# 122/1975 Sb. - Zákon o zemědělském družstevnictví

- Úplná citace: Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/1975/122/1985-01-01
- Datum vyhlášení: 19. 11. 1975
- Účinnost od: 1. 1. 1976
- Datum zrušení: 1. 7. 1988
- Částka: 29/1975

## Obsah

- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- ČÁST PRVNÍ - POVAHA A ÚKOLY JEDNOTNÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA
- § 6
- § 7
- § 8
- § 9
- § 10
- § 11
- § 12
- § 13
- § 14
- ČÁST DRUHÁ - ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU
- § 15
- § 16
- § 17
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- § 24
- § 25
- ČÁST TŘETÍ - ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A SPRÁVA DRUŽSTVA
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- § 31
- § 32
- § 33
- § 34
- § 35
- ČÁST ČTVRTÁ - SDRUŽOVÁNÍ POZEMKŮ A ZDRUŽSTEVŇOVÁNÍ OSTATNÍCH VÝROBNÍCH PROSTŘEDKŮ
- § 36
- § 37
- § 38
- § 39
- § 40
- § 41
- § 42
- § 43
- § 44
- ČÁST PÁTÁ - PRACOVNÍ VZTAHY V DRUŽSTVU
- § 45
- § 46
- § 47
- § 48
- § 49
- § 50
- § 51
- § 52
- § 53
- § 54
- § 55
- § 56
- § 57
- § 58
- § 59
- ČÁST ŠESTÁ - DRUŽSTEVNÍ KÁZEŇ
- § 60
- § 61
- § 62
- § 63
- § 64
- § 65
- ČÁST SEDMÁ - ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- § 66
- § 67
- § 68
- § 69
- § 70
- § 71
- § 72
- § 73
- § 74
- § 75
- § 76
- § 77
- § 78
- § 79
- § 80
- § 81
- ČÁST OSMÁ - SPORY MEZI DRUŽSTVEM A JEHO ČLENY
- § 82
- § 83
- § 84
- § 85
- § 86
- § 87
- § 88
- § 89
- ČÁST DEVÁTÁ - SPOLUPRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ
- § 90
- § 91
- § 92
- § 93
- § 94
- § 95
- § 96
- § 97
- ČÁST DESÁTÁ - SLOUČENÍ A ZÁNIK DRUŽSTVA
- § 98
- § 99
- § 100
- § 101
- § 102
- § 103
- § 104
- ČÁST JEDENÁCTÁ - DOHLED NA ČINNOST DRUŽSTEV A OSTATNÍCH ORGANIZACÍ
- § 105
- § 106
- § 107
- § 108
- ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
- § 109
- § 110
- § 111
- § 112
- § 113
- § 114
- § 115
- § 116
- § 117
- § 118

122
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 1975
o zemědělském družstevnictví
Jednotná zemědělská družstva se významně podílejí na plnění úkolů hospodářské výstavby, na rozvoji našeho socialistického zemědělství, uskutečňovaném pod vedením Komunistické strany Československa. Vítězství socialistických výrobních vztahů a rozvoj materiálně technické základny výrazně změnily charakter práce v zemědělství a vedly k podstatnému zvýšení životní úrovně družstevních rolníků a k upevnění jejich svazku s dělnickou třídou.
Současná vývojová etapa našeho zemědělství se vyznačuje stále širším uplatňováním průmyslových metod organizování výroby, velkovýrobních technologií a výsledků vědy a technického pokroku, další koncentrací výroby na podkladě specializace a rozvojem kooperačních i integračních vztahů.
Rostoucí zespolečenštění zemědělské výroby vede k upevnění družstevního socialistického vlastnictví, k prohloubení socialistických vlastnických vztahů uvnitř družstev i k rozvoji vyšších forem spolupráce mezi družstvy navzájem i mezi družstevními a státními organizacemi; tak se postupně sbližují obě formy socialistického vlastnictví v zemědělství.
Se zřetelem na dosaženou úroveň rozvoje výrobních sil a výrobních vztahů v našem zemědělství je třeba, aby jednotná zemědělská družstva uplatňovala vyšší formy organizace a řízení výroby a práce a aby bylo prohloubeno účinné státní vedení, zabezpečující plánovitý rozvoj zemědělství v rámci celého socialistického zemědělskoprůmyslového komplexu a sbližování sociálně ekonomického postavení družstevních rolníků a pracovníků státních organizací.
Tyto směry v rozvoji našeho socialistického zemědělství vyžadují i novým podmínkám odpovídající právní úpravu socialistického zemědělského družstevnictví.

