# 30/1983 Sb. - Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků) - Úplná citace: Úplné znění č. 30/1983 Sb., Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků) - Stav: Bez účinnosti - Znění: Vyhlášené znění - ELI: /eli/cz/sb/1983/30/0000-00-00 - Datum vyhlášení: 28. 3. 1983 - Částka: 4/1983 ## Obsah - § 1 - § 2 - ČÁST PRVNÍ - DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ - DÍL PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ - § 3 - § 4 - § 5 - § 6 - § 7 - § 8 - § 9 - § 10 - § 11 - § 12 - § 13 - § 14 - DÍL DRUHÝ - DÁVKY DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ - § 15 - § 16 - § 17 - § 18 - § 19 - § 20 - § 21 - § 22 - § 23 - § 24 - § 25 - § 26 - § 27 - § 28 - § 29 - § 30 - § 31 - § 32 - § 33 - § 34 - § 35 - § 36 - § 37 - § 38 - § 39 - § 40 - § 41 - § 42 - § 43 - § 44 - § 45 - § 46 - § 47 - DÍL TŘETÍ - DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH - § 48 - § 49 - § 50 - DÍL ČTVRTÝ - ODCHYLKY PRO ÚČASTNÍKY ODBOJE - § 51 - § 52 - § 53 - § 54 - § 55 - § 56 - § 57 - § 58 - § 59 - § 60 - § 60a - DÍL PÁTÝ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH - § 61 - § 62 - § 63 - § 64 - § 65 - § 66 - § 67 - § 68 - § 69 - § 70 - § 71 - ČÁST DRUHÁ - ZABEZPEČENÍ DŮCHODCŮ NĚKTERÝMI DALŠÍMI DÁVKAMI - § 72 - ČÁST TŘETÍ - ZABEZPEČENÍ ČLENŮ RODIN OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH - DÍL PRVNÍ - ZABEZPEČENÍ PŘI VÝKONU ZÁKLADNÍ (NÁHRADNÍ) SLUŽBY - § 73 - § 74 - § 75 - § 76 - DÍL DRUHÝ - ZABEZPEČENÍ PŘI VOJENSKÉM CVIČENÍ A DALŠÍCH DRUZÍCH SLUŽBY V OZBROJENÝCH SILÁCH - § 77 - § 78 - § 79 - ČÁST ČTVRTÁ - SOCIÁLNÍ PÉČE - DÍL PRVNÍ - ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE - § 80 - DÍL DRUHÝ - PÉČE O RODINU A DÍTĚ - § 81 - § 82 - DÍL TŘETÍ - PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ - § 83 - § 84 - § 85 - § 86 - § 87 - § 88 - § 89 - § 90 - § 91 - § 92 - DÍL ČTVRTÝ - PÉČE O OBČANY TĚŽCE POSTIŽENÉ NA ZDRAVÍ - § 93 - § 94 - DÍL PÁTÝ - PÉČE O STARÉ OBČANY - § 95 - DÍL ŠESTÝ - PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC, A O OBČANY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ - § 96 - § 97 - DÍL SEDMÝ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH A SLUŽBÁCH SOCIÁLNÍ PÉČE - § 98 - § 99 - ČÁST PÁTÁ - ÚHRADA NÁKLADŮ - § 100 - § 101 - § 102 - ČÁST ŠESTÁ - ORGANIZACE A ŘÍZENÍ - DÍL PRVNÍ - ORGÁNY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH PŮSOBNOST - § 103 - § 104 - § 105 - § 106 - § 107 - § 108 - § 109 - DÍL DRUHÝ - ŘÍZENÍ - § 110 - § 111 - § 112 - § 113 - § 114 - § 115 - § 116 - § 117 - § 118 - ČÁST SEDMÁ - SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI A PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORŮ NÁPRAVNÉ VÝCHOVY - DÍL PRVNÍ - VOJÁCI Z POVOLÁNÍ A PŘÍSLUŠNÍCI SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI - § 119 - § 120 - § 121 - § 122 - § 123 - § 124 - § 125 - § 126 - § 127 - § 128 - § 129 - § 130 - § 131 - § 132 - § 133 - § 134 - DÍL DRUHÝ - PŘÍSLUŠNÍCI SBORŮ NÁPRAVNÉ VÝCHOVY - § 135 - ČÁST OSMÁ - ÚPRAVA VÝŠE VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ - § 136 - § 137 - § 138 - § 139 - § 140 - § 141 - § 142 - § 143 - § 144 - § 145 - ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ - DÍL PRVNÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ - § 146 - § 147 - § 148 - § 149 - § 150 - § 151 - § 152 - § 153 - § 154 - § 155 - § 156 - § 157 - § 158 - § 159 - § 160 - § 161 - DÍL DRUHÝ - ODCHYLNÁ USTANOVENÍ PRO DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI A PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORŮ NÁPRAVNÉ VÝCHOVY - § 162 - § 163 - § 164 - § 165 - § 166 - DÍL TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ - § 167 - § 168 - § 168a - § 169 - § 170 - § 171 - § 172 - § 173 - § 174 30 PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ vyhlašuje úplné znění zákona ze dne 12. listopadu 1975 č. 121 Sb., o sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 19. července 1979 č. 76 Sb., zákonem ze dne 13. prosince 1979 č. 150 Sb., zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 27. ledna 1982 č. 7 Sb. a zákonem ze dne 23. června 1982 č. 73 Sb. ZÁKON o sociálním zabezpečení K provedení sociálního programu vytyčeného Komunistickou stranou Československa, směřujícího k dalšímu upevňování životních jistot občanů, se Federální shromáždění Československé socialistické republiky usneslo na tomto zákoně: ÚVODNÍ USTANOVENÍ ## § 1 (1) Socialistický společenský řád a rozvoj společenské výroby jsou základem životních a sociálních jistot občanů Československé socialistické republiky jak v době jejich pracovní činnosti, tak i v době, kdy pro stáří nebo invaliditu nemohou uspokojovat své potřeby z vlastní práce nebo z jiných důvodů potřebují pomoc společnosti. (2) Rozvoj výrobních sil a průmyslové formy práce v socialistické zemědělské výrobě sblížily pracovní a životní podmínky družstevních rolníků a pracovníků; tím se umožňuje sjednotit sociální zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a družstevních rolníků. (3) Jednotné sociální zabezpečení vychází ze socialistických zásad a zaručuje právo na zabezpečení všem občanům. Výše dávek důchodového zabezpečení se určuje především pracovními zásluhami; zároveň jsou sledována i hlediska sociální, zejména zabezpečením pozůstalých při ztrátě živitele, zvýšením výměry důchodu, je-li jediným zdrojem příjmu důchodce (jeho rodiny), a výhodnější úpravou dávek pro invalidní občany. (4) Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Na důchodové zabezpečení podle tohoto zákona neplatí pracující příspěvky. Na provádění sociálního zabezpečení se podílejí pracující svými volenými orgány. (5) Důchody z důchodového zabezpečení ani dávky a služby sociální péče nepodléhají dani. (6) V souladu s růstem životní úrovně pracujících se zvyšují i vyplácené (dříve přiznané) důchody. ## § 2 (1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje: a) důchodové zabezpečení, b) zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami, c) zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách Československé socialistické republiky, d) sociální péči. (2) Zabezpečení občanů bezplatnou léčebně preventivní péčí, dávkami v nemoci, těhotenství a mateřství a zabezpečení rodiny, matek a dětí některými dalšími dávkami upravují zvláštní předpisy.1) ## ČÁST PRVNÍ - DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ ## DÍL PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ## § 3 Důchodového zabezpečení podle tohoto zákona jsou účastni: a) pracovníci v pracovním poměru, učni a členové výrobních družstev, b) členové jednotných zemědělských družstev, c) pracující, kteří podle tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení nebo podle jiných předpisů mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména poslanci národních výborů, členové orgánů lidové kontroly, soudci z povolání, advokáti, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti, občané vykonávající práce na podkladě dohody o pracovní činnosti uzavřené s organizací a občané poskytující služby a opravy na základě povolení národního výboru, d) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy, e) bojovníci proti fašismu, oběti války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozovacích bojů za první světové války (§ 51), f) vědečtí pracovníci, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté, (dále jen pracující). ## § 4 Při plné (částečné) invaliditě, vzniklé následkem úrazu utrpěného za okolností uvedených v zákoně nebo v prováděcích předpisech, jsou účastni důchodového zabezpečení jako pracující též a) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání; tito občané jsou účastni důchodového zabezpečení i při plné (částečné) invaliditě vzniklé následkem onemocnění (§ 48); b) příslušníci Lidových milicí, pomocníci Pohraniční stráže, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, občané povolaní k osobním úkonům podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky, účastníci civilní obrany, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky a účastníci branné výchovy (§ 49); c) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané, o nichž to stanoví prováděcí předpisy; tyto předpisy upraví též bližší podmínky a rozsah účasti těchto občanů na důchodovém zabezpečení. ## § 5 Důchodového zabezpečení jsou účastni též pozůstalí po pracujících (důchodcích) a ostatních občanech (důchodcích) uvedených v předchozích ustanoveních. ## § 6 V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se zabezpečují též a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali plně invalidními a nejsou jinak zabezpečeni, b) občané, kteří pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohli být zaměstnáni, a pozůstalí po těchto občanech požívajících invalidní důchod. ## § 7 Jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně hospodařící a pozůstalí po nich jsou účastni důchodového pojištění za podmínek a v rozsahu stanovených prováděcími předpisy (§ 172 odst. 4). ## § 8 Druhy dávek důchodového zabezpečení Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky: a) důchody 1. starobní, 2. invalidní a částečný invalidní, 3. za výsluhu let a částečný důchod za výsluhu let, 4. vdovský, 5. sirotčí, 6. manželky, 7. osobní, 8. sociální; b) výchovné k důchodům; c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost. ## § 9 Všeobecná ustanovení o podmínkách dávek (1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky důchodového zabezpečení, jsou uvedeny v ustanoveních o jednotlivých dávkách a ve společných ustanoveních o dávkách, popřípadě pokud jde o některé skupiny pracujících, v prováděcích předpisech. (2) Nároky na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) a na důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) se řídí především a) délkou doby zaměstnání, jímž se rozumí zaměstnání v pracovním (učebním) poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a člena