# 109/1965 Sb. - Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)

- Úplná citace: Úplné znění č. 109/1965 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
- Stav: Bez účinnosti
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1965/109/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 6. 11. 1965
- Částka: 47/1965

## Obsah

- ČÁST PRVNÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
- HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
- § 1
- § 2
- § 3
- § 4
- § 5
- § 6
- § 7
- § 8
- § 9
- § 10
- § 11
- § 12
- HLAVA DRUHÁ - SOUD A OSOBY NA ŘÍZENÍ ZÚČASTNĚNÉ
- Oddíl první - Pravomoc a příslušnost soudů
- § 13
- § 14
- § 15
- § 16
- § 17
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 22
- § 23
- § 24
- § 25
- § 26
- Oddíl druhý - Pomocné osoby
- § 27
- § 28
- § 29
- Oddíl třetí - Vyloučení orgánů činných v trestním řízení
- § 30
- § 31
- Oddíl čtvrtý - Obviněný
- § 32
- § 33
- § 34
- Oddíl pátý - Obhájce
- § 35
- § 36
- § 37
- § 38
- § 39
- § 40
- § 41
- Oddíl šestý - Zúčastněná osoba
- § 42
- Oddíl sedmý - Poškozený
- § 43
- § 44
- § 45
- § 46
- § 47
- § 48
- § 49
- Oddíl osmý - Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného
- § 50
- § 51
- HLAVA TŘETÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ
- § 52
- Oddíl první - Dožádání
- § 53
- § 54
- Oddíl druhý - Protokol
- § 55
- § 56
- § 57
- § 58
- Oddíl třetí - Podání
- § 59
- Oddíl čtvrtý - Lhůty
- § 60
- § 61
- Oddíl pátý - Doručování
- § 62
- § 63
- § 64
- Oddíl šestý - Nahlížení do spisů
- § 65
- Oddíl sedmý - Pořádková pokuta
- § 66
- HLAVA ČTVRTÁ - ZAJIŠTĚNÍ OSOB A VĚCÍ
- Oddíl první - Vazba
- § 67
- § 68
- § 69
- § 70
- § 71
- § 72
- § 73
- § 74
- Oddíl druhý - Zadržení
- § 75
- § 76
- § 77
- Oddíl třetí - Vydání a odnětí věci
- § 78
- § 79
- § 80
- § 81
- Oddíl čtvrtý - Domovní a osobní prohlídka
- § 82
- § 83
- § 84
- § 85
- Oddíl pátý - Zadržení a otevření zásilek
- § 86
- § 87
- Oddíl šestý - Zrušen.
- HLAVA PÁTÁ - DOKAZOVÁNÍ
- § 89
- Oddíl první - Výpověď obviněného
- § 90
- § 91
- § 92
- § 93
- § 94
- § 95
- § 96
- Oddíl druhý - Svědci
- § 97
- § 98
- § 99
- § 100
- § 101
- § 102
- § 103
- § 104
- Oddíl třetí - Znalci
- § 105
- § 106
- § 107
- § 108
- § 109
- § 110
- § 111
- Oddíl čtvrtý - Věcné a listinné důkazy
- § 112
- Oddíl pátý - Ohledání
- § 113
- § 114
- § 115
- § 116
- § 117
- § 118
- HLAVA ŠESTÁ - ROZHODNUTÍ
- § 119
- Oddíl první - Rozsudek
- § 120
- § 121
- § 122
- § 123
- § 124
- § 125
- § 126
- § 127
- § 128
- § 129
- § 130
- § 131
- § 132
- § 133
- Oddíl druhý - Usnesení
- § 134
- § 135
- § 136
- § 137
- § 138
- Oddíl třetí - Právní moc a vykonavatelnost rozhodnutí
- § 139
- § 140
- HLAVA SEDMÁ - STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
- § 141
- § 142
- § 143
- § 144
- § 145
- § 146
- § 147
- § 148
- § 149
- § 150
- HLAVA OSMÁ - NÁKLADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ
- § 151
- § 152
- § 153
- § 154
- § 155
- § 156
- ČÁST DRUHÁ - PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
- § 157
- HLAVA DEVÁTÁ - POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
- § 158
- § 159
- HLAVA DESÁTÁ - ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A DALŠÍ POSTUP V NĚM
- Oddíl první - Zahájení trestního stíhání
- § 160
- Oddíl druhý - Vyšetřování
- § 161
- § 162
- § 163
- § 164
- § 165
- § 166
- § 167
- Oddíl třetí - Vyhledávání
- § 168
- § 169
- § 170
- Oddíl čtvrtý - Rozhodnutí vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu
- § 171
- § 172
- § 173
- Oddíl pátý - Dozor prokurátora
- § 174
- § 175
- Oddíl šestý - Obžaloba
- § 176
- § 177
- § 178
- Oddíl sedmý - Zveřejňování výsledků přípravného řízení
