o neplatnost rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam ve dnech 23.12.2021 až 6.1.2022, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022 č. j. 69 Cm 29/2022-37,

1. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam ve dnech 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022 zapsaných v zápisu ze dne 26. 1. 2022. Uvedla, že na den 23. 11. 2021 bylo svoláno shromáždění vlastníků jednotek s programem uvedeným v pozvánce ze dne 30. 10. 2021. Shromáždění nebylo usnášeníschopné. Výbor účastníka měl 11. 12. 2021 připravit průvodní dopis pro hlasování per rollam, jež mělo proběhnout 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022. Průvodní dopis k hlasování nebyl navrhovatelce doručen výborem účastníka ale zaměstnancem správcovské společnosti. Navrhovatelka v hlasování per rollam hlasovala proti. Předmět hlasování se lišil od původního programu shromáždění vlastníků, navíc hlasovací lístek neobsahoval text samotného schvalovaného usnesení. Hlasování per rollam tak nebylo navrženo statutárním zástupcem účastníka, nýbrž pracovníkem správy nemovitosti, bylo rozhodováno o jiných záležitostech, než mělo být na původně svolaném shromáždění vlastníků. Konečně hlasovací lístky nebyly doručeny statutárnímu orgánu účastníka, ale správci nemovitosti a výsledek byl oznámen v rozporu s § 1213 o. z., když zápis byl vyhotoven nikoliv statutárním orgánem.

2. Účastník s návrhem nesouhlasil a uvedl, že pochybení byla pouze drobná a formálního rázu. Průvodní dopis k hlasování per rollam byl vyhotoven výborem účastníka, ten pověřil správcovskou společnost k jeho doručení vlastníkům. Hlasování byla v rámci původního programu shromáždění vlastníků. Obsah přijatých usnesení musel být zřejmý i navrhovatelce, protože hlasovala proti. Podle dalšího účastníka žádný z tvrzených důvodů není důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.

3. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh navrhovatelky, kterým se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam ve dnech 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022 zapsaných v zápisu ze dne 26. 1. 2022, se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok II.).

4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) citoval ustanovení § 258 o.z. a § 1211 odst. 1 o.z. s tím, že ponejprv se zabýval vytýkanými nedostatky stran svolání napadeného hlasování per rollam. Soud se neztotožnil s námitkami navrhovatelky, že hlasování bylo svoláno neoprávněnou osobou. Z obsahu průvodního dopisu dle soudu vyplývá, že byl vyhotoven výborem účastníka, není rozhodné, která osoba samotný průvodní dopis rozeslala. Dle soudu je nutno na tuto listinu nahlížet jako na obdobu pozvánky na shromáždění vlastníků, jejíž náležitosti jsou stanoveny v čl. 7.4 stanov účastníka, kteréžto průvodní dopis splňoval. Pouze nedostatek podpisu předsedy výboru nebo jeho pověřeného člena na průvodním dopisu nemůže neplatnost následných hlasování per rollam způsobovat. Stejně tak tuto neplatnost nemůže způsobit ani vyhotovení zápisu o hlasování jinou osobou než předsedou výboru účastníka. Žádná z těchto vad nemohla mít jakéhokoliv dopadu do práv navrhovatelky související s jejím právem účastnit se předmětného hlasování.