jednotného zemědělského družstva, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik nebo výši nároku na důchod, b) pracovní kategorií, do níž je zaměstnání zařazeno, c) výší mzdy, pracovní odměny, služebního příjmu a jiných pracovních příjmů (dále jen výdělek). ## § 10 Doba zaměstnání (1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumějí se jí tyto doby: od vzniku československého státu a) doba zaměstnání v pracovním (učebním) poměru, doba pracovní činnosti v poměru člena výrobního družstva a s odchylkami stanovenými v prováděcích předpisech též doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru [§ 3 písm. c)]; b) doba služby vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů; c) doba výluk, stávek a persekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí před 9. květnem 1945; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí příslušného národního výboru; d) doba studia na školách potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; od 9. května 1945 do 30. září 1948 e) doba, po kterou člen jednotného zemědělského družstva před vstupem do takového družstva nebo pracovník socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou před vznikem pracovního poměru uzavřeného s takovou organizací byl pracovně činný jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka; od 1. října 1948 f) doba pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva v takovém družstvu a doby důchodového zabezpečení (pojištění) uvedené v odstavci 4 větě druhé. (2) Pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv nebo pokud se nestanoví jinak v § 20, hodnotí se jako doby zaměstnání v cizině pro vznik nebo výši nároku na důchod jen doby uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a f), jestliže pracující má ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt na území československého státu a je a) československým státním občanem; přitom se doba zaměstnání vykonávaného v cizině hodnotí jen, zdržoval-li se občan v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanovit podmínky pro povolování výjimek, b) cizím státním příslušníkem, který byl na území československého státu zaměstnán aspoň 10 roků. (3) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti v jiném obdobném pracovním vztahu) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním (učebním) poměru (členy výrobních družstev); nebyl-li takový pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod. (4) Doba pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva v takovém družstvu se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní činnost zakládá zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev a člen jednotného zemědělského družstva odpracoval v kalendářním roce stanovený počet pracovních dnů nebo splnil pracovní úvazek jinak stanovený. Před 1. lednem 1976 se však jako doba zaměstnání hodnotí doba pracovní činnosti, která zakládala důchodové zabezpečení podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. (5) Prováděcí předpisy stanoví a) které jiné doby se považují za doby zaměstnání, b) za které období se pro hodnocení doby zaměstnání vykonávaného v cizině nevyžaduje povolení podle odstavce 2 písm. a), c) počet pracovních dnů (jinak stanovený pracovní úvazek) potřebný pro zápočet kalendářního roku pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení a pro jeho výši (odstavec 4 věta první); tyto předpisy také stanoví, která doba se započítává jako doba zaměstnání, jestliže v kalendářním roce podmínka odpracování stanoveného počtu pracovních dnů (pracovního úvazku) nebyla splněna, d) za jakých podmínek se hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši jako doba zaměstnání doba uvedená v odstavci 1 písm. e) a doba získaná podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících. ## § 11 Náhradní doby (1) Činí-li doba zaměstnání aspoň rok, započítávají se do ní, pokud se dále nestanoví jinak (§ 14 odst. 3, § 21 odst. 2, § 33), též tyto doby (náhradní doby): od vzniku československého státu a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud již tato doba není hodnocena jako služba vojáka z povolání; b) doba jiné vojenské služby v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy; c) doba odbojové činnosti včetně věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody;2) tyto doby se započítávají v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy; d) doba, po kterou pracující nebyl nebo nemohl být v pracovním poměru v době nesvobody z důvodu politického, národního nebo rasového útisku; e) doba, po kterou žena pečovala o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, anebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebovalo stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti; od 1. října 1948 též f) doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství, pokud nejde o člena jednotného zemědělského družstva [písmeno j)]; g) doba odborného nebo politického školení; h) doba