Vycházejíc z těchto skutečností, Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

## § 1

Socialistické zemědělské družstevnictví je nedílnou součástí naší socialistické hospodářské soustavy; uplatňují se v něm zejména zásady dobrovolnosti, státního řízení a družstevní demokracie, jednoty zájmů členů se zájmy družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany družstevního vlastnictví a sbližování obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství.

## § 2

(1) Stát řídí jednotná zemědělská družstva (dále jen družstva) a ostatní zemědělské družstevní organizace, popřípadě další organizace a kooperační sdružení, jež se vytvářejí při rozvoji spolupráce v zemědělství (dále jen ostatní organizace), v souladu se zemědělskou politikou a politikou výživy lidu tak, aby svou hospodářskou činností uspokojovaly co nejlépe potřeby a zájmy společnosti.

(2) Stát zajišťuje jednotnou úpravu základních otázek života družstev a ostatních organizací a dbá o to, aby vnitrodružstevní předpisy odpovídaly jak místním podmínkám, tak právnímu řádu.

## § 3

(1) Na podkladě rozboru hospodaření družstev a ostatních organizací a technickoekonomických koncepcí socialistické zemědělské velkovýroby usměrňuje stát hospodářský rozvoj družstev a ostatních organizací ekonomicky účinnými opatřeními, zejména národohospodářskými plány a dalšími ekonomickými nástroji, jakož i právními předpisy a politickohospodářskými opatřeními.

(2) Hospodářské plány družstev a ostatních organizací vycházejí ze státních plánů rozvoje národního hospodářství; zajišťují plnění jejich úkolů efektivním využíváním půdy, materiálových a peněžních prostředků i práce členů.

## § 4

Stát poskytuje družstvům a ostatním organizacím všestrannou politickou, organizační, hospodářskou, odbornou a kádrovou pomoc k upevňování jejich socialistického rozvoje, k trvalému rozmachu jejich výroby a k dokonalejšímu spojování jejich zájmů se zájmy společnosti.

## § 5

(1) V nerozlučné jednotě s prohlubováním státního řízení se rozvíjí i družstevní demokracie, která umožňuje rostoucí aktivní a iniciativní účast členů na řízení a správě zemědělského družstevnictví a družstevních záležitostí.

(2) K projednávání hospodářské a společenské činnosti družstev jsou svolávány konference a celostátní sjezdy jednotných zemědělských družstev.

(3) Celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev svolává vláda Československé socialistické republiky v součinnosti s ústředním výborem Národní fronty a Svazem družstevních rolníků Československé socialistické republiky.

## ČÁST PRVNÍ - POVAHA A ÚKOLY JEDNOTNÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA

Jednotné zemědělské družstvo

## § 6

(1) Družstvo je dobrovolným sdružením pracujících rolníků i ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě; je lidovým družstvem a dobrovolnou společenskou organizací.

(2) Družstvo může nabývat jen taková práva a přejímat jen takové závazky, jež jsou v souladu s jeho činností. V případech určených Vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev (dále jen vzorové stanovy) je třeba k platnosti právních úkonů, týkajících se převodů majetku z družstevního vlastnictví mimo obvyklé hospodaření, souhlasu okresní zemědělské správy.

## § 7

(1) Úkolem družstva je zejména

a) v souladu s národohospodářskými plány zajišťovat rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby podle zásad socialistického hospodaření,

b) uplatňovat výsledky vědy a technického pokroku a zavádět pokrokové způsoby a formy organizace a řízení výroby a práce v zemědělství,

c) plně využívat veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích společenských potřeb, zvyšovat intenzitu a efektivnost výroby a tržní produkci do státních fondů,

d) rozvíjet uvědomělý, aktivní a iniciativní přístup členů k plnění výrobních a jiných úkolů družstva, vytvářet podmínky pro jejich účast na řízení a správě družstevních záležitostí podle zásady družstevní demokracie,

e) usilovat o uspokojování potřeb a zájmů členů v sociálně ekonomické a společenské oblasti v souladu s potřebami a zájmy celé společnosti.

