# 134/1975 Sb. - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení

- Úplná citace: Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 134/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/1975/134/1979-10-01
- Datum vyhlášení: 8. 12. 1975
- Účinnost od: 1. 1. 1976
- Datum zrušení: 2. 10. 1988
- Částka: 32/1975

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - SPRÁVNÍ KOMISE
- DÍL PRVNÍ - POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- DÍL DRUHÝ - DÁVKOVÉ KOMISE
- § 8
- § 9
- § 10
- § 11
- DÍL TŘETÍ - KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI
- § 12
- § 13
- ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ DÁVEK A SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE
- DÍL PRVNÍ - PÉČE O RODINU A DĚTI
- § 14
- § 15
- § 16
- § 17
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- § 24
- § 25
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- DÍL DRUHÝ - PÉČE O OBČANY TĚŽCE POSTIŽENÉ NA ZDRAVÍ A O STARÉ OBČANY
- § 31
- § 32
- § 33
- § 34
- § 35
- § 36
- § 37
- § 38
- § 39
- § 40
- § 41
- § 42
- § 43
- § 44
- § 45
- § 46
- DÍL TŘETÍ - PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC
- § 47
- § 48
- § 49
- § 50
- § 51
- DÍL ČTVRTÝ - PÉČE O OBČANY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ
- § 52
- § 53
- § 54
- § 55
- § 56
- § 57
- § 58
- § 59
- § 60
- § 61
- DÍL PÁTÝ - ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE
- § 62
- § 63
- § 64
- § 65
- § 66
- § 67
- § 68
- § 69
- § 70
- § 71
- § 72
- § 73
- § 74
- § 75
- § 76
- DÍL ŠESTÝ - OSTATNÍ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE
- § 77
- § 78
- § 79
- § 80
- § 81
- § 82
- § 83
- § 84
- § 85
- § 86
- § 87
- § 88
- § 89
- § 90
- § 91
- § 92
- § 93
- DÍL SEDMÝ - ORGANIZACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
- § 94
- § 95
- DÍL OSMÝ - OKRESNÍ ÚSTAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, KRAJSKÉ ÚSTAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A KRAJSKÁ METODICKÁ STŘEDISKA
- § 96
- § 97
- ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- § 98
- § 99
- § 100

134
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
ze dne 5. prosince 1975,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 172 odst. 6 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a podle § 50 zákona Slovenské národní rady č. 132/1975 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a se Slovenskou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky:

## ČÁST PRVNÍ - SPRÁVNÍ KOMISE

## DÍL PRVNÍ - POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Volba členů

## § 1

(1) Předsedu a místopředsedu posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru volí okresní národní výbor ze svých poslanců.

(2) Za další členy této komise volí okresní národní výbor

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní správy nemocenského pojištění,

b) zástupce členů výrobních družstev na návrh krajského výboru Slovenského svazu výrobních družstev,

c) zástupce ozbrojených sil na návrh okresní vojenské správy,

d) zástupce útvaru Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra na návrh krajské správy Sboru národní bezpečnosti,

e) zástupce Sboru nápravné výchovy na návrh útvaru, který působí v územním obvodu okresního národního výboru,

f) zástupce členů jednotných zemědělských družstev na návrh okresního výboru Slovenského svazu protifašistických bojovníků,

g) zástupce Slovenského svazu protifašistických bojovníků na návrh okresního výboru Slovenského svazu protifašistických bojovníků,

h) lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, lékaře ozbrojených sil, lékaře Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, lékaře železničního zdravotnictví a lékaře - člena Slovenského svazu protifašistických bojovníků na návrh příslušných orgánů a organizací,

ch) pracovníka příslušného odboru národního výboru, který současně vykonává funkci tajemníka.

## § 2

(1) Předsedu a místopředsedu posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru volí krajský národní výbor ze svých poslanců.

(2) Za další členy této komise volí krajský národní výbor

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh krajské správy nemocenského pojištění,

b) zástupce členů výrobních družstev na návrh krajského výboru Slovenského svazu výrobních družstev,

c) zástupce ozbrojených sil na návrh krajské vojenské správy,

d) zástupce útvaru Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra na návrh krajské správy Sboru národní bezpečnosti,

e) zástupce Sboru nápravné výchovy na návrh Správy sboru nápravné výchovy,

f) zástupce členů jednotných zemědělských družstev na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky,

g) zástupce Slovenského svazu protifašistických bojovníků na návrh ústředního výboru Slovenského svazu protifašistických bojovníků,

h) lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, lékaře ozbrojených sil, lékaře Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, lékaře železničního zdravotnictví, lékaře pracujícího v odvětví ministerstva školství a lékaře - člena Svazu protifašistických bojovníků na návrh příslušných orgánů a organizací,

ch) pracovníka příslušného odboru národního výboru, který současně vykonává funkci tajemníka.