přípravy pro pracovní uplatnění, která se provádí podle předpisů o pracovní rehabilitaci; ch) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se považuje od 1. ledna 1957 za invalidní důchod; od 1. ledna 1957 též i) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání; od 1. dubna 1962 též j) doba, po kterou měl člen jednotného zemědělského družstva nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství; od 1. ledna 1976 též k) doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení; okruh blízkých osob stanoví prováděcí předpisy. (2) Péčí ženy o dítě, nahrazující péči rodičů, jestliže rodiče nebo matka žijí, se rozumí jen taková péče, při níž dítě je převážně odkázáno na ženu výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče. Doba výkonu pěstounské péče se ženě hodnotí jako náhradní doba [odstavec 1 písm. e)], pokud se již nehodnotí podle zvláštních předpisů jako doba zaměstnání.3) (3) Kryje-li se doba zaměstnání a náhradní doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro pracujícího výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání nebo náhradní doby. ## § 12 Pracovní kategorie (1) Zaměstnání se pro účely důchodového zabezpečení zařazují podle druhů vykonávaných prací do tří pracovních kategorií: a) do I. pracovní kategorie patří 1. zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, 2. ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech, 3. zaměstnání pod zemí při ražení, rekonstrukcích a opravách tunelů pro složitá inženýrská díla, 4. zaměstnání členů leteckých posádek a pracujících soustavně činných v letadlech za letu, 5. zaměstnání členů posádek námořních lodí, 6. zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo v těžkých chemických provozech, 7. zaměstnání kesonářů a potápěčů, 8. zaměstnání vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru, 9. zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, na radioaktivní suroviny, na rudy, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek (azbest), tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo k zpracování tavením, 10. zaměstnání v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků a při úpravě keramických surovin, vykonávaná v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, pokud jsou pracující při výkonu těchto zaměstnání nadměrně ohroženi silikózou a při zpracování osinku (azbestu) převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu při nadměrném ohrožení azbestózou; b) do II. pracovní kategorie patří ostatní zaměstnání, v nichž se vykonávají práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek: c) do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie. (2) Jako doby zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie se započítávají též náhradní doby (§ 11 odst. 1), bylo-li zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie přerušeno jen těmito dobami. Jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci 1 písm. a) č. 1 se započítává za podmínek stanovených v předchozí větě z náhradních dob jen doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny; jestliže bylo zaměstnání uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 1 přerušeno jinými náhradními dobami, započítávají se tyto doby jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci 1 písm. a) č. 2. (3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví, které druhy prací odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo do II. pracovní kategorie. Federální ústřední orgány a ústřední orgány republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají takové práce, vydají v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgány republik, též v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky, resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví, že se zařazení těchto zaměstnání provádí podle odvětví. (4) Vláda Československé socialistické republiky nařízením stanoví okruh zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech [odstavec 1 písm. a) č. 1]. ## § 13 Přerušení a skončení zaměstnání (1) Bylo-li zaměstnání (§ 10 a 11) přerušeno po dobu nepřesahující pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením. Trvalo-li však přerušení zaměstnání déle než pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením, jen jestliže zaměstnání trvalo po přerušení aspoň tři roky nebo stal-li se pracující před dovršením této doby plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1) anebo se pracující stal plně (částečně) invalidní následkem nemoci z povolání (§ 25 odst. 1 věta druhá). (2) Bylo-li přerušeno zaměstnání z vážných důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako by pracující nepřerušil zaměstnání; doba přerušení se však nezapočítává do doby zaměstnání. O tom, zda zaměstnání bylo přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost pracujícího příslušný národní výbor. Žádost je nutno podat do dvou roků ode dne, kterým bylo zaměstnání přerušeno. (3) Pokud zákon