5. Co se týče další námitky navrhovatelky, tedy že hlasovací lístky neobsahují přesný text usnesení, která jsou hlasována a jsou formulována pouze jako souhlas hlasujícího, pak ani s touto námitkou se soud neztotožnil. Dle soudu je z textu hlasovacího lístku patrné, jaké rozhodnutí je hlasováním přijímáno. Pokud tedy např. hlasující zaškrtl políčko ANO u hlasování č. 1 ve znění „Souhlasím se schválením účetní závěrky za rok 2020“, pak je zřejmé, že úspěšným hlasováním bude rozhodnuto o schválení účetní závěrky za rok 2020. Soud tedy má za to, že způsob formulace hlasovacích lístků nebyl matoucí a nemůže být důvodem neplatnosti napadených hlasování, když jasně vyjadřují vůli hlasujících ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. Pokud jde o totožnost záležitostí ve smyslu § 1211 odst. 1 o. z., o nichž mělo být rozhodováno na svolaném leč posléze neusnášeníschopném shromáždění ze dne 23. 11. 2021 a těch, o nichž bylo následně rozhodováno napadeným hlasováním per rollam, soud jako kritérium uvedené totožnosti považuje posouzení toho, zda přijatá usnesení by bylo možno přijmout na původně svolaném shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021, tedy zda odpovídají programu pozvánky na toto shromáždění vlastníků. Je v logice věci, že pozvánka na shromáždění vlastníků je, co se týče programu obecnější a k formulaci jednotlivých usnesení dochází přímo na shromáždění. Z toho pak vyplývá, že samotný text programu pozvánky nemůže zcela odpovídat jednotlivým bodům hlasování per rollam, které naproti tomu musí být již zcela konkrétní. Soud tedy posuzoval, zda jednotlivá napadená hlasování per rollam lze subsumovat pod některý z bodů programu původní pozvánky na den 23. 11. 2021. S výjimkou hlasování č. 9 - navýšení měsíční odměny členů výboru SVJ soud u ostatních hlasování per rollam možnost jejich podřazení pod plánované záležitosti k projednání na shromáždění vlastníků dovodil (schvalování účetní závěrky tak mohlo být hlasováno s ohledem na bod č. 3 programu – Informace o hospodaření; schvalování jednotlivých stavebních pracích mohlo být hlasováno s ohledem na bod č. 5 a 6 programu, atd.). Soud měl proto za to, že s výjimkou hlasování č. 9 bylo per rollam hlasováno o týchž záležitostech, o nichž mělo být rozhodováno na svolaném shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021. Co se týče výše uvedeného hlasování per rollam č. 9 ohledně navýšení odměn členů výboru účastníka, pak takováto záležitost na shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021 rozhodována být neměla, když tato záležitost nespadá svou povahou do žádného z bodů uvedených v pozvánce. Pokud tak o této záležitosti bylo přesto per rollam hlasováno, stalo se tak v rozporu s § 1211 odst. 1 o. z. Nicméně soud neplatnost přijatého usnesení nevyslovil, neboť uzavřel, že zde není důležitého důvodu pro takového vyslovení, když přijaté usnesení má za následek zvýšení měsíčních plateb navrhovatelky o 282 Kč, což je dle soudu částka, jíž nelze považovat za mající většího než nepatrného dopadu do majetkové sféry navrhovatelky. Soud proto návrh navrhovatelky zamítl, neboť neshledal u většiny per rollam přijatých usnesení rozpor se zákonem a stanovami ve smyslu § 258 odst. 1 o. z. (použitelného v souladu dle § 1221 odst. 1 o. z.). V případě usnesení o zvýšení odměny členů výboru sice porušení zákona při jeho schvalování shledal, nicméně toto usnesení nemůže mít většího dopadu od práv navrhovatelky, proto neplatnost ani tohoto usnesení soud nevyslovil. Dále soud prvního stupně ještě doplnil, že návrh na doplnění dokazování výslechem členů výboru účastníka zamítl pro nadbytečnost, když z výše uvedeného hodnocení je zřejmé, že by ani tyto výpovědi směřující k prokázání vyhotovení průvodního dopisu výborem, nemohli na závěrech soudu ničeho změnit.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:

7. 1)Soud v napadeném rozhodnutí odkazuje na důkazy, ze kterých rozhodně nevyplývá skutkový závěr uvedený soudem (totožnost projednávaných záležitostí), ale především se zcela nedostatečně vypořádal s provedenými důkazy, z nichž pak dovodil nesprávné skutkové i právní závěry, jež odporují logice i spravedlivému uspořádání práv spoluvlastníků.

8. 2) Soud posuzoval průvodní dopis datovaný 11. 12. 2021 (není zřejmé kdy a kým byl vytvořen a rozhodně z ničeho nevyplývá, že se tak stalo v době před skončením funkčního období výboru) z pohledu pozvánky na shromáždění, přičemž dle ustanovení čl. 7.3 stanov (obdobně § 1207 o.z.) shromáždění svolává statutární orgán, tj. návrh vlastníkům na rozhodnutí mimo zasedání shromáždění může učinit pouze statutární orgán - výbor. Z ustanovení čl. 8.5 stanov vyplývá, že kdo za společenství podepisuje, je povinen připojit své jméno a údaj o své funkci ve společenství. Navíc ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Obdobně pak ustálená judikatura NS (např. rozhodnutí ze dne 22.05.2019, 26 Cdo 1230/2019) dovodila, že prostý email bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání, přičemž návrh na hlasování byl učiněn bez jakéhokoliv podpisu a ještě byl spoluvlastníkům doručován emailem bez el. podpisu, tj. zákonem požadovaná písemná forma nebyla zachována. Nelze pak dle navrhovatelky ani pominout (jak to činí soud), že účastník předložil k důkazu listinu datovanou rovněž 11. 12. 2021 obsahující pověření správce k úkonům při hlasování per rollam, která ovšem jméno osoby jednající za výbor i její podpis obsahuje, tj. nepochybně si byl vědom potřeby uvedení osoby jednající i podpisu, aby správce měl vůbec oprávnění za účastníka něco činit. Návrh na hlasování per rollam tedy odporuje stanovám účastníka i jeho běžné praxi (podepisování jednání činěných výborem), neboť není zřejmé, kdo za statutární organ jednal a zda se vůbec jednalo o právní jednání přičitatelné výboru, coby statutárnímu orgánu. Totéž pak bezpochyby platí i pro oznámení výsledku hlasování (nikoliv vyhotovení zápisu o hlasování per rollam jak nesprávně uvedl soud), neboť ustanovení § 1213 o.z. zcela jasně stanoví, že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Pokud tedy mělo hlasováním per rollam skutečně dojít k volbě členů výboru, coby statutárního orgánu, pak výsledek hlasování měl oznámit výbor a nikoli zcela nezákonně správce. Právní jednání odporující zákonu je neplatné (§ 580 odst. 1 o.z.).