Složení posudkové komise sociálního zabezpečení

## § 3

(1) Posudková komise sociálního zabezpečení zasedá a usnáší se, jsou-li přítomni předseda nebo místopředseda, zástupce Revolučního odborového hnutí, lékař posudkové služby sociálního zabezpečení, lékař státní zdravotní správy a tajemník komise.

(2) Při jednáni posudkové komise sociálního zabezpečení musí být kromě členů uvedených v odstavci 1 přítomen

a) zástupce členů jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení člen jednotného zemědělského družstva nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

b) zástupce členů výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva,

c) zástupce ozbrojených sil (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy) při posuzování příslušníka ozbrojených sil (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař ozbrojených sil (Sboru národní bezpečnosti).

(3) je-li účastníkem řízení mladistvý nebo dítě, posudková komise sociálního zabezpečení zasedá a usnáší se za přítomnosti lékaře pověřeného péčí o dorost.

(4) Je-li účastníkem řízení účastník odboje, musí být přítomen zástupce Slovenského svazu protifašistických bojovníků a lékař, který je členem této organizace.

(5) Složení komise určuje podle odstavce 1 až 4 předseda nebo místopředseda komise.

## § 4

(1) K jednání posudkové komise sociálního zabezpečení lze podle potřeby přizvat

a) zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí organizace, v níž účastník řízení pracuje nebo naposledy pracoval, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,

b) zástupce jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný,

c) zástupce Svazu invalidů ve Slovenské socialistické republice, popřípadě dalších společenských organizací,

d) zástupce místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má účastník řízení bydliště,

e) zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody,

f) ošetřujícího lékaře účastníka řízení,

g) jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení.

(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení přizváni, jestliže tyto orgány o to požádají. Rovněž musí být k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení přizván ošetřující lékař posuzovaného, požádá-li o to.

## § 5

(1) Lékařský nález potřebný k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje lékař, který léčil posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tento nález lékař oddělení pracovního lékařství příslušného ústavu národního zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá lékařský nález ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení tohoto nálezu. Lékařské nálezy pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává lékař, který je členem této komise.

(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení

(3) Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání posudkové komise sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala.

(4) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

## § 6

Posudková komise sociálního zabezpečení se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

## § 7

Členové komise a občané přizvaní k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s rozhodováním komise.

## DÍL DRUHÝ - DÁVKOVÉ KOMISE

Volba členů

## § 8

(1) Předsedu a místopředsedu dávkové komise okresního národního výboru volí okresní národní výbor ze svých poslanců.

(2) Za další členy dávkové komise volí okresní národní výbor

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní správy nemocenského pojištění,

b) zástupce členů výrobních družstev na návrh krajského výboru Slovenského svazu výrobních družstev,

c) zástupce členů jednotných zemědělských družstev na návrh okresního výboru Svazu družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky,

d) občany, kteří mají blízký vztah k sociálnímu zabezpečení, na doporučení socialistických organizací,

e) pracovníka příslušného odboru národního výboru, který vykonává současně funkci tajemníka.

## § 9

(1) Předsedu a místopředsedu dávkové komise krajského národního výboru volí krajský národní výbor ze svých poslanců.

(2) Za další členy dávkové komise volí krajský národní výbor

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh krajské správy nemocenského pojištění,

b) zástupce členů výrobních družstev na návrh krajského výboru Slovenského svazu výrobních družstev,

c) zástupce členů jednotných zemědělských družstev na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky,

d) občany, kteří mají blízký vztah k sociálnímu zabezpečení, na doporučení socialistických organizací,

e) pracovníka příslušného odboru národního výboru, který vykonává současně funkci tajemníka.

## § 10

Složení dávkové komise

(1) Dávková komise jedná a usnáší se, jsou-li přítomni předseda nebo místopředseda a nejméně dva další členové, a to zástupce Revolučního odborového hnutí a tajemník.