(2) Při plnění svých úkolů se družstvo řídí právním řádem a dbá o důsledné dodržování socialistické zákonnosti.

## § 8

Vznik družstva

(1) K ustavení družstva je třeba

a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,

b) přijetí stanov družstva,

c) zvolení orgánů družstva,

d) souhlasu okresního národního výboru po vyjádření okresní zemědělské správy.

(2) Družstvo může navenek nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

## § 9

Název družstva

V názvu družstva musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva.

## § 10

Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev

(1) Vzorové stanovy upravují vnitřní vztahy v družstvu; podle nich si družstvo vypracovává vlastní stanovy družstva.

(2) Vzorové stanovy, popřípadě jejich změny a doplňky, vydává vláda Československé socialistické republiky nařízením po projednání s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků Československé socialistické republiky. Současně upraví též postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků.

## § 11

Stanovy družstva

(1) Stanovy družstva blíže upravují vnitřní vztahy v družstvu podle podmínek družstva.

(2) Stanovy družstva i jejich změny a doplňky přijímá členská schůze a schvaluje okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy.

(3) Okresní národní výbor vede evidenci schválených stanov družstev, jejich změn a doplňků.

Předmět činnosti a hospodaření družstva

## § 12

Hlavní předmět činnosti

(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují plynulost provozu a plné využití výrobních sil družstva.

(2) Do hlavního předmětu činnosti družstva, které užívá lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb, náleží také hospodaření v nich.

(3) Za překročení hlavního předmětu činnosti se nepovažuje poskytování prací nebo služeb pro jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.

## § 13

Přidružená výroba

(1) Družstvo může v zájmu celoročního zaměstnání svých členů, využití výrobních prostředků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů, jakož i k zabezpečení společensky prospěšné výroby a služeb provozovat na základě povolení přidruženou výrobu.

(2) Přidružená výroba nesmí být provozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkovýroby ani zneužívána k nedovolenému podnikání nebo k získávání neoprávněného hospodářského prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba také povolení podle zvláštních předpisů, může družstvo provozovat takovou činnost jako přidruženou výrobu, jen získá-li toto povolení.

(3) Povolení k provozování přidružené výroby vydává okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy; povolená přidružená výroba se zapisuje do podnikového rejstříku.

(4) Okresní národní výbor rozhodne po vyjádření okresní zemědělské správy o odnětí povolení k provozování přidružené výroby, vyžaduje-li to společenský zájem, zejména porušuje-li družstvo podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

(5) Rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavců 3 a 4 jsou podkladem pro příslušnou změnu nebo doplnění stanov družstva bez zvláštního schválení ve smyslu § 11 odst. 2.

## § 14

Hospodaření družstva a rozdělování důchodu

(1) Družstvo hospodaří s půdou a ostatním majetkem, jež má ve vlastnictví nebo v užívání.

(2) Pro soustavné zvyšování intenzity a efektivnosti své výroby vytváří družstvo předpoklady i ve vnitropodnikové organizaci a v řízení a plánování zejména uplatňováním vnitropodnikového chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlastních nákladů a prováděním ekonomických rozborů výsledků hospodaření.

(3) Družstvo rozděluje celkový důchod v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a jeho členů na základě socialistických principů rozdělování důchodů. Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením zásady financování a finančního hospodaření družstva, zejména zásady, podle nichž družstvo rozděluje celkový zisk; upraví v nich soustavu fondů družstva, jejich tvorbu a hospodaření s nimi.

(4) Podrobnosti k zásadám podle odstavce 3 stanoví federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

## ČÁST DRUHÁ - ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU

Vznik členství

## § 15

(1) Členem družstva se může stát každý občan po ukončení povinné školní docházky.

(2) Požádat o přijetí za člena družstva může však občan již od počátku kalendářního roku, v němž ukončí povinnou školní docházku.

## § 16

(1) Členství vzniká na základě písemné přihlášky občana a rozhodnutí družstva o jeho přijetí za člena družstva.

