# 103/1975 Sb. - Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. července 1975 č. 210

- Úplná citace: Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 103/1975 Sb., pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. července 1975 č. 210
- Stav: Zrušený
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1975/103/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 30. 9. 1975
- Účinnost od: 1. 1. 1976
- Datum zrušení: 1. 1. 1981
- Částka: 25/1975

103
ZÁSADY
vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. července 1975 č. 210
Kolektivní smlouvy jsou důležitým politicko-ekonomickým a právním nástrojem a významnou formou účasti pracujících při zabezpečování plánovitého rozvoje organizace. Vytyčují závazná konkrétní opatření a závazky ke splnění plánovaných úkolů organizace, k uplatňování socialistických zásad v odměňování za práci a ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracujících. Přispívají k prohlubování socialistické demokracie, uvědomělé pracovní kázně a vzájemných soudružských vztahů v organizacích.
V zájmu jednotného postupu při sestavování, uzavírání a kontrole kolektivních smluv stanoví vláda Československé socialistické republiky a Ústřední rada odborů tyto zásady:

## ČÁST I - Uzavírání kolektivních smluv

1. Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. Jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor Revolučního odborového hnutí, podnikový výbor, koordinační porada předsedů závodních výborů Revolučního odborového hnutí, popřípadě další příslušný odborový orgán (dále jen "závodní výbor") a jménem organizace její vedoucí.

2. Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských a příspěvkových organizacích. Kolektivní smlouvy v rozpočtových a ostatních organizacích se uzavírají na základě dohody závodního výboru s vedoucím organizace, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

3. Ve větších organizacích a organizacích s členitou organizační strukturou nebo místně odloučenými závody uzavírá na základě dohody závodní výbor jménem pracovníků závodu a vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí závodu jménem organizace kolektivní smlouvu závodu, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

4. Ustanovení a závazky kolektivní smlouvy organizace se vztahují na závod a jeho pracovníky, pokud kolektivní smlouva závodu nestanoví něco jiného.

5. Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také generální ředitelství výrobních hospodářských jednotek s příslušnými vyššími odborovými orgány podle pokynů Ústředního výboru odborového svazu a ústředních orgánů nadřízených organizacím.

6. Kolektivní smlouva se připravuje souběžně s návrhem plánu organizace a schvaluje současně s jeho potvrzením; schválena musí být nejpozději do 15. února příslušného roku. Uzavírá se na období jednoho kalendářního roku; je-li to účelné, lze uzavřít kolektivní smlouvu i na delší období.

7. Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace, zejména při změně plánu organizace, nebo jsou-li k tomu jiné závažné důvody, provede se změna nebo doplnění kolektivní smlouvy v doplňku ke kolektivní smlouvě.

8. Kolektivní smlouva, její změny a doplňky se uzavírají písemně.

9. Všechny závazky v kolektivní smlouvě musí být termínované a stanovena jmenovitě odpovědnost za jejich plnění.

## ČÁST II - Obsah kolektivních smluv

Zabezpečení plánovaných úkolů organizace

10. Kolektivní smlouva obsahuje zpravidla stručnou charakteristiku hlavních úkolů plánu a způsob rozdělení hospodářského výsledku (prostředků) organizace po splnění stanovených odvodů a jiných povinností do příslušných fondů podniku. K zabezpečení úkolů plánu, popřípadě rozpočtu organizace, kolektivní smlouva obsahuje zejména konkrétní závazky organizace a pracovníků zaměřené především na:

a) zabezpečení rovnoměrného plnění úkolů plánu především odhalováním a využitím rezerv ve zdrojích růstu produktivity práce a zefektivnění výrobního procesu zdokonalováním vnitropodnikového řízení a organizace práce;

b) plné využívání nové techniky i technologie a urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do výroby, modernizaci a optimální využití základních fondů;

c) zvyšování kvality výrobků a služeb, rozšiřování sortimentu výrobků, jejich obměnu v zájmu plnění plánovaných dodávek pro vnitřní trh, vývoz a investiční výstavbu;

d) efektivní využívání surovin, materiálu a všech druhů energií, snižování rozpočtových, režijních a vlastních nákladů a zvyšování rentability výroby a služeb;

e) upevňování pracovní a technologické kázně, lepší využívání fondu pracovní doby, stabilizaci pracovníků, snižování absence a nežádoucí fluktuace, lepší využití a rozmístění pracovníků, zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;