(2) Při jednání dávkové komise musí být kromě členů uvedených v odstavci 1 přítomen

a) zástupce členů jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení člen jednotného zemědělského družstva nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),

b) zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva.

(3) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.

## § 11

Ustanovení § 3 odst. 5, § 4, § 6 a § 7 platí i pro jednání dávkové komise.

## DÍL TŘETÍ - KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI

## § 12

(1) Předsedu a místopředsedu komise péče o rodinu a děti volí okresní národní výbor a krajský národní výbor ze svých poslanců.

(2) Za další členy komise volí okresní národní výbor a krajský národní výbor občany, kteří se zabývají problematikou péče o rodinu a děti nebo se osvědčili při výchově dětí; přitom dbá na to, aby členy komise byli dětský lékař, popřípadě dorostový lékař, ženský lékař, pedagog, psycholog, soudce z povolání, zástupce prokuratury a zástupce orgánů Veřejné bezpečnosti.

## § 13

Složení komise péče o rodinu a děti

(1) Komise péče o rodinu a děti jedná a usnáší se, jsou-li přítomni předseda nebo místopředseda, tajemník a nejméně polovina jejích členů.

(2) Vyžaduje-li to povaha věci, musí se jednání zúčastnit též člen komise určený předsedou nebo místopředsedou.

(3) Vyžaduje-li to povaha věci, mohou být k jednání komise přizváni zástupci škol nebo socialistických organizací.

(4) Zástupci organizací uvedených v odstavci 3 a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány nebo organizace o to požádají.

(5) Ustanovení § 3 odst. 5, § 6 a § 7 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.

## ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ DÁVEK A SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE

## DÍL PRVNÍ - PÉČE O RODINU A DĚTI

## § 14

Výchovná a poradenská činnost

(1) Okresní národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, okresních sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů, kulturních, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; využívají přitom spolupráce se socialistickými organizacemi.

(2) Místní (městské) národní výbory se podílejí na výchově k manželství a k odpovědnému rodičovství zejména kulturní, zdravotní a sociálně výchovnou činností; v rámci této činnosti pořádají zvláštní besedy se snoubenci, přednášky a kursy.

(3) Místní (městské) národní výbory vykonávají činnost uvedenou v odstavci 2 prostřednictvím svých komisí, sboru pro občanské záležitosti a kulturních zařízení; přitom využívají spolupráce se socialistickými organizacemi.

## § 15

Vyhledávací činnost

(1) Okresní národní výbory

a) vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech; přitom zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, neúplným rodinám, rodinám, kde jsou matka či otec vážně nemocni, rodinám ohroženým rozvratem a rodinám alkoholiků a působí na odstranění příčin a důsledků jejich nepříznivých životních poměrů vhodnými formami sociální péče,

b) vyhledávají děti, jejichž rodiče či jiné osoby odpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, ohrožují nebo narušují jejich výchovu a působí na odstranění příčin a důsledků nežádoucího prostředí.

(2) Místní (městské) národní výbory se podílejí na činnosti uvedené v odstavci 1; nemůže-li místní (městský) národní výbor sám poskytnout dostatečnou pomoc a zjednat nápravu, upozorní okresní národní výbor na občany, kteří potřebují sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování. Místní (městský) národní výbor oznámí okresnímu národnímu výboru zejména případy, kdy rodiče nebo jiné odpovědné osoby zanedbávají plnění svých povinností při výchově dětí závažným způsobem, popřípadě kdy je třeba dítě (děti) umístit do výchovy nahrazující výchovu rodičů.

(3) Okresní národní výbory poskytují dětem, rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám pomoc a sociálněprávní ochranu a v odůvodněných případech vyhotoví potřebná podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zprostředkují další pomoc.

## § 16

Ochrana dětí před škodlivými vlivy

Místní (městské) národní výbory

a) zakročují ve prospěch dětí, kterým rodiče nebo jiní občané odpovědní za jejich výchovu neposkytují řádnou péči, a působí k odstraňování příčin, které tyto nedostatky způsobují. Závažné nedostatky oznamují okresnímu národnímu výboru;

b) dozírají, aby se dětem a mladistvým nepodávaly nebo neprodávaly alkoholické nápoje, aby se děti mladší 15 let nezdržovaly bez dozoru osob odpovědných za jejich výchovu ve veřejných místnostech, kde se takové nápoje podávají,

c) dozírají, aby pořadatelé filmových, divadelních a koncertních představení nedovolili dětem a mladistvým účast na představeních a podnicích mládeži nepřístupných.

