti souhlasu podle zvláštních předpisů, jen s tímto souhlasem, c) poskytovat práce a služby pro občany, d) prodávat vlastní vyrobené zboží. (3) Předmětem hospodářské činnosti družstva může být, po předchozím souhlasu orgánu hospodářského řízení, i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby. ## § 14 Zahraničně hospodářská činnost (1) Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace. (2) Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci. ## § 15 Devizový fond (1) Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů. (2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu. (3) Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek devizového fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení. ## § 16 Hospodaření družstva (1) Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, který musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy a je pro družstvo závazný. (2) Družstvo použije svou produkci především ke splnění jmenovitých úkolů státního plánu, závazků z hospodářských smluv, k zabezpečení vlastní rozšířené reprodukce a dále k uspokojování osobní spotřeby svých členů, popřípadě pracovníků. (3) Ze svých příjmů družstvo splní zejména své povinnosti vůči státu (odvody a daně). Zisk zbylý po provedení odvodů a daní využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout; přitom zajistí přednostně potřeby financování rozšířené reprodukce a vědeckotechnického rozvoje. Je povinno vytvořit fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb; další fondy vytváří podle své potřeby. (4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně. ## § 17 Zvláštní režim hospodaření družstva (1) Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může orgán hospodářského řízení poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva. (2) Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá zejména v uplatnění konsolidačního programu na stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění. (3) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, finančních a kádrových opatření, opatření v oblasti odměňování a případně dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce. ## § 18 Zánik družstva (1) Členská schůze se může usnést, že družstvo zanikne a) pro trvalou ztrátu půdní základny, b) pro ztrátu schopnosti samostatně hospodařit. Družstvo zaniká dnem jeho výmazu z podnikového rejstříku. (2) Družstvo zanikne sloučením nebo rozdělením. (3) Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právnické osoby, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků, při likvidaci má tuto povinnost likvidátor. Likvidace družstva ## § 19 (1) V případě zániku družstva z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 se provede likvidace družstva. (2) Likvidátora ustanoví členská schůze. (3) Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že je družstvo v likvidaci a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo. (4) Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 3, zanikají, s výjimkou členské schůze, funkce všech orgánů družstva. ## § 20 (1) Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací. (2) Likvidátor o vstupu družstva do likvidace neprodleně vyrozumí všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny. (3) Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi. ## § 21 (1) Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustanovení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace. (2) Likvidátor v průběhu likvidace zejména a) soustředí peněžní prostředky na jednom účtu u jednoho peněžního ústavu, b) dokončí běžné záležitosti, c) zpeněží co nejvýhodněji majetek družstva nebo s ním naloží i jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy, d) dá podnět příslušnému státnímu orgánu k opatření, pokud jde o půdu a jiný zemědělský majetek k zajištění výroby, e) uspokojí z výtěžku likvidace pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích, dále pohledávky členů a pracovníků družstva a dále ostatní pohledávky, f) předkládá členské schůzi čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou. ## § 22 (1) Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. (2) Po schválení účetní závěrky členskou schůzí likvidátor a) odvede případný likvidační přebytek po uspokojení všech závazků družstva a vrácení členských podílů příslušnému Státnímu fondu pro zúrodnění půdy, b) zajistí bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností, c) podá návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku. ## § 23 Sloučení (1) Družstva slučovaná do nového družstva zanikají dnem jejich výmazu z podnikového rejstříku. Obdobně zanikají i družstva, která vplývají do již ustaveného družstva. (2) Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva, přechází majetek a závazky zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva. ## § 24 Rozdělení (1) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů doporučí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou. (2) Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev. ## ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ A ORGANIZACE DRUŽSTVA ## § 25 Členská schůze (1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost. (2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě, byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců, jednou za rok. (3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní a revizní komise nebo příslušný orgán Svazu družstevních rolníků, pokud je družstvo jeho členskou organizací. (4) Do působnosti členské schůze patří a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva a jejich jednotlivých členů, s výjimkou sboru zástupců, b) přijímání stanov, jejich změn a doplňků, c) projednávání a schvalování zpráv představenstva a kontrolní a revizní komise o výsledcích jejich činnosti a činnosti družstva, d) přijímání pracovního, organizačního, volebního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků, e) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva, f) schvalování pětiletých a ročních hospodářských plánů a koncepcí dalšího rozvoje družstva, g) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva, h) schvalování ročních účetních závěrek, i) zásadní rozhodování o půdním fondu družstva, j) rozhodování o zániku družstva, k) rozhodování o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci členská schůze vyhradila. (5) Stanovy mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze. ## § 26 Volené orgány družstva (1) Volené orgány družstva jsou a) sbor zástupců, b) představenstvo, c) předseda, d) kontrolní a revizní komise, e) rozhodčí komise, f) sociální komise, g) komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) O způsobu voleb volených orgánů družstva rozhoduje členská schůze. Volí se zpravidla tajným hlasováním. (3) Funkční období volených orgánů družstva je pět let. ## § 27 Složení volených orgánů družstva a jejich usnášení (1) Počet členů sboru zástupců musí být aspoň pětinásobkem počtu členů představenstva. Představenstvo má 7 až 29 členů, komise 3 až 11 členů. (2) Počet členů jednotlivých volených orgánů družstva a jejich