- § 179
- ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
- HLAVA JEDENÁCTÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
- § 180
- § 181
- § 182
- § 183
- § 184
- HLAVA DVANÁCTÁ - PŘEDBĚŽNÉ PROJEDNÁNÍ OBŽALOBY
- § 185
- § 186
- § 187
- § 188
- § 189
- § 190
- § 191
- § 192
- § 193
- § 194
- § 195
- HLAVA TŘINÁCTÁ - HLAVNÍ LÍČENÍ
- Oddíl první - Příprava hlavního líčení
- § 196
- § 197
- § 198
- Oddíl druhý - Veřejnost hlavního líčení
- § 199
- § 200
- § 201
- Oddíl třetí - Zahájení hlavního líčení
- § 202
- § 203
- § 204
- § 205
- § 206
- Oddíl čtvrtý - Dokazování
- § 207
- § 208
- § 209
- § 210
- § 211
- § 212
- § 213
- § 214
- § 215
- Oddíl pátý - Závěr hlavního líčení
- § 216
- § 217
- § 218
- Oddíl šestý - Odročení hlavního líčení
- § 219
- Oddíl sedmý - Rozhodnutí soudu v hlavním líčení
- § 220
- § 221
- § 222
- § 223
- § 224
- § 225
- § 226
- § 227
- § 228
- § 229
- § 230
- Oddíl osmý - Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
- § 231
- HLAVA ČTRNÁCTÁ - VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ
- § 232
- § 233
- § 234
- § 235
- § 236
- § 237
- § 238
- § 239
- HLAVA PATNÁCTÁ - NEVEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ
- § 240
- § 241
- § 242
- § 243
- § 244
- HLAVA ŠESTNÁCTÁ - ODVOLÁNÍ A ŘÍZENÍ O NĚM
- § 245
- § 246
- § 247
- § 248
- § 249
- § 250
- § 251
- § 252
- § 253
- § 254
- § 255
- § 256
- § 257
- § 258
- § 259
- § 260
- § 261
- § 262
- § 263
- § 264
- § 265
- HLAVA SEDMNÁCTÁ - STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ
- § 266
- § 267
- § 268
- § 269
- § 270
- § 271
- § 272
- § 273
- § 274
- § 275
- § 276
- HLAVA OSMNÁCTÁ - OBNOVA ŘÍZENÍ
- § 277
- § 278
- § 279
- § 280
- § 281
- § 282
- § 283
- § 284
- § 285
- § 286
- § 287
- § 288
- § 289
- HLAVA DEVATENÁCTÁ - ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY ŘÍZENÍ
- § 290
- Oddíl první - Řízení proti mladistvým
- § 291
- § 292
- § 293
- § 294
- § 295
- § 296
- § 297
- § 298
- § 299
- § 300
- § 301
- Oddíl druhý - Řízení proti uprchlému
- § 302
- § 303
- § 304
- § 305
- § 306
- Oddíl třetí - Řízení za stanného práva
- § 307
- § 308
- § 309
- § 310
- § 311
- § 312
- § 313
- § 314
- HLAVA DVACÁTÁ - VYKONÁVACÍ ŘÍZENÍ
- § 315
- Oddíl první - Výkon trestu smrti
- § 316
- § 317
- § 318
- § 319
- Oddíl druhý - Výkon trestu odnětí svobody
- § 320
- § 321
- § 322
- § 323
- § 324
- § 325
- § 326
- § 327
- § 328
- § 329
- § 330
- § 331
- § 332
- § 333
- § 334
- § 335
- Oddíl třetí - Výkon nápravného opatření
- § 336
- § 337
- § 338
- § 339
- § 340
- Oddíl čtvrtý - Výkon některých dalších trestů
- § 341
- § 342
- § 343
- § 344
- § 345
- § 346
- § 347
- § 348
- § 349
- § 350
- Oddíl pátý - Výkon ochranného léčení a ochranné výchovy
- § 351
- § 352
- § 353
- § 354
- § 355
- § 356
- § 356a
- § 357
- § 358
- Oddíl šestý - Výkon některých jiných rozhodnutí
- § 359
- § 360
- § 361
- § 362
- HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ - ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ
- § 363
- § 364
- § 365
- ČÁST ČTVRTÁ - NĚKTERÉ ÚKONY SOUVISÍCÍ S TRESTNÍM ŘÍZENÍM
- HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ - UDĚLENÍ MILOSTI A POUŽITÍ AMNESTIE
- § 366
- § 367
- § 368
- § 369
- § 370
- § 370a
- HLAVA DVACÁTÁ TŘETÍ - ODŠKODNĚNÍ ZA VAZBU A ZA TREST
- § 371
- § 372
- § 373
- § 374
- HLAVA DVACÁTÁ ČTVRTÁ - PRÁVNÍ STYK S CIZINOU
- § 375
- Oddíl první - Vyžádání z ciziny
- § 376
- § 377
- § 378
- Oddíl druhý - Vydání do ciziny
- § 379
- § 380
- § 381
- § 382
- § 383
- Oddíl třetí - Dožádání
- § 384
- ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- § 385
- § 386
- § 387
- § 388
- § 389
- § 390
- § 391
- § 392