Výchovná opatření

## § 17

(1) Zanedbávají-li rodiče nebo jiní občané odpovědní za výchovu dítěte své povinnosti, narušují-li sami nebo jiní občané výchovu dítěte nebo je-li chování dítěte závadné, vyřeší místní (městský) národní výbor všechny okolnosti případu a projedná se zúčastněnými odstranění nedostatků ve výchově dítěte.

(2) Nelze-li očekávat, že samo projednání povede k nápravě a vyžaduje-li to zájem společnosti, místní (městský) národní výbor.

a) v méně závažných případech napomene nezletilého, popřípadě občany, jejichž chování bylo závadné; přitom může požádat společenské organizace na pracovišti těchto občanů, aby je vedly k nápravě;

b) v závažnějších případech nebo bylo-li předchozí napomenutí neúčinné, stanoví nad nezletilým dohled; pokud však jde o případy, jimiž se zabýval soud nebo okresní národní výbor, může tak učinit jen tehdy, jestliže soud nebo okresní národní výbor ve věci nerozhodl.

(3) Výkonem dohledu pověří místní (městský) národní výbor důvěrníka péče o děti, popřípadě jinou vhodnou osobu. Ten, kdo byl výkonem dohledu pověřen, je povinen v součinnosti se školou a se společenskými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti soustavně výchovně působit na dítě a na občany, kteří odpovídají za jeho výchovu, a sledovat, jak se dítě chová, jak o ně rodiče či jiní občané odpovědní za jeho výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalším opatřením v zájmu dítěte.

(4) Rozhodnutí, jímž se vyslovuje napomenutí nebo dohled, doručí místní (městský) národní výbor zákonným zástupcům dítěte, popřípadě jiným občanům odpovědným za jeho výchovu, u napomenutí též občanům, jichž se toto opatření týká, dále okresnímu národnímu výboru, popřípadě škole nebo organizaci, v níž účastník pracuje.

## § 18

(1) Vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dítěte a místní (městský) národní výbor tak ještě neučinil, může komise péče o rodinu a děti okresního národního výboru učinit opatření podle ustanovení § 17; v závažnějších případech, zejména je-li třeba chránit dítě před škodlivými vlivy, může mu uložit i přiměřená omezení; může dítěti například zakázat návštěvu nevhodných místností, podniků nebo zábav pro ně nevhodných, styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o vysloveném opatření uvědomí místní (městský) národní výbor, popřípadě školu nebo organizaci. Okresní národní výbor v součinnosti s místním (městským) národním výborem a ve spolupráci s důvěrníkem péče o děti, se školou nebo organizací sleduje, zda nezletilý dodržuje uložená omezení.

(2) V případech, jimiž se již zabýval soud, může okresní národní výbor rozhodovat, jen postoupí-li mu soud věc k vyřízení.

(3) Dohled vykonává okresní národní výbor v součinnosti s důvěrníkem péče o děti, s místním (městským) národním výborem, se školou a se společenskými organizacemi v místě bydliště nebo pracoviště; přitom soustavně sleduje, jak se dítě chová, jak o ně rodiče nebo jiní občané odpovědní za jeho výchovu pečují; výchovně působí na dítě i na uvedené občany a v případě potřeby s ohledem na výsledky tohoto působení přijme nebo navrhne další opatření v zájmu dítěte.

## § 19

Pomoc dětem v naléhavých případech

Místní (městské) národní výbory poskytují dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc, zejména je-li ohrožen život nebo zdraví dítěte v důsledku nedostatečné péče rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu a nelze-li čekat, až v jeho prospěch učiní opatření okresní národní výbor nebo soud. Místní (městské) národní výbory zakročí též tehdy, ocitne-li se dítě v důsledku závažného onemocnění nebo úmrtí rodičů nebo jiných odpovědných občanů náhle bez jakékoliv péče nebo potřebuje-li okamžitou pomoc a rodiče nebo jiní občané odpovědní za jeho výchovu mu ji neobstarají.

