o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 16. 6. 2022, k odvolání navrhovatelů a) a g) až bg), b) až f) a dále účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. října 2022 č. j. 18 Cm 180/2022-184, 24 Cm 96/2022, 18 Cm 188/2022, 24 Cm 105/2022, 68 Cm 95/2022,

Všichni navrhovatelé se celkem 5 návrhy evidovanými pod pěti spisovými značkami domáhali, aby soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění delegátů [Anonymizováno] ze dne 16. 6. 2022 ([Jméno navrhovatele] - 18 Cm 180/2022, [Jméno advokáta B] a spol. - 24 Cm 96/2022, [Anonymizováno] a spol. - 18 Cm 188/2022, [Jméno advokáta B2] a spol. - 24 Cm 105/2022 a [Jméno advokáta L2] a spol. - 68 Cm 95/2022).

Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Určuje se, že všechna usnesení ze shromáždění delegátů [Anonymizováno], se sídlem [adresa], IČ: [IČO advokátky B] ze dne 16. 6. 2022 jsou neplatná.“. (výrok I.), „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno navrhovatele], žalobcům [Jméno advokáta H] a spol. a žalobkyni [Anonymizováno] na náhradě nákladů celkem 608 390 Kč k rukám jejich právního zástupce [Jméno advokáta K2] do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok II.), „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno advokáta B] a spol. na náhradě nákladů celkem 70 609 Kč k rukám jejich právního zástupce [Jméno advokáta G] do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok III.), „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno advokáta L2] a spol. na náhradě nákladů celkem 172 857 Kč k rukám jejich právního zástupce [Jméno advokátky A] do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok IV.).

Předně odvolací soud konstatuje nesprávné označování účastníků řízení soudem prvního stupně a i odvolateli. Odvolací soud konstatuje, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva je dle § 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s. tzv. nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob. Proto je nutné (v souladu s platnou a účinnou zákonnou právní úpravou - viz § 6 z. ř. s.) označovat účastníky řízení správně, tj. nesprávně označené žalobce (coby účastníky sporného řízení) jako navrhovatele a [Jméno advokátky B] též nesprávně označené jako žalovaný (tj. účastníka sporného řízení) správně jako dalšího účastníka (dále též jen „účastník“ či „družstvo“). Odvolací soud proto v reprodukční části rozhodnutí označoval účastníky řízení v souladu se zákonem.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně shrnul uváděné důvody neplatnosti usnesení shromáždění delegátů následovně:

- bylo namítáno již proti volbám delegátů, ze kterých vzešli delegáti na shromáždění, které se konaly mezi 4. 3. až 3. 5. 2022, kdy se vycházelo z verze stanov z 30. 12. 2021, které soud prvního stupně předběžným opatřením č. j. 68 Cm 23/2022-165 dne 11. 3. 2022 přímo zakázal používat (a bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 9 Cmo 59/2022-262)

- kromě toho bylo zakázáno předběžným opatřením soudu prvního stupně č. j. 18 Cm 51/2022-133 provést volby delegátů podle stanov, schválených 30. 12. 2021 a volebního řádu, schváleného 3. 3. 2022

- 11 000 členů podle těchto voleb zastupoval jediný delegát s jedním hlasem. Podle posledních platných stanov z roku 2017 má být jeden delegát zhruba na 200 členů, což dává vzhledem k počtu členů 92 delegátů, v posledních volbách jich bylo zvoleno 80. Nyní je počet méně než poloviční, zvoleno bylo 37 delegátů

- některým kandidátům na delegáty nebylo vůbec umožněno kandidovat ([Jméno navrhovatele])

- vlastní shromáždění 16. 6. 2022 svolaly osoby, které k tomu neměly právo, označené funkcemi, které nezastávaly ([Anonymizováno] a [Anonymizováno]), při čemž [Anonymizováno] byl předběžným opatřením soudu č. j. 18 Nc 508/2021-93 výkon funkce výslovně zakázán

- celé shromáždění se řídilo opět stanovami družstva z 30. 12. 2022, které jsou nicotné a které soud zakázal užívat, viz výše

- tím, že bylo shromáždění svoláno podle neplatných stanov, nebyli svoláni všichni delegáti (34 přítomných z potřebných 92 obvodů a tedy i méně delegátů, než podle verze stanov z roku 2017) a tím bylo shromáždění i neusnášeníschopné

- informace o shromáždění byla poskytnuta výhradně delegátům, kteří byli zvoleni

- některým kandidátům na členy představenstva nebylo umožněno kandidovat a nehlasovalo se o nich ([Jméno advokáta B], [adresa])

- na shromáždění 16. 6. 2022 byly opět schvalovány stanovy prakticky shodné s těmi, jejichž užívání soud zakázal

- navrhovatelé namítali i proti podpoře politického spolku [Anonymizováno], k čemuž neměli žádnou možnost se vyjádřit

- navrhovatelé poukázali i na rozhodnutí soudu č. j. 18 Cm 168/2016-176, které se týkalo shromáždění delegátů v roce 2016, a které vytýkalo [Anonymizováno] prakticky stejné vady a označilo je proto za neplatné (a rozhodnutí bylo potvrzeno „rozsudkem“ Vrchního soudu č. j. 6 Cmo 113/20019-230).