složení určí stanovy. (3) Členská schůze a volené orgány družstva jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k platnosti usnesení je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů. (4) Členská schůze se může platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna alespoň jedna třetina všech členů; pro usnášeníschopnost a platnost usnesení o zániku družstva platí ustanovení odstavce 3. ## § 28 Sbor zástupců (1) Stanovy určí, zda bude v družstvu zřízen sbor zástupců, který má práva členské schůze, s výjimkou a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva, b) přijímání stanov, pracovního, volebního a jednacího řádu družstva, c) schvalování ročních účetních závěrek, d) rozhodování o zániku družstva, e) schvalování pětiletých hospodářských plánů a koncepcí rozvoje družstva, f) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva, g) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva. (2) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce, s výjimkou čtvrtletí, ve kterém se schází členská schůze. ## § 29 Představenstvo (1) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze (sboru zástupců) a pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a činnosti družstva. (2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech družstva, nejsou-li svěřeny členské schůzi nebo jiným voleným orgánům družstva. (3) Představenstvo připravuje jednání a svolává členskou schůzi a schůzi sboru zástupců. (4) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Musí být svoláno z podnětu kontrolní a revizní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. ## § 30 Předseda (1) Předseda družstva a) řídí jednání představenstva a zajišťuje plnění jeho usnesení, b) organizuje a řídí běžnou činnost družstva, c) je oprávněn jednat jménem družstva ve všech věcech,2) d) skládá účty ze své činnosti členské schůzi (sboru zástupců) a představenstvu. (2) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda volený členskou schůzí (sborem zástupců). ## § 31 Kontrolní a revizní komise (1) Kontrolní a revizní komise kontroluje veškerou hospodářskou, sociální a společenskou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů a pracovníků. Svou činnost zabezpečuje v bezprostřední spolupráci s kontrolními orgány státu a Svazu družstevních rolníků; je nezávislá na orgánech družstva a odpovídá pouze členské schůzi. (2) Kontrolní a revizní komise je povinna provádět roční revizi hospodářské, sociální a společenské činnosti a roční účetní závěrky družstva; o výsledcích podává zprávu členské schůzi. (3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje příslušné vedoucí organizačních jednotek nebo orgány družstva a vyžaduje zjednání nápravy. (4) Předseda kontrolní a revizní komise je volen členskou schůzí (sborem zástupců) a může být pro výkon své funkce uvolněn z ostatní práce v družstvu; je oprávněn účastnit se jednání představenstva. (5) Každý člen nebo pracovník družstva má právo obrátit se na kontrolní a revizní komisi ve všech věcech týkajících se družstva a jeho členů a pracovníků. Kontrolní a revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat zjednání nápravy, pokud je toho třeba, a o výsledku svého šetření uvědomit nejpozději do jednoho měsíce člena nebo pracovníka, který dal k šetření podnět. ## § 32 Rozhodčí komise (1) Rozhodčí komise projednává a rozhoduje a) spory mezi družstvem a jeho členy o nároky z pracovních a jiných vztahů vyplývajících z členství, b) návrhy členů na zrušení uloženého kárného opatření, c) spory o náhradu škody způsobené družstvu trestným činem, přečinem nebo přestupkem člena, pokud nebylo řízení o náhradu škody započato nebo o náhradě škody již rozhodnuto jiným orgánem, d) spory mezi družstvem a jeho pracovníky o nároky vyplývající z pracovního poměru, včetně sporů uvedených pod písmeny b) a c), jestliže o to pracovník požádal nebo s tím vyslovil souhlas. (2) Rozhodčí komise neprojednává spory o vznik a skončení členství nebo pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající; dále neprojednává spory, jejichž účastníkem je předseda, místopředseda, členové představenstva, kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise. (3) Rozhodčí komise projedná spor, jen pokud byl nárok u ní uplatněn v době trvání členství nebo pracovního poměru a pokud projednání sporu není obecně závazným právním předpisem vyhrazeno jiným orgánům. ## § 33 Neslučitelnost funkcí Členy kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise nemohou být členové jiných volených orgánů družstva, s výjimkou sboru zástupců, ani osoby jim blízké3) a ekonom družstva. ## § 34 Sociální komise Sociální komise zejména a) podává v řízení o dávkách důchodového zabezpečení příslušnému národnímu výboru návrh na započtení doby pracovní činnosti a na zápočet kalendářního roku, v němž člen družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, podle zvláštních předpisů, b) vyjadřuje se k žádostem o dávky a služby a o lázeňskou léčbu, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo příslušný orgán důchodového zabezpečení republiky, c) pomáhá vytvářet předpoklady pro nejširší a trvalé uplatnění členů se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jejich zařazování do práce, d) rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné. ## § 35 Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako základní článek společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v družstvu, zejména a) organizuje výchovu členů, popřípadě pracovníků ke zvyšování úrovně a důslednému dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví a hygieny práce, b) kontroluje, zda jsou soustavně vytvářeny podmínky pro dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zda jsou členové, popřípadě pracovníci náležitě seznámeni se všemi předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dále, zda jsou důsledně používány ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a jak jsou dodržovány předpisy o práci žen a mladistvých, o noční a přesčasové práci, c) kontroluje, zda pracoviště, zařízení, stroje a stanovené pracovní postupy odpovídají předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, d) sleduje, zda jsou plněna opatření uložená orgány státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státní zdravotní správy a orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, e) zúčastňuje se vyšetřování a hodnocení příčin pracovních úrazů, nemocí z povolání a provozních nehod a na zjištěné závady upozorňuje, požaduje jejich odstranění a předkládá návrhy na zlepšení podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a na zvýšení úrazové prevence, f) pomáhá ostatním orgánům družstva a vedoucím organizačních jednotek při plnění jejich povinností vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. ## § 36 Další komise (1) Členská schůze (sbor zástupců) i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné. (2) Členy těchto komisí volí nebo jmenuje a odvolává orgán družstva, který je zřídil. ## § 37 *Zobrazeno prvních 250 z 583 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1988/90)