## § 20

Umístění dítěte do náhradní výchovy

(1) Okresní národní výbory podávají soudu návrh na nařízení ústavní výchovy v případech, v nichž se nedostatky v rodinné výchově projevily vážnou mravní narušeností dítěte nebo kdy je dítě v dosavadním prostředí vážně ohroženo ve svém tělesném nebo duševním vývoji, jiná výchovná opatření nevedla k cíli a svěření dítěte do výchovy jiného občana se nejeví účelné nebo postačující. Ústavní výchovu mohou okresní národní výbory navrhnout také tehdy, když se dítě ocitlo bez jakékoliv řádné péče a není možno je svěřit do výchovy jiného občana.

(2) Jestliže je třeba bez odkladu umístit dítě do péče nahrazující výchovu rodičů, protože o ně nikdo řádně nepečuje nebo protože jeho život, zdraví a vývoj v dosavadním prostředí je vážně ohrožen, rozhodne okresní národní výbor předběžně o jeho okamžitém umístění v rodině zaručující příznivé podmínky pro jeho všestranný vývoj nebo o jeho umístění v ústavu; o svém opatřeni uvědomí soud a podá mu návrh k rozhodnutí.

(3) V případech, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do výchovy jiného občana nebo nařídí ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu, zprostředkuje okresní národní výbor umístění dítěte do výchovy nahrazující výchovu rodičů, popřípadě do zařízení ústavní nebo ochranné výchovy.

(4) Okresní národní výbory zjišťují podmínky další výchovy dětí v rodině, má-li být zrušena ústavní nebo ochranná výchova, působí na zlepšení výchovného prostředí v takových rodinách a sledují poměry dětí, které se do rodiny vrátily po skončení ústavní nebo ochranné výchovy, nebo mladistvých, kteří se do rodiny vrátili po skončení výkonu trestu odnětí svobody; místní (městské) národní výbory spolupůsobí při výkonu této činnosti a oznamují okresnímu národnímu výboru rozhodující skutečnosti, které přitom zjistí.

(5) Okresní národní výbory při zařazování mladistvých podmíněně odsouzených a mladistvých po skončení ústavní nebo ochranné výchovy a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody do učebního nebo pracovního poměru spolupracují zejména s hospodářskými organizacemi, s orgány Revolučního odborového hnutí a Socialistickým svazem mládeže v organizacích a poskytují těmto mladistvým zvýšenou výchovnou a sociální péči.

## § 21

Péče o děti svěřené do výchovy jiných občanů

(1) Okresní národní výbory pravidelně sledují tělesný a duševní vývoj dětí svěřených do výchovy jiných občanů než rodičů. Za tím účelem nejméně jednou za čtvrt roku navštíví rodinu, ve které dítě žije, a v případě potřeby poskytnou občanovi odpovědnému za výchovu dítěte, popřípadě dítěti pomoc, potřebnou k jeho všestrannému vývoji.

(2) Dokud soud neustanoví dítěti opatrovníka nebo dokud se tento opatrovník neujme své funkce, činí okresní národní výbor v zájmu dětí neodkladné úkony.

(3) Na základě rozhodnutí soudu vykonává okresní národní výbor funkci opatrovníka.

## § 22

Zprostředkování osvojení

(1) Okresní národní výbory vyhledávají děti vhodné k osvojení a občany vhodné stát se osvojiteli. Přešetřují, zda tito občané způsobem svého života a života své rodiny poskytují záruku, že dítě budou vychovávat k jeho prospěchu a v zájmu společnosti a působí k tomu, aby osvojení bylo pro dítě co nejprospěšnější.

(2) Krajské národní výbory zabezpečují přehled dětí vhodných k osvojení, občanů vhodných stát se osvojiteli a působí k tomu, aby se vhodným občanům doporučily k osvojení vhodné děti.

Dávky sociální péče

## § 23

Věcná pomoc

Věcnou pomoc uskutečňují okresní národní výbory poskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti, pokud si ji rodiče s neza opatřenými dětmi, zejména osamělé matky (otcové) pečující o nezaopatřené děti a ženy v době těhotenství nemohou zabezpečit z vlastních příjmů.

## § 24

Peněžité příspěvky

(1) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které vznikly občanům uvedeným v § 23, jsou-li sociálně potřební.

(2) Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují a které nelze zabezpečit jinak, mohou okresní národní výbory poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.

## § 25

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a v § 24 lze poskytnout též občanům, kteří mají v přímé péči nezaopatřené děti, na které se poskytuje příspěvek na výživu,1) pokud tento příspěvek nestačí na zabezpečení životních potřeb těchto dětí.

