# 15/1929 Sb. - Mezinárodni zdravotní úmluva

- Úplná citace: Mezinárodní smlouva č. 15/1929 Sb., Mezinárodni zdravotní úmluva.
- Stav: Bez účinnosti
- Znění: Vyhlášené znění
- ELI: /eli/cz/sb/1929/15/0000-00-00
- Datum vyhlášení: 13. 2. 1929
- Účinnost od: 31. 5. 1928
- Částka: 7/1929

## Obsah

- HLAVA I. - Předpisy, jichž mají dbáti vlády zemí zúčastněných na této úmluvě, jakmile se na jejich území objeví mor, cholera, žlutá zimnice nebo některé jiné nakažlivé nemoci.
- ODDÍL I. - Oznámení a další sdělení ostatním státům.
- Článek první.
- Článek 2.
- Článek 3.
- Článek 4.
- Článek 5.
- Článek 6.
- Článek 7.
- Článek 8.
- Článek 9.
- ODDÍL II. - Podmínky, za kterých lze se domnívati, že opatření, ustanovená v úmluvě, mají nebo nemají již býti použita vůči tomu, co přichází z jiného územního obvodu.
- Článek 10.
- Článek 11.
- Článek 12.
- ODDÍL III. - Opatření v přístavech a při odjezdu lodí.
- Článek 13.
- Článek 14.
- HLAVA II. - Ochranná opatření proti nemocem zmíněným v hlavě I.
- Článek 15.
- ODDÍL I. - Sdělení předepsaných opatření.
- Článek 16.
- ODDÍL II. - Zboží a zavazadla. -- Dovoz a průvoz.
- Článek 17.
- Článek 18.
- Článek 19.
- Článek 20.
- ODDÍL III. - Ustanovení o vystěhovalcích.
- Článek 21.
- Článek 22.
- Článek 23.
- ODDÍL IV. - Opatření v přístavech a na námořních hranicích.
- Článek 24.
- Článek 25.
- Článek 26.
- Článek 27.
- Článek 28.
- Článek 29.
- Článek 30.
- Článek 31.
- Článek 32.
- Článek 33.
- Článek 34.
- Článek 35.
- Článek 36.
- Článek 37.
- Článek 38.
- Článek 39.
- Článek 40.
- Článek 41.
- Článek 42.
- Článek 43.
- Článek 44.
- Článek 45.
- Článek 46.
- Článek 47.
- Článek 48.
- ODDÍL V. - Všeobecná ustanovení.
- Článek 49.
- Článek 50.
- Článek 51.
- Článek 52.
- Článek 53.
- Článek 54.
- Článek 55.
- Článek 56.
- Článek 57.
- ODDÍL VI. - Opatření na hranicích zemských. -- Cestující. -- Železnice. -- Pohraniční pásma. -- Vodní cesty.
- Článek 58.
- Článek 59.
- Článek 60.
- Článek 61.
- Článek 62.
- Článek 63.
- Článek 64.
- Článek 65.
- Článek 66.
- ODDÍL I. - Opatření pro obyčejné lodi, které přicházejí ze zamořených přístavů severních a vjíždějí do Suezského průplavu nebo do egyptských přístavů.
- Článek 67.
- Článek 68.
- Článek 69.
- Článek 70.
- ODDÍL II. - Opatření pro Rudé moře.
- Článek 71.
- Článek 72.
- Článek 73.
- Článek 74.
- Článek 75.
- ODDÍL III. - Organisace dohledu.
- Článek 76.
- ODDÍL IV. - Proplutí Suezským průplavem v karanténě.
- Článek 77.
- Článek 78.
- Článek 79.
- Článek 80.
- Článek 81.
- Článek 82.
- Článek 83.
- Článek 84.
- Článek 85.
- Článek 86.
- Článek 87.
- Článek 88.
- Článek 89.
- ODDÍL V. - Zdravotní řád pro Perský záliv.
- Článek 90.
- HLAVA PRVNÍ. - Ustanovení všeobecná.
- Článek 91.
- Článek 92.
- Článek 93.
- Článek 94.
- Článek 95.
- Článek 96.
- Článek 97.
- Článek 98.
- Článek 99.
- HLAVA II. - Poutnické lodi. -- Zdravotní zařízení.
- ODDÍL I. - Všeobecné předpisy pro lodi.
- Článek 100.
- Článek 101.
- Článek 102.
- Článek 103.
- Článek 104.
- Článek 105.
- Článek 106.
- Článek 107.
- Článek 108.
- Článek 109.
- ODDÍL II. - Opatření, jež jest učiniti před odplutím.
- Článek 110.
- Článek 111.
- Článek 112.
- Článek 113.
- ODDÍL III. - Opatření, jež jest učiniti za plavby.
- Článek 114.
- Článek 115.
- Článek 116.
- Článek 117.
- Článek 118.
- Článek 119.
- Článek 120.
- Článek 121.
- Článek 122.
- Článek 123.
- Článek 124.
- Článek 125.
- Článek 126.
- ODDÍL IV. - Opatření, jež jest učiniti při příjezdu poutníků do Rudého moře.
- Článek 127.
- Článek 128.
- Článek 129.
- Článek 130.
- Článek 131.
- Článek 132.
- Článek 133.
- Článek 134.
- ODDÍL V. - Opatření, jež jest učiniti při návratu poutníků.
- Článek 135.
- Článek 136.
- Článek 137.
- Článek 138.
- Článek 139.
- Článek 140.
- Článek 141.
- Článek 142.
- Článek 143.
- Článek 144.
- Článek 145.
- Článek 146.
- Článek 147.
- Článek 148.
- Článek 149.
- ODDÍL VI. - Opatření, jež mohou býti použita na poutníky, cestující po hedžasské železnici.
- Článek 150.
- ODDÍL VII. - Zdravotní zprávy o poutích.
- Článek 151.
- HLAVA III. - Ustanovení trestní.
- Článek 152.
- Článek 153.
- Článek 154.
- Článek 155.
- Článek 156.
- Článek 157.
- Článek 158.
- Článek 159.
- Článek 160.
- Článek 161.
- Článek 162.
- Článek 163.
- Článek 164.
- Článek 165.
- Článek 166.
- Článek 167.
- Článek 168.
- Článek 169.
- Článek 170.
- Článek 171.
- Článek 172.
- Článek 1.
- Článek 2.
- Článek 3.
- Článek 4.
- Článek 5.
- Článek 6.
- Článek 7.
- Článek 8.
- Článek 9.
- Článek 10.
- Článek 11.
- Článek 12.
- Článek 13.
- Článek 14.
- Článek 15.
- Článek 16.
- Článek 17.
- Článek 18.
- Článek 19.
- Článek 20.
- Článek 21.
- Článek 22.
- Článek 23.
- Článek 24.
- Článek 25.
- Článek 26.
- Článek 27.
- Článek 28.
- Článek 1.
- Článek 2.
- Článek 3.
- Článek 4.
- Článek 5.
- Článek 6.
- Článek 7.
- Článek 8.
- Článek 9.
- Článek 1.
- Článek 2.
- Článek 3.
- Článek 4.
- Článek 5.
- Článek 6.
- Článek 7.
- Článek 8.
- Článek 9.
- Článek 10.
- Článek 11.
- Článek 12.
- Článek 13.
- Článek 14.
- Článek 15.
- Článek 16.
- Článek 17.
- Článek 18.
- Článek 19.
- Článek 20.
- Článek 21.
- Článek 22.
- Článek 23.