109
PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 17. června 1965 č. 57 Sb.:
ZÁKON
o trestním řízení soudním (trestní řád)

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

## ČÁST PRVNÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

## HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ

## § 1

Účel zákona

(1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování socialistické zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel socialistického soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.

(2) Pomáhat k dosažení účelu trestního řízení je právem a podle ustanovení tohoto zákona i povinností občanů a společenských organizací.

## § 2

Základní zásady trestního řízení

(1) Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.

(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.

(3) Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dověděl; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.

(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti; musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou.

(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí. Objasňují se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti, které svědčí v jeho prospěch, a provádějí v obou směrech důkazy, nevyčkávajíce návrhu stran. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu.

(6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

(7) Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují v nejširší míře se společenskými organizacemi a využívají jejich výchovného působení.

(8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané prokurátorem.

(9) Soudy v trestním řízení rozhodují v senátech; předseda senátu sám rozhoduje jen tam, kde to tento zákon výslovně stanoví.

(10) Trestní věci se před soudem projednávají veřejně, tak aby se pracující v široké míře mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto zákoně.

(11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá.

(12) Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.

(13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.

(14) Každý je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka.

Spolupráce se společenskými organizacemi

## § 3

(1) Orgány činné v trestním řízení spolupracují se společenskými organizacemi, aby posílily výchovné působení trestního řízení a také tímto způsobem trestnou činnost zamezovaly a jí předcházely.