## § 26

Poskytování jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.

## § 27

Půjčky

(1) Okresní národní výbory mohou v mimořádných případech poskytnout bezúročné půjčky občanům uvedeným v § 22, jestliže se přechodně ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž by tím bylo ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb.

(2) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním základních životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti.

## § 28

Pečovatelská služba pro rodiny s dětmi

(1) Účelem pečovatelské služby pro rodiny s dětmi je poskytnout pomoc rodinám při péči o děti (zpravidla do deseti let věku) a při vedení domácnosti tehdy, kdy si ji rodina nemůže sama zabezpečit pro vážné překážky.

(2) Za vážné překážky se považují zejména:

a) nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí nebo náhlé odloučení jednoho nebo obou rodičů,

b) porod, šestinedělí, péče o více malých dětí,

c) ve výjimečných případech též, jestliže osamělá matka, otec, popřípadě jiná osamělá osoba, v jejíž přímé péči se dítě nachází, nastoupí do práce, protože již vyčerpala podporu pří ošetřování člena rodiny podle předpisů o nemocenském pojištění2) nebo o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.3)

(3) Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným rodinám bezplatně, ostatním za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k příjmům, rodinným a majetkovým poměrům rodiny.

## § 29

Aktivy národních výborů působící při péči o rodinu a děti

(1) Místní (městské) národní výbory zřizují aktiv péče o rodinu a děti k plnění svých úkolů při péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především funkcionářů a členů společenských organizací.

(2) K úspěšnému a včasnému plnění úkolů v péči o rodinu a děti zřizují okresní národní výbory sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenuji občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům, které podaly místní (městské) národní výbory po projednání s občanskými výbory a se společenskými organizacemi.

(3) Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků, vykonávají dohled a plní jiné úkoly, kterými je okresní národní výbory při péči o rodinu a děti pověří.

(4) Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbory tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí poměrů s ohledem na místo jeho bydliště a pracoviště a umožnilo se mu úspěšné plnění svěřených úkolů.

(5) Okresní národní výbory vydají důvěrníkovi péče o děti průkaz o jeho jmenování.

## § 30

Spolupráce s jinými orgány

Národní výbory spolupracují s hospodářskými a společenskými organizacemi, se školami, soudy, s orgány Veřejné bezpečnosti a zdravotnickými zařízeními; okresní národní výbory zvláště spolupracují se zařízeními, v nichž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova, a krajské národní výbory s dětskými diagnostickými ústavy, s diagnostickými ústavy pro mládež a s nápravně výchovnými ústavy.

## DÍL DRUHÝ - PÉČE O OBČANY TĚŽCE POSTIŽENÉ NA ZDRAVÍ A O STARÉ OBČANY

## § 31

Dávky a služby sociální péče

(1) Místní (městské) národní výbory poskytují občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, příspěvek na společné stravování, jednorázový peněžitý příspěvek a věcnou pomoc. Výši příspěvku stanoví s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům.

(2) Místní (městské) národní výbory zajišťují občanům uvedeným v odstavci 1 společné stravování v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev a v zařízeních veřejného stravování, popřípadě dovozem stravy z těchto jídelen nebo z ústavů sociální péče do klubů důchodců.

(3) Věcná pomoc se uskutečňuje zabezpečením namáhavých pracovních úkonů - nutných k zajištění provozu a údržby domácnosti, které občan nemůže pro svůj zdravotní stav nebo věk vykonat sám, popřípadě pskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb.

(4) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemůže občan uhradit ze svých běžných příjmů.

(5) Účast na kulturním a společenském životě zajišťují místní (městské) národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům zejména tím, že zřizují kluby důchodců. Zabezpečují též možnost návštěvy divadelních a filmových představení, koncertů, výstav a jiných kulturních a sportovních podniků za snížené vstupné nebo bezplatně.

(6) Okresní národní výbory, popřípadě městské národní výbory mohou pro občany těžce postižené na zdraví a pro staré občany zajišťovat rekreační zájezdy, popřípadě krátkodobé, nejvýše týdenní rekreace. K úhradě nákladů s tím spojených může být sociálně potřebným občanům poskytnut jednorázový peněžitý příspěvek.