požaduje pro vznik nároku na důchod, aby v době splnění všech podmínek nároku trvalo zaměstnání, považuje se tato podmínka za splněnou též, jestliže k splnění všech podmínek nároku došlo nejpozději do dvou roků od skončení zaměstnání. (4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, jde-li o dosažení výhod ze zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie, pro něž zákon požaduje, aby pracující konal zaměstnání této pracovní kategorie po stanovenou dobu a byl v něm zaměstnán v den vzniku nároku na důchod. Uvedené výhody se zachovávají též, jestliže zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo z důvodů zdravotních, které uznal orgán uvedený v § 107, nebo z jiných vážných důvodů uznaných příslušným národním výborem na podkladě vyjádření základní organizace Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají. Rozhodnutí podle předchozí věty o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie nenahrazuje rozhodnutí o přerušení zaměstnání podle odstavce 2. ## § 14 Průměrný měsíční výdělek (1) Starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod a důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku. (2) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro pracujícího výhodnější; je-li celé období posledních 10 kalendářních roků náhradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnání z vážných důvodů, prodlužuje se toto období tak, aby zahrnovalo kalendářní rok, v němž měl pracující výdělek. (3) Byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž pracující skončil zaměstnání, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle ustanovení předchozího odstavce. Do doby nepřetržitého zaměstnání se nezapočítává náhradní doba uvedená v § 11 odst. 1 písm. ch). (4) Byl-li pracující zaměstnán aspoň 5 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž takové zaměstnání pracující naposledy skončil, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější, než výpočet podle předchozích odstavců. (5) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený za dobu uvedenou v předchozích odstavcích částku 2000 Kčs, počítá se částka 2000 Kčs v plné výši a z částky přesahující 2000 Kčs jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs. (6) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod a důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) toho, kdo požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod. (7) Prováděcí předpis stanoví nejnižší průměrný měsíční výdělek, z něhož se vyměřuje invalidní (částečný invalidní) důchod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod před dovršením věku 28 let a občana konajícího službu v ozbrojených silách (§ 48 až 50). ## DÍL DRUHÝ - DÁVKY DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ Starobní důchod ## § 15 Pracující má podle délky doby zaměstnání a podle dosaženého věku nárok na plný starobní důchod nebo na poměrný starobní důchod. ## § 16 Podmínky pro nárok na plný starobní důchod (1) Na plný starobní důchod má nárok pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 60 let. (2) Na plný starobní důchod má nárok též pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň a) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech a uvedeného věku dosáhl v době trvání zaměstnání, b) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 až 8 a zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku, c) 58 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 9 a 10 a zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku. (3) Žena má nárok na plný starobní důchod, jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhla věku aspoň a) 53 let a vychovala pět nebo více dětí, b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti, c) 55 let a vychovala dvě děti, d) 56 let a vychovala jedno dítě, e) 57 let a nevychovala žádné dítě, pokud pro ni není výhodnější ustanovení předchozího odstavce. (4) Při posuzování nároku ženy na starobní důchod se přihlíží k jejím dětem (i k osvojencům) a k dětem, které převzala do péče nahrazující péči rodičů; ustanovení § 11 odst. 2 platí i tu. ## § 17 Podmínky pro nárok na poměrný starobní důchod (1) Na poměrný starobní důchod má nárok pracující, který byl zaměstnán po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 10 roků, jestliže v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 65 let. (2) Žena má nárok na poměrný starobní důchod též, jestliže byla zaměstnána po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 20 roků a dosáhla v době trvání zaměstnání věku aspoň 60 let. ## § 18 Výše plného starobního důchodu (1) Základní výměra plného starobního důchodu pracujícího, který splnil podmínky stanovené pro nárok na tento důchod, činí a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod nebo nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 anebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech; b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod; c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech. (2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměstnání
I. pracovní kategorie 2 %,