15.
Mezinárodní zdravotní úmluva.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,
AFGANISTANU, ALBANIE, ŘÍŠE NĚMECKÉ, ARGENTINY, RAKOUSKA,
BELGIE, BRASILIE, BULHARSKA, CHILE, ČÍNY, KOLUMBIE, KUBY,
DÁNSKA, SVOBODNÉHO MĚSTA GDÁNSKA, DOMINIKY, EGYPTA,
EQUATORU, ŠPANĚLSKA, SPOJENÝCH STÁTŮ SEVEROAMERICKÝCH,
ETHIOPIE, FINSKA, FRANCIE (ALŽÍRU, FRANCOUZSKÉ ZÁPADNÍ AFRIKY,
FRANCOUZSKÉ VÝCHODNÍ AFRIKY, FRANCOUZSKÉ INDOČÍNY,
STÁTŮ: SYRIE, VELKÉHO LIBANU, ALAUITŮ A DŽEBEL-DRUS,
SOUHRNU OSTATNÍCH KOLONIÍ, PROTEKTORÁTŮ, DRŽAV A ÚZEMÍ
POD MANDÁTEM FRANCOUZSKÝM), SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ
BRITANIE A IRSKA (DOMINIA KANADY, SOUSTÁTÍ AUSTRALIE,
DOMINIA NOVÉHO ZÉLANDU, INDIE, (UNIE JIHOAFRICKÉ), ŘECKA,
QUATEMALY, HAITY, HEDŽASU, HONDURASU, MAĎARSKA, ITALIE,
JAPONSKA, LIBERIE, LITVY, LUCEMBURKU, MAROKA, MEXIKA,
MONAKA, NORSKA, PARAQUAYE, NIZOZEMÍ, PERU, PERSIE, POLSKA,
PORTUGALSKA, RUMUNSKA, SAN-MARINA, SALVADORU,
KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ, SUDANU, SVÝCAR,
TUNISU, TURECKA, SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH
REPUBLIK, URUGUAYE A VENEZUELY
BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA S PODPISOVÝM PROTOKOLEM:
(Překlad.)
Mezinárodní zdravotní úmluva
Jeho Veličenstvo král Afganistanský, president republiky Albanie, president Říše Německé, president státu Argentinského, spolkový president republiky Rakouské, Jeho Veličenstvo král Belgů, president republiky Spojených Států Brazilských, Jeho Veličenstvo král bulharský, president republiky Chili, president republiky Číny, president republiky Kolumbie, president republiky Kuby, Jeho Veličenstvo král dánský, president republiky Dominikánské, Jeho Veličenstvo král egyptský, president republiky Equatoru, Jeho Veličenstvo král španělský, president Spojených Států Amerických, Její Veličenstvo královna králů ethiopských a Jeho Císařská a Královská Jasnost princ a dědic a správce císařství, president republiky Finské, president republiky Francouzské, Jeho Veličenstvo král Spojeného Království Velké Britanie a Irska a britských zemí zámořských, císař indický, president republiky Řecké, president republiky Quatemaly, president republiky Haiti, Jeho Veličenstvo král Hedžazu, president republiky Hondurasu, Jeho Výsost Nejjasnější správce království uherského, Jeho Veličenstvo král italský, Jeho Veličenstvo císař japonský, president republiky Liberia, president republiky Litevské, Její královská Výsost paní velkovévodkyně Lucemburská, Jeho Veličenstvo sultán marocký, president republiky Mexické, Jeho Výsost Nejjasnější princ monacký, Jeho Veličenstvo král norský, president republiky Paraguay, Její Veličenstvo královna nizozemská, president republiky Peru, Jeho Veličenstvo šach perský, president republiky Polské, president republiky Portugalské, Jeho Veličenstvo král rumunský, správci-kapitánové San-Marina, Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců, president republiky Salvadoru, generální guvernér, zástupce nejvyšší moci v Sudanu, Spolková rada švýcarská, president republiky Československé, Jeho Výsost Bey Tunisský, president republiky Turecké, centrální výkonný výbor sovětských republik socialistických, president republiky Uruguay a president republiky Venezuela,
rozhodnuvše se provésti na ustanoveních zdravotní úmluvy podepsané v Paříži 17. ledna 1912 změny, jež jsou podloženy novými poznatky ve vědě i praxi profylaktické, stanoviti mezinárodní předpisy týkající se skvrnitého tyfu a neštovic a rozšířiti, pokud lze, pole pro uplatnění zásad, kterými se řídí mezinárodní úprava zdravotní, uzavřeli k tomu cíli úmluvu a jmenovali svými plnomocníky:
Jeho Veličenstvo král afganistanský:
p. Islambek Khudoiar Khan-a,
tajemníka afganistanského vyslanectví v Paříži.
President republiky Albanie:
p. Dra Osman-a,
ředitele nemocnice v Tiraně.
President Říše Německé:
p. Franoux,
tajného radu německého vyslanectví v Paříži;
p. Dra Hamel-a,
radu říšského ministerstva vnitra.
President státu argentinského:
p. Federica Alvarez de Toledo,
ministra Argentiny v Paříži;
p. Dra Araoz Alfaro,
předsedu zdravotního oddělení;
p. Manuela Carbonnel-a,
profesora zdravotnictví na lékařské fakultě v Buenos-Aires.
President republiky Rakouské:
p. Alfreda Grünberger-a,
rakouského ministra v Paříži.
Jeho Veličenstvo král Belgů:
p. Velghe,
generálního tajemníka ministerstva vnitra a zdravotnictví.
President Spojených Států Brazilských:
p. prof. Dra Karla Chagas-e,
generálního ředitele správního oddělení pro veřejné zdravotnictví, ředitele ústavu Oswalda Cruza;
p. Dra Gilberta Moura Costu.
Jeho Veličenstvo král bulharský:
p. Morfov-a,
ministra Bulharska v Paříži;
p. Dra Točko Petrova,
profesora na lékařské fakultě v Sofii.
President republiky Chili:
p. Armanda Quezada,
ministra Chili v Paříži;
p. Dra Emila Aldunate-a,
profesora na lékařské fakultě v Chili;
p. Dra Rodrigueza Barros-e,
profesora na lékařské fakultě v Chili.
President republiky Čínské:
p. generála Yao Si-Kiou,
vojenského attaché v Paříži;
p. Dra Scie Ton-Fa,
odb. sekretáře čínského vyslanectví v Paříži.
President republiky Kolumbie:
p. Dra Miguela Jimenez Lopez-a,
profesora na lékařské fakultě v Bogotě, splnomocněného ministra Kolumbie v Berlíně.
President republiky Kuby:
p. Ramiro Hernandez Portelu,
radu kubánského vyslanectví v Paříži;
p. Dra Maria Lebreda,
ředitele nemocnice "Las Animas".
Jeho Veličenstvo král dánský:
p. Dra Th. Madsen-a,
ředitele stát. sérového ústavu.
p. J. A. Korbing-a,
ředitele Společnosti sjednocených rejdařů.
President republiky Polské, za svobodné město Gdansko:
p. Dra Vitolda Chodzko,
bývalého ministra zdravotnictví;
p. Dra Karla Stade-a,
stát. radu senátu svobodného města Gdanska.
President republiky Dominikánské:
p. Dra Betances-a,
profesora na lékařské fakultě v San-Domingu.
Jeho Veličenstvo král egyptský:
Fakhry pašu,
egyptského ministra v Paříži;
p. majora Karla P. Thomson-a,
D. S. O., předsedu egyptské zdravotní rady námořní a karantenní;
p. Dra Mohameda Abd el Salama el Guindy bey-e,
druhého sekretáře na egyptském vyslanectví v Bruselu, zástupce egyptské vlády ve výboru mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví.
President republiky Equatoru:
p. Dra J. Illingourth-a Ycazu.
Jeho Veličenstvo král španělský:
p. markýze de Faura,
ministra, radu velvyslanectví španělského v Paříži;
p. Dra Francisco Murillo y Palacios,
generálního ředitele zdravotnictví španělského.
President Spojených Států Amerických:
p. Dra H. S. Cumming-a,
hlavního lékaře, Veřejná zdravotní služba;
p. Dra Taliaferro Clark-a,
lékaře-seniora, Veřejná zdravotní služba;
p. Dra W. W. King-a,
lékaře, Veřejná zdravotní služba.
Její Veličenstvo královna králů ethiopských a Jeho císařská a královská Jasnost princ dědic a správce císařství:
p. hraběte Lagarde,
vévodu d'Entotto, zplnomocněného ministra.
President republiky Finské:
p. Karla Enckell-a,
ministra Finska v Paříži;
p. Dra Oswalda Streng-a,
profesora university v Helsinforsu.
President republiky Francouzské:
Jeho Excellenci p. Camilla Barrѐre-a,
velvyslance francouzského;
p. Harismendy,
zplnomocněného ministra, místoředitele v ministerstvu zahraničních věcí;
p. de Navailles,
místoředitele v ministerstvu zahraničních věcí;
p. Dra Calmette-a,
místoředitele Pasteurova ústavu;
p. Dra Léona Bernard-a,
profesora na lékařské fakultě v Paříži.
Za Alžír:
p. Dra Luciena Raynaud-a,
generálního inspektora zdravotních úřadů alžírských.
Za Západní francouzskou Afriku:
p. Dra Paula Gouzien-a,
lékaře -- generálního inspektora koloniálních vojenských oddílů.
Za Východní francouzskou Afriku:
p. Dra Thiroux,
lékaře-inspektora koloniálních vojenských oddílů.
Za francouzskou Indočínu:
p. Dra l'Herminier-a,