## § 32

Pečovatelská služba

(1) Pečovatelskou službu poskytují okresní národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou, pokud potřebnou péči nemohou poskytnout rodinní příslušníci, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.4) Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou nemocí a při onemocnění takovou nemocí.

(2) Pečovatelská služba zahrnuje běžné práce nutné k udržování domácnosti, obstarávání nákupů a donášku jídla, zejména obědů a provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů.

(3) Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně. Ostatním občanům se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k jejich věku a zdravotnímu stavu. Výše úhrady se určí podle příjmů, rodinných a majetkových poměrů potřebného občana, popřípadě jeho rodinných příslušníků, od kterých lze požadovat úhradu za poskytnuté služby (manžel, děti nebo rodiče). Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky.

Opakující se peněžité příspěvky

## § 33

Sociálně potřebným občanům, postiženým chorobou, která vyžaduje dietní stravování, zejména občanům nemocným aktivní tuberkulózou nebo úplavicí cukrovou poskytuje okresní národní výbor opakující se příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování. Příspěvek se poskytuje na žádost doloženou lékařskou zprávou, popřípadě na návrh příslušného zdravotnického zařízení.

## § 34

Občanům používajícím složité ortopedické pomůcky, kteří se připravují pro pracovní uplatnění, jsou soustavně pracovně činní nebo vykonávají soustavnou veřejnou činnost, mohou okresní národní výbory poskytovat opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, které jim používání těchto pomůcek způsobuje; podmínka sociální potřebnosti se nezkoumá.

## § 35

Nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují pro pracovní uplatnění, poskytují okresní národní výbory opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jejich vadou, až do výše 200 Kčs měsíčně. Příspěvek se neposkytuje, náleží-li nevidomému invalidní nebo sirotčí důchod, popřípadě příplatek k přídavkům na děti (výchovnému). Příspěvek se dále neposkytuje tehdy, pobírá-lí nevidomý příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění5) nebo je-li mu po dobu této přípravy poskytováno bezplatné ubytování a stravování.

## § 36

Opakující se peněžitý příspěvek lze poskytovat i jiným občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům sociálně potřebným, je-li poskytování příspěvku odůvodněno mimořádnými potřebami.

Účelové příspěvky

## § 37

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují zvláštní pomůcky k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení, zejména nevidomým a neslyšícím, poskytují okresní národní výbory jednorázový příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje ani nepropůjčuje státní zdravotní správa. Příspěvek se poskytuje přednostně těm občanům, kteří potřebují uvedenou pomůcku k výkonu zaměstnání, k přípravě pro pracovní uplatnění nebo k výkonu soustavné veřejné činnosti. Nevidomým občanům se poskytuje příspěvek na zakoupení vodícího psa.

(2) Výše příspěvku podle předchozího odstavce se určí s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana, a to zpravidla do poloviny kupní ceny pomůcky; v případech sociální potřebnosti může být poskytnuta vyšší částka, a to až do plné výše kupní ceny pomůcky. Příspěvek nevidomému na zakoupení vodícího psa se poskytuje zpravidla do plné výše nákladů potřebných na zakoupení psa, jeho výcvik, jakož i na výdaje spojené s odevzdáním psa nevidomému.

(3) Občan, který vodícího psa již nepotřebuje, je povinen nabídnout jej ke koupi nebo darovat Svazu invalidů ve Slovenské socialistické republice, jestliže mu byl příspěvek poskytnut v plné výši nákladů potřebných k jeho zakoupení.

## § 38

(1) Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla s podmínkou, že je bude tento občan používat soustavně ke své dopravě; předpokladem poskytnutí uvedeného příspěvku je, že ani potřebný občan, ani jeho manželka (manžel, družka, druh) žijící s ním ve společné domácnosti nevlastní motorové vozidlo s výjimkou jednostopého vozidla.

(2) Občan, kterému byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle odstavce 1, je povinen neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru, který příspěvek poskytl, prodej, darování nebo jiný převod motorového vozidla do vlastnictví nebo užívání jiné osobě; okresní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od zakoupení motorového vozidla ještě neuplynulo 5 let.

(3) Výši příspěvku podle odstavce 1 stanoví okresní národní výbor s přihlédnutím k ceně vozidla, k jeho využití a k příjmům a majetkovým poměrům občana a jeho rodiny.

## § 39

Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba v podstatné míře omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I. až III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana přihlíží posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru ke všem vadám, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost. Sociální potřebnost se nezkoumá.