(2) Společenské organizace mohou upozorňovat orgány činné v trestním řízení na případy porušení socialistické zákonnosti a dávat tak podnět k zahájení trestního stíhání. Mohou navrhovat, aby soud k prohloubení výchovného účinku trestního řízení projednal věc na pracovišti obviněného nebo v místě jeho bydliště. Se společenskými organizacemi soud spolupracuje při zajištění účasti pracujících při jednání soudu; tyto organizace spolupůsobí podle ustanovení tohoto zákona při výkonu trestu nápravného opatření a při výchově osob podmíněně odsouzených a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem pracujícího člověka.

## § 4

(1) Základní organizace Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže mohou po projednání v kolektivu pracujících nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného, mají-li důvodně za to, že jsou tu předpoklady, aby se obviněný působením kolektivu napravil. Stejné oprávnění má jednotné zemědělské družstvo a výrobní družstvo, jejichž je obviněný pracovníkem. Soud, jemuž byl zaslán takový návrh, projedná věc v hlavním líčení zpravidla před pracovním kolektivem a rozhodne-li se záruku přijmout, vezme na ni zřetel při rozhodování o trestu. Může zejména, pokud to trestní zákon připouští, povolit podmíněný odklad výkonu trestu, uložit trest nápravného opatření nebo jiný druh trestu, který není spojen s odnětím svobody, nebo upustit od potrestání.

(2) V případech hodných zvláštního zřetele může prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán po objasnění věci anebo soud při předběžném projednávání obžaloby, přijmou-li záruku, také rozhodnout, že nebudou v trestním stíhání pokračovat; věc pak postoupí k projednávání místnímu lidovému soudu, mají-li vzhledem k povaze spáchaného trestného činu, osobě pachatele a výchovné síle kolektivu za to, že vyřízení věci místním lidovým soudem k nápravě pachatele postačí.

(3) Organizace, která převzala záruku, pečuje o převýchovu a nápravu obviněného, který jí byl na záruku svěřen, a dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.

## § 5

Organizace uvedené v § 4 odst. 1 mají právo vyslat k projednání věci před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce, který se pak na podkladě usnesení soudu zúčastní jednání podle ustanovení tohoto zákona a soudu tlumočí stanovisko pracujících k projednávané trestní věci, k osobě pachatele a k možnostem jeho nápravy (§ 183).

## § 6

(1) Organizace uvedené v § 4 odst. 1 mohou nabídnout, že převezmou záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a žádat na tomto podkladě o jeho podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nebo o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. K získání podkladů pro takovou žádost mohou se informovat o stavu převýchovy odsouzeného.

(2) Uvedené organizace mohou také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jejich zárukou (§ 73 odst. 1), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.

Součinnost státních a jiných orgánů

## § 7

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny si navzájem pomáhat při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.

## § 8

(1) Státní orgány, společenské organizace, pokud se podílejí na plnění úkolů státních orgánů, jakož i státní a jiné socialistické hospodářské organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízení při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním a trestné činy neprodleně oznamovat prokurátoru nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.

## § 9

Posuzování předběžných otázek

(1) Orgány činné v trestním řízení posuzují předběžné otázky, které se v řízení vyskytnou, samostatně; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu nebo rozhodnutí společenské organizace, které tato organizace vydala při plnění úkolů státního orgánu, jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného.

(2) Orgány činné v trestním řízení nejsou oprávněny řešit samostatně předběžné otázky týkající se osobního stavu, o nichž se rozhoduje v řízení ve věcech občanskoprávních. Jestliže rozhodnutí o takové otázce nebylo ještě vydáno, vyčkají jeho vydání; není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne prokurátor jeho zahájení.

## § 10

Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení

(1) Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby požívající diplomatických imunit a výsad.

(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním řízení závazné.

## § 11

Nepřípustnost trestního stíhání

(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno,

a) nařídí-li to president republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,

b) je-li trestní stíhání promlčeno,

c) jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán,

d) jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná,

e) proti tomu, kdo zemřel,

f) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,

g) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím místního lidového soudu, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, nebo

h) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím jiného orgánu ke stíhání trestných činů oprávněného, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno.