zástupce Indočíny v poradním výboru Orientálního úřadu Společnosti národů;
p. Dra Noela Bernard-a,
ředitele Pasteurových ústavů v Indočíně.
Za státy Syrii, Velký Liban, Alauitů a Džebel-Druz:
p. Harismendy,
zplnomocněného ministra, místoředitele v ministerstvu zahraničních věcí;
p. Dra Delmas-a.
Za všechny ostatní kolonie, protektoráty, državy a území pod francouzským mandátem:
p. Dra Audibert-a,
generálního inspektora zdravotní služby v ministerstvu kolonií.
Jeho Veličenstvo Král spojeného Království Velké Britanie a Irska a britských zemí zámořských, císař indický:
Sira George Seatona Buchanan-a,
Kt., C. B. D., vrchního lékaře v ministerstvu zdravotnictví;
p. Johna Murray-e,
C. M. G., radu ministerstva zahraničních věcí.
Za dominium kanadské:
p. Dra Johna Andrewa Amyot-a,
C. M. G., M. B., generálního ředitele ministerstva zdravotnictví v dominiu kanadském.
Za Commonwealth australské:
p. Dra Williama Campbell Sawers-e,
D. S. O., M. B., lékaře v ministerstvu zdravotnictví.
Za dominium novo-zélandské:
p. podplukovníka Sydney Price James-a,
M. D.
Za Indii:
p. Davida Thomase Chadwick-a,
C. S. I., C. I. E., tajemníka indické vlády v ministerstvu obchodu.
Za Unii Jihoafrickou:
p. Dra Filipa Stock-a,
C. B., C. B. E., zástupce ve výboru mezinárodního Úřadu pro veřejné zdravotnictví.
President republiky Řecké:
p. Al. C. Carapanos-a,
řeckého ministra v Paříži;
p. Dra Matarangas-a Gérassimosa.
President republiky Quatemaly:
p. Dra Francisca A. Figueroa,
Chargé d'Affaires v Paříži.
President republiky Haiti:
p. Dra Georges Audain-a.
Jeho Veličenstvo král Hedžazu:
p. Dra Mahmouda Hamoudé-a,
generálního ředitele veřejného zdravotnictví.
President republiky Hondurasu:
p. Dra Ruben Audino-Aguilar-a,
Chargé d'Affaires v Paříži.
Jeho Výsost Nejjasnější správce království uherského:
p. Dra Karla Grosch-e,
radu ministerstva sociální péče.
Jeho Veličenstvo král italský:
p. Dra Alberta Lutrario,
prefekta I. třídy;
p. dra Giovanni Vottorio Repetti-ho,
gen. lékaře italského královského námořnictva, zdravotního ředitele generálního komisariátu emigračního;
p. přístavního plukovníka Odoardo Huetter-a,
velitele přístavu v Benátkách;
p. Guido Rocco,
prvního tajemníka italského velvyslanectví v Paříži;
p. Dra Cancelliere-a,
místoprefekta I. třídy;
p. Dra Druetti-ho,
zdravotního delegáta zahraničního.
Jeho Veličenstvo císař japonský:
p. Hajimé Matsushimu,
velvyslaneckého radu;
p. Dra Mitsuzo Tsurumi-ho,
japonského delegáta ve výboru Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví.
President republiky Libéria:
p. barona R. A. L. Lehmann-a,
ministra Libérie v Paříži;
p. N. Ooms-a,
prvního tajemníka vyslanectví.
President republiky Litevské:
p. Dra Pranase Vaiciušku,
hlavního důstojníka zdravotního v záloze pověřeného přednáškami na universitě v Kovně, hlavního lékaře města Kovna.
Její královská Výsost velkovévodkyně lucemburská:
p. Dra Praum-a,
ředitele bakteriologické laboratoře v Lucemburku.
Jeho Veličenstvo sultán marocký:
p. Harismendy,
zplnomocněného ministra, místoředitele v ministerstvu zahraničních věcí;
p. Dra Luciena Raynaud-a,
generálního inspektora zdravotní služby alžírské.
President republiky Mexické:
p. Dra Rafaela Cabreru,
mexického ministra v Bruselu.
Jeho Výsost Nejjasnější princ monacký:
p. Roussel-Despierres-a,
státního tajemníka J. V. N. prince monackého;
p. Dra Marsan-a,
ředitele zdravotní služby knížecí.
Jeho Veličenstvo král norský:
p. Sigurda Bentzon-a,
radu norského vyslanectví v Paříži;
p. Dra Matyáše Gram-a,
generálního ředitele zdravotní správy.
President republiky Paraguay:
p. Dra R. V. Caballero,
Chargé d'Affaires Paraguay ve Francii.
Její Veličenstvo královna nizozemská:
p. Doude van Troostwyk,
nizozemského ministra v Bernu;
p. Dra N. M. Josefa Jittu,
předsedu zdravotní rady;
p. Dra de Vogel,
bývalého vrchního inspektora zdravotní služby v nizozemské Indii;
p. van der Plas,
konsula nizozemského v Džeddahu.
President republiky Peru:
p. Dra Pabla S. Mimbelu,
zplnomocněného ministra Peru v Bernu.
Jeho Veličenstvo šach perský:
p. Dra Ali-Khana Partow-Aazam-a,
bývalého místotajemníka v ministerstvu školství, místopředsedu zdravotní rady a ředitele císařské nemocnice;
p. Dra Mansour-Charif-a,
bývalého lékaře královské rodiny.
President republiky Polské:
p. Dra Witolda Chodzko,
bývalého ministra zdravotnictví;
p. Taylor-a,
náměstka přednosty oddělení mezinárodních smluv.
President republiky Portugalské:
p. profesora Ricarda Jorge-a,
generálního ředitele veřejného zdravotnictví.
Jeho Veličenstvo král rumunský:
p. Dra Jana Cantacuzene,
profesora na lékařské fakultě v Bukurešti.
Kapitáni-správcové San-Marina:
p. Dra Guelpu.
President republiky Salvador:
p. profesora Lardé-Arthés-a.
Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců:
p. Miroslava Spalajkoviče,
zplnomocněného ministra v Paříži.
Generální guvernér, zástupce nejvyšší moci v Sudanu:
p. Dra Olivera Francise Haynese Atkey-e,
M. B., F. R. C. S., ředitele lékařské služby v Sudanu.
Spolková rada švýcarská:
p. Alfonse Dunant-a,
švýcarského ministra v Paříži;
p. Dra Carrière,
ředitele spolkové služby veřejného zdravotnictví.
President republiky Československé:
p. Dra Ladislava Procházku,
vrchního fysika města Prahy.
Jeho Výsost Bey tunisský:
p. de Navailles,
místoředitele v ministerstvu zahraničních věcí.
President republiky Turecké:
Jeho Excellenci Aly Féthy Bey-e,
tureckého velvyslance v Paříži.
Ústřední výkonný výbor Svazu sovětských socialistických republik:
p. prof. Nicolase Semaško,
člena ústředního výkonného výboru S. S. S. R., lidového komisaře pro veřejné zdravotnictví R. S. F. S. R.;
p. Jacques Davtian-a,
radu velvyslanectví Svazu sovětských socialistických republik v Paříži;
p. Vladimíra Egoriew-a,
místoředitele lidového komisariátu pro zahraniční věci;
p. Dra Ilju Mammuliu,
člena ústředního výkonného výboru sovětské socialistické republiky Gruzinské;
p. Dra Leona Bronstein-a,
z lidového komisariátu pro veřejné zdravotnictví sovětské socialistické republiky Ukrajinské;
p. Dra Oganesa Meburnutoff-a,
člena koleje lidového komisariátu pro veřejné zdravotnictví R. S. F. S. R. v Uzbekistanu;
p. Dra Mikuláše Freyberg-a,
radu lidového komisariátu pro veřejné zdravotnictví R. S. F. P. R.;
p. Dra Alexeje Sysin-a,
předsedu zdravotního a epidemiologického oddělení lidového komisariátu pro veřejné zdravotnictví R. S. F. S. R., profesora university.
President republiky Uruguay:
p. A. Herosu,
bývalého uruguayského Chargé d'Affaires v Paříži.
President republiky Venezuela:
p. Josefa Ignacia Cardenase,
venezuelského ministra v Madridě a v Haagu.
Kteří, vyměnivše si své plné moci, jichž forma byla shledána správnou, dohodli se na následujících ustanoveních:
Předběžné ustanovení.
K uskutečnění této úmluvy přijaly Vysoké Smluvní Strany následující definice:
1. Slovo "obvod" značí přesně určenou část území, jako: provincii, gubernii, okres, kraj, kanton, ostrov, obec, město, městskou čtvrť, vesnici, přístav, aglomeraci atd., bez ohledu na rozlohu a obyvatelstvo těchto částí území.
2. Slovo "pozorování" značí isolaci osob, ať na lodi či v zdravotní stanici, dříve, než jest jim povolena volnost pohybu.
Slovo "dohled" značí, že osoby nejsou isolovány, že jest jim hned dovoleno volně se pohybovati, ale že jsou ohlášeny zdravotním úřadům v těch místech, kam se ubírají a jsou podrobeny lékařské prohlídce, jež zjistí jejich zdravotní stav.
3. Slovem "mužstvo" rozumí se všechny osoby, jež se nacházejí na lodi ne jedině proto, aby se přeplavily z jedné země do druhé, ale které jsou nějakým způsobem ve službách lodi, osob na lodi nebo nákladu.
4. Slovo "den" značí interval dvaceti čtyř hodin.
TITUL I.
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ.