f) účast při přípravě, zabezpečování a kontrole podmínek vnitropodnikového soutěžení i výrobních porad a způsob propagace a popularizace výsledků i zkušeností dosažených všemi formami pracovní i tvůrčí iniciativy;

g) přípravu, zpracování a kontrolu plnění programů komplexní socialistické racionalizace při dalším rozvoji komplexních racionalizačních brigád, usměrňování a podporu činnosti zlepšovatelů a vynálezců;

h) program akcí zaměřený na podněcování a propagaci hnutí vynálezců a zlepšovatelů, na zvyšování jejich technických znalostí, zajištěný finančně příslušnými účelovými prostředky v dohodě s pobočkou Československé vědeckotechnické společnosti;

i) opatření směřující ke snižování přesčasové práce a omezování noční práce žen.

Výchovná a vzdělávací činnost

11. Ke zvyšování výchovné činnosti v zájmu dalšího prohlubování znalostí a vědomostí pracujících obsahuje kolektivní smlouva závazky zaměřené především na:

a) zvyšování kvalifikace pracujících, zejména mládeže a žen v souladu s potřebami organizace v podnikových a ostatních formách vzdělávání;

b) zvyšování politických a ekonomických znalostí pracujících ve školách socialistické práce a na pracovištích a výběr propagandistů podle potřeb odborové organizace;

c) posilování výchovného vlivu v kolektivech pracovníků k upevňování pracovní a technologické kázně, lepšímu využívání fondu pracovní doby a zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví prostřednictvím všech forem školení;

d) soustavné upevňování právního vědomí pracujících formou právní propagandy se zřetelem ke konkrétním podmínkám organizace, poskytování porad pracujícím z oblasti pracovně-právního, sociálního, popřípadě občansko-právního zákonodárství.

Hmotná zainteresovanost

12. V souladu s právními předpisy o usměrňování mzdového vývoje a o odměňování práce kolektivní smlouva obsahuje zejména:

a) celkový objem mzdových prostředků vyplývající podle pravidel stanovených pro usměrňování mzdového vývoje z plánovaného objemu výkonů a zisku, popřípadě jiných ukazatelů, jakož i výši průměrné mzdy; v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkovou plánovanou výši mzdových prostředků s vyčleněním prostředků na odměny a výši průměrné mzdy. Současně se uvede plánované účelové použití fondu odměn;

b) konkrétní opatření ke zlepšení diferenciace průměrných mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupinami pracovníků, popřípadě hlavními profesemi, která budou za tím účelem ve stanovených obdobích uskutečněna;

c) ustanovení o provádění rozborů ekonomické účinnosti používaných mzdových forem za účelem zvýšení jejich pobídkovosti a zaměření na rozhodující úkoly organizace, zejména na uplatňování vědeckotechnického pokroku, dosahování úspor materiálových a jiných nákladů a na zlepšování dalších kvalitativních výsledků výroby a práce;

d) věcná a politicko-organizační opatření k zajištění pokrokové úrovně norem spotřeby práce a postup při provádění jejich změn;

e) dohodnutý postup v případě omezení výplaty mezd v organizaci na úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, který je zvýšen v souladu s příslušnými předpisy;

f) informaci, kde pracovníci organizace mohou nahlédnout do mzdových předpisů používaných v organizaci, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.

13. Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva stanoví zejména:

a) podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích;1)

b) postup a podmínky přiznávání odměn při významných pracovních a životních výročích za dlouholeté úspěšné výsledky práce.2)

14. Nejsou-li některé podmínky odměňování upraveny právními předpisy, kolektivní smlouva:

a) stanoví podle zmocnění uvedeného v právních předpisech zejména:

- výši příplatků za práci v nočních směnách;

- způsob a rozsah mzdového zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích a podmínky pro jeho poskytování;

b) může stanovit podle zmocnění uvedeného ve mzdových předpisech zejména:

- jednotný příplatek za práci přesčas ve dne, v noci a v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, je-li to odůvodněno povahou práce;

- výjimečné poskytování přiměřené paušální částky za práci přesčas;

- ve kterých případech přísluší výjimečně pracovníkům, jimž byla stanovena mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas, za práci přesčas konanou v noci nebo v den pracovního klidu místo náhradního volna základní mzda s příslušným příplatkem;

- časové období pro výplatu prémií a odměn, pokud má být delší než jeden měsíc.

Péče o pracující

15. V zájmu zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních a dalších životních podmínek pracujících obsahuje kolektivní smlouva konkrétní závazky zejména k zabezpečení záměrů komplexních programů péče o pracovníky pro příslušný rok, zaměřené především na:

a) soustavné vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, zejména zlepšování pracovního prostředí klimatizačními zařízeními, osvětlením, snižováním prašnosti, hluku, vibrací, výskytu zdraví škodlivých látek a zlepšováním celkového estetického vzhledu pracovišť, vybavováním pracujících prostředky osobní ochrany podle seznamu profesí a pracovišť, celkovou léčebně preventivní péči, vybavení a provoz zdravotního střediska, lázeňskou péči apod.;

b) opatření směřující k zabezpečování harmonogramu úkolů k odstraňování fyzicky namáhavé práce, zejména pracujících žen;

c) účast odborových orgánů na zpracování a kontrole plnění ročního plánu ozdravných opatření;

d) sociální hygienická zařízení, jejich zřizování, modernizaci a vybavování (dětská zařízení, jesle, mateřské školy, šatny, umývárny, sprchy, ohřívárny, sušárny pracovních oděvů a obuvi, místnosti pro osobní hygienu žen aj.);

e) způsob zabezpečování rozvoje závodního stravování pracujících (ve vlastní závodní jídelně, závodní jídelně jiné organizace, dovozem jídel, popř. formou náhradního stravování, výstavbou, modernizací vybavení a provozu závodních jídelen, kuchyní, kantýn a pomocného hospodářství, zabezpečováním stravování i pro druhou a třetí směnu, rozšiřováním sortimentu a zvyšováním kvality jídel, úrovně obsluhy, zlepšováním prostředí v jídelnách, rozvojem socialistického soutěžení v závodních jídelnách atd.);

f) účast pracujících na zlepšování životního a zejména pracovního prostředí formou socialistických závazků (úprava a vzhled pracovišť z estetického hlediska, čistoty ovzduší, vod a půdy);

g) pomoc při řešení a zlepšování bytové úrovně pracujících (podniková, družstevní a individuální bytová výstavba, finanční, odborná technická a jiná pomoc organizace, výstavba, vybavení a provoz hromadných ubytoven, správa a údržba podnikového bytového fondu a způsob poskytování půjček na bytové účely z prostředků organizace a z fondu kulturních a sociálních potřeb);

h) zlepšování dopravy pracujících do zaměstnání a zpět;

i) rozšiřování možností pro vyšší úroveň využívání volného času na obnovu pracovních schopností (výběrová, podniková, dětská rekreace, kulturní a zájmová činnost, turistická a tělovýchovná činnost), včetně způsobu výběru, organizování a financování rekreace a zájezdů z fondu kulturních a sociálních potřeb, popř. z prostředků ROH;

j) zabezpečování různých služeb v závodě i mimo závod (zřizování prádelen, čistíren, sběren prádla, oděvů a obuvi k opravě a čištění, prodejen potravinářského, průmyslového zboží apod.);

k) zlepšení péče o ženy (zejména těhotné ženy, matky, osamělé ženy s dětmi), mladou generaci (mladistvé, učňovský dorost, mladé novomanžele), nově přijaté pracovníky, pracovníky se změněnou pracovní schopností, důchodce a podle podmínek organizace i další skupiny pracovníků;

l) účelné sdružování prostředků organizace z fondu kulturních a sociálních potřeb a prostředků základní organizace Revolučního odborového hnutí ke zlepšování pracovních a životních podmínek pracujících na budování společných zdravotnických, kulturních, školských, rekreačních zařízení, závodního stravování a na podporu plnění volebních programů Národní fronty.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

16. K účelnému využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s právními předpisy kolektivní smlouva obsahuje zejména ustanovení o:

a) výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb nad minimální příděl v příslušném roce;

b) rozpočtování prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb organizace na jednotlivé závody;

c) možnosti vyloučit pracovníky s neomluvenou absencí a pracovníky, jimž bylo uloženo kárné opatření, z výhod poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb.

17. Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí obsahu kolektivní smlouvy organizace a závodu.

## ČÁST III - Právní závaznost kolektivních smluv

18. Návrh kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace ROH (základních organizací ROH), jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.

19. Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.

20. Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období.

21. Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.

22. Nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.

23. Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá jejich odstranění. Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodných opatření, jako například odnětí či krácení prémií, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.

24. Vedoucí organizace a závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí pracovníci plní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něho důsledky.

25. Spory, které vzniknou mezi závodním výborem a vedoucím organizace, týkající se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší orgán odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

26. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků organizace, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizaci a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.

27. Při kontrole plnění kolektivní smlouvy je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nezaviněném nesplnění závazků.

## ČÁST IV - Přílohy kolektivní smlouvy

28. Součástí kolektivní smlouvy jsou její přílohy. Tvoří je:

- změny a doplňky kolektivní smlouvy,

- protokoly o veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy, včetně závazků (opatření) k odstranění nedostatků, schválených členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí,

- další nezbytně nutné přílohy podle pokynů příslušného ústředního orgánu a Ústředního výboru odborového svazu.

## ČÁST V - Evidence a kontrola plnění kolektivních smluv

29. Uzavřené kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky evidují orgány bezprostředně nadřízené organizaci a příslušné vyšší orgány odborového svazu, které také konzultují obsah návrhů kolektivních smluv. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor zašlou kolektivní smlouvu k evidenci ihned po jejím podepsání.

30. Obě smluvní strany v kolektivní smlouvě dohodnou způsob provádění kontroly jejího plnění z hlediska:

a) pravidelné běžné kontroly plnění, která umožňuje vedoucímu organizace, vedoucímu závodu a závodnímu výboru soustavně sledovat vytváření předpokladů pro důslednou a včasnou realizaci všech ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě;

b) zabezpečení pololetní veřejné kontroly plnění kolektivní smlouvy za účasti všech pracujících, organizované dvakrát ročně podle společného plánu organizačního opatření. Nejpozději do 15. září běžného roku a do konce února následujícího roku je nutno projednat výsledky a závěry veřejné kontroly na členských schůzích nebo konferencích delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí a výsledků a závěrů pololetní kontroly využít při přípravě a uzavření nové kolektivní smlouvy a při rozborech hospodářské činnosti organizace.

## ČÁST VI - Úkoly organizací, nadřízených orgánů a odborových orgánů při uplatňování zásad

31. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor jsou povinni:

a) seznámit pracující s návrhy plánu a náměty do kolektivní smlouvy, soustředit jejich připomínky z pracovišť, projednat je na výrobních poradách, odborových úsecích, členských schůzích základních organizací Revolučního odborového hnutí a uplatnit je při zpřesňování návrhu nové kolektivní smlouvy;

b) zajistit aktivní účast pracujících, hospodářských pracovníků, funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Československé vědeckotechnické společnosti na veřejné pololetní kontrole kolektivní smlouvy. Hodnocení spojit s kontrolou plnění plánu, s rozborem činnosti organizace a kontrolou komplexních programů péče o pracující a využít je pro další zkvalitňování činnosti;

c) seznamovat pracovníky s obsahem, změnami a doplňky kolektivní smlouvy.

32. Orgány nadřízené organizacím zajišťují spolu s příslušnými orgány odborového svazu zejména:

a) pomoc při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených;

b) pololetní hodnocení dosažených výsledků plnění kolektivních smluv, jejich forem a metod práce spolu s rozborem hospodářské činnosti organizace za rok, výměnu zkušeností mezi organizacemi jimi řízenými a přijetí opatření k odstranění případných nedostatků.

33. Ústřední orgány spolu s příslušnými ústředními výbory odborových svazů:

a) přijímají politicko-organizační opatření k realizaci těchto zásad ve svém odvětví, zejména z hlediska poskytování metodické pomoci při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených a k ověřování dosažených výsledků;

b) hodnotí výsledky pololetní veřejné kontroly plnění kolektivních smluv v měsíci říjnu v běžném roce. Do 15. dubna následujícího roku zhodnotí realizaci a účinnost těchto zásad včetně vlastních politicko-organizačních opatření se závěry pro odstranění případných nedostatků.

## ČÁST VII - Závěrečná ustanovení

34. Výklad ustanovení těchto zásad provádí Ústřední rada odborů s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

35. Zrušují se zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů ze dne 14. 1. 1971 č. 3/1971 Sb.

36. Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1976. Platí však již pro přípravu, uzavírání a obsah kolektivních smluv na rok 1976.

1) § 27 vyhlášky č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb.

2) Vyhláška č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1975/103)