# 77/1971 Sb. - Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

- Úplná citace: Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 77/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
- Stav: Zrušený
- Znění: Poslední znění před zrušením
- ELI: /eli/cz/sb/1971/77/1979-09-01
- Datum vyhlášení: 30. 8. 1971
- Účinnost od: 1. 9. 1971
- Datum zrušení: 2. 9. 1981
- Částka: 22/1971

## Obsah

- HLAVA PRVNÍ - ODBORNÍ PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ
- DÍL PRVNÍ - Zdravotničtí pracovníci
- Oddíl první - Kategorie a obory zdravotnických pracovníků
- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- Oddíl druhý - Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání
- § 8
- § 9
- § 10
- § 11
- § 12
- § 13
- § 14
- DÍL DRUHÝ - Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví
- § 15
- § 16
- HLAVA DRUHÁ - <b>DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ</b> <b>VE ZDRAVOTNICTVÍ</b>
- DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení
- § 17
- § 18
- DÍL DRUHÝ - Další vzdělávání zdravotnických pracovníků
- Oddíl první - Organizace a řízení
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- Oddíl druhý - Specializační průprava lékařů
- § 23
- § 24
- § 25
- § 26
- § 27
- § 28
- § 29
- § 30
- § 31
- § 32
- § 33
- § 34
- Oddíl třetí - Specializační průprava farmaceutů
- § 35
- § 36
- § 37
- Oddíl čtvrtý - Nástupní praxe a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků
- § 38
- § 39
- § 40
- § 41
- § 42
- § 43
- § 44
- § 45
- § 46
- Oddíl pátý - Jiné formy dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
- § 47
- § 48
- § 49
- § 50
- Díl třetí - <b>Další vzdělávání jiných odborných</b> <b>pracovníků ve zdravotnictví</b>
- § 51
- § 52
- HLAVA TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
- § 53
- § 54
- § 55
- § 56
- § 56a
- § 57
- § 58
- § 59
- § 60
- § 61

77
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 23. srpna 1971
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:

## HLAVA PRVNÍ - ODBORNÍ PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ

## DÍL PRVNÍ - Zdravotničtí pracovníci

## Oddíl první - Kategorie a obory zdravotnických pracovníků

## § 1

Lékaři

Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména provádějí vyšetřovací výkony, určují diagnózu, stanoví léčebný plán i plán hygienických a protiepidemických opatření, provádějí léčebné výkony, dozírají na vytváření a zabezpečování zdravých životních a pracovních podmínek, provádějí výběr osob, které mají být zařazeny do soustavné dispenzární péče, ukládají izolaci a karanténní opatření, vydávají posudky a předepisují léky.

## § 2

Farmaceutl

(1) Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména vykonávají takovou činnost při přípravě, výrobě, výdeji, distribuci a kontrole léčiv a při speciálních laboratorních pracích.

(2) Farmaceuti v lékárnách přijímají recepty a posuzují je, zda odpovídají příslušným předpisům, připravují léky, vydávají léky po provedení konečné kontroly a kontrolují farmaceutické suroviny pro přípravu léků apod.

## § 3

Dentisté

Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni provádět konzervační a protetické ošetřování chrupu, jednoduché extrakce zubů a kořenů a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského zákroku, jsou povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření zajistit.

## § 4

Střední zdravotničtí pracovníci

(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně, anebo podle pokynů lékaře, farmaceuta, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.

(2) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant, zubní laborant a oční optik.

## § 5

Nižší zdravotničtí pracovníci

(1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře, farmaceuta a pod vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující střední zdravotnické vzdělání, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání.

(2) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník, pitevní laborant-preparátor.

## § 6

Pomocní zdravotničtí pracovníci

(1) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných pracovníků odbornou činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.

(2) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v oborech sanitáři a sanitářky pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.

## § 7

Náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků podrobněji stanoví ministerstvo zdravotnictví.