## HLAVA I. - Předpisy, jichž mají dbáti vlády zemí zúčastněných na této úmluvě, jakmile se na jejich území objeví mor, cholera, žlutá zimnice nebo některé jiné nakažlivé nemoci.

## ODDÍL I. - Oznámení a další sdělení ostatním státům.

## Článek první.

Každá vláda jest povinna oznámiti bez prodlení ostatním vládám a současně i Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví:

1. první skutečný případ moru, cholery nebo žluté zimnice, zjištěný na jejím území;

2. první skutečný případ moru, cholery nebo žluté zimnice, vyskytnuvší se mimo obvody již zamořené;

3. vyskytnutí se epidemie skvrnitého tyfu nebo neštovic.

## Článek 2.

Zároveň s oznámeními, o nichž jedná článek první nebo ihned za nimi buďtež zaslány údaje:

1. o místě, kde se nemoc vyskytla;

2. o datu, kdy se vyskytla, o jejím původu a její formě;

3. o počtu zjištěných případů a o počtu úmrtí;

4. o rozsahu obvodu neb obvodů postižených;

5. pokud se týče moru, o vyskytnutí se této nemoci mezi hlodavci nebo o neobvyklé jich úmrtnosti;

6. pokud se týče cholery, o počtu nositelů zárodků v případě, kde byli zjištěni;

7. pokud se týče žluté zimnice, zda a v jakém množství (index) se vyskytuje Stegomyia calopus (Aedes Egypti);

8. o učiněných opatřeních.

## Článek 3.

Oznámení, o nichž je řeč v článcích 1. a 2., zasílají se diplomatickým zastupitelstvím nebo, kde jich není, konsulátům v hlavním městě postižené země a jsou k disposici konsulárním funkcionářům působícím na jejím území.

Tato oznámení zasílají se také Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví, který je neprodleně sdělí všem diplomatickým zastupitelstvím, nebo když jich není, konsulátům v Paříži, jakož i nejvyšším zdravotním úřadům zúčastněných států. Oznámení podle čl. 1. jsou zasílána telegraficky.

Telegramy, zaslané Mezinárodním úřadem pro veřejné zdravotnictví vládám zemí zúčastněných na přítomné úmluvě nebo nejvyšším úřadům zdravotním těchto zemí, a telegramy, odeslané těmito vládami a těmito úřady u vykonávání přítomné úmluvy, rovnají se telegramům státním a požívají přednostního práva přiznávaného těmto telegramům článkem 5. Mezinárodní úmluvy telegrafické z 10./22. července 1875.

## Článek 4.

Po oznámeních a sděleních, o nichž je řeč v článcích 1. a 2., budou pravidelně zasílána Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví další sdělení tak, aby vlády byly stále zpravovány o postupu epidemie.

Tato sdělení, jež mají býti pokud možno častá a úplná (a která mají býti podávána nejméně jednou týdně, pokud se týče počtu případů a úmrtí), vyznačí obzvláště učiněná opatření proti rozšiřování nemoci. Mají přesně vylíčiti opatření prováděná při odplutí lodi, aby se zamezilo vyvezení nákazy, a zvláště opatření, učiněná vzhledem ke hlodavcům a hmyzu.

## Článek 5.

Vlády se zavazují zodpověděti každou žádost o informaci, která by jim byla zaslána Mezinárodním úřadem pro veřejné zdravotnictví o nakažlivých nemocech uvedených v úmluvě, jež se vyskytly na jejich území, a o okolnostech, jež by mohly míti vliv na přenesení těchto nemocí z jedné země do druhé.

## Článek 6.

Ježto krysy*) jsou hlavními činiteli při přenášení dýmějového moru, vlády se zavazují, že použijí všech prostředků, jež budou v jejich moci, aby zmenšily nebezpečí a aby byly častými a pravidelnými šetřeními stále informovány o stavu morové nákazy mezi krysami v přístavech, zvláště pak aby prováděno bylo soustavné sbírání a bakteriologické zkoumání krys v každém obvodu morem postiženém nejméně po dobu šesti měsíců od nalezení poslední morové krysy.

Postup a výsledek těchto zkoušek budou sdělovány v dobách normálních v pravidelných obdobích, a v případě vyskytnutí se moru každý měsíc Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví, aby vlády mohly býti tímto úřadem nepřetržitě informovány o stavu myšího moru v přístavech.

Jakmile bude zjištěn mor u krys na zemi, v přístavu po 6 měsíců prostém nákazy, mají býti zprávy poslány nejkratší cestou

## Článek 7.

Aby se usnadnilo poslání, jež mu bylo svěřeno touto úmluvou a vzhledem k užitečným informacím, které poskytuje zpravodajská služba epidemiologická při Společnosti Národů, jakož i její Orientální úřad v Singapuru a jiné podobné úřady, jakož i panamerický zdravotní úřad, jest Mezinárodní úřad pro veřejné zdravotnictví zmocněn učiniti potřebná opatření se zdravotním výborem Společnosti Národů, jakož i s panamerickým zdravotním úřadem a jinými organisacemi tohoto druhu.

Rozumí se, že povinnost posílati zprávy na základě výše uvedených opatření nezrušuje v ničem ustanovení úmluvy římské ze dne 9. prosince 1907 a že nemůže míti za následek nahražení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví žádnou jinou instituci zdravotní.

## Článek 8.

Ježto rychlé a správné plnění předcházejících předpisů jest svrchovaně důležito, vlády uznávají nutnost dáti příslušným úřadům instrukce pro vykonávání těchto předpisů.

Ježto hlášení mají cenu jen tehdy, jestliže každá vláda jest sama včas zpravena o případě moru, cholery, žluté zimnice, skvrnitého tyfu nebo neštovic a o případech podezřelých z těchto nemocí nastalých na jejím území, zavazují se vlády zavésti povinné ohlašování těchto nemocí.

## Článek 9.

Doporučuje se, aby sousední země učinily zvláštní úpravy za účelem organisace přímé informační služby mezi přednosty příslušných správních úřadů, pokud jde o území pohraniční, nebo území, jež jsou v bližších obchodních stycích. Tyto úpravy budou sděleny Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví.

## ODDÍL II. - Podmínky, za kterých lze se domnívati, že opatření, ustanovená v úmluvě, mají nebo nemají již býti použita vůči tomu, co přichází z jiného územního obvodu.

## Článek 10.

Oznámení případů moru, cholery nebo žluté zimnice odjinud zavlečených nemá za následek, aby vůči tomu, co přichází z obvodu, v němž se případy ty vyskytly, byla zaváděna opatření, stanovená v následující hlavě II.

Jakmile se však objeví první případ moru nebo žluté zimnice, o němž bude zjištěno, že nebyl zavlečen, nebo jakmile případy cholery vytvoří ohnisko*), nebo projeví-li skvrnitý tyf nebo neštovice epidemickou formu, bude možno použíti těchto opatření.

## Článek 11.

Aby opatření podle hlavy II. omezena byla jedině na krajiny opravdu zasažené, mají je vlády zaváděti jen vůči tomu, co přichází z určitě vymezených obvodů, v nichž nemoci, na něž se vztahuje tato konvence, se projevily za podmínek, o nichž je řeč v druhém odstavci článku 10.

Avšak toto obmezení, stanovené jen pro postižený obvod, lze připustiti jen s tou výslovnou podmínkou, že vláda země, k níž řečený obvod patří, učiní vhodná opatření:

1. aby bylo zamezeno šíření se epidemie; a

2. aby použito bylo opatření, předepsaných v následujícím článku 13.

## Článek 12.

Vláda každé země, v níž leží zasažená krajina, zpraví ostatní vlády, jakož i Mezinárodní úřad pro veřejné zdravotnicví za podmínek stanovených v čl. 3., jakmile přestane nebezpečí nákazy pocházející z této krajiny a jakmile budou učiněna všechna profylaktická opatření. Od této informace nebude možno použíti opatření, o nichž jedná hlava II. vůči tomu, co přichází z krajiny, o niž jde, leč v případech mimořádných, při nichž však postup musí býti ospravedlněn.

## ODDÍL III. - Opatření v přístavech a při odjezdu lodí.

## Článek 13.

Příslušný úřad jest povinen učiniti účinná opatření:

1. aby zabráněno bylo nalodění osob, jevících příznaky moru, cholery, žluté zimnice, skvrnitého tyfu aneb neštovic, jakož i osob, nacházejících se ve styku s nemocnými a jsoucích v takovém stavu, že by mohly nemoc přenášeti;

2. při moru, aby zabráněno bylo tomu, aby se na loď dostaly krysy;

3. při choleře, aby dbáno bylo toho, aby naloděná pitná voda a poživatiny byly zdravé a aby voda, sloužící za přítěž, je-li třeba, byla desinfikována;

4. při žluté zimnici aby zabráněno bylo tomu, aby se na loď dostali komáři;

5. při skvrnitém tyfu aby zaručeno bylo odvšivení každého podezřelého cestujícího ještě před jeho naloděním;

6. při neštovicích aby staré šaty a hadry byly podrobeny desinfekci, dříve než budou sbaleny.