(2) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou zpravidla delší dobu stát, se poskytují mimořádné výhody I. stupně, jimiž jsou:

a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pravidelné hromadné dopravy osob kromě vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

b) nárok na přednost při osobním projednání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delšího čekání, zejména stání.

(3) Občanům trvale těžce postiženým na zdraví, kteří nejsou schopni kromě delšího stání ani delší chůze, se poskytují mimořádné výhody II. stupně, jimiž jsou:

a) výhody uvedené v předchozím odstavci,

b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),

c) sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku vnitrostátní přepravy a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.

(4) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, se poskytují mimořádné výhody III. stupně, jimiž jsou:

a) výhody uvedené v předchozích odstavcích,

b) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v místní a dálkové dopravě,

c) nevidomí mají nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud nemají průvodce.

(5) Občanům těžce postiženým na zdraví, uvedeným v odstavci 3 a 4 lze poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

(6) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k poskytnutí výhod podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány výhody III. stupně, platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.

(7) Posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužito.

Příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného

## § 40

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně a kteří jsou držiteli motorových vozidel, poskytne okresní národní výbor příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného za škody způsobené provozem motorových vozidel, popřípadě jejich část, používá-li vozidlo držitel motorového vozidla pro svou potřebu a nepropůjčuje-li je k dopravě jiných osob.

(2) Příspěvky podle předchozího odstavce lze poskytnout též manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, pokud jim byly přiznány mimořádné výhody podle § 39 odst. 3 nebo 4 a pokud žijí ve společné domácnosti s držitelem motorového vozidla a vozidlo je používáno k jejich soustavné dopravě.

(3) Je-li ve společné domácnosti více postižených osob uvedených v odstavci 2, lze poskytnout příspěvek pouze jednomu.

## § 41

(1) Nepoužívá-li občan vozidlo, na jehož provoz byl příspěvek podle § 40 odst. 1 poskytnut, nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, je povinen ohlásit tuto skutečnost neprodleně národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl.

(2) Okresní národní výbor upraví nebo odejme příspěvek, popřípadě jeho zvýšení, zjistí-li, že se změnily skutečnosti, za nichž byl příspěvek, popřípadě jeho zvýšení poskytnuto.

(3) Snížení nebo odnětí příspěvku na úhradu pojistného je však možno provést jen s účinností od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

## § 42

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány výhody III. stupně, se poskytne příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného v maximální výši uvedené v příloze č. 2.

(2) Občanům, kterým byly přiznány výhody II. stupně, se poskytuje 50 % příspěvků uvedených v příloze č. 2, pokud jejich hrubý měsíční příjem nepřesahuje částku 2400,-- Kčs. Přesahuje-li jejich příjem tuto částku, poskytuje se 30 % příspěvků uvedených v příloze č. 2.

## § 43

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně, trpícím těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplnou, popřípadě praktickou slepotou, kteří prokáží, že ze závažných důvodů ujedou více než 6000 km ročně, může být příspěvek na provoz motorového vozidla podle předchozího ustanovení zvýšen až na dvojnásobek.

(2) Za závažné důvody lze považovat zejména dopravu do zaměstnání, častější potřebu dojíždění k lékaři a v přiměřeném rozsahu, tj. do jedné čtvrtiny celkového počtu vykázaných kilometrů, i rekreační cesty.

## § 44

(1) Příspěvek na provoz motorového vozidla, popřípadě jeho zvýšení přísluší od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se občan těžce postižený na zdraví stál držitelem motorového vozidla, popřípadě kdy mu byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně.

(2) Příspěvek na úhradu pojistného za běžný kalendářní rok se poskytne pouze tehdy, jestliže se občan stal držitelem motorového vozidla nebo mu byly přiznány mimořádné výhody do 30. června tohoto roku. V ostatních případech se příspěvek na úhradu pojistného poskytne až počínaje 1. lednem následujícího kalendářního roku.

(3) Příspěvek na provoz motorového vozidla se vyplácí ve dvou splátkách, a to za 1. pololetí k 1. dubnu a za II. pololetí k 1. říjnu. Příspěvek na úhradu pojistného se vyplácí k 1. dubnu.

Evidence dětí a mladistvých těžce postižených na zdraví

## § 45

*Zobrazeno prvních 250 z 516 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1975/134)