o určení vlastnictví

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích (dále jen „předkládající soud“) dne 25. 2. 2025 domáhá určení, že žalovaní 4) a 5) jsou vlastníky v žalobě specifikovaných nemovitostí. Součástí žaloby byl návrh na nařízení předběžného opatření, který byl pravomocně zamítnut usnesením ze dne 27. 2. 2025, č. j. 8 C 69/2025-56.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný 1) jako insolvenční správce dlužníka žalovaného 4) a prodávající a žalovaný 2) jako insolvenční správce dlužníka žalovaného 5) a prodávající, uzavřeli dne 23. 12. 2024 se žalovaným 3) jako kupujícím kupní smlouvu na prodej a koupi v žalobě specifikovaných nemovitostí mimo dražbu, a to za cenu 1 750 000 Kč, ačkoliv žalobce za tyto nemovitosti již dříve nabídl o 600 000 Kč vyšší cenu, tj. cenu 2 350 000 Kč. Kupní smlouva je podle žalobce absolutně neplatná, neboť poškozuje dlužníka a zejména všechny věřitele, takže vlastníky nemovitostí jsou žalovaní 4) a 5).

3. Žalovaná 1) podáním ze dne 6. 5. 2025 vznesla námitku věcné nepříslušnosti předkládajícího soudu s tím, že věcně příslušným k projednání žaloby o určení neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, je podle § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ“), insolvenční soud, tj. krajský soud, který vede insolvenční řízení (zde Krajský soud v Ústí nad Labem).

4. Nikdo z účastníků řízení se k zamýšlenému postupu předkládajícího soudu a otázce věcné příslušnosti soudů k výzvě soudu nevyjádřil.

5. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).

7. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř., dále také některá ustanovení IZ.

8. Podle § 7a IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

a) v insolvenčním řízení,

b) v incidenčních sporech,

c) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh

d) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu,

e) ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.

9. Podle § 159 odst. 1 IZ jsou spory incidenčními

a) spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek,

b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5 IZ,

c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,

d) spory na základě odpůrčí žaloby,

e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčním správcem,

f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu,

g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem a

h) další spory, které zákon označí jako incidenční.

10. Podle § 289 odst. 3 věta prvá IZ platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.

11. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán (výlučně) žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).

12. V projednávané věci se žalobce, který není účastníkem insolvenčních řízení vedených na majetky žalovaných 4) a 5), nedomáhá (přímo) určení neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení nemovitostí mimo dražbu, byť její neplatnost (kterou bude muset soud řešit jako předběžnou otázku vedle otázky, zda je na určení dán naléhavý právní zájem) namítá. Podle názoru nadřízeného soudu tedy nejde o žalobu podanou podle § 289 odst. 3 IZ (§ 159 odst. 1 písm. f/ IZ). Předmětem tohoto řízení je podle žádání žalobce určení, že žalovaní 4) a 5) jako dlužníci jsou vlastníky předmětných nemovitostí; jde tedy o určení práva k majetku dlužníků. Podle názoru nadřízeného soudu tedy jde o incidenční spor uvedený v § 159 odst. 1 písm. g) IZ, který je proto možné podřadit pod § 7a písm. b) IZ.

13. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení - rozhodl, že k projednání a rozhodnutí shora věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž - pod bodem II. výroku – současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není v obecné rovině dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř.).

14. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).