II. pracovní kategorie1,5 % a
III. pracovní kategorie 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující z potřebné doby zaměstnání 25 roků zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii nebo byl-li zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, jde-li o zvýšení za toto zaměstnání. Pro zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku 18 let. (3) Byl-li pracující zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie. ## § 19 Výše poměrného starobního důchodu Poměrný starobní důchod činí za každý rok zaměstnání 2 % průměrného měsíčního výdělku.4) ## § 20 Nárok na starobní důchod při dalším zaměstnání (1) Pracující, kteří splní podmínky pro nárok na starobní důchod, mohou pokračovat podle svých fyzických a duševních schopností v dalším zaměstnání. Nárok na starobní důchod za dobu výkonu dalšího zaměstnání v Československé socialistické republice se zvyšuje podle dalších ustanovení. (2) Organizace jsou povinny ve spolupráci se závodními výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí vytvářet v souladu s potřebami národního hospodářství příznivé předpoklady pro další zaměstnávání těch pracujících v pracovním poměru, kteří nepoužijí svého práva na odchod do důchodu a rozhodnou se pokračovat v práci i po vzniku nároku na starobní důchod. Obdobnou povinnost mají ke svým členům výrobní družstva a jednotná zemědělská družstva. (3) Starobní důchod se po dobu dalšího zaměstnání poskytuje jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda Československé socialistické republiky (§ 169). ## § 21 Zvýšení nároku na plný starobní důchod (1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na plný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání vykonávaného za účinnosti tohoto zákona o 7 % průměrného měsíčního výdělku; při neukončeném roku zaměstnání o 1,75 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání. (2) Pro zvýšení nároku na plný starobní důchod podle předchozího odstavce se do doby dalšího zaměstnání nezapočítávají náhradní doby (§ 11). ## § 22 Zvýšení nároku na poměrný starobní důchod (1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na poměrný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na poměrný starobní důchod za každý další rok zaměstnání vykonávaného do dovršení 25 roků zaměstnání o 2 % průměrného měsíčního výdělku. (2) Po dovršení 25 roků zaměstnání zvyšuje se nárok na poměrný starobní důchod podle ustanovení o zvyšování nároku na plný starobní důchod. (3) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně. ## § 23 Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu (1) Nejvyšší výměra starobního důchodu v pevných částkách činí a) 3000 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech; b) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a); c) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v II. pracovní kategorii a zaměstnání této pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod nebo byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a) nebo b). (2) Byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 po dobu kratší, než je uvedena v odstavci 1 písm. a), vyměří se starobní důchod nad nejvyšší výměru uvedenou v odstavci 1 písm. c), jde-li o zvýšení za toto zaměstnání, nejvýše však do částky 2500 Kčs měsíčně. Jde-li o zvýšení uvedené v předchozí větě, platí nejvyšší výměra 2500 Kčs také pro starobní důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie. (3) Částkou převyšující výměry uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) a v odstavci 2 se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod. (4) Nejvyšší výměra starobního důchodu včetně zvýšení nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod činí 3000 Kčs měsíčně. (5) Starobní důchod (plný i poměrný) činí nejméně 400 Kčs měsíčně. (6) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu (odstavce 1 až 5) činí a) jde-li o výdělky podléhající dani ze mzdy, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 5 a sníženého o částku odpovídající dani ze mzdy z takového výdělku poplatníka5) staršího 50 let (ženy starší 45 let), který nevyživuje žádnou osobu nebo vyživuje jen jednu osobu, b) jde-li o výdělky z pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 5, c) jde-li o výdělky, z nichž část podléhá dani ze mzdy [písmeno a)] a část této dani nepodléhá [písmeno b)], 90 % průměrného měsíčního výdělku zjištěného ze součtu zdaněných i nezdanitelných výdělků a neomezeného podle § 14 odst. 5. Invalidní (částečný invalidní) důchod ## § 24 (1) Pracujícím, jejichž nepříznivý zdravotní stav působí změnu, pokles nebo ztrátu pracovní schopnosti, poskytují zdravotnické orgány a orgány sociálního zabezpečení ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a družstevními orgány a v součinnosti s organizacemi péči, aby