## Článek 14.

Vlády se zavazují udržovati ve svých velkých přístavech a v okolí jejich a pokud možno v ostatních přístavech a v jejich okolí zdravotní službu, jejíž organisace a vybavení by zaručovaly, že provedena budou profylaktická opatření ohledně nemocí, o nichž jedná přítomná úmluva, zejména opatření podle článků 6., 8. a 13.

Tyto vlády zašlou aspoň jednou ročně Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví zprávu, v níž vylíčí ohledně každého svého přístavu stav jeho zdravotní organisace se vztahem k ustanovením předchozího odstavce. Úřad předá tyto informace vhodnou cestou vyšším zdravotním úřadům zúčastněných zemí buď přímo, nebo prostřednictvím jiného mezinárodního zdravotního organismu v souhlase s dohodami uzavřenými podle článku 7.

## HLAVA II. - Ochranná opatření proti nemocem zmíněným v hlavě I.

## Článek 15.

Zdravotní úřady mohou provésti lékařskou návštěvu a, jestliže okolnosti toho vyžadují, mohou podrobiti důkladné prohlídce každé plavidlo, ať pochází odkudkoliv.

Opatření nebo výkony zdravotní, kterým může býti podrobeno plavidlo při příjezdu, se určují na základě nálezu o skutečném stavu, jaký je na lodi, a o zdravotních podmínkách plavby.

Každé vládě náleží se vztahem k informacím, poskytovaným na základě ustanovení oddílu I. hlavy I. a čl. 14. přítomné úmluvy, jakož i se vztahem k povinnostem, které jí přísluší podle oddílu II. hlavy I., stanoviti řád, jemuž bude podrobeno v přístavech to, co přichází z každého cizího přístavu a zejména rozhodnouti, zda s hlediska řečeného řádu má býti některý cizí přístav považován za postižený.

Opatření, tak jak jsou uvedena v této hlavě, mají býti považována za maximum, v jehož mezích mohou vlády nařizovati, jakým způsobem má býti nakládáno s plavidly při jejich příjezdu.

## ODDÍL I. - Sdělení předepsaných opatření.

## Článek 16.

Každá vláda jest povinna sděliti ihned diplomatickému zastoupení, nebo, není-li ho, konsulovi postižené země, jenž sídlí v jejím hlavním městě, jakož i Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví, který jest povinen o tom ihned zpraviti ostatní vlády, opatření, jež pokládá za nutno předepsati vůči tomu, co přichází z této země. Tato sdělení budou taktéž k disposici ostatním diplomatickým nebo konsulárním zástupcům, ustanoveným na jejím území.

Rovněž jest povinna oznámiti touž cestou odvolání těchto opatření nebo jejich změny.

Není-li v hlavním městě diplomatického zastoupení nebo konsulátu, učiní se sdělení přímo vládě dotyčné země.

## ODDÍL II. - Zboží a zavazadla. -- Dovoz a průvoz.

## Článek 17.

S výhradou ustanovení posledního odstavce článku 50. zboží a zavazadla, dovážená po souši nebo po moři, nemohou býti podrobena prohibitivním opatřením při vstupu, pokud se týče při provozu a nemohou býti zadržena na hranicích nebo v přístavech. Jediná opatření, jichž lze vůči nim použíti, jsou blíže určena v následujících paragrafech:

a) V případě moru může býti podrobeno odhmyzení, a je-li třeba, desinfekci nátělní prádlo, šatstvo a oděvy již nedávno nošené (užívané svršky) a nedávno použitá lůžková zařízení.

Zboží, jež pochází z postiženého obvodu a v němž se mohou nalézati krysy morem nakažené, může býti vyloděno pouze s podmínkou, že zachována bude v nejvyšší možné míře nutná opatrnost, aby zabráněno bylo krysám uniknouti a aby byly vyhubeny.

b) V případě cholery mohou býti podrobeny desinfekci nátělní prádlo, šatstvo a oděvy nedávno nošené (užívané svršky), nedávno použitá lůžková zařízení.

Výjimkou z ustanovení tohoto článku mohou býti podrobeny prohibitivním opatřením ryby, škeble a čerstvá zelenina, leč by byly podrobeny procesu, jenž by zničil zárodky cholerové.

c) V případě skvrnitého tyfu může býti podrobeno odhmyzení nátělní prádlo, hadry a oděvy již nošené (užívané svršky), použitá lůžková zařízení, jakož i hadry, jež nejsou dopravovány jako zboží ve velkém.

d) V případě neštovic může býti podrobeno desinfekci nátělní prádlo, hadry a oděvy nedávno nošené (užívané svršky), nedávno použitá lůžková zařízení, jakož i hadry, jež nejsou dopravovány jako zboží ve velkém.

## Článek 18.

Úřad země určení ustanovuje způsob a místo desinfekce, jakož i postup, jehož jest použíti k vyhubení krys nebo hmyzu (blech, vší, komárů atd.). Tyto výkony jest zaříditi tak, aby předměty jimi trpěly co nejméně. Šatstvo a jiné předměty malé ceny mohou býti zničeny ohněm, jakož i hadry, nejsou-li dopravovány jako zboží ve velkém.

Každému státu přísluší upraviti otázku zaplacení případné náhrady za škodu vzešlou desinfekcí, vyhubením krys nebo hmyzu, jakož i zničením předmětů výše zmíněných.

Jsou-li při provádění těchto opatření vybírány zdravotním úřadem buď přímo, buď prostřednictvím některé společnosti nebo jednotlivce poplatky, musí býti výše těchto poplatků určena sazebníkem, který má býti dříve vyhlášen a tak sestaven, aby z celkového jeho používání nemohl vzniknouti pro stát nebo pro zdravotní úřad pramen příjmů.

## Článek 19.

Dopisy a korespondence, tiskopisy, knihy, noviny, spisy atd. nepodléhají žádnému zdravotnímu opatření. Poštovní balíky podléhají obmezení jen v tom případě, obsahují li některé z předmětů, na něž lze vztahovati opatření, o nichž mluví čl. 17. přítomné úmluvy.

## Článek 20.

Jestliže zboží nebo zavazadla byla podrobena opatřením předepsaným článkem 17., každý interesent má právo žádati od zdravotního úřadu, aby mu bezplatně vystavil osvědčení o provedených opatřeních.

## ODDÍL III. - Ustanovení o vystěhovalcích.

## Článek 21.

V zemích vystěhovaleckých mají zdravotní úřady prováděti zdravotní prohlídku vystěhovalců před jejich odjezdem.

Doporučuje se, aby uzavírány byly mezi zeměmi vystěhovaleckými, přistěhovaleckými a průchodními zvláštní dohody k tomu cíli, aby byly stanoveny podmínky, kterým má tato prohlídka vyhovovati, čímž by se omezila na nejmenší míru možnost odepříti pro příčiny zdravotní přechod přes hranici průchodního státu a země, do níž vystěhovalec se ubírá.

Doporučuje se také, aby tyto dohody stanovily preventivní opatření proti nakažlivým nemocem, jímž by měli býti podrobeni vystěhovalci v zemi, kterou opouštějí.

## Článek 22.

Doporučuje se, aby města nebo přístavy, z nichž vystěhovalci odjíždějí, měly vhodnou hygienickou a zdravotní organisaci, a sice: 1. dohlížecí a pomocnou službu lékařskou, jakož i potřebný zdravotní a profylaktický materiál; 2. státnímu dozoru podrobený ústav, kde by vystěhovalci mohli podstoupiti zdravotní formality, býti dočasně ubytováni a podrobeni všem potřebným prohlídkám lékařským, jakož i kde by byly zkoušeny jich nápoje a potraviny; 3. v přístavu se nacházející místnost, kde budou vykonávány lékařské prohlídky v okamžiku posledních příprav k nalodění.

## Článek 23.

Doporučuje se, aby vystěhovalecké lodi byly opatřeny dostatečnou zásobou očkovacích látek (proti neštovicím, choleře atd.), aby mohlo býti přikročeno v případě potřeby k očkování průběhem cesty.

## ODDÍL IV. - Opatření v přístavech a na námořních hranicích.

A. Mor.

## Článek 24.

Za nakaženou se pokládá loď:

1. Která má na palubě případ lidského moru;

2. nebo na níž vyskytl se více než šest dní po nalodění případ lidského moru;

3. nebo na jejíž palubě zjištěna byla přítomnost morových krys.