Dále soud shrnul podstatná skutková zjištění následovně:

a) Navrhovatelé jsou členy družstva a odkázal na bod 9 svého odůvodnění, ve kterém výslovně uvedl, že „Z dohod o převodu bytu je zřejmé, že členy družstva jsou navrhovatelé [Jméno navrhovatele], [Jméno advokáta D], [právnická osoba], [Anonymizováno], [Jméno advokáta E], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Jméno advokáta C]. V případě [Anonymizováno] byl čten seznam členů, kde byl uveden, v případě [Anonymizováno] čteno potvrzení členství. V případě [Jméno advokáta B] byl čten rozsudek zdejšího soudu č. j. 24 Cm 25/2018-75, kde byla problematika tehdy zpochybňovaného členství v [Anonymizováno] podrobně rozebrána a soud považuje tuto námitku družstva za účelovou, zcela lichou a již dávno soudem vyřešenou. Soud nepokládal za nutné zkoumat členství v družstvu u všech navrhovatelů, protože k rozhodnutí ve věci stačí zjistit členství a tím i naléhavý právní zájem u jediného z nich. Což se stalo v případě jmenovaných navrhovatelů.“

b) Za družstvo jednají od 2. 2. 2022 v roli statutárního orgánu družstva osoby, které k tomu nejsou oprávněny, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], při čemž [Anonymizováno] má výkon této funkce výslovně zakázán soudem, a tyto dvě osoby (bod 7, 8, 18, 21)

- svolaly shromáždění delegátů 16. 6. 2022

- vyzývaly k připomínkám ke stanovám

- schválily volební řád VR 02/2022 a podle něho uspořádaly volby delegátů

c) Volební řád VR 02/2022 pro volby delegátů na shromáždění

- vychází ze stanov, schválených 30. 12. 2022, které soud předběžným opatřením č. j. 68 Cm 23/2022-165 výslovně zakázal používat, a další předběžné opatření č. j. 18 Cm 51/2022-133 zakázalo provést volby podle uvedeného volebního řádu

- v době voleb (březen až květen 2022) nebyl řád platně schválen, což plyne i z toho, že byl schvalován dodatečně na napadeném shromáždění 16. 6. 2022

- přibližně polovina členů družstva je zastoupena jediným delegátem, zbylých delegátů je 36; ani celkový počet delegátů nijak neodpovídá počtu členů podle stanov z roku 2017

d) Družstvo o této situaci vědělo přesně, protože 1. 6. 2022 soud odmítl zapsat navržené skutečnosti a doručil ještě dříve nejméně tři podstatná rozhodnutí, která vylučují provést shromáždění delegátů způsobem, který nastal 16. 6. 2022. Družstvo v rámci voleb delegátů i v rámci voleb představenstva odmítlo jiné kandidáty, než ty, které navrhl [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Volby delegátů i shromáždění delegátů 16. 6. 2022 na několika místech užívá předpisů, dokumentů a funkcí ještě dříve, než měly být schváleny (Volební řád, Stanovy, funkce předsedy představenstva). Pochyby vzbuzují i volby delegátů na samosprávách, které soud blíže nezkoumal, pouze zjistil vážná pochybení v samosprávách 092 a 046.

Dále soud citoval zákonná ustanovení, konkrétně § 702 z. o. k. a § 258 a 259 o. z. Dovodil včasnost u všech pěti podaných návrhů. Otázku členství v družstvu u navrhovatelů, a tím i naléhavého právního zájmu a aktivní legitimace, „neviděl důvod řešit podrobněji s ohledem na to, že je namítána v nových řízeních účastníkem opakovaně bez jakýchkoli nových skutečností, i když již byla soudem explicitně vyřešena například u [Jméno advokáta B].“ Dle soudu „stačí jediný člen, jehož práva jsou protiprávně podstatným způsobem zkrácena, aby bylo rozhodnutí orgánu právnické osoby zrušeno, s následky pro všechno další členy, bez ohledu na to, zda se zrušení rozhodnutí vůbec domáhali.“ Soud shledal právně vadné shromáždění delegátů, a to nezhojitelným způsobem. Akcentoval družstevní demokracii, kde jsou si členové zásadně rovni a kde se všechny nejzávažnější otázky družstva schvalují prostřednictvím vůle všech členů, což je patrno např. již u § 558 z. o. k., když družstvo vzniká, nebo u § 575 z. o. k., obecně deklarujícím práva člena. Dále se tato vůle projevuje buď přímo u menších družstev na členské schůzi (§ 635 z. o. k. a násl.), nebo v projednávaném případě velkého družstva na shromáždění delegátů (§ 669 z. o. k. a násl.). Tento nejvyšší orgán potom vymezuje činnost, kontroluje a případně reviduje činnost všech orgánů nižších. Rovněž všechny tyto nižší orgány, včetně statutárních (představenstvo) mohou být tvořeny jedině prostřednictvím těchto nejvyšších orgánů, kde mohou nějakým způsobem vyjádřit svoji vůli všichni členové. Všechna tato základní práva členů byla porušena velmi závažným způsobem, a to již v rovině voleb delegátů. Samotný Volební řád VR 02/2022 vychází ze stanov, schválených 30. 12. 2022, které soud předběžným opatřením výslovně zakázal používat, a stejně tak zakázal provést volby delegátů podle předmětného volebního řádu a stanov. Procedura voleb je tedy dvojnásobně vadná; z procesních důvodů, kdy byla výslovně zakázána dvěma různými senáty soudu, a dále obsahem, který plyne z odůvodnění obou usnesení, na které soud odkázal a zdůraznil, že je tu extrémní nerovnost, protože přibližně polovina členů družstva je zastoupena jediným delegátem s jediným hlasem, zbylých delegátů je 36. Přesně tento problém vytkl soud družstvu již v rozhodnutích č. j. 168/2016-17 a č. j. 68 Cm 138/2019-95, a rozhodl o neplatnosti již dvou předchozích shromáždění delegátů s obdobnými důvody. Další „vážný problém“ soud shledal v tom, že v době voleb (březen až květen 2022) nebyl volební řád řádně schválen. První pokus se zřejmě odehrál 3. 3. 2022, ale není jasné, kdo ho vlastně měl schválit, vzhledem k teprve probíhajícím volbám delegátů. Druhý pokus je napadené shromáždění 16. 6. 2022, což ovšem nedává smysl, pokud měli být podle tohoto volebního řádu delegáti již zvoleni. Třetí verze, přímo uvedená pod textem volebního řádu je, že jej schválili [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ze zcela nejasného titulu. Představenstvo družstva je podle stanov sedmičlenné, proto nemohou nic platně schválit dva členové, a k tomu měl [Anonymizováno] funkci zakázánu soudem. K tomu soud poukázal na „další vady, soudem podrobněji nezkoumané, nicméně náhodně zjištěné dokazováním“ - v samosprávě 092 není přezkoumatelné, zda byl delegát vůbec zvolen, vzhledem ke dvěma existujícím verzím zápisu, v samosprávě 046 nebyl zvolen zcela jistě. Nejméně dvěma členům družstva byla upřena možnost kandidovat ([Jméno advokáta B] a [adresa]) - ve volbách o nich nikdo nerozhodoval a o jejich kandidatuře se nikdo nedozvěděl. Pochybnosti k proceduře voleb přináší i snaha o nesmyslné utajování jejich průběhu. Z právně vadných voleb vzešlo právně vadné shromáždění delegátů 16. 6. 2016, které nevyjadřovalo vůli členů družstva. To je rozhodující důvod, proč soud návrhu zcela vyhověl.