## Oddíl druhý - Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání

## § 8

Způsobilost k výkonu povolání lékaře

(1) Lékaři získávají způsobilost k výkonu lékařského povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na příslušných lékařských fakultách.

(2) Lékaři-absolventi lékařské fakulty hygienické mají způsobilost k výkonu povolání především v hygieně a epidemiologii a lékaři absolventi fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství dětského směru k výkonu povolání především v péči o děti. Lékaři absolventi fakulty všeobecného lékařství stomatologického směru mají způsobilost k výkonu povolání v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může podle kádrové situace a potřeby ze závažných důvodů udělit povolení k výkonu lékařského povolání v jiném úseku zdravotnických služeb lékařům-absolventům lékařské fakulty hygienické, fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství dětského směru a stanovit k tomu potřebné podmínky.

## § 9

Způsobilost k výkonu povolání farmaceuta

Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na farmaceutické fakultě.

## § 10

Způsobilost k výkonu povolání dentisty

Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dosavadních předpisů.*)

Způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka

## § 11

(1) Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením maturitních zkoušek předepsaných pro jednotlivé obory na střední zdravotnické škole.**)

(2) Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněni vykonávat též ti, kteří absolvovali nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta ti, kteří absolvovali nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě.

## § 12

(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které získali způsobilost k výkonu povolání.

(2) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra mohou pracovat vzájemně ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru, s výjimkou úseku práce stanovených v příloze č. 1. Přitom jsou zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající činnost v oboru dětských sester povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.

(3) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, asistent hygienické služby a radiologický laborant mohou pracovat trvale v jiném oboru, než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích práce stanovených v příloze č. 2, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole externí zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.

## § 13

Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka

(1) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v oboru ošetřovatelka, pěstounka a zubní instrumentářka ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na zdravotnické odborné škole.*) V ostatních oborech získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.

(2) Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněni vykonávat též pracovníci, kteří absolvovali část studia na střední zdravotnické škole, a to tři ročníky čtyřletého denního studia nebo pětiletého studia při zaměstnání, dva ročníky čtyřletého studia při zaměstnání nebo tříletého studia při zaměstnání pro absolventy středních škol anebo jeden ročník dvouletého studia pro absolventy středních škol.

## § 14

Způsobilost k výkonu povolání pomocného zdravotnického pracovníka

Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.

## DÍL DRUHÝ - Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví

## § 15

Úkoly ve zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce vedle zdravotnických pracovníků též jiní odborní pracovníci, zejména z oboru pedagogiky, psychologie, přírodních a technických věd.

## § 16

Způsobilost k výkonu povolání získávají jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví studiem na školách poskytujících vysokoškolské, nebo úplné střední odborné vzdělání jiného než zdravotnického směru.

## HLAVA DRUHÁ - <b>DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ</b> <b>VE ZDRAVOTNICTVÍ</b>

## DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení

## § 17

(1) Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje:

a) nástupní praxi středních zdravotnických pracovníků,

b) specializační přípravu lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků,

c) další zdokonalování znalostí všech zdravotnických a i jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví.

(2) Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je samostatné studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.

## § 18

(1) Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni po dobu výkonu svého povolání prohlubovat a zdokonalovat své politické a odborné znalosti a zkušenosti.

(2) Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví na všech stupních jsou povinni:

a) zajistit pod vedením zkušeného pracovníka zaškolení odborných pracovníků na pracovišti (oddělení), kontrolovat a hodnotit jeho průběh; zaškolení se provádí zpravidla během prvních tří měsíců po nástupu a jeho součástí je též získání speciálních znalostí z provozu a z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

b) vést své spolupracovníky k všestrannému zdokonalování odborných znalostí, k zvyšování ideové a odborné úrovně jejich práce a k dodržování morálky socialistického zdravotníka;

c) řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví a navrhovat je na příslušné školicí akce organizované institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen "Institut") nebo Ústavem pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (dále jen "Ústav"), popřípadě zdravotnickými zařízeními v příslušném kraji.