Za podezřelou pokládá se loď:

1. Na níž vyskytl se případ lidského moru v prvých šesti dnech po nalodění;

2. nebo na níž pozorováním bylo zřejmě zjištěno nápadné hynutí krys, jehož příčina není určena.

Taková loď zůstává podezřelou do té doby, dokud v přístavu řádně k tomu vybaveném nebude použito vůči ní opatření, předepsaných v této úmluvě.

Za nezávadnou se pokládá loď, která, ačkoliv přichází z přístavu zamořeného, neměla ani v době odplutí, ani za plavby, ani v době příjezdu na palubě moru lidského nebo krysího a na jejíž palubě nebylo pozorováním zjištěno nápadné hynutí krys.

## Článek 25.

Lodi nakažené morem podléhají těmto opatřením:

1. lékařské prohlídce;

2. nemocné jest ihned vyloditi a isolovati;

3. všechny osoby, které byly s nemocnými ve styku, a osoby, jež zdravotní úřad přístavní důvodně pokládá za podezřelé, jest vyloditi, pokud jest to možno. Mohou býti podrobeny buď pozorování nebo dohledu aneb pozorování a potom dohledu,*) při čemž však celkové trvání těchto opatření nesmí přesahovati šest dnů, počínajíc dnem příjezdu lodi.

Zdravotnímu úřadu v přístavu přísluší použíti těch opatření, která bude pokládati za vhodná, hledíc k datu posledního případu, k stavu lodi a k místním poměrům. Po tutéž dobu může býti zakázáno každé vylodění mužstva, pokud by se nedělo za účelem služebním, o němž by byl uvědomen zdravotní úřad.

4. Lůžková zařízení již upotřebená, špinavé prádlo, užívané svršky a ostatní věci, které podle názoru zdravotního úřadu nutno pokládati za zamořené, jest odhmyziti a je-li třeba, desinfikovati;

5. části lodi, které byly obývány osobami morem nakaženými, neb jež jest podle názoru zdravotního úřadu pokládati za zamořené, jest odhmyziti a je-li třeba desinfikovati;

6. zdravotní úřad může naříditi vyhubení krys před vyloděním nákladu, jestliže míní, že povaha a umístění nákladu dovolují úplné vyhubení krys bez vylodění nákladu. V tomto případě loď nesmí býti podrobena novému hubení krys po vylodění. V ostatních případech úplné vyhubení hlodavců musí býti provedeno na lodi při prázdném podpalubí. U lodí s přítěží výkon ten bude proveden před naložením nákladu, a to co nejdříve.

Hubení krys musí býti prováděno takovým způsobem, aby pokud možno nedošlo ke škodám na lodi a případně na nákladu. Výkon ten nesmí trvati déle než 24 hodin. Veškeré výlohy způsobené hubením krys, jakož i všechny případné náhrady zapraveny budou ve smyslu zásad čl. 18.

Má-li loď vyloditi jenom část svého nákladu a shledávají-li přístavní úřady, že jest nemožno provésti úplné vyhubení krys, bude zmíněná loď moci setrvati v přístavu po dobu potřebnou ku vylodění řečené části nákladu, s podmínkou, že ku spokojenosti zdravotních úřadů učiněna budou předem veškerá opatření, pojímajíc v to i isolaci, aby zabráněno bylo krysám přejíti z lodi na pevninu při vykládání zboží nebo jinak.

Vylodění nákladu provedeno bude pod dozorem zdravotního úřadu, jenž učiní veškerá opatření, aby zabránil nákaze personálu vyloďováním zaměstnaného. Tento personál podroben bude pozorování anebo dohledu, jež nebudou moci trvati déle než šest dnů od okamžiku, kdy přestane pracovati při vyloďování.

## Článek 26.

Lodi, které jsou z moru podezřelé, podléhají opatřením stanoveným v bodech 1, 4, 5 a 6 článku 25. Mužstvo i cestující lze mimo to podrobiti dohledu, který nepotrvá déle než šest dní, počítaje od příjezdu lodi. Na stejnou dobu lze zakázati vylodění mužstva, s výjimkou důvodů služebních, oznámených zdravotnímu úřadu.

## Článek 27.

Lodi morem nedotčené jsou ihned připuštěny k volnému provozu v přístavu s výhradou, že zdravotní úřad přístavu, do něhož loď připlula, může jim předepsati tato opatření:

1. Lékařskou prohlídku za účelem zjištění, zda loď vyhovuje podmínkám, stanoveným definicí lodi nezávadné;

2. vyhubení krys na lodi za podmínek, stanovených v odstavci 6. článku 25., a to v případech mimořádných a z podstatných důvodů, jež budou písemně sděleny kapitánovi lodi;

3. mužstvo a cestující lze podrobiti dohledu, který netrvá déle než šest dnů počínaje dnem, kdy loď vyplula z postiženého přístavu. Na stejnou dobu lze zakázati vylodění mužstva, s výjimkou důvodů služebních, oznámených úřadu zdravotnímu.

## Článek 28.

Na všech lodích, vyjma těch, jež se věnují národní plavbě pobřežní, má býti v pravidelných obdobích prováděno hubení krys, nebo mají tyto lodi býti udržovány stálými opatřeními v takovém stavu, aby na nich počet krys byl snížen na minimum. V prvém případě obdrží osvědčení o vyhubení krys a v druhém případě osvědčení o osvobození od vyhubení krys.

Vlády označí prostřednictvím Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví ony ze svých přístavů, jež mají potřebnou výzbroj a personál k hubení krys na lodích.

Osvědčení o vyhubení krys nebo o osvobození od vyhubení krys budou vydávána výlučně zdravotními úřady výše zmíněných přístavů. Platnost těchto osvědčení potrvá šest měsíců. Avšak lodím, jež se vracejí do svého mateřského přístavu, povoluje se dodatečné prodloužení jejich platnosti o jeden měsíc.

Nebude-li mu předloženo žádné platné osvědčení, zdravotní úřad přístavů zmíněných v odst. 2. tohoto článku bude moci po vyšetření a inspekci:

a) provésti sám opatření za účelem vyhubení krys na lodi, anebo dáti provésti tato opatření pod svým vedením a dohledem. Jakmile tato opatření budou uspokojivě vykonána, bude povinen vystaviti datované osvědčení o vyhubení krys. Rozhodne v každém případě o způsobu, kterého bude použito, aby bylo zaručeno vyhubení krys na lodi; v osvědčení bude uvedeno podrobné vylíčení způsobu, jímž bylo provedeno hubení krys, jakož i počet zahubených krys. Hubení krys musí býti prováděno tak, aby pokud možno nedošlo ke škodám na lodi a případně na nákladu. Výkon nesmí trvati déle než 24 hodin. U lodi s přítěží výkon ten bude proveden před naložením nákladu. Veškeré výlohy, způsobené hubením krys, jakož i všechny případné náhrady zapraveny budou podle zásad stanovených v článku 18.

b) Vystaviti osvědčení o osvobození od vyhubení krys, datované a odůvodněné, přesvědčil-li se, že loď jest udržována v takovém stavu, že jest na ní počet krys snížen na minimum.

Osvědčení o vyhubení krys a osvědčení o osvobození od vyhubení krys budou míti pokud možno jednotnou formu. Vzory pro tato osvědčení budou připraveny Mezinárodním úřadem pro veřejné zdravotnictví.

Příslušný úřad každé země jest zavázán podati každý rok Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví zprávu o stavu opatření, jež byla učiněna při plnění tohoto článku, jakož i sděliti počet lodí, jež byly podrobeny vyhubení krys, nebo jimž byla vystavena osvědčení o osvobození od vyhubení krys v přístavech zmíněných v druhém odstavci tohoto článku.

Mezinárodní úřad veřejného zdravotnictví se žádá, aby učinil ve shodě s článkem 14. vše k zajištění výměny zpráv o opatřeních, učiněných při plnění tohoto odstavce, jakož i o získaných výsledcích.

Ustanovením tohoto článku nejsou dotčena práva přiznaná zdravotním úřadům články 24. až 27. přítomné úmluvy.

Vlády budou bdíti, aby všechna zamýšlená a prakticky proveditelná opatření byla příslušnými úřady učiněna, aby bylo zajištěno vyhubení krys v přístavech, v jich částech a v jich okolí, jakož i na bárkách a přístavních lodích.

B. Cholera.

## Článek 29.

Loď jest považovati za nakaženou, je-li na její palubě případ cholery, nebo vyskytl-li se případ cholery na lodi během posledních pěti dnů, jež předcházely jejímu vjezdu do přístavu.

Loď jest pokládati za podezřelou, jestliže se vyskytl na její palubě případ cholery v okamžiku odjezdu nebo během plavby, ale žádný nový případ během posledních pěti dnů před jejím vjezdem do přístavu. Tato loď zůstává podezřelou do toho okamžiku, kdy byla podrobena opatřením, předepsaným touto úmluvou.