(2) Přihláška obsahující podmínky, na které občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná.

(3) O přijetí občana za člena družstva rozhoduje členská schůze na návrh představenstva, v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) představenstvo.

## § 17

(1) Na základě dohody s občanem stanoví členská schůze, popřípadě představenstvo, v rozhodnutí o jeho přijetí za člena družstva den vzniku členství; nemůže jím být den předcházející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí občana za člena družstva.

(2) Jako den vzniku členství nemůže být stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do družstva

a) pracovník společného zemědělského podniku, je-li družstvo členskou organizací tohoto podniku,

b) pracovník za trvání dosavadního pracovního poměru, který byl sjednán na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.

(3) Požádal-li o přijetí za člena družstva občan již před ukončením povinné školní docházky (§ 15 odst. 2), nemůže být stanoven jako den vzniku členství den, který předchází dni skončení jeho povinné školní docházky.

(4) Nebyl-li v rozhodnutí o přijetí občana za člena družstva stanoven den vzniku členství, má se za to, že členství vzniklo dnem rozhodnutí, popřípadě - předcházelo-li toto rozhodnutí skončení předchozího členského poměru k jinému družstvu nebo pracovního poměru k jiné organizaci anebo skončení povinné školní docházky - dnem následujícím po dni, jímž skončil předchozí členský poměr k jinému družstvu, pracovní poměr k jiné organizaci či povinná školní docházka.

## § 18

Posuzuje-li se dosavadní pracovní poměr v důsledku přijetí pracovníka za člena družstva jako vedlejší pracovní poměr a brání-li práce v tomto vedlejším pracovním poměru členovi družstva v řádném plnění povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu nebo je-li na újmu jeho zdraví, může mu družstvo uložit, aby vedlejší pracovní poměr ukončil. Člen družstva je pak povinen vedlejší pracovní poměr řádně ukončit.

Zánik členství

## § 19

Členství zaniká

a) dohodou,

b) vystoupením,

c) vystoupením se zkrácenou lhůtou,

d) vyloučením,

e) smrtí člena,

f) zánikem družstva v důsledku jeho přechodu do státní zemědělské organizace nebo trvalé ztráty půdní základny.

## § 20

(1) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen družstva písemně.

(2) V dohodě musí být uveden den zániku členství; na žádost člena družstva musí být uveden i důvod, pro který dochází ke skončení členství.

## § 21

Vystoupení člena z družstva [§ 19 písm. b)] je možné pouze ke konci kalendářního roku; písemná odhláška člena musí být doručena družstvu nejpozději do 30. června toho roku.

## § 22

(1) Vystoupení člena z družstva se zkrácenou lhůtou [§ 19 písm. c)] je možné jen tehdy,

a) je-li člen družstva podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy trvale nezpůsobilý vykonávat dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu,

b) byl-li člen družstva přijat na základě konkursu na funkci takto obsazovanou podle zvláštních předpisů, nebo byl-li člen družstva přijat jako řádný vědecký (umělecký) aspirant, jako student na vysokou školu či jako žák na střední školu (s výjimkou studia při zaměstnání), nebo do učebního poměru,

c) byl-li člen družstva pověřen výkonem veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci, která znemožňuje výkon jeho členských práv a povinností,

d) nemůže-li družstvo z důvodů organizačních změn zajistit členovi dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu, nebo není-li v posledních 12 měsících využíváno jeho odborné kvalifikace po dobu nejméně šesti měsíců,

e) následuje-li člen družstva manžela do místa jeho bydliště nebo mladistvý člen družstva rodiče do místa jejich nového bydliště.

(2) Jinou vhodnou prací pro člena družstva se rozumí práce pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i k jeho kvalifikaci.

(3) Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky družstvu. V písemné odhlášce musí být výslovně uveden důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1).

(4) Popírá-li družstvo důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1), jehož se člen družstva dovolává, musí nejpozději do 15 dnů od doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.

## § 23

Odhláška doručená družstvu může být odvolána jen písemně a se souhlasem družstva; o souhlasu družstva s odvoláním odhlášky musí být člen družstva písemně vyrozuměn.