(2) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.

## § 12

Výklad některých pojmů

(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán.

(2) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím okresní soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud a Nejvyšší soud.

(3) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i městský soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud.

(4) Kde tento zákon mluví o okresním prokurátoru, rozumí se tím i obvodní prokurátor, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor; kde tento zákon mluví o krajském prokurátoru, rozumí se tím i městský prokurátor, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor.

(5) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též prokurátor a společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.

(6) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.

(7) Po přijetí obžaloby se obviněný označuje jako obžalovaný.

(8) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.

(9) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.

## HLAVA DRUHÁ - SOUD A OSOBY NA ŘÍZENÍ ZÚČASTNĚNÉ

## Oddíl první - Pravomoc a příslušnost soudů

## § 13

Výkon trestního soudnictví

(1) Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vojenské soudy a Nejvyšší soud.

(2) Zvláštní zákon stanoví, kdy a jakým způsobem trestné činy projednávají a o nich rozhodují místní lidové soudy.

Pravomoc vojenských soudů

## § 14

(1) Pravomoci vojenských soudů podléhají

a) vojáci v činné službě,

b) příslušníci vojensky organizovaných a jiných sborů, o nichž to stanoví zvláštní zákon, jsou-li v činné službě,

c) osoby, které se povoláním ke zvláštní službě staly příslušníky ozbrojených sil,

d) osoby povolané k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil,

e) váleční zajatci.

(2) Vojáci a příslušníci sborů uvedených v odstavci 1 písm. b) podléhají i mimo činnou službu pravomoci vojenských soudů pro trestné činy vojenské, jichž se dopustili ve služebním stejnokroji.

(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají dále i civilní osoby pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák.), služby v cizím vojsku (§ 115 tr. zák.) a nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 269 až 271 tr. zák.).

## § 15

(1) Pravomoc vojenských soudů podle § 14 odst. 1 se vztahuje jen na trestné činy spáchané za trvání poměru, který tuto pravomoc zakládá.

(2) Jestliže trestný čin, na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů, vyšel u osoby, která podléhá pravomoci vojenských soudů z důvodů uvedených v § 14 odst. 1, najevo teprve po skončení poměru zakládajícího pravomoc vojenských soudů, může - nejde-li o trestný čin vojenský ani o žádný z trestných činů uvedených v § 14 odst. 3 - vojenský soud věc postoupit příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu anebo může prokurátor podat obžalobu přímo u příslušného okresního nebo krajského soudu; ten pak už věc vojenskému soudu postoupit nemůže.

Věcná příslušnost

## § 16

Řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud.

## § 17

(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech podle hlavy první zvláštní části trestního zákona a podle zákona na ochranu míru, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let. O trestném činu teroru, záškodnictví, sabotáže, podvracení republiky a poškozování státu světové socialistické soustavy koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu nižší.

(2) Vyšší vojenský soud koná v prvním stupni řízení též o trestných činech funkcionářů, pro které byl určen.

Místní příslušnost

## § 18

(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

(2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území Československé socialistické republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

## § 19

(1) Řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, kteří konají službu u součásti, pro kterou byl zřízen vojenský soud, koná tento soud.

(2) Řízení o trestných činech funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů koná vojenský soud, který byl určen k projednání trestných činů těchto funkcionářů.

Společné řízení

## § 20

(1) O všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, koná se společné řízení.

(2) Je-li osoba podléhající pravomoci vojenských soudů zároveň stíhána pro jiný trestný čin, který věcně souvisí s trestným činem, na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů, vojenský soud věc projedná a rozhodne, i pokud jde o souvisící trestný čin. Jinak se ustanovení odstavce 1 v poměru mezi okresním a krajským soudem na straně jedné a vojenskými soudy na straně druhé neužije.

## § 21

(1) Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů.

(2) Společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

## § 22

Příslušnost několika soudů

Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal prokurátor obžalobu nebo jemuž byla věc postoupena nepříslušným soudem.