## DÍL DRUHÝ - Další vzdělávání zdravotnických pracovníků

## Oddíl první - Organizace a řízení

## § 19

(1) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství řídí další vzdělávání zdravotnických pracovníků a stanoví jeho hlavní zásady v souladu s rozvojem lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných věd a v souladu s potřebami zdravotnických služeb.

(2) Podle zásad uvedených v odstavci 1 organizuje další vzdělávání zdravotnických pracovníků v organizacích zdravotní správy ministerstvo zdravotnictví a v organizacích řízených jinými resorty příslušné ústřední orgány nebo orgány jimi pověřené.

## § 20

Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou působnost na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu a Ústavu.

## § 21

Institut, Ústav a oblastní ústavy národního zdraví vzájemně úzce spolupracují na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; spolupracují přitom též s příslušnými lékařskými fakultami a s farmaceutickou fakultou.

## § 22

Specializační průprava lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud tato pracoviště vyhovují potřebným požadavkům, je-li toho třeba, doplňuje se průprava na zvlášť kvalifikovaných pracovištích vybraných pro tento účel v rámci kraje a školicími akcemi v Institutu nebo v Ústavu.

## Oddíl druhý - Specializační průprava lékařů

## § 23

## Obecná ustanovení

(1) Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti, popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených specializačních oborů.

(2) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávajícího činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře. Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazečů.

(3) Lékaře pracující v organizacích státní zdravotní správy zařazuje do specializační průpravy ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu zařazují do průpravy příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

## § 24

Specializace I. a II. stupně

(1) Lékaři mohou získat specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.

(2) Specializaci I. a II. stupně mohou získat lékaři v těchto oborech:

Interní lékařství pediatrie

gynekologie a porodnictví

chirurgie

urologie

ortopedie

neurologie

psychiatrie

dermatovenerologie

stomatologie

otorinolaryngologie

oftalmologie

radiodiagnostika

radioterapie

patologická anatomie

lékařská mikrobiologie

hygiena a epidemiologie

anesteziologie a resuscitace

klinická biochemie

## § 25

Nástavbová specializace

Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:

Interní lékařství

přenosné nemoci 

kardiologie 

revmatologie 

dorostové lékařství 

tělovýchovné lékařství 

endokrinologie 

gastroenterologie

poruchy látkové přeměny a výživy 

hematologie a transfúzní služba 

tuberkulóza a respirační nemoci 

hygiena práce a nemoci z povolání 

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace 

alergologie

lékařská genetika 

nukleární medicína

Pediatrie

přenosné nemoci 

dětská kardiologie 

dorostové lékařství 

tělovýchovné lékařství 

endokrinologie

hematologie a transfúzní služba 

dětská tuberkulóza a respirační nemoci 

alergologie 

lékařská genetika

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

dětská neurologie

dětská psychiatrie

hygiena dětí a dorostu

nukleární medicína

Gynekologie a porodnictví

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

Chirurgie

dětská chirurgie 

thorakochirurgie 

neurochirurgie

ústní, čelistní a obličejová chirurgie 

plastická chirurgie

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace 

nukleární medicína

Ortopedie

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

Neurologie

dětská neurologie

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace 

Psychiatrie

dětská psychiatrie

fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

Stomatologie

ústní, čelistní a obličejová chirurgie 

parodontologie 

čelistní ortopedie 

dětská stomatologie

Otorinolaryngologie 

foniatrie

dětská otorinolaryngologie 

Radioterapie

nukleární medicína

Patologická anatomie 

soudní lékařství

Lékařská mikrobiologie

lékařská virologie 

lékařská parazitologie

Hygiena a epidemiologie

hygiena všeobecná a komunální

hygiena práce a nemoci z povolání

hygiena dětí a dorostu

hygiena výživy a předmětů běžného užívání

hygiena záření

epidemiologie

Všeobecné lékařství

pracovní lékařství

dorostové lékařství

## § 26

Další specializace

Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.