Loď jest pokládati za nezávadnou, jestliže přes to, že pochází z přístavu zamořeného, nebo že má na palubě osoby pocházející z obvodů zamořených, nevyskytl se na ní v době odjezdu, za plavby nebo v době příjezdu žádný případ cholery.

Případy, které jeví klinické příznaky cholery, při nichž nebyly nalezeny vibriony anebo v nichž byly nalezeny vibriony nemající rázu vibrionů cholerových, jsou podrobeny všem opatřením pro choleru předepsaným.

Nositelé zárodků, objevení při příjezdu lodi, budou podrobeni po svém vylodění všem povinnostem, které případně ukládají svým příslušníkům národní zákony země, do níž přijeli.

## Článek 30.

Lodi nakažené cholerou podléhají těmto opatřením:

1. lékařské prohlídce;

2. nemocné jest ihned vyloditi a isolovati;

3. posádku a cestující lze vyloditi a podrobiti buď pozorování nebo dohledu, po dobu nepřevyšující pět dnů počítaje ode dne příjezdu lodi.

Avšak osoby, které prokáží, že jsou immunisovány proti choleře očkováním provedeným ne více než před šesti měsíci, ale více než před šesti dny, budou moci býti podrobeny dohledu, ne však pozorování;

4. použitá lůžková zařízení, špinavé prádlo, užívané svršky a ostatní věci, počítaje v to poživatiny, které podle náhledu přístavního zdravotního úřadu nutno pokládati za nedávno nakažené, jest desinfikovati;

5. části lodi, které byly obývány osobami onemocnělými cholerou, nebo jež jsou zdravotním úřadem pokládány za zamořené, jest desinfikovati;

6. vyloďování nákladu jest prováděti za dozoru zdravotního úřadu, jenž učiní veškerá nutná opatření, aby zamezeno bylo nakažení personálu zaměstnaného vyloďováním; tento personál bude podroben pozorování nebo dohledu, jež nemají trvati déle pěti dnů od okamžiku, kdy přestane pracovati při vyloďování nákladu;

7. je-li pitná voda, již má loď v zásobě, považována za podezřelou, vyleje se po desinfekci a nahradí se po desinfekci nádrží vodou zdravou;

8. zdravotní úřad může zakázati vylévání vody přítěžné (water-ballast), jestliže byla načerpána v některém zamořeném přístavu, leč by byla dříve desinfikována;

9. zapověděti lze, aby byly do přístavní vody odváděny nebo vylévány lidské výměty, jakož i zbytková voda lodi, leč že byla dříve desinfikována.

## Článek 31.

Lodi podezřelé z cholery podléhají opatřením uvedeným v bodech 1., 4., 5., 7., 8. a 9. článku 30.

Posádku i cestující lze podrobiti dohledu, který nemá trvati déle pěti dnů od příjezdu lodi. Doporučuje se, aby na stejnou dobu bylo zakázáno vyloditi posádku s výjimkou důvodů služebních, oznámených zdravotnímu úřadu přístavu.

## Článek 32.

Byla-li loď prohlášena za nakaženou nebo podezřelou pouze na základě toho, že na lodi jsou případy jevící klinické příznaky cholery, bude prohlášena za nezávadnou, jestliže po dvou zkouškách následujících za sebou v intervalu nejméně 24 hodin, nebyl objeven ani vibrion cholery ani jiný podobný vibrion.

## Článek 33.

Lodi prosté cholery jsou připuštěny ihned k volnému provozu.

Zdravotní úřad přístavu, do nějž přijíždějí, může pro ně zavésti opatření uvedené pod body 1., 7., 8. a 9. článku 30.

Mužstvo a cestující lze podrobiti dohledu, který netrvá déle než pět dnů počínaje dnem, kdy loď připlula. Na stejnou dobu lze zabrániti vylodění mužstva s výjimkou služebních důvodů, oznámených zdravotnímu úřadu přístavu.

## Článek 34.

Ježto očkování proti choleře jest účinnou a osvědčenou metodou pro zastavení cholerové nákazy a proto též pro omezování jejího rozšíření, doporučuje se správám zdravotním, aby prováděly v míře co možno nejhojnější a vždy, kdy to bude možno, specifické očkování v cholerových ohniscích a aby poskytovaly jisté výhody v omezovacích opatřeních těm osobám, které by se podrobily tomuto očkování.

C. Žlutá zimnice.

## Článek 35.

Za nakaženou jest pokládati loď, na níž jest případ žluté zimnice, nebo jestliže se na ní vyskytl případ této nemoci v okamžiku odjezdu nebo během plavby.

Za podezřelou jest pokládati loď, jestliže se na ní nevyskytl sice případ žluté zimnice, ale připlula-li po plavbě kratší šesti dnů z přístavu nakaženého žlutou zimnicí nebo z přístavu nenakaženého, jenž se však nachází v těsném spojení s endemickým střediskem žluté zimnice, nebo připlula-li vykonavši cestu delší šesti dnů a lze-li míti za to, že může transportovati křídlaté stegomyie (Aedes Egypti), pocházející z řečeného přístavu.

Za nezávadnou jest pokládati loď, byť by přicházela z přístavu nakaženého žlutou zimnicí, jestliže vykonala cestu delší šesti dnů, aniž se na ní vyskytl případ žluté zimnice, a nelze-li míti za to, že transportuje křídlaté stegomyie, nebo prokáže-li způsobem uspokojujícím pro zdravotní úřady přístavu, do něhož připlula:

a) že po dobu svého pobytu v přístavu, z něhož vyplula, kotvila ve vzdálenosti nejméně dvou set metrů od obydlené země a v takové vzdálenosti od pontonů, že přístup stegomyie na loď jeví se jako nepravděpodobný;

b) že v okamžiku odplutí podrobila se účinnému vyhubení komárů vykouřením.

## Článek 36.

Lodi nakažené žlutou zimnicí podrobeny jsou těmto opatřením:

1. lékařské prohlídce;

2. nemocné jest vyloditi a ty z nich, kteří jsou v prvých pěti dnech nemoci, tak isolovati, aby se zabránilo nákaze komárů;

3. ostatní osoby, opouštějící loď, jsou podrobeny pozorování nebo dohledu, jež nemají trvati déle šesti dnů od okamžiku vylodění;

4. loď bude kotviti aspoň dvě stě metrů od obydlené země a v takové vzdálenosti od pontonů, že přístup stegomyie jeví se málo pravděpodobnym;

5. na palubě jest přikročiti k vyhubení komárů ve všech fásích jejich vývoje, pokud možno před vyloděním zbozí. Je-li toto vylodění prováděno před vyhubením komárů, bude personál zaměstnaný touto prací podroben pozorování nebo dohledu, jež nemají trvati déle šesti dnů od okamžiku, kdy přestane pracovati při vyloďování.

## Článek 37.

Lodi podezřelé ze žluté zimnice mohou býti podrobeny opatřením stanoveným v bodech 1., 3., 4. a 5. článku 36.

Nicméně jestliže plavba netrvala déle šesti dnů a jestliže loď vyhovuje podmínkám stanoveným lit. a) nebo b) odstavce článku 35., jenž se týká lodí nezávadných, jest tato podrobena pouze opatřením stanoveným v bodě 1. a 3. článku 36 a jest jí podstoupiti vykouření.

Uplynulo-li třicet dní od vyplutí lodi z infikovaného přístavu a neobjevil-li se na lodi ani jediný případ za této plavby, může býti loď připuštěna k volnému provozu s výhradou, že předem provedeno bude na ní vykouření, uznají-li to zdravotní úřady za nutné.

## Článek 38.

Lodi nezávadné co do žluté zimnice mohou po lékařské prohlídce býti připuštěny k volnému provozu.

## Článek 39.

Opatření, stanovená v článku 36. a 37., vztahují se pouze na území, kde existují stegomyie a má jich býti použito se zřetelem na okamžité klimatické poměry oněch území, jakož i na podmínky, v nichž stegomyie se vyskytují.

V ostatních zemích použije se jich v té míře, v jaké toho zdravotní úřady uznají za nutné

## Článek 40.

Kapitánům lodí, jež jistou dobu kotvily v přístavech nakažených žlutou zimnicí, doporučuje se výslovně, aby za plavby nařídili pátrání po komárech a jejich larvách a jich metodickému ničení v rozsahu pokud možno největším v přístupných částech lodi, zejména ve skladištích potravin, kuchyních, topírnách a vodních nádržích a ve všech místnostech zvláště způsobilých k tomu, aby se v nich stegomyie usadily.