## § 23

Vyloučení a spojení věci

(1) K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení.

(2) Příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění; vyloučí-li však krajský soud věc, o níž by jinak příslušelo konat řízení okresnímu soudu, může ji postoupit tomuto soudu.

(3) Jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit k společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby.

## § 24

Spory o příslušnost

Spory o příslušnost mezi soudy rozhoduje soud, který je jim nejblíže společně nadřízen.

Odnětí a přikázání věci

## § 25

Z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

## § 26

Na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může Nejvyšší soud

a) věc se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele odejmout příslušnému okresnímu soudu a přikázat k pokračování v řízení a k rozhodnutí krajskému soudu,

b) věc, v níž bylo podáno odvolání proti rozsudku okresního soudu, odejmout z důležitých důvodů příslušnému krajskému soudu a rozhodnout o odvolání sám,

c) věc, v níž jde o trestný čin ohrožující důležité zájmy obrany vlasti, odejmout příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu a přikázat ji k pokračování v řízení a k rozhodnutí vojenskému soudu téhož stupně; věc odňatou příslušnému okresnímu soudu může přikázat k pokračování v řízení a k rozhodnutí též vyššímu vojenskému soudu.

## Oddíl druhý - Pomocné osoby

## § 27

Zapisovatel

K sepsání protokolu o úkonech orgánů činných v trestním řízení se přibere zpravidla zapisovatel vzatý do slibu. Nebyl-li zapisovatel přibrán, sepíše protokol osoba provádějící úkon.

Tlumočník

## § 28

Je-li třeba přetlumočit obsah výpovědi nebo písemnosti nebo neovládá-li obviněný jazyk, v kterém se jednání vede, přibere se tlumočník; tlumočník může být zároveň zapisovatelem.

## § 29

(1) O ustanovení tlumočníka, o způsobilosti k této funkci a o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení tlumočnického úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením tlumočnického úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a odměně za tlumočnický úkon platí zvláštní předpisy.

(2) Výši náhrady a odměny tlumočníka určí ten orgán, který tlumočníka přibral, a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

## Oddíl třetí - Vyloučení orgánů činných v trestním řízení

## § 30

(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, prokurátor, vyšetřovatel, vyhledávací orgán a zapisovatel, u něhož lze mít pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení.

(2) Soudce je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako prokurátor, vyšetřovatel, vyhledávací orgán, společenský žalobce, obhájce, společenský obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného.

(3) Z rozhodování u soudu vyššího stupně je kromě toho vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen prokurátor, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn.

## § 31

(1) O vyloučení rozhoduje, jde-li o soudce, předseda soudu, jde-li o předsedu soudu, předseda nadřízeného soudu, a jde-li o jinou osobu, bezprostředně nadřízený orgán, a to na podkladě oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě námitky některé ze stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení vykonávají osoby, o jejichž vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou odkladu.

(2) Jestliže soudce, o jehož vyloučení jde, s tím souhlasí, může ho předseda soudu, aniž o vyloučení rozhodne, nahradit jiným soudcem.

## Oddíl čtvrtý - Obviněný

## § 32

Obviněný

Toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze považovat za obviněného a použít proti němu prostředků daných tímto zákonem proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169).

## § 33

Práva obviněného

(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit. Je-li ve vazbě, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby; vyšetřovatel mu takovou rozmluvu umožní. Je-li však důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit vyšetřování [§ 67 písm. b)] a nepřikročilo-li se dosud k seznamování s výsledky vyšetřování, je k rozmluvě bez přítomnosti třetí osoby třeba souhlasu vyšetřovatele. Obviněný, který nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou. Tato práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

(2) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.

## § 34

Zákonný zástupce obviněného

Zákonný zástupce obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, je oprávněn obviněného zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kterých se podle zákona může zúčastnit obviněný. Ve prospěch obviněného může zákonný zástupce tato práva vykonávat i proti vůli obviněného.