Nad rámec uvedeného soud konstatoval „neméně vážné další vady“, které by zřejmě rovněž stačily k tomu, aby soud označil rozhodování shromáždění delegátů za neplatné. Svolání shromáždění delegátů z. o. k. popisuje v § 685 a násl., kde je jasně uveden seznam osob, které jsou k tomu oprávněny. Je to za běžných okolností představenstvo, a pokud toto selže, pak následuje kontrolní komise, případně nejméně 10% delegátů. Výklad účastníka, že tak mohou učinit náhodně vybraní „bývalí členové představenstva“ o své vůli, navíc pouze dva ze sedmi, je zcela nesprávný, a odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu popisuje zcela nepřípadnou situaci. Protiprávnost postupu je tím zřejmější, že [Anonymizováno] měl takové jednání výslovně zakázáno soudem. Zcela proti dobrým mravům je potom postup, kdy se tito svolavatelé označovali na pozvánce klamným způsobem, funkcemi, do kterých byli zvoleni dávno a mandáty pozbyly platnost před řadou let ([Anonymizováno], místopředseda družstva), nebo dokonce nebyli zvoleni vůbec nikdy a jejich činnost byla zakázána ([Anonymizováno]). K tomu lze opět doplnit utajování shromáždění i před většinou členů, doplněné zjevným vyhrožováním, což je zcela v rozporu s citovaným ust. § 575 z. o. k. V samotném průběhu hlasování shromáždění delegátů 16. 6. 2022 se obsahem usnesení stala celá řada rozhodnutí, která by byla protiprávní i sama o sobě, bez předchozích důvodů. Asi nejextrémnějším z nich je schválení stanov obsahově totožných s těmi, které soud usnesením č. j. 68 Cm 23/2022-165 výslovně zakázal používat. Tyto stanovy v části B - krizové řízení, článek 2, v kombinaci s čl. 107, družstevní demokracii fakticky zcela likvidují. Veškeré rozhodovací pravomoci v případě, že by se volby představenstva z jakéhokoli důvodu ukázaly být neplatné, a za stavu, kdy pracovníci účastníka tyto důvody znali, byly přeneseny na [adresa], ředitele správy družstva, a to zřejmě trvale a bez možnosti, aby byl tento stav změněn. Právně vadné jsou i samotné volby nového představenstva, kde bylo ignorováno právo člena družstva, který chtěl kandidovat ([Jméno navrhovatele]), a [Anonymizováno], kterému byl výkon funkce výslovně zakázán, volen rovnou do funkce předsedy představenstva. Vadné je dle soudu i rozhodnutí o odmítnutí převodu bytů do soukromého vlastnictví, kde nejsou uvedeny žádné důvody, pouze písemná listina, kde je jasně delegátům doporučeno, jak mají v kterém případě hlasovat. To je očividným popřením družstevní demokracie. Vadný je i další postup po shromáždění, kde různé osoby jednají od 16. 6. 2022 i nadále za družstvo v roli statutárního orgánu, aniž jsou k tomu jakkoli oprávněny, ba je jim to dokonce zakázáno ([Anonymizováno]). Soud upozornil, že při podobném neoprávněném jednání může vzniknout odpovědnost za škodu, případně odpovědnost trestněprávní, pokud jsou takovým jednáním poškozeni členové družstva, případně třetí osoby. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1) o. s. ř., protože ve věci měli navrhovatelé plný úspěch.

Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podali navrhovatelé a) a g) až bg), zastoupeni [Jméno advokáta K2], včasná odvolání. Soud přiznal navrhovatelům jen náhradu nákladů řízení odpovídající toliko jen třem úkonům právní služby, ačkoliv právní zástupce navrhovatelů vykonal čtyři úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 2 x účast na jednání před soudem, a to za každé započaté dvě hodiny u všech navrhovatelů. Právní zástupce navrhovatelů navrhovatele zastupoval během celého trvání ústního jednání. V tomto rozsahu čtyř úkonů právní služby navrhovatelé také náhradu svých nákladů řízení vyčíslili. Soud prvního stupně neuvedl, že se s předloženým vyčíslením neztotožňuje a případně z jakého důvodu. Nepřiznání náhrady nákladů řízení v tomto rozsahu je výsledkem nesprávného právního posouzení, které však pro absenci odůvodnění nelze blíže identifikovat. Dále odvolatelé obsáhle argumentují, proč nelze ve prospěch družstva aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. Navrhli, aby odvolací soud výrok II. změnil tak, že uloží družstvu povinnost zaplatit navrhovatelům a) a g) až bg) náhradu nákladů řízení ve výši 729 971 Kč, k rukám jejich právního zástupce a náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku III. podali navrhovatelé b) až f), zastoupeni [Jméno advokáta G], včasná odvolání. Navrhli, aby odvolací soud výrok III. změnil tak, že uloží družstvu povinnost zaplatit navrhovatelům b) až f) náhradu nákladů řízení celkem 95 858 Kč, k rukám jejich právního zástupce. Předně namítli chybně stanovený výsledek výpočtu, kdy soud dospěl k částce 70 609 Kč, ačkoli ve skutečnosti se tato částka rovná 85 708 Kč. Dále namítli, že vůbec nebylo rozhodnuto, a tím pádem nebyl ani přiznán nárok na soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a nárok na náhradu za promeškaný čas za 4 půlhodiny za cestu osobním autem dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 400 Kč a nárok na náhradu za poloviční úkon za návrh na opravu předběžného opatření ze dne 23. 9. 2022.

Proti usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu podal účastník, zastoupený procesním opatrovníkem [Jméno opatrovníka], včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Osoba rozhodujícího soudce je osobou předpojatou a je třeba na něj nahlížet jako na osobu, která má antipatický vztah k účastníku řízení a má vazbu k věci samé - došlo k vydání rozhodnutí podjatým soudcem (JUDr Cepl vydával předběžná opatření mimo toto řízení a získal poznatky, které jej mohou ovlivnit; v minulosti se JUDr. Vojtěch Cepl nechal slyšet, že má negativní postoj vůči [adresa] a že se vůči jeho osobě cítí podjatým; JUDr. Cepl měl zakázat ve svém senátu doručování usnesení o ustanovení opatrovníka družstvu)

2) Je dána překážka věci zahájené a nemožnost spojení věcí (soud nepostupoval správně, pokud se jedná o spojení věcí dle § 112 o. s. ř., později zahájené řízení měl pro překážku věci zahájené zastavit a ne spojit).

3) Nesprávná skutková zjištění soudu

- absence představenstva - družstvo má členy představenstva, jen nejsou zapsáni ve veřejném rejstříku

- není znám absolutní počet delegátů - počet delegátů znám je, skutkový závěr nebyl učiněn z provedených důkazů, ale toliko pouze z axiomatického tvrzení navrhovatelů

- stanovy schválené 30. 12. 2021 - účastník nikdy netvrdil, že se jedná o stanovy schválené, o stanovách bylo hlasováno 30. 12. 2021, ale pouze v režimu předběžné úvahy

4) Vady právního posouzení

- k otázce aktivní věcné legitimace - dle soudu postačuje pouze jeden oprávněný subjekt ve smyslu člen, aby mohlo dojít ke „zrušení“ usnesení shromáždění delegátů- v tomto směru lze souhlasit pouze z části, soud musí rozhodnout o kompetenci „vést žalobu každým z žalobců“, jelikož je to rozhodující i pro výrok o náhradě nákladů řízení; soud měl tedy rozhodnout u každého z navrhovatelů, zda je aktivně věcně legitimován, tedy zda má návrh zamítnout

- stran družstevní demokracie soud abstrahuje od dvou zásadních otázek - pokud hovoří o členech družstva - vlastních, jedná se o osoby, se kterými byla v majoritě dohodou ukončena jejich účast v družstvu a jedná se o osoby, které nejsou nijak majetkově s družstvem spjati; - pokud se jedná o zastoupení členů vlastníků toliko pouze jedním delegátem, opět se nejedná o polovinu členů, jelikož majorita z těchto dohodou ukončila své členství v družstvu a je objektivně nemyslitelné, aby osoby bez faktické majetkové participace měly mít majoritní rozhodovací pravomoc o družstvu, a to při jiném klíči.

5) Navrhovatelé netvrdili, natož aby prokazovali právní a důležitý důvod na určení neplatnosti (důležitost důvodu je nutné vztáhnout nejenom k osobě navrhovatele, ale rovněž i k ostatním vlastníkům jednotek a ke společenství samému, míra důležitosti věci musí být navrhovatelem tvrzena v rámci povinností tvrzení a je-li třeba k ní provádět dokazování, musí být navrhovatelem navrženy příslušné důkazy)

6) Usnesení je nepřezkoumatelné (žádný z myšlenkových pochodů soudu, ani odůvodnění postupu není z usnesení seznatelné)

7) Pokud se jedná o otázku náhrady nákladů soudního řízení, tyto neodpovídají základním zásadám pro jejich určení, když se soud nezatěžoval ani zjišťováním aktivní věcné legitimace a tím pádem nemohl ani vyhodnotit otázku úspěchu a neúspěchu ve věci.

