# 99/1963 Sb. - Občanský soudní řád
- Úplná citace: Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
- Stav: Platný
- Znění: Aktuální znění
- ELI: /eli/cz/sb/1963/99/2026-09-01
- Datum vyhlášení: 17. 12. 1963
- Účinnost od: 1. 4. 1964
- Částka: 56/1963
## Obsah
- ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
- Hlava první - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
- § 1
- § 2
- § 3
- § 5
- § 6
- Hlava druhá - SOUDY
- § 7
- § 9
- § 9a
- § 10
- § 10a
- § 11
- § 12
- § 14
- § 15
- § 15a
- § 15b
- § 16
- § 16a
- § 16b
- § 17
- Hlava třetí - ÚČAST NA ŘÍZENÍ
- § 18
- § 19
- § 20
- § 21
- § 21a
- § 21b
- § 22
- § 23
- § 24
- § 25
- § 25a
- § 25b
- § 26
- § 26a
- § 27
- § 28
- § 28a
- § 29
- § 29a
- § 30
- § 31
- § 32
- § 35
- § 35a
- § 35b
- Hlava čtvrtá - ÚKONY SOUDU A ÚČASTNÍKŮ
- § 36
- § 36a
- § 36b
- § 36c
- § 36d
- § 37
- § 38a
- § 38b
- § 39
- § 40
- § 40a
- § 40b
- § 41
- § 41a
- § 41b
- § 42
- § 43
- § 44
- § 45
- § 46
- § 46a
- § 46b
- § 46c
- § 47
- § 48
- § 49
- § 50
- § 50a
- § 50b
- § 50c
- § 50d
- § 50e
- § 50f
- § 50g
- § 50h
- § 50i
- § 50j
- § 50k
- § 50l
- § 50m
- § 51
- § 52
- § 53
- § 54
- § 55
- § 56
- § 57
- § 58
- ČÁST DRUHÁ - ČINNOST SOUDU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
- Hlava první - PŘEDBĚŽNÁ ŘÍZENÍ
- § 67
- § 68
- § 69
- Hlava druhá - PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A ZAJIŠTĚNÍ DŮKAZU
- § 74
- § 75
- § 75a
- § 75b
- § 75c
- § 76
- § 76c
- § 76d
- § 76e
- § 76f
- § 76g
- § 76h
- § 77
- § 77a
- § 78
- § 78a
- § 78b
- § 78c
- § 78d
- § 78e
- § 78f
- § 78g
- ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
- Hlava první - PRŮBĚH ŘÍZENÍ
- § 79
- § 80
- § 82
- § 83
- § 84
- § 85
- § 85a
- § 86
- § 87
- § 88
- § 89
- § 89a
- § 90
- § 91
- § 91a
- § 92
- § 93
- § 95
- § 96
- § 97
- § 98
- § 99
- § 100
- § 101
- § 102
- § 102a
- § 103
- § 104
- § 104a
- § 104b
- § 104c
- § 105
- § 106
- § 107
- § 107a
- § 109
- § 110
- § 111
- § 112
- § 114
- § 114a
- § 114b
- § 114c
- § 115
- § 115a
- § 116
- § 116a
- § 117
- § 118
- § 118a
- § 118b
- § 119
- § 119a
- Hlava druhá - DOKAZOVÁNÍ
- § 120
- § 121
- § 122
- § 123
- § 124
- § 125
- § 126
- § 126a
- § 127
- § 127a
- § 128
- § 129
- § 130
- § 131
- § 132
- § 133
- § 133a
- § 133b
- § 134
- § 135
- § 136
- Hlava třetí - NÁKLADY ŘÍZENÍ
- § 137
- § 138
- § 139
- § 140
- § 141
- § 142
- § 142a
- § 143
- § 145
- § 146
- § 147
- § 148
- § 149
- § 150
- § 151
- Hlava čtvrtá - ROZHODNUTÍ
- § 152
- § 153
- § 153a
- § 153b
- § 154
- § 155
- § 156
- § 157
- § 158
- § 159
- § 159a
- § 160
- § 161
- § 162
- § 163
- § 164
- § 165
- § 166
- § 167
- § 168
- § 169
- § 170
- § 171
- § 172
- § 173
- § 174
- § 174a
- § 174b
- § 175
- § 175a
- HLAVA PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
- § 176
- § 177
- § 178
- § 179
- § 180
- § 181
- § 182
- § 183
- § 184
- § 185
- § 186
- § 187
- § 188
- § 189
- § 190
- § 191
- § 192
- § 193
- § 194
- § 195
- § 196
- ČÁST ČTVRTÁ - OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
- Hlava první - ODVOLÁNÍ
- § 201
- § 202
- § 203
- § 204
- § 205
- § 205a
- § 205b
- § 206
- § 207
- § 208
- § 209
- § 210
- § 210a
- § 211
- § 211a
- § 212
- § 212a
- § 213
- § 213a
- § 213b
- § 214
- § 215
- § 216
- § 218
- § 218a
- § 218c
- § 219
- § 219a
- § 220
- § 220a
- § 221
- § 221a
- § 222
- § 222a
- § 223
- § 224
- § 225
- § 226
- Hlava druhá - ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST
- § 228
- § 229
- § 230
- § 231
- § 232
- § 233
- § 234
- § 235
- § 235a
- § 235b
- § 235c
- § 235d
- § 235e
- § 235f
- § 235g
- § 235h
- § 235i
- Hlava třetí - DOVOLÁNÍ
- § 236
- § 237
- § 238
- § 238a
- § 239
- § 240
- § 241
- § 241a
- § 241b
- § 242
- § 243
- § 243a
- § 243b
- § 243c
- § 243d
- § 243e
- § 243f
- § 243g
- ČÁST PÁTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH, O NICHŽ BYLO ROZHODNUTO JINÝM ORGÁNEM
- HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
- § 244
- § 245
- HLAVA DRUHÁ - PODÁNÍ ŽALOBY
- § 246
- § 247
- § 248
- HLAVA TŘETÍ - ŘÍZENÍ O ŽALOBĚ
- § 249
- § 250
- § 250a
- § 250b
- § 250c
- § 250d
- § 250e
- § 250f
- HLAVA ČTVRTÁ - ROZHODNUTÍ O ŽALOBĚ
- § 250g
- § 250h
- § 250i
- § 250j
- § 250k
- § 250l
- ČÁST ŠESTÁ - VÝKON ROZHODNUTÍ
- Hlava první - NAŘÍZENÍ A PROVEDENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ
- § 251
- § 252
- § 253
- § 254
- § 255
- § 256
- § 257
- § 258
- § 259
- § 260
- § 260a
- § 260b
- § 260c
- § 260d
- § 260e
- § 260f
- § 260g
- § 260h
- § 261
- § 261a
- § 262
- § 262a
- § 262b
- § 262c
- § 263
- § 264
- § 265
- § 265a
- § 266
- § 267
- § 267a
- § 267b
- § 268
- § 269
- § 270
- § 271
- § 274
- § 275
- Hlava druhá - SRÁŽKY ZE MZDY
- § 276
- § 277
- § 278
- § 279
- § 280
- § 281
- § 282
- § 282a
- § 283
- § 284
- § 285
- § 286
- § 287
- § 288