9. 3)Hlasovací lístky (ale ani samotný návrh na hlasování per rollam ze dne 11. 12. 2021) neobsahuje návrh rozhodnutí. Z ustanovení § 1212 o.z. vyplývá, že k platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky (souhlasím/nesouhlasím) s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Návrh na hlasování per rollam ze dne 11. 12. 2021, ale ani samotný hlasovací lístek pak žádný návrh na rozhodnutí vlastníků mimo zasedání (návrh rozhodnutí) neobsahuje, ale uvádí pouze návrh projevu vůle (souhlasu) vlastníka, tj. že vlastník s něčím souhlasí, přičemž vlastní návrh vlastní rozhodnutí, které má být shromážděním přijato zcela absentuje. Nelze zaměňovat, jak to činí v rozhodnutí soud, jednoznačnost projevu vůle hlasujícího s požadavkem zákona na uvedení vlastního návrhu rozhodnutí, které má být shromážděním přijato, zvlášť za situace, kdy u jednotlivých bodů jsou uvedeny různé dovětky.

10. 4) V pozvánce z 30. 10. 2021 jsou uvedeny body naprosto obecně, a to bez jakéhokoliv konkrétního návrhu, přičemž emailem ze dne 22. 11. 2021 bylo navrhovatelce členem výboru p. [právnická osoba] sděleno, že jednotlivé body budou pouze diskutovány a neměl k nim žádné podklady. Z ustálené judikatury NS ČR (např. rozhodnutí ze dne 05. 06. 2019, č.j. 26 Cdo 810/2019) přitom vyplývá, že „Je-li shromáždění nejvyšším orgánem společenství vlastníků, pak právo účastnit se zasedání shromáždění a jeho prostřednictvím se podílet na chodu společenství patří mezi základní práva vlastníků jednotek. Účelem právní úpravy svolání zasedání shromáždění je zajistit, aby vlastníci jednotek mohli toto své právo realizovat. Je však - logicky vzato - zapotřebí, aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že je svoláváno zasedání shromáždění, kdy (který den a v kolik hodin) a kde (na jakém místě) se zasedání bude konat, jaký bude pořad zasedání a přijetí jakých usnesení je navrhováno, a aby si tak mohli vytvořit předpoklady pro účast na něm. Povinností subjektu, který zasedání shromáždění svolává, je učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost vlastníků jednotek zajistil." Z listinných důkazů je zcela patrné, že statutární orgán účastníka tyto povinnosti nesplnil, naopak ujistil navrhovatelku, že na shromáždění dne 23. 11. 2021 budou obecně popsané záležitosti diskutovány, tj. nijak nespecifikoval, jaká rozhodnutí by měla být přijata, ačkoliv mu v tomto nic nebránilo. Poté co svolané shromáždění nebylo usnášeníschopné, tj. žádné usnesení nepřijalo, mělo dojít k hlasování per rollam pro rozhodnutí o usneseních, které ve smyslu uvedené judikatury vůbec nebyly předmětem původně svolaného shromáždění. Soud tedy provedl posouzení, které je v podstatě libovůlí soudu, že přijatá rozhodnutí bylo možné přijmout i na původně svolaném shromáždění, ačkoliv takový postup nemá oporu v žádném zákonném ustanovení ani stanovách, zvlášť za situace, kdy původní shromáždění nebylo svoláno za účelem přijetí žádných konkrétních usnesení, ale pouze za účelem diskuze o obecně popsaných bodech.

11. 5) Dle navrhovatelky tedy bylo možné hlasovat jen o bodech dle pozvánky na shromáždění na den 23. 11. 2021, a žádných jiných, neboť stanovy odpůrce hlasování per rollam nepřipouští, což ovšem provedení hlasování per rollam učiněné odpůrcem nesplnilo, místo toho si zcela svévolně zvolilo k rozhodnutí věci, které jí právní předpisy ani stanovy takovým způsobem rozhodnout neumožňovali. Nelze také odhlédnout, že se jedná především o body ve prospěch výboru účastníka, a to významně k zátěži SVJ či jeho členů (např. zateplení zdi na půdě, či navýšení příspěvků do FO o více jak 600%).

12. 6)Soud v bodu 19 odůvodnění uzavřel, že hlasování ohledně navýšení odměn členům výboru při hlasování per rollam bylo učiněno v rozporu se zákonem, ale neshledal důležitý důvod pro vyslovení neplatnosti, neboť navýšení plateb pro navrhovatelku činí 282 Kč měsíčně. Soud k tomuto závěru došel zcela nesprávně, kdy ani nezkoumal majetkové poměry navrhovatelky, která je v invalidním důchodu.

13. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a sám určil neplatnost předmětného rozhodnutí.

14. Podáním ze dne 19. dubna 2023 se vyjádřil k odvolání účastník. Namítl, že:

1)navrhovatelka hledá formální důvody pro zrušení hlasování, jako je právě absence podpisu na návrhu hlasování mimo zasedání shromáždění. K absenci podpisu účastník uvedl, že příslušné ustanovení § 1211 o.z. podpis jako podstatnou náležitost návrhu vůbec nezmiňuje. To je také logické, neboť zákon zjevně počítá právě s doručováním návrhu prostřednictvím prostředků elektronické komunikace. Odkaz na ustanovení § 561 odst. 1 o.z. učiněný není přiléhavý, když na daný případ dopadá primárně ustanovení § 562 odst. 1 o.z., ze kterého vyplývá, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V daném případě není sporu o tom, jaký je obsah jednání a kdo jednání učinil. Ani stanovy nevyžadují uvedení podpisu v analogickém případě, kterým je vyhotovení pozvánky na shromáždění SVJ - viz čl. 7.4 stanov. Bylo by také absurdní vyžadovat, aby v běžném styku byla komunikace učiněná prostřednictvím emailů elektronicky podepisována, popř. opatřována podpisovými faksimilemi, a považovat komunikaci bez těchto jednání za neplatnou anebo neúčinnou. Jistě jsou jednání, která zpřísněnou formu podepisování vyžadují, vyhotovení návrhu k hlasování mimo shromáždění SVJ však mezi taková jednání žádným právním předpisem zařazena nebyla.

15. 2) Obsahově se předmět hlasování shromáždění a navazující hlasování per rollam v zásadě překrývají. Případná formulační nejednotnost v daném případě jistě neznamená nesoulad záležitostí ve smyslu § 1210 odst. 1 o.z. Nakonec sama navrhovatelka dala svým aktivním hlasováním najevo, že byla obeslána, body, které byly předmětem hlasování, jí byly srozumitelné a výsledek hlasování je jí rovněž zřejmý, jinak by na něj žalobou neodkazovala. Žalobkyně se rozhodla postupy výboru SVJ napadat až poté, co bylo rozhodnuto v rozporu s jejími představami. Doposud vlastně není zřejmé, jaký bod byl navrhovatelce nesrozumitelný, nepožádala o vysvětlení, doplnění, ani žádnou další aktivitu, která by snad mohla podpořit rozhodování navrhovatelky v otázkách, které byly předmětem hlasování.

16. 3)Pokud navrhovatelka poukazovala na navýšení příspěvků do fondu SVJ o 600 %, rozhodně účastník odmítá, aby takové navýšení bylo interpretováno právě pouze prostřednictvím procentuálního nárůstu, když v daném případě byla dosavadní výše příspěvků, tj. 3 Kč na 1 m2, zcela nedostatečná, dlouhodobě nezměněná a neodpovídající aktuálním tržním poměrům. Dům spravovaný účastníkem jako SVJ není zateplený, nemá zateplenou střechu, nejsou vyměněné stoupačky, výtah je zastaralý, na domě je zastaralá fasáda, střešní krytina, malby uvnitř i vně domu. Proto vzhledem k aktuální inflaci a několikasetprocentnímu zdražení stavebních materiálů považuje účastník navýšení za nezbytné. Dokonce ani aktuální výši příspěvků nelze