## § 24

(1) Členská schůze může vyloučit člena z družstva pouze tehdy,

a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,

b) porušil-li opětovně hrubým způsobem družstevní kázeň a dříve uložené kárné opatření nevedlo k nápravě, nebo porušil-li družstevní kázeň zvlášť hrubým způsobem, a když by další trvání jeho členství ohrožovalo řádné plnění úkolů družstva.

(2) Členská schůze může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta tří měsíců (odstavec 2) dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod (odstavec 1), který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení členovi družstva.

(5) Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím členské schůze o vyloučení, může do 30 dnů od jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.

## § 25

(1) Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní uzávěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Podrobnosti o tomto vyúčtování a vypořádání určují vzorové stanovy.

## ČÁST TŘETÍ - ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A SPRÁVA DRUŽSTVA

## § 26

(1) Účelnou vnitřní organizací družstva a účinným systémem vnitrodružstevního řízení se vytvářejí předpoklady pro úspěšné plnění plánovaných úkolů družstva; vnitřní organizace družstva je odvislá zejména od výrobního zaměření a velikosti družstva, od stupně specializace a koncentrace výroby i od uspořádání půdního fondu družstva.

(2) Organizační jednotky v družstvu, které hospodaří podle pravidel vnitropodnikového chozrasčotu, mohou být zřízeny podle odvětvového nebo územního principu řízení, popřípadě na základě racionálního spojení obou těchto principů řízení.

(3) Podrobnosti o vnitřní organizaci družstva a vnitrodružstevním řízení určují vzorové stanovy a stanovy družstva, popřípadě pracovní a organizační řád družstva.

Orgány družstva

## § 27

(1) Členové družstva řídí a spravují záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí volených orgánů v souladu s právními předpisy, politickohospodářskými opatřeními, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.

(2) Volenými orgány družstva jsou: sbor zástupců, představenstvo, předseda, revizní komise, sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a smírčí komise.

(3) Vzorové stanovy, popřípadě jiný právní předpis, mohou určit, které další orgány se zřizují v družstvu.

## § 28

Členská schůze

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva.

(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců - aspoň jednou za rok.

(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva, revizní komise, okresní národní výbor nebo okresní zemědělská správa.

(4) Do pravomoci členské schůze patří:

a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva nebo jejich jednotlivých členů,

b) přijímání stanov družstva, jejich změn a doplňků,

c) přijímání pracovního, organizačního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků,

d) schvalování střednědobých a prováděcích hospodářských plánů,

e) schvalování účetních uzávěrek,

f) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva,

g) rozhodování o dalších závažných otázkách, týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví tento zákon, vzorové stanovy nebo jiný právní předpis, popřípadě pokud si je členská schůze vyhradila.

## § 29

Sbor zástupců

(1) V družstvu s velkým počtem členů může členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců má práva členské schůze s výjimkou

a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva,

b) přijímání stanov a pracovního řádu družstva,

c) schvalování účetních uzávěrek,

d) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva.

(2) Počet členů sboru zástupců nesmí být nižší než pětinásobek počtu členů představenstva.

## § 30

Představenstvo

(1) Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva, který v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých usnesení.

(2) Představenstvo odpovídá za svou činnost členské schůzi.

## § 31

Předseda

(1) Předseda

a) řídí běžnou činnost družstva,

b) svolává členské schůze (schůze sboru zástupců) a schůze představenstva a řídí jejich jednání,

c) operativně zajišťuje plnění přijatých usnesení,

d) usměrňuje a kontroluje plnění povinností ostatními vedoucími funkcionáři (vedoucími odbornými pracovníky) družstva,

e) jedná jménem družstva navenek.

(2) Jednotlivé úseky činnosti a jednotlivá hospodářství, jakož i jiné organizační jednotky v družstvu, řídí předseda zpravidla prostřednictvím vedoucích odborných pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni. Členská schůze může na návrh předsedy pověřit řízením některého úseku činnosti místopředsedu.

(3) Předseda odpovídá za svou činnost členské schůzi a představenstvu.

(4) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda.

## § 32

Revizní komise

(1) Revizní komise kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů; za svou činnost odpovídá členské schůzi.

(2) Předseda revizní komise může být uvolněn z výkonu ostatní práce v družstvu.