- § 289
- § 290
- § 291
- § 292
- § 293
- § 294
- § 295
- § 296
- § 297
- § 298
- § 299
- § 301
- § 302
- Hlava třetí - PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY
- § 303
- § 304
- § 304a
- § 304b
- § 304c
- § 304d
- § 304e
- § 305
- § 306
- § 307
- § 308
- § 309
- § 309a
- § 310
- § 311
- § 311a
- § 312
- § 313
- § 314
- § 314a
- § 314b
- § 314c
- § 315
- § 316
- § 317
- § 318
- § 319
- § 319a
- § 320
- § 320a
- § 320aa
- § 320ab
- HLAVA ČTVRTÁ - SPRÁVA NEMOVITÉ VĚCI
- § 320b
- § 320c
- § 320d
- § 320e
- § 320f
- § 320g
- § 320h
- § 320i
- § 320j
- Hlava pátá - PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITÝCH VĚCÍ
- § 321
- § 322
- § 323
- § 324
- § 325
- § 325a
- § 325b
- § 326
- § 326a
- § 326b
- § 327
- § 327a
- § 328
- § 328a
- § 328b
- § 329
- § 329a
- § 330
- § 330a
- § 331
- § 331a
- § 332
- § 333
- § 334
- § 334a
- § 335
- § 335a
- § 335b
- § 336
- § 336a
- § 336b
- § 336c
- § 336d
- § 336e
- § 336f
- § 336h
- § 336i
- § 336j
- § 336ja
- § 336k
- § 336l
- § 336m
- § 336n
- § 336o
- § 336p
- § 336q
- § 337
- § 337a
- § 337c
- § 337d
- § 337e
- § 337f
- § 337g
- § 337h
- § 338
- § 338a
- Hlava šestá - ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
- § 338b
- § 338c
- § 338d
- § 338e
- Hlava sedmá - POSTIŽENÍ ZÁVODU
- § 338f
- § 338g
- § 338h
- § 338i
- § 338j
- § 338k
- § 338l
- § 338m
- § 338ma
- § 338mb
- § 338n
- § 338o
- § 338p
- § 338q
- § 338r
- § 338s
- § 338t
- § 338u
- § 338v
- § 338w
- § 338x
- § 338y
- § 338z
- § 338za
- § 338zb
- § 338zc
- § 338zd
- § 338ze
- § 338zf
- § 338zg
- § 338zh
- § 338zi
- § 338zj
- § 338zk
- § 338zl
- § 338zm
- § 338zn
- § 338zo
- § 338zp
- § 338zq
- § 338zqa
- § 338zr
- Hlava osmá - USPOKOJENÍ PRÁV NA NEPENĚŽITÉ PLNĚNÍ
- § 339
- § 340
- § 341
- § 342
- § 343
- § 344
- § 345
- § 346
- § 347
- § 348
- § 349
- § 350
- § 351
- § 351a
- ČÁST SEDMÁ - JINÁ ČINNOST SOUDU
- § 352
- § 353
- § 354
- § 354a
- ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- § 355
- § 356
- § 357
- § 358
- § 359
- § 360
- § 361
- § 362
- § 363
- § 364
- § 365
- § 366
- § 367
- § 368
- § 369
- § 370
- § 370a
- § 374
- § 374a
- § 375
- § 376
99
Občanský soudní řád
ze dne 4. prosince 1963
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
## ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
## Hlava první - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
## § 1
Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.
## § 2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.
## § 3
Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
## § 5
Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
## § 6
V řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
## Hlava druhá - SOUDY
Pravomoc
## § 7
(1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
(2) Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona.
(3) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.
(4) Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.96)
Příslušnost
## § 9
(1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a) ve sporech o vzájemné vypořádání úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ve sporech o vzájemné vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění,
b) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
c) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,
d) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy,
e) ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci,
f) ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace,
g) ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví,
h) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže,
i) ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby,
j) ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje,
k) ve sporech z obchodů na komoditní burze,
l) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb,
m) ve sporech z přeměn právnických osob,
n) ve sporech z nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí,
o) ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv,
p) ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře,
q) ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení,
r) ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev.
(3) Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
## § 9a
K projednání žaloby podle § 91a jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobce činí nárok.
## § 10
(1) Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.
(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.
## § 10a
O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.
## § 11
(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
(2) Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
(3) Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
## § 12
(1) Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.