Odvolatel - další účastník - společenství, navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně jako celek a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K odvolání účastníka se vyjádřili navrhovatelé a) a g) až bg), zastoupeni [Jméno advokáta K2], podáním ze dne 21. února 2023, v němž vyvracely jednotlivé odvolací námitky účastníka. K údajné podjatosti s odkazem na § 15a odst. 2 o. s. ř. uvedli, že se jedná o účelový postup, jak se zbavit soudce, který zcela správně nerozhodl ve prospěch družstva s tím, že účastník je povinen námitku podjatosti uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se tento soudce zúčastnil, později jen pokud se o důvodu vyloučení dozvěděl později, přičemž všichni účastnící řízení na ústním jednání dne 24. října 2022 uvedli, že žádnou takovou námitku neuplatňují, jedná se o zjevně zneužití procesního práva. Poměr JUDr. Cepla k věci nebyl prokázán. Nedoručení usnesení o ustanovení opatrovníka družstvu je jen aplikací ustanovení § 50b odst. 4 o. s. ř., kdy se doručuje jen opatrovníkovi. Překážka litispendence je vyloučena, neboť je notorietou, že s řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí (§ 88 odst. 2 z. ř. s.). Dále se vyjadřovali k údajně nesprávným skutkovým zjištěním soudu prvního stupně s tím, že tato jsou správná - že družstvo nemá podle zápisu v obchodním rejstříku žádného člena představenstva, ale absence statutárního orgánu družstva nebyla důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů ze dne 16. 6. 2022. Pokud nikdo jako člen představenstva družstva do obchodního rejstříku zapsán nebyl, lze legitimně očekávat, že nikdo členem představenstva není, ani se jím necítí být. Důvodem vyslovení neplatnosti předmětného usnesení nebylo nedoručení pozvánek na zasedání delegátů konané v tento den delegátům. Bylo by nadbytečné provádět dokazování např. výslechem jednotlivých delegátů, zda a kdy pozvánku dostali. Důvodem vyslovení neplatnosti bylo konání voleb přes zákaz uložený předběžnými opatřeními a zanedbatelné zastoupení většiny členů družstva v tomto orgánu. Rozdělení 18 54 členů do 37 volebních obvodů bylo provedeno tak, že všech 11 471 nebydlících členů bylo zařazeno do jediného obvodu č. 37 a zbývajících 7 093 členů bylo rozděleno do obvodů č. 1 až 36. Účinné stanovy družstva žádné rozlišování mezi kategoriemi členů pro účely voleb delegátů neznají. Shromáždění delegátů družstva 30. prosince 2021 schvalovalo nové stanovy - to vyplývá jak ze zápisu ze zasedání, tak z pozvánky. Před zasedáním shromáždění delegátů ani v jeho průběhu nebylo delegátům sděleno, že nepřijímají nové stanovy, ale jen jakousi předběžnou úvahu a nezní tak ani příslušné usnesení. To začalo družstvo tvrdit až poté, co mu bylo používání těchto nicotných stanov předběžným opatřením zakázáno (usnesení z 11. března 2022 č. j. 68 cm 23/2022-165). Samo družstvo však toto své tvrzení popírá svými činy, když volby delegátů v roce 2022 provedlo podle těchto nicotných stanov, což by jistě neučinilo, kdyby šlo jen o jakousi předběžnou úvahu. Lichá je výtka, že soud prvního stupně nezkoumal aktivní věcnou legitimaci navrhovatelů. Soud ji zkoumal a za tím účelem prováděl i dokazování. V případě navrhovatele a) šlo o dohodu o převodu družstevního podílu, v případě zbývajících navrhovatelů šlo o podklady šlo o podklady shromáždění delegátů o převodu bytových jednotek mimo jiné těmto navrhovatelům, v nichž jsou jako členové družstva uvedeni. Tyto podklady prokazují také členství v družstvu některých dalších osob, které podaly další návrh. Zbývající z těchto osob pak prokázaly své členství potvrzením družstva. Všechny tyto důkazy soud prvního stupně provedl. Družstvo tyto důkazy nijak nezpochybnilo, což by ostatně u potvrzení o členství v družstvu ani u podkladů pro shromáždění delegátů učinit nemohlo, když jde o jím vytvořené listiny. Pro posouzení voleb a schopnosti osob označených v jejich výsledcích za delegáty přijímat platná usnesení shromáždění delegátů je rozhodující počet členů družstva v době jejich konání. Pokud v současné době již všichni členy družstva nejsou, nemá to na posouzení voleb žádný dopad. Nadto není pravdou, že by jejich členství bylo ukončeno dohodou - někteří z nich možná podepsali listinu označenou jako vystoupení z členství v družstvu, zjevně tak učinili v omylu o účincích této listiny vyvolaném lživými informacemi družstva, že členy družstva již nejsou a pod pohrůžkou, že je jinak bude družstvo žalovat o zaplacení poplatku, který jim nebyl nikdy vyúčtován a o němž ani nevěděli. Dále argumentovali, že zákon o obchodních korporacích nevyžaduje, aby členové družstva prokazovali důležitý důvod na určení neplatnosti shromáždění delegátů. To ostatně nevyžaduje ani občanský zákoník po členovi spolku. A konečně neshledali ani účastníkem namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Družstvo z napadeného usnesení seznalo, proč byla neplatnost usnesení shromáždění delegátů z 16. 6. 2022 vyslovena, což ukázalo sepsáním odvolání proti napadenému usnesení. Ohledně náhrady nákladů řízení uvedli, že právo navrhovatelů domáhat se vyslovení neplatnosti předmětného usnesení nelze omezovat a za uplatnění tohoto práva ani sankcionovat nepřiznáním náhrady nákladů řízení.