D. Skvrnitý tyf.

## Článek 41.

Lodi, na nichž se během plavby nebo v okamžiku přistání vyskytl případ skvrnitého tyfu, mohou býti podrobeny následujícím opatřením:

1. lékařské prohlídce;

2. nemocné jest ihned vyloditi, isolovati a odvšiviti;

3. jiné osoby, o nichž by bylo právem se domnívati, že jsou nositeli vší, nebo že byly vystaveny nákaze, jest rovněž odvšiviti a mohou býti podrobeny dohledu, jehož trvání bude ustanoveno na každý případ zvlášť a jenž nesmí nikdy trvati déle dvanácti dnů počítaje ode dne odvšivení;

4. použitá lůžková zařízení, prádlo, užívané svršky a ostatní věci, které podle náhledu zdravotního úřadu pokládány jsou za zamořené, jest zbaviti hmyzu;

5. části lodi, které byly obývány osobami onemocněvšími tyfem a jež podle náhledu zdravotního úřadu jest pokládati za zamořené, nutno zbaviti hmyzu.

Loď jest bez prodlení připuštěna k volnému provozu.

Každé vládě přísluší učiniti po vylodění opatření, která považuje za vhodná pro zabezpečení dohledu nad osobami, jež přijely na lodi, jež neměla sice na palubě skvrnitého tyfu, ale které opustily před méně než dvanácti dny obvod, v němž jest epidemie tyfová.

E. Neštovice

## Článek 42.

Lodi, na nichž buď za plavby nebo v okamžiku přistání objevil se případ neštovic, mohou býti podrobeny následujícím opatřením:

1. lékařské prohlídce;

2. nemocné jest neprodleně vyloditi a isolovati;

3. jiné osoby, o nichž by bylo lze právem se domnívati, že byly na palubě vystaveny nákaze a jež dle názoru zdravotního úřadu nejsou dostatečně chráněny nedávným očkováním, nebo tím, že již kdysi neštovicemi byly nemocny, mohou býti podrobeny buď očkování nebo dohledu, nebo očkování a poté dohledu, jehož trvání bude stanoveno podle okolností, jež ale nesmí nikdy přesahovati dobu 14 dnů ode dne přistání lodi;

4. nedávno použitá lůžková zařízení, špinavé prádlo, užívané svršky a ostatní věci, které podle náhledu zdravotního úřadu pokládány jsou za čerstvě zamořené, jest desinfikovati;

5. pouze ony části lodi, které byly obývány osobami onemocněvšími neštovicemi a jež podle náhledu zdravotního úřadu jsou pokládány za zamořené, jest desinfikovati.

Loď jest bez prodlení připustiti k volnému provozu.

Každé vládě přísluší učiniti po vylodění opatření, která uzná za vhodná pro zabezpečení dohledu nad osobami, které nejsou chráněny očkováním a jež přijely na lodi, která neměla sice na palubě neštovic, ale jež opustily před méně než 14 dny obvod, v němž jest epidemie neštovic.

## Článek 43.

Doporučuje se, aby na palubě lodí, které plují ve vodách zemí, v nichž neštovice se vyskytují epidemicky, učiněna byla všechna možná opatření, aby zajištěno bylo očkování nebo přeočkování posádky.

Doporučuje se taktéž, aby vlády pokud možno nejvíce rozšiřovaly očkování a přeočkování zvláště v přístavech a v pohraničních krajích.

F. Společná ustanovení.

## Článek 44.

Kapitán a lodní lékař jsou povinni zodpověděti veškeré otázky, jež jim jsou kladeny zdravotním úřadem, pokud se týče podmínek zdravotních na lodi za plavby.

Jestliže kapitán a lékař tvrdí, že od vyplutí lodi nevyskytl se na palubě žádný případ moru, cholery, žluté zimnice, skvrnitého tyfu nebo neštovic a že nebylo zjištěno neobvyklé hynutí krys, zdravotní úřad může žádati od nich formální nebo přísežné prohlášení.

## Článek 45.

Za účelem provedení opatření uvedených v předcházejících podděleních A, B, C a D, zdravotní úřad vezme v úvahu, zda lodi mají na palubě lékaře a jaká opatření během plavby byla učiněna, hlavně za účelem vyhubení krys.

Zdravotní úřady států, které snad se v této věci dohodnou, budou moci sprostiti lékařské prohlídky a ostatních opatření nezávadné lodi, které mají na palubě lékaře, jejich zemí zvláště pověřeného.

## Článek 46.

Doporučuje se, aby vlády, podrobujíce svým opatřením to, co přichází z cizí země, měly na zřeteli, co tato země podnikla proti nakažlivým nemocem a proti jich rozšiřování do jiných zemí.

Lodi, přijíždějící z přístavů vyhovujících podmínkám uvedeným v článcích 14. a 51., nemají jen z tohoto důvodu práva na zvláštní výhody v přístavu, do něhož přijely, ale vlády se zavazují, že budou bráti co největší ohled na opatření, již učiněná v oněch přístavech, takže opatření, jimž by byly podrobeny lodi přicházející z těchto přístavů, byla by snížena v přístavu, do nějž přijely, na minimum. Za tím účelem a aby plavba, obchod a provoz byly co nejméně ztěžovány, doporučuje se, aby ve všech případech, kde by se to mohlo zdáti výhodným, byly uzavírány zvláštní dohody v rámci ustanovení článku 57. přítomné úmluvy.

## Článek 47.

Lodi ze zamořených krajin pocházející, na nichž byla dostatečným způsobem provedena zdravotní opatření ku spokojenosti zdravotního úřadu, nepodléhají při příjezdu do nového přístavu, ať přístav ten náleží témuž státu či nikoliv, po druhé těmto opatřením, pod podmínkou, že se od té doby nestala nějaká příhoda, která vede k použití zdravotních opatření výše uvedených a pod podmínkou, že se nezastavily v nějakém zamořeném přístavu, vyjma aby se zásobily palivem.

Za v přístavu se zastavivší se nepokládá loď, která aniž se dostane do styku s pevnou zemí, vylodila pouze cestující a jejich zavazadla, jakož i poštu, anebo pouze nalodila poštovní balíky nebo cestující se zavazadly, či bez nich, jestliže tito nevešli ve styk s přístavem, ani se zamořeným obvodem. Jde-li o žlutou zimnici, musí se mimo to loď držeti co nejdále od obydlené země, nejméně 200 metrů v takové vzdálenosti od pontonů, že přístup stegomyie jeví se málo pravděpodobným.

## Článek 48.

Přístavní úřad, jenž prování zdravotní opatření, vystaví na požádání kapitánovi nebo každé jiné interesovane osobě vysvědčení o druhu opatření, o užitých methodách, o tom, které části lodi byly jim podrobeny, a o důvodech, pro něž bylo k opatřením přikročeno.

Vydá též zdarma na požádání cestujícím, kteří pluli na zamořené lodi, vysvědčení označující den jejich příjezdu a opatření, kterým byli sami, jakož i jejich zavazadla, podrobeni.

## ODDÍL V. - Všeobecná ustanovení.

## Článek 49.

Doporučuje se:

1. aby zdravotní pas byl vystavován zdarma ve všech přístavech;

2. aby visové poplatky konsulární byly vzájemně sníženy tak, aby hradily pouze služební úkon;

3. aby zdravotní pas byl vystavován vedle řeči země, kde jest vydáván, ještě aspoň v jedné řeči obvyklé ve světě námořním;

4. aby byly uzavírány zvláštní dohody v duchu článku 57. přítomné úmluvy za účelem postupného zrušení konsulárních vis a zdravotního pasu.

## Článek 50.

Jest žádoucno, aby počet přístavů vybavených organisací a zařízením, které by dostačily k tomu, aby mohla býti přijata loď v jakémkoliv zdravotním stavu, odpovídal v každém státě významnosti jeho obchodu a plavby. Avšak bez újmy práva vlád dohodnouti se o zavedení společných zdravotních stanic, má každá země vybaviti touto organisací a zařízením nejméně jeden přístav na pobřeží každého ze svých moří.

Kromě toho doporučuje se, aby všechny veliké přístavy pro námořní plavbu byly vypraveny tak, aby alespoň lodi nezávadné mohly se v nich podrobiti hned po svém příjezdu předepsaným zdravotním opatřením a nebyly za tím účelem posílány do jiného přístavu.

Každá loď nakažená nebo z nákazy podezřelá, připluvší do přístavu, jenž není náležitě vybaven, aby ji mohl přijmouti, odpluje na své risiko a nebezpečí do některého přístavu, otevřeného lodím jejího druhu.

Vlády oznámí Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví přístavy, které jsou u nich otevřeny pro to, co přichází z přístavů zamořených morem, cholerou nebo žlutou zimnicí, a zejména přístavy otevřené pro lodi nakažené a podezřelé.

## Článek 51.

Doporučuje se, aby ve velkých přístavech pro námořní plavbu byly zavedeny:

*Zobrazeno prvních 250 z 1300 bloků úplného znění. Kompletní text je na kanonické stránce.*

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/zakony/sb/1929/15)