(2) Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
(3) O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Vyloučení soudců
## § 14
(1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
(2) U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
(3) Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
(4) Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
## § 15
(1) Jakmile se soudce dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce uvedeného v odstavci 1 jiného soudce nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.
## § 15a
(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců.
(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
## § 15b
(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
## § 16
(1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2) Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
(3) Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.
## § 16a
(1) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.
(2) Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
## § 16b
Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.
## § 17
O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec, osoba podávající odborné vyjádření nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
## Hlava třetí - ÚČAST NA ŘÍZENÍ
Účastníci
## § 18
(1) Účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv.
(2) Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob54).
## § 19
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
## § 20
(1) Každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.
(2) Přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník.
## § 21
(1) Za právnickou osobu jedná
a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo
b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo
d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.
(3) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jedná za ni nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, která má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize pověřila; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.
(4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
(5) Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
## § 21a
(1) Za stát před soudem vystupuje
a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu,55a)
b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
(2) Vystupuje-li před soudem za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná před soudem jménem státu zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.
(3) Vystupuje-li před soudem za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, jedná před soudem jménem státu vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.
(4) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
## § 21b
(1) Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.
(2) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
Zástupci účastníků
a) na základě zákona
## § 22
Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.
## § 23
Vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která není plně svéprávná, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně.
b) na základě plné moci
## § 24
(1) Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.
(2) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, mohou účastníky zastupovat pouze fyzické osoby, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení těchto utajovaných informací vydaným podle zvláštního právního předpisu,56) nebo které byly poučeny způsobem uvedeným v § 40a odst. 1.
## § 25
(1) Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen "procesní plná moc").
(2) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.
## § 25a
(1) Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc.
(2) Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem.
## § 25b
S výjimkou dovolání si účastník může zvolit zástupcem též patentového zástupce; patentový zástupce může účastníka zastupovat jen v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem.57b)
## § 26
(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "Úřad") může zastupovat účastníka v řízení o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.
(4) Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.
(5) Je-li ve věcech pracovních žalobcem cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105).
(6) Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavců 3, 4 a 6 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.
## § 26a
(1) V případech a za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise55a) může být obec v řízení zastoupena státem, za nějž před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(2) Při zastupování podle odstavce 1 lze státu udělit pouze procesní plnou moc.