Další komise a hospodářské vedení družstva

## § 33

Další komise

(1) Členská schůze i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné.

(2) Členy těchto komisí volí nebo jmenuje, popřípadě odvolává orgán, který je zřídil.

(3) Vzorové stanovy mohou určit, že se některé z těchto komisí zřizují povinně.

## § 34

Hospodářské vedení

(1) Členská schůze může ustavit hospodářské vedení jako pomocný orgán předsedy; hospodářské vedení projednává zejména opatření k zabezpečení výrobně organizačních a ekonomických úkolů družstva.

(2) Členy hospodářského vedení jsou především vedoucí odborní pracovníci družstva, určení vzorovými stanovami a stanovami družstva; další členy hospodářského vedení jmenuje a odvolává představenstvo na návrh předsedy. Při výkonu svých funkcí jsou členové hospodářského vedení vázáni usneseními členské schůze a představenstva.

## § 35

Podrobnosti o působnosti orgánů, dalších komisí a hospodářského vedení družstva, jejich volbě a odvolávání, složení, jednání a rozhodování, jakož i o výrobních poradách organizačních jednotek jako nástroji řízení a aktivní účasti členů družstva na správě družstevních záležitostí, upravují vzorové stanovy a stanovy družstva. Vzorové stanovy určí také, které družstvo se považuje za družstvo s velkým počtem členů a kteří další vedoucí funkcionáři (vedoucí odborní pracovníci) družstva, popřípadě za jakých podmínek, mohou činit některé právní úkony jménem družstva.

## ČÁST ČTVRTÁ - SDRUŽOVÁNÍ POZEMKŮ A ZDRUŽSTEVŇOVÁNÍ OSTATNÍCH VÝROBNÍCH PROSTŘEDKŮ

## § 36

(1) Členové družstva

a) sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků a vodních ploch), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství,

b) odevzdají do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky, pokud je družstvo potřebuje.

(2) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují, popřípadě do vlastnictví družstva se neodevzdávají

a) pozemky a ostatní výrobní prostředky, které jsou již v době vstupu člena do družstva (popřípadě v době, kdy je později získal) v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace,

b) pozemky, na nichž jsou zřízeny stavby, které mohou být v osobním vlastnictví, nádvoří, jakož i zahrady, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo jsou v zastavěné části obce (intravilánu), jestliže jejich výměra nepřesahuje 0,10 ha. Vzorové stanovy mohou určit, za jakých podmínek výjimečně nepodléhá sdružení i zahrada o výměře přesahující 0,10 ha.

Právo družstevního užívání

## § 37

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen sdružené pozemky), náleží družstvu právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby v souladu s právními předpisy užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho činnosti.

(3) Družstvo může zejména

a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,

c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo je oprávněno i povinno chránit své právo družstevního užívání proti každému, kdo do něj neoprávněně zasahuje.

## § 38

(1) V odůvodněných případech může družstvo se souhlasem okresního národního výboru, vydaným po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy, přenechat sdružené pozemky k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci. Souhlasu okresního národního výboru není třeba, přenechává-li družstvo sdružené pozemky k užívání společnému zemědělskému podniku, jehož je členskou organizací.

(2) Za týchž podmínek může družstvo přenechat sdružené lesní pozemky k užívání organizaci lesního hospodářství, popřípadě sdružené rybníky s chovem ryb k užívání organizaci státního rybářství.

(3) Pro užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací podle odstavce 1 platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 2, 3 a 4.

## § 39

(1) O přenechání sdružených pozemků k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci musí být uzavřena písemná smlouva.

(2) Užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací skončí především dohodou, k níž je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy; může však skončit také výpovědí s roční výpovědní lhůtou ke dni 1. října každého roku, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy.

## § 40

Sdružené pozemky, které nelze hospodárně a účelně využít pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu, může družstvo se souhlasem okresního národního výboru, vydaným po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy, přenechat k dočasnému užívání

a) státní nebo družstevní organizaci pro zemědělské i nezemědělské využití,

b) společenské organizaci pro zemědělské využití,

c) jde-li o pozemky v zastavěné části obce (intravilánu) nepřesahující výměru uvedenou v § 36 odst. 2 písm. b), také členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, pro zemědělské využití.