## Oddíl pátý - Obhájce

## § 35

Obhájce

(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být obhájcem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví; ten má pak při výkonu obhajoby všechna práva a povinnosti obhájce a je zproštěn služební podřízenosti.

(2) V hlavním líčení a ve veřejném zasedání nemůže být obhájcem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník.

## § 36

Nutná obhajoba

(1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení,

a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu (§ 116 odst. 2),

b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

c) jde-li o řízení proti mladistvému, nebo

d) jde-li o řízení proti uprchlému.

(2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení vyšetřovatel nebo prokurátor za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

(3) Koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení.

(4) Obviněný musí mít obhájce též v řízení o vydání do ciziny, v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném.

## § 37

Zvolený obhájce

(1) Neužije-li obviněný práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho zákonný zástupce, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh, jakož i zúčastněná osoba. Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.

(2) Obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného.

Ustanovený obhájce

## § 38

(1) Jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho musí mít (§ 36), určí se mu lhůta ke zvolení obhájce. Uplyne-li tato lhůta marně, bude mu obhájce ustanoven.

(2) Je-li obviněných několik, ustanoví se těm, jejichž zájmy si v trestním řízení neodporují, zpravidla obhájce společný.

## § 39

Je-li třeba ustanovit obhájce, oznámí to vyšetřovatel, prokurátor nebo předseda senátu advokátní poradně; obhájce ustanoví její vedoucí. V případech uvedených v § 35 odst. 1 věta druhá ustanoví obhájce prokurátor nebo předseda senátu.

## § 40

Ustanovený obhájce je povinen obhajobu převzít. Z důležitých důvodů může však být obhájce na svou žádost nebo na žádost obviněného povinnosti obhajování zproštěn a místo něho ustanoven obhájce jiný.

## § 41

Povinnosti a práva obhájce

(1) Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci.

(2) Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti o opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1.

(3) Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný.

(4) Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného.

(5) Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě žádost o milost a o odklad výkonu trestu.

## Oddíl šestý - Zúčastněná osoba

## § 42

(1) Tomu, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zúčastněná osoba), musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil; může být přítomen při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů (§ 65) a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky.

(2) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejich uplatnění.

(3) Je-li zúčastněná osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce.

## Oddíl sedmý - Poškozený

Oprávnění poškozeného a uplatnění nároku na náhradu škody

## § 43

(1) Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (poškozený), má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

(2) Poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.

(3) Návrh podle odstavce 2 může učinit i prokurátor, vyžaduje-li to ochrana zájmů společnosti, socialistických organizací nebo pracujících, zejména byla-li trestným činem způsobena škoda na majetku v socialistickém vlastnictví.

## § 44

(1) Oprávnění poškozeného nemůže vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný.

(2) Účast poškozeného je vyloučena v řízení stanném. V řízení o trestných činech náležejících do příslušnosti krajského soudu (§ 17 odst. 1) rozhodne o účasti poškozeného soud podle povahy projednávané věci.

(3) Návrh podle § 43 odst. 2 nelze podat, bylo-li o nároku již rozhodnuto v občanskoprávním nebo v jiném příslušném řízení.

## § 45

(1) Je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce.

(2) Jde-li o uplatnění nároku na náhradu škody (§ 43 odst. 2), přecházejí práva, která tento zákon přiznává poškozenému, i na jeho právního nástupce.

## § 46

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny poškozeného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění.

Zajištění nároku poškozeného

## § 47

(1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného.

(2) Části majetku určené k zajištění nároku se v usnesení o zajištění popíší a obviněnému se zakáže s nimi nakládat. Movité věci se přitom zpravidla uloží do úschovy státního notářství. Jde-li o nemovitost, doručí se usnesení o zajištění státnímu notářství, v jehož obvodě nemovitost leží. U pohledávek se přikáže dlužníku, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního notářství.