(3) Převezme-li stát zastoupení podle odstavce 1, jedná jménem státu za zastoupenou obec zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.
## § 27
(1) Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Tento zástupce může jednat jedině osobně.
(2) Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.
(3) Soud je povinen zaslat Ministerstvu spravedlnosti opis rozhodnutí podle odstavce 2 do 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.
## § 28
(1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
(2) Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.
(3) Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.
(4) Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.
(5) Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.
(6) Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.
## § 28a
(1) Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.
(2) Plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.
c) na základě rozhodnutí
## § 29
(1) Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.
(2) Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.
(3) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
(4) Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.
## § 29a
Účastníku, který pořídil předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, ustanoví soud opatrovníkem s jejím souhlasem osobu za opatrovníka označenou v předběžném prohlášení.
## § 30
(1) Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
(2) Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
## § 31
(1) Ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.
(2) Byl-li opatrovníkem nebo jiným zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.
## § 32
Společné ustanovení
(1) Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
(2) Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
(3) Povinnost soudu poskytnout účastníku potřebná poučení, výzvy nebo upozornění lze splnit i tím, že budou poskytnuty jeho zástupci; to neplatí, udělil-li účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úkony.
## § 35
(1) V zákonem stanovených případech může státní zastupitelství, popřípadě nejvyšší státní zástupce, podat návrh na zahájení řízení nebo do občanského soudního řízení vstoupit.
(2) Státní zastupitelství nebo nejvyšší státní zástupce jsou v takovém řízení oprávněni ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.
## § 35a
(1) Zvláštní právní předpis55a) stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek může podat návrh na zahájení řízení anebo do řízení vstoupit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(2) Pokud Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vstoupí do řízení podle odstavce 1, je oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.
## § 35b
(1) V zákonem stanovených případech může ochránce práv dětí podat návrh na zahájení řízení nebo do občanského soudního řízení vstoupit. Ochránce práv dětí může jednáním před soudem pověřit zaměstnance Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
(2) Ochránce práv dětí je v řízení podle odstavce 1 oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.
## Hlava čtvrtá - ÚKONY SOUDU A ÚČASTNÍKŮ
Úkony soudu
## § 36
(1) V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.
(2) Rozvrh práce určí, který senát nebo který jediný soudce (samosoudce) věc projedná a rozhodne.
## § 36a
(1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce.
(2) V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce; senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení.
## § 36b
Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.
## § 36c
Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.
## § 36d
(1) Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2) V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena pouze senátu.
## § 37
(1) Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.
(2) K rozhodnutí je třeba většiny hlasů, přičemž hlasovat jsou povinni všichni členové senátu. Hlasování řídí předseda senátu. Mladší soudci hlasují před staršími soudci, předseda senátu hlasuje poslední.
## § 38a
Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.
## § 38b
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony občanského soudního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu.
## § 39
(1) Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiný soud nebo je soud provede s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen "videokonferenční zařízení"). Dožádaným soudem je okresní soud.
(2) Nemůže-li dožádaný soud provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání soudu, v jehož obvodu je možno úkon provést, je-li mu tento soud znám; jinak dožádání vrátí.
(3) Úkony dožádaného soudu provádí samosoudce.
## § 40
(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen "záznam"). Záznam je součástí spisu.
(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým
a) byl uzavřen smír, nebo
b) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud.
(4) Úkony prováděné soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.
(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.
(7) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.
(8) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.
## § 40a
(1) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, je předseda senátu povinen účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem podle zvláštního právního předpisu poučit56a). Písemný záznam o tomto poučení založí předseda senátu do spisu a jeho kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
(2) Poučení podle odstavce 1 není potřebné u těch osob, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajovaných informací a poučením, vydanými podle zvláštního právního předpisu.56)
## § 40b
(1) O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě. Soud vyhotovuje písemné úkony v té podobě, v jaké je veden spis; je-li však o věci veden listinný spis, předseda senátu může rozhodnout, že se písemný úkon soudu vyhotoví v elektronické podobě. Podmínky vedení spisu stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, v listinné nebo v elektronické podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.
Úkony účastníků
## § 41
(1) Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu.
(2) Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.
(3) Hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsána písemná forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně.
## § 41a
(1) Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.
(2) K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času, se nepřihlíží.
(3) K úkonu účastníka, který není za řízení přípustný, se nepřihlíží.
(4) Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.
## § 41b
Dokud nebyl uzavřený smír nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru nebo žalovaným, soud k těmto úkonům nepřihlíží.
## § 42
(1) Podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.
(2) Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
(3) V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu103), se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.
*Zobrazeno prvních 250 z 3057 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*
---
[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1963/99)