K odvolání dalšího účastníka se vyjádřili také navrhovatelé b) až f), zast. [Jméno advokáta G], podáním ze dne 16. ledna 2023, v němž uvedli, že v námitce podjatosti spatřují pokus o obstrukci soudního řízení s tím, že Vrchní soud v Praze již o námitce podjatosti dvakrát rozhodoval a podjatost soudce Vojtěcha Cepla neshledal (97 NCO 128/2021 či 97 NCO 2/2022). Dále neshledali námitku nemožnosti spojení příslušných řízení relevantní s tím, že účastník přehlédl § 88 odst. 2 z. ř. s., kdy došlo ke spojení řízení obligatorně ze zákona, relevantními neshledali ani ostatní námitky. V pozdějším podání ze dne 10. března 2023 uvedli, že v mezidobí došlo k vývoji díky dalšímu již pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud se na shromáždění konaném dne 16. 6. 2022, které bylo předmětem tohoto řízení, měla pouze potvrzovat volba představenstva a kontrolní komise, které byly údajně zvoleny již na shromáždění dne 30. 12. 2021, tak nyní již není vlastně ani takové potvrzení možné, neb na shromáždění 30. 12. 2021 žádná volba formálně neproběhla, jelikož bylo soudem pravomocně zrušeno (usnesení č. j. 68 Cm 23/2022-289, které nabylo právní moci 24. 2. 2023).

K odvolání účastníka se vyjádřili též i navrhovatelé bh) až bv), zast. [Jméno advokátky A], podáním ze dne 15. 9. 2022, v němž se podivili, že účastník užívá stále stejného modu operandi, ačkoliv je již bohatě judikováno, že takto postupovat je nemožné. Podané odvolání považují za účelové prodlužování sporu. Navrhli též přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení za jeden úkon právní služby v odvolacím řízení.

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně ve všech jeho výrocích a dospěl k závěru, že odvolání dalšího účastníka není důvodné ohledně navrhovatelů a) až e), ohledně zbývajících navrhovatelů nejsou dány podmínky ani pro potvrzení usnesení soudu prvního stupně ani pro jeho změnu. Vzhledem k tomuto závěru a vzhledem k jejich nepřezkoumatelnosti byly odvolacím soudem zrušeny náhradově nákladové výroky II. - IV. Soud prvního stupně, vyjma níže uvedeného, provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů zjistil rozhodné skutečnosti a věc správně posoudil jak po věcné, tak i právní stránce.

Ponejprv se odvolací soud zabýval námitkou podjatosti soudce JUDr. Vojtěcha Cepla vznesenou v rámci odvolání dalším účastníkem. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Odvolací soud námitku podjatosti JUDr. V. Cepla považuje za opožděnou a navíc i za nedůvodnou. Účastník je povinen námitku podjatosti uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se příslušný soudce zúčastnil, později jen pokud se o důvodu vyloučení dozvěděl později (viz § 15a odst. 2 o. s. ř.). Všichni účastnící řízení na ústním jednání dne 24. října 2022 uvedli, že žádnou námitku podjatosti neuplatňují. Navíc je pravdou, že poměr JUDr. Cepla k věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům nebyl prokázán, když za tento poměr nelze v žádném případě považovat jeho zákonný postup resp. procesní úkony - jednání soudu jím realizované. Nedoručení usnesení o ustanovení opatrovníka družstvu je jen aplikací ustanovení § 50b odst. 4 o. s. ř., kdy se doručuje jen opatrovníkovi, pročež je nelze považovat ani za procesní pochybení soudu ani za projev podjatosti. JUDr. V. Cepl tedy nebyl při rozhodování soudu prvního stupně v dané věci podjatý.

Odvolací soud odmítl i další odvolací námitku - překážku litispendence. Podle § 88 odst. 2 z. ř. s. s řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí. To tedy znamená, že přímo ze zákona byla v daném případě spojena všechna řízení o neplatnost usnesení shromáždění delegátů předmětného družstva konaného dne 16. 6. 2022. O překážku litispendence se tak v daném případě nemůže z podstaty věci jednat - řízení byla ze zákona spojena.

Dále odvolatel namítl nesprávná skutková zjištění soudu s tím, že družstvo má členy představenstva, jen nejsou zapsáni ve veřejném rejstříku. Podle odvolacího soudu nikdo jako člen představenstva družstva nebyl zapsán do obchodního rejstříku, pročež ve smyslu principu materiální publicity (§ 8 z. v. r. a § 121 o. z.) třetí osoby včetně soudu vychází z toho, že družstvo nemá obsazeny funkce členů představenstva. Tím píše, že družstvu byl soudem právě z uvedeného důvodu ustanoven opatrovník, uvedené namítající, by de facto popíral své vlastní postavení. Potud lze shledat tuto námitku nedůvodnou.

Podle odvolatele skutkový závěr o počtu delegátů nebyl učiněn z provedených důkazů, ale toliko pouze z axiomatického tvrzení navrhovatelů. Ohledně stanov schválených dne 30. 12. 2021 účastník nikdy netvrdil, že se jedná o stanovy schválené, o stanovách bylo hlasováno 30. 12. 2021, ale pouze v režimu předběžné úvahy. Ani tyto námitky nejsou důvodné. Důvodem vyslovení neplatnosti předmětného usnesení nebylo nedoručení pozvánek na zasedání delegátů konané v tento den delegátům. Bylo by nadbytečné provádět dokazování např. výslechem jednotlivých delegátů, zda a kdy pozvánku dostali. Důvodem vyslovení neplatnosti bylo i konání voleb přes zákaz uložený předběžnými opatřeními a zanedbatelné zastoupení většiny členů družstva v tomto orgánu. Rozdělení 18 54 členů do 37 volebních obvodů bylo provedeno tak, že všech 11 471 nebydlících členů bylo zařazeno do jediného obvodu č. 37 a zbývajících 7 093 členů bylo rozděleno do obvodů č. 1 až 36. Účinné stanovy družstva žádné rozlišování mezi kategoriemi členů pro účely voleb delegátů neznají. Shromáždění delegátů družstva 30. prosince 2021 schvalovalo nové stanovy - to vyplývá jak ze zápisu ze zasedání, tak z pozvánky.