potřebnou léčbou, převedením k vhodné práci, úpravou pracovních podmínek a účelnou pracovní rehabilitací (§ 84) si udrželi nebo získali vhodné zaměstnání a tím si zabezpečili dosavadní životní úroveň. (2) Při ztrátě nebo dlouhodobém poklesu pracovní schopnosti se pracující zabezpečují invalidním (částečným invalidním) důchodem. Pokud povaha zdravotního poškození a věk pracujících připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a obnovení pracovní schopnosti, přiznává se invalidní (částečný invalidní) důchod za dobu trvání plné (částečné) invalidity a umožňuje se vhodnou pracovní rehabilitací, aby důchodci znovu získali pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně využívat zbývající pracovní schopnosti. ## § 25 Podmínky pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod (1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pracujícímu, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod (§ 26) a v době trvání zaměstnání se stal plně (částečně) invalidním. Jde-li o plnou (částečnou) invaliditu vzniklou nemocí z povolání, není rozhodné, kdy plná (částečná) invalidita vznikla. (2) Invalidní důchod však nenáleží pracujícímu, který v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pracovního úrazu (§ 27). (3) Pracující je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnání, nebo b) výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, nebo c) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, anebo d) může vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.). (4) Pracující je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek anebo b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl. ## § 26 Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod (1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pracujících ve věku
do 20 let méně než 1 rok,
nad 20 let do 22 let 1 rok,
nad 22 let do 24 let 2 roky,
nad 24 let do 26 let 3 roky,
nad 26 let do 28 let 4 roky,
nad 28 let 5 roků.
Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracujících ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity. (2) Získal-li pracující potřebnou dobu zaměstnání v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu. (3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod, stane-li se pracující plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu (§ 27). ## § 27 Pracovní úrazy a nemoci z povolání (1) Pracovním úrazem je úraz, který pracující utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejné nároky jako při pracovním úrazu má též pracující, který utrpěl úraz a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže ji podstatně nepřerušil z příčin nesouvisejících se zaměstnáním, b) při práci na záhumenku, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, c) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku, d) při výkonu veřejné funkce, e) při některých zvláštních druzích činnosti, které stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů. (2) Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání; které nemoci jsou nemocemi z povolání, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy zdravotnictví republik a s Ústřední radou odborů. Výše invalidního důchodu ## § 28 (1) Pro stanovení výše invalidního důchodu se k získané době zaměstnání přičítá doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen. (2) Byl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtenou dobou dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod nebo jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním; b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním; c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech. (3) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písmeny a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměstnání
I. pracovní kategorie 2 %,
II. pracovní kategorie 1,5 %,
III. pracovní kategorie 1 %,
přičtené doby 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii nebo byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, jde-li o zvýšení za toto zaměstnání anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním. Pro zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku 18 let. (4) Jestliže byl pracující zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie včetně přičtené doby, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie. ## § 29 Nebyl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku na důchod nejméně 25 roků nebo jestliže doba jeho zaměstnání s přičtenou dobou (§ 28 odst. 1) nedosahuje 25 roků, činí invalidní důchod 2 % průměrného měsíčního výdělku za každý rok zaměstnání a přičtené doby. ## § 30 Výše částečného invalidního důchodu Částečný invalidní důchod činí polovinu invalidního důchodu; přitom však neplatí ustanovení o výši invalidního důchodu, který je jediným zdrojem příjmu (§ 42). *Zobrazeno prvních 250 z 1147 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.* --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1983/30)