## § 41

(1) O přenechání sdružených pozemků k dočasnému užívání státní nebo družstevní organizaci, společenské organizaci nebo členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, musí být uzavřena písemná smlouva. Ve smlouvě je třeba sjednat způsob a dobu dočasného užívání; může v ní být dohodnuta i přiměřená úplata.

(2) Dočasné užívání sdružených pozemků skončí uplynutím sjednané doby nebo dohodou.

(3) Je-li pozemek přenechaný družstvem k dočasnému užívání užíván v rozporu se sjednaným způsobem užívání nebo se zájmem společnosti, může okresní národní výbor svým rozhodnutím dočasné užívání kdykoli zrušit.

## § 42

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví. Jinou změnou vlastnictví není právo družstevního užívání dotčeno.

(2) Ke smlouvě o převodu pozemku, k němuž má družstvo právo družstevního užívání, je třeba též souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování tohoto pozemku státu.

## § 43

Záhumenek

(1) Družstvo, které hospodaří bez záhumenků, poskytuje svým členům (jejich rodinám) zemědělské výrobky pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu.

(2) Družstvo, které se dosud nerozhodlo pro hospodaření bez záhumenků, přiděluje záhumenky těm členům, kteří je požadují; záhumenky se přidělují na jednotlivé členy, nebo na rodiny členů.

(3) Podrobnosti o poskytování zemědělských výrobků a přidělování záhumenků, popřípadě o chovu hospodářského zvířectva členy družstva, stanoví vzorové stanovy a federální ministerstvo zemědělství a výživy.

## § 44

Združstevňování ostatních výrobních prostředků

(1) Živý a mrtvý inventář, osivo, sadba a krmivo, hospodářské budovy a jiné stavby, popřípadě řemeslnické potřeby odevzdané členem do společného družstevního hospodářství, přecházejí převzetím do vlastnictví družstva.

(2) Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, jakož i přejímací cena osiva, sadby a krmiva, hospodářských budov a jiných staveb, jsou povinným nenávratným vkladem člena do družstva.

(3) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, proplatí družstvo svému členovi za podmínek a ve lhůtách, určených ve stanovách družstva.

## ČÁST PÁTÁ - PRACOVNÍ VZTAHY V DRUŽSTVU

## § 45

(1) Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové; povinnost osobně pracovat v družstvu patří k základním povinnostem vyplývajícím z členství. Výjimečně může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru, popřípadě v jiném pracovněprávním vztahu.

(2) Pracovní vztahy, které vznikají mezi družstvem a jeho členy, se řídí tímto zákonem; zákoníkem práce, popřípadě dalšími předpisy se řídí, jen pokud to výslovně stanoví tento zákon, zákoník práce nebo jiný právní předpis.

(3) Vzorové stanovy určí blíže, kdy se nevyžaduje na členovi družstva plnění povinnosti osobně pracovat v družstvu a za jakých podmínek může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru.

## § 46

(1) V zájmu prohlubování organizace práce a upevňování vnitřního pořádku i pracovní kázně přijímá členská schůze pracovní řád družstva; je závazný pro družstvo a jeho členy, jakož i pro jeho pracovníky, pokud z jeho ustanovení neplyne něco jiného.

(2) Družstvo vypracuje pracovní řád podle vzoru vydaného federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Dohoda o pracovních podmínkách

## § 47

(1) K podrobnějšímu vymezení práv a povinností, vyplývajících pro družstvo a jeho člena z práva člena na práci a z jeho povinnosti v družstvu pracovat, se sjednává dohoda o pracovních podmínkách.

(2) O uzavření dohody o pracovních podmínkách jedná družstvo s občanem již v souvislosti s jeho přijímáním za člena družstva.

(3) Dohoda o pracovních podmínkách může být platně uzavřena jen písemně. Jedno vyhotovení písemné dohody o pracovních podmínkách je družstvo povinno vydat členovi.

## § 48

(1) Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat ujednání o

a) druhu práce (funkci), kterou bude člen družstva vykonávat,

b) místu výkonu práce (obci, hospodářství, provozu, farmě, popřípadě jinak určeném místu),

*Zobrazeno prvních 250 z 554 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1975/122)