K otázce aktivní věcné legitimace navrhovatelů soudu prvního stupně postačuje pouze jeden oprávněný subjekt (člen), aby mohlo dojít ke „zrušení“ usnesení shromáždění delegátů. S tímto závěrem odvolací soud nesouhlasí. Soud měl rozhodnout u každého z navrhovatelů, zda je aktivně věcně legitimován k podání návrhu, a to na základě provedeného dokazování (ohledně osoby nelegitimované by musel návrh zamítnout). Potud lze s odvolatelem souhlasit, a to ohledně navrhovatelů f) až bv). Aktivní věcná legitimace navrhovatelů domáhajících se vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva vychází ze zákona viz § 702 až § 704 z. o. k. ve spojení s § 258 - 261 o. z., a přísluší tedy každému členovi družstva. Nicméně soud se musí zabývat v případě více navrhovatelů a tím spíše v řízeních spojených ve smyslu výše jmenovaného § 88 odst. 2 z. ř. s. tím, zda každý jeden z navrhovatelů je v postavení dávajícím mu aktivní věcnou legitimaci, tedy v postavení člena družstva (nebo likvidátora družstva nebo člena představenstva nebo člena kontrolní komis viz § 702 odst. 1 z. o. k.). V daném případě tedy odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že je-li více navrhovatelů dovolávajících se u soudu neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, pak postačuje, aby soud „zjistil členství a tím i naléhavý právní zájem u jediného z nich“. Soud prvního stupně, vyšedše z uvedeného závěru, nezabýval se otázkou aktivní věcné legitimace u navrhovatelů, vyjma [Jméno navrhovatele], [Jméno advokáta D], [právnická osoba], [Anonymizováno], [Jméno advokáta E], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Jméno advokáta C] (viz odstavec 9 usnesení), u nichž dospěl k závěru, že jsou členy družstva. V případě [Anonymizováno] byl dle soudu uveden ve čteném seznamu členů, v případě [Anonymizováno] bylo čteno potvrzení členství. V případě [Jméno advokáta B] by čten rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 24 Cm 25/2018-75, na základě nějž jej lze též považovat za člena družstva a zpochybnění jeho členství za dané. Soud prvního stupně se otázce členství v družstvu u navrhovatelů pak věnuje již jen v odstavci 28 usnesení, s právním závěrem o tom, že postačuje jediný člen, jehož práva jsou protiprávně podstatným způsobem zkrácena, aby bylo rozhodnutí orgánu právnické osoby zrušeno, s následky pro všechny další členy, bez ohledu na to, zda se zrušení rozhodnutí vůbec domáhali. Tento závěr však již neřeší aktivní věcnou legitimaci členů družstva, leč předpoklady zrušení rozhodnutí shromáždění delegátů rozhodnutím soudu - porušení zákona, a to ve vztahu k právům i jen jediného člena družstva.

Odvolací soud tedy vyjasňuje výše uvedené tak, že pro aktivní věcnou legitimaci navrhovatele domáhajícího se vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva platí, že ve smyslu § 702 odst. 1 z. o. k. je z hlediska členů družstva aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zahájení soudního řízení každý člen družstva. Jeho právní zájem není soudem speciálně zkoumán resp. není z uvedeného hlediska podstatný, protože je inkorporován v jeho postavení člena družstva (zákonem). Protože ve smyslu § 702 z. o. k. a § 258 o. z. lze vyslovit neplatnost usnesení shromáždění delegátů proto, že je v rozporu se zákonem, stanovami nebo s dobrými mravy, platí, že tento rozpor může být dán i jen tím, že je zasaženo do práv i jen jediného člena družstva (posouzení závisí na konkrétním případu včetně míry zásahu do práv člena družstva). V daném případě se odvolací soud ztotožňuje s hodnocením soudu prvního stupně jak ohledně důvodů neplatnosti usnesení předmětného shromáždění tak ohledně jejich naplnění a hodnocení soudem prvního stupně. Nelze potud souhlasit s odvolatelem, že usnesení je nepřezkoumatelné - žádný z myšlenkových pochodů soudu, ani odůvodnění postupu není z usnesení seznatelné, když se naopak soud prvního stupně zabýval základními podstatnými skutečnostmi, šel tzv. po základní linii věci, a spravedlivě a správně rozhodl (ohledně výše jmenovaných navrhovatelů).

Aktivní věcná legitimace navrhovatelům a) až e) v daném případě svědčila. Soud prvního stupně se jí ve vztahu k nim v rozhodnutí výslovně zabýval, pročež je potud přezkoumatelné, provedl k této legitimaci důkazy jimiž byla prokázána. To však neplatí o ostatních navrhovatelích - f) až bv), ohledně nichž soud vyšel z nesprávné premisy o tom, že postačuje prokázaná legitimace jediného člena družstva, a nijak se jejich aktivní věcnou legitimací a potažmo tak členstvím v družstvu nezabýval a to ani v rámci odůvodnění svého rozhodnutí ani v rámci dokazování. Výjimkou jsou navrhovatelé [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (vůbec nefigurují mezi navrhovateli), [Anonymizováno], které v usnesení jmenoval jako členy družstva, nicméně k jejich členství neprováděl žádné důkazy. Ohledně navrhovatelů f) až bd) lze tedy uzavřít, že rozhodnutí soudu prvního stupně není přezkoumatelné, protože se vůbec nezabýval tím, zde jsou v dané věci aktivně věcně legitimováni (případě z jakého postavení - člen….), k jejich legitimaci neprováděl dokazování.

