o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „předkládající soud“) dne 10. 11. 2025 se žalobkyně domáhá určení neplatnosti dohody o uznání dluhu a způsobu jeho zaplacení, která byla mezi účastníky uzavřena 27. 2. 2025, a v níž žalobkyně uznala vůči žalovanému závazek ve výši 28 000 000 Kč z titulu tvrzených smluv o zápůjčce. K uznání závazku došlo podle žalobkyně v omylu, neboť skutečná existence a výše dluhu neodpovídala skutečnému stavu a vycházela z jednostranně účtovaných a žalobkyní neodsouhlasených položek. Dohoda byla také uzavřena v tísni a za okolností psychického a ekonomického nátlaku ze strany žalovaného, který byl v době jejího uzavření nepřímým skutečným majitelem žalobkyně, v souvislosti s hrozbou podání insolvenčního návrhu na majetek žalobkyně, což by mělo okamžitě závažný dopad na její obchodní činnost, pověst, zaměstnance a obchodní partnery.

2. Předkládající soud předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že věcně příslušný k projednání věci je okresní soud podle § 9 odst. 1 o. s. ř, neboť spor, v rámci něhož se žalobkyně domáhá určení neplatnosti dohody o uznání dluhu ze smluv o zápůjčkách, nespadá pod spory uvedené v § 9 odst. 2 písm. a) až r) o. s. ř.

3. Žalobkyně ani žalovaný se k zamýšlenému postupu předkládajícího soudu a otázce věcné příslušnosti soudů nevyjádřili.

4. Podle § 11 odst. 1 věta první a druhá o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení řízení.

5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř.

6. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).

7. V projednávané věci se žalobkyně domáhá určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, který (jak v dohodě o uznání uvedeno) plyne ze smluv o zápůjčce, a to z důvodu tvrzeného omylu, resp. tísně; z uvedeného plyne, že tento spor nelze podřadit pod žádný ze sporů vyjmenovaných v § 9 odst. 2 o. s. ř.

8. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení – rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž – pod bodem II. výroku – současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.).

9. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).