o určení, že žalobkyně není provozovatelkou vozidla, o věcné příslušnosti

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „předkládající soud“) dne 3. 9. 2025 se žalobkyně domáhá určení, že není provozovatelkou vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] (a dalších 9 motorových vozidel; řízení proti žalovanému a jemu přiřazenému vozidlu bylo z původního řízení vyloučeno usnesením ze dne 10. 10. 2025, č. j. 92 C 70/2025 – 29, které nabylo právní moci 11. 10. 2025). Žalobkyně tvrdí, že byla v rámci své podnikatelské činnosti (provozování flotily u společnosti Bolt) administrativně zapsána jako provozovatelka předmětného vozidla. K uzavření smluvního vztahu s vlastníkem tohoto vozidla došlo telefonicky, žalobkyně ho nikdy fakticky neužívala ani nevlastnila. Po ukončení spolupráce s jednotlivými řidiči/vlastníky se žalobkyně opakovaně pokoušela dosáhnout výmazu svého jména z registru silničních vozidel, což se jí z důvodu neposkytnutí součinnosti z jejich strany nepodařilo. Stávající situace má pro žalobkyni závažné následky (pokuty za přestupky, hrozící vymáhání povinností spojených s provozem vozidla), proto se domáhá popsaného určení soudně touto žalobou.

2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze jako svému soudu nadřízenému (dále jen „nadřízený soud“) podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že věcně příslušný k projednání věci je okresní soud podle § 9 odst. 1 o. s. ř.

3. Ani jeden z účastníků se k výzvě předkládajícího soudu k otázce věcné příslušnosti soudů nevyjádřil.

4. Podle § 11 odst. 1 věta první a druhá o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení řízení.

5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř.

6. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).

7. V projednávané věci žalobkyně uplatnila nárok, který nelze podřadit pod žádný ze sporů vyjmenovaných v § 9 odst. 2 o. s. ř., jde tedy o spor, u něhož se věcná příslušnost řídí obecným ustanovením § 9 odst. 1 o. s. ř.

8. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení – rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž – pod bodem II. výroku – současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.).

9. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).