Stran družstevní demokracie podle odvolatele soud abstrahuje od dvou zásadních otázek - pokud hovoří o členech družstva - vlastních, jedná se o osoby, se kterými byla v majoritě již dohodou ukončena jejich účast v družstvu a jedná se o osoby, které nejsou nijak majetkově s družstvem spjati. Pokud se jedná o zastoupení členů vlastníků toliko pouze jedním delegátem, opět se nejedná o polovinu členů, jelikož majorita jich dohodou ukončila své členství v družstvu a je objektivně nemyslitelné, aby osoby bez faktické majetkové participace měly mít majoritní rozhodovací pravomoc o družstvu, a to při jiném klíči. Podle odvolacího soudu tomu není tak, jak dovozuje odvolatel. Bylo-li členství člena v družstvu ukončeno, nepřísluší mu samozřejmě aktivní věcná legitimace ve smyslu § 702 odst. 1 z. o. k. a ani participace na volbě delegátů, tím spíše být v postavení delegáta. O tom není pochyb. Nicméně, to, že byla členovi bytového družstva převedena jednotka ve vlastnictví družstva do jeho vlastnictví ještě automaticky (s výjimkou některých zákonem vymezených situací, na něž však odvolatel v daném případě nepoukazuje) zánik členství člena v družstvu. I takovýto člen tedy má v družstvu členský podíl případně základní členský vklad a jeho majetková složka členství tedy zcela nevymizela, má členská práva a členské povinnosti. Samozřejmě, že jeho práva a povinnosti jsou v případě, že mu nesvědčí právo nájmu družstevnímu bytu do určité míry jiná, než práva členů, kterým toto právo svědčí. Vedle těchto typů členů připadají ještě v úvahu i členové, jimž svědčí právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu. Je logické a přirozené, že práva a povinnosti jmenovaných skupin členů nejsou totožné, nicméně jejich odlišnosti mohou být dány jen na základě zákona a stanov jsoucích v souladu se zákonem /platných stanov resp. jejich ustanovení/ a musí být v souladu s dobrými mravy. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Cdo 1268/2020 platí, že „Členu družstva přísluší právo navrhovat kandidáty (včetně sebe samého) na členy volených orgánů, je-li jejich volba zařazena na pořad jednání členské schůze či shromáždění delegátů. Jestliže bytové družstvo, v němž působnost členské schůze vykonává shromáždění delegátů, ve stanovách zachovává princip rovnosti hlasů (nepřiznává vyšší počet hlasů ani členům, kteří jsou nájemci družstevních bytů), musí být tento princip promítnut i do vytváření volebních obvodů. Odchýlí-li se stanovy takového bytového družstva od pravidla, podle něhož má delegát tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, musí být volební obvody (tím spíše) vytvářeny tak, aby počet členů volících jednoho delegáta byl (přibližně) shodný, a to bez ohledu na to, zda jde o členy - nájemce družstevních bytů či o ostatní členy družstva.“ Je tedy zřejmé, že vytváření volebních obvodů musí být ve stanovách zakotveno proporčně, bez bezdůvodné selekce tzv. bydlících a tzv. nebydlících členů bytového družstva. Nelze tedy z tzv., nebydlících“ členů vytvořit jediný volební obvod či je jinak bezdůvodně diskriminovat.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku I. potvrdil ve vztahu k navrhovatelům a) až e) jako věcně správné, a ve vztahu k navrhovatelům f) až bv) podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.), přičemž zrušil i všechny akcesorické náhradově nákladové výroky (z titulu akcesority a nepřezkoumatelnosti).

Ohledně zrušených akcesorických náhradově nákladových výroků odvolací soud dodává - nad rámec odvolacích námitek, jež shledává jako důvodné, a na něž pro stručnost odkazuje, že soud prvního stupně uvedl v odůvodnění IV. náhradově nákladového výroku 13 navrhovatelů, jež zastupuje [Jméno advokátky A] („Jednalo se o tři úkony právní pomoci po 3 100 Kč u 13 žalobců…“), nicméně ve vyúčtování na čísle listu 181 advokátka [Jméno advokátky A] výslovně uvedla ve vyúčtování „17 žalobců“ a dále uvedla „17 žalobců x 3 úkony x 2 480 Kč ₌ 126 480 Kč“, přičemž celková vyúčtovaná částka činila při 17 navrhovatelích částku 172 857 Kč a ke stejné částce dospěl soud prvního stupně, ovšem při uváděných 13 navrhovatelích. Shrnuto, nepřezkoumatelné jsou všechny náhradově nákladové výroky.

Navíc byl soud prvního stupně povinen v rozhodnutí, jímž se řízení končí, rozhodnout o náhradě celkových nákladů řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), tedy i o náhradě nákladů řízení vzniklých státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Takový výrok v rozhodnutí zcela absentuje. Předpokladem takového rozhodnutí je však rozhodnutí o odměně procesního opatrovníka, jehož soud ustanovil, tudíž i odměňuje; takové rozhodnutí však také absentuje.