(3) Zajišťovat podle odstavce 2 nelze nárok, který není možno v trestním řízení uplatnit. K zajištění nároku nemůže být použito věcí, které nelze podle občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí, ani pohledávek obviněného na výplatu odměny z pracovně právního nebo obdobného poměru, pohledávek na výplatu výživného a na výplatu dávek z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

(4) O zajištění rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo poškozeného, v přípravném řízení prokurátor na návrh poškozeného. V přípravném řízení prokurátor nárok zajistí i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana zájmů společnosti, socialistických organizací nebo pracujících, zejména byla-li trestným činem způsobena škoda na majetku v socialistickém vlastnictví.

(5) Poškozeného je třeba o zajištění jeho nároku vždy vyrozumět s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší.

## § 48

(1) Zajištění se zruší

a) pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno,

b) bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno nebo skončilo-li pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo

c) uplynuly-li dva měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena místnímu lidovému soudu nebo jinému orgánu.

(2) Zajištění je třeba omezit, ukáže-li se, že ho není třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno. Jestliže byly zajištěním postiženy věci náležející jiné osobě než obviněnému, vyjmou se ze zajištění.

## § 49

Proti rozhodnutí podle § 47 a 48 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o zrušení zajištění, jeho omezení nebo vynětí ze zajištění, odkladný účinek.

## Oddíl osmý - Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného

## § 50

(1) Zúčastněná osoba a poškozený se mohou dát zastupovat zmocněncem.

(2) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného může být jen osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena a která je občansky bezúhonná; při hlavním líčení a veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník.

(3) Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být zmocněncem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví.

## § 51

Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného je oprávněn činit za zúčastněnou osobu nebo poškozeného návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený.

## HLAVA TŘETÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ

## § 52

Způsob provádění úkonů trestního řízení

Při provádění úkonů trestního řízení se musí jednat s osobami na úkonu zúčastněnými tak, jak to vyžaduje význam a výchovný účel trestního řízení; vždy je nutno šetřit jejich osobnosti a jejich ústavou zaručených práv.

## Oddíl první - Dožádání

## § 53

(1) Soud, prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán vykonávají jednotlivé úkony trestního řízení ve svém obvodu zpravidla sami. Mimo svůj obvod vykonávají jednotlivé úkony trestního řízení dožádáním okresního soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, v jehož obvodu má být úkon proveden, popřípadě též dožádáním vojenského soudu nebo vojenského prokurátora; jestliže věc nesnese odkladu nebo je-li toho pro řádné posouzení věci nezbytně třeba, vykonají však úkon i mimo svůj obvod sami.

(2) Nejvyšší soud a krajský soud mohou jednotlivé úkony i ve svém obvodu vykonat dožádáním okresního soudu, v jehož obvodu má být úkon proveden; Nejvyšší soud může to učinit též dožádáním krajského soudu.

(3) Vojenský soud a vojenský prokurátor mohou jednotlivé úkony trestního řízení vykonat též dožádáním okresního soudu nebo okresního prokurátora, v jehož obvodu má být úkon proveden.

## § 54

(1) V dožádání je třeba uvést spisové údaje, jejichž znalost je nutná k řádnému provedení úkonu. Je-li třeba, připojí dožadující orgán spisy a poukáže na ty jejich části, kde jsou potřebné údaje obsaženy. Dožádaný orgán je podle povahy věci a podle toho, co při provádění úkonu vyšlo najevo, oprávněn i povinen provést i další nezbytné úkony, zejména vyslechnout další osoby a dotazovat se na okolnosti v dožádání neuvedené, může-li to přispět k rychlému a správnému rozhodnutí věci.

(2) Úkony dožádaného soudu koná soudce z povolání; má přitom práva a povinnosti předsedy senátu.

## Oddíl druhý - Protokol

*Zobrazeno prvních 250 z 1847 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1965/109)