## § 27

Příprava pro výkon funkce obvodního lékaře

(1) Funkci obvodního lékaře mohou vykonávat lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství s označením "odborník všeobecného lékařství".

(2) Lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v některém z oborů uvedených v § 24 odst. 2 a vykonávají v den počátku účinnosti této vyhlášky funkci obvodního lékaře, mohou do 5 let od tohoto dne získat způsobilost k výkonu této funkce podle dosavadních předpisů.

Délka specializační průpravy a rozsah znalostí

## § 28

(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.

(2) Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat práci lékaře v zahraničí.

## § 29

Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech, včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i znalostí společensko-vědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

## § 30

Kvalifikační atestace

(1) Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační atestace.

(2) Lékaře pracující v organizacích státní zdravotní správy doporučuje ke kvalifikačním atestacím ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

(3) Lékaři po úspěšně vykonané kvalifikační atestací vydává institut diplom o specializaci.

Získávání specializací ve zvláštních případech

## § 31

Institut

a) výjimečně zařadí lékaře do specializační průpravy pro získání nástavbové nebo další specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než v oboru s nástavbovou nebo další specializací;

b) vydá lékařům diplom o specializaci po vykonání kvalifikační atestace pro nástavbovou nebo další specializaci v oborech zavedených touto vyhláškou bez specializační průpravy a bez toho, aby získali příslušnou specializaci I. stupně, jestliže k počátku účinnosti vyhlášky úspěšně pracují v takovém oboru nejméně sedm let;

c) vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru diplom o specializaci bez kvalifikační atestace lékařům, kteří před začátkem účinnosti této vyhlášky pracovali úspěšně v oborech, pro něž je touto vyhláškou zavedena specializace II. stupně, nástavbová specializace nebo další specializace, pracují-li v takovém oboru k začátku účinnosti vyhlášky deset let a vykonávají vedoucí funkci.

## § 32

Ministerstvo zdravotnictví může

a) povolit zařazení lékařů do specializační průpravy v oborech, v nichž lze získat nástavbovou specializaci, přímo do specializační přípravy v těchto oborech, pokud v nich trvá nedostatek lékařů; před kvalifikační atestací pro nástavbovou specializaci zajistí doplnění znalostí z příslušného oboru specializace I. stupně a vykonání kvalifikační atestace pro tuto specializaci;

b) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci lékařům ve zvlášť úzkém oboru, i když není tento obor uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou;

c) v odůvodněných případech zhodnotit postgraduální vzdělání lékařů získané podle dosavadních předpisů a přiznat na jeho základě specializaci, popřípadě stanovit jiný termín nebo způsob vykonání kvalifikační atestace.

## § 33

Universitním profesorům a docentům, kteří získali vědecko-pedagogický titul v oboru, který odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci vydává Institut na základě oznámení o získání titulu.

## § 34

Přerušení činnosti ve specializačním oboru

(1) Jestliže lékař nevykonává odbornou činnost v oboru, ve kterém získal specializaci, déle než 5 let, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.

(2) Doplnění znalostí u lékařů pracujících v organizacích státní zdravotní správy zajistí ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

## Oddíl třetí - Specializační průprava farmaceutů

## § 35

Specializace I. a II. stupně

Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:

lékárenství

farmaceutická technologie 

farmaceutická analýza 

výroba biologických léčiv

## § 36

Nástavbová specializace

Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:

Lékárenství

farmakodynamika

řízení a ekonomika lékárenské služby

Farmaceutická technologie 

biologické kontrolní metody

Farmaceutická analýza

biochemická a toxikologická analýza 

biologické kontrolní metody

Výroba biologických léčiv 

biologické kontrolní metody

## § 37

Pokud není v tomto oddílu stanoveno jinak, platí o specializační průpravě farmaceutů obdobná ustanovení jako o specializační průpravě lékařů, zejména ustanovení § 23, 28 až 34.

## Oddíl čtvrtý - Nástupní praxe a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků

## § 38

*Zobrazeno prvních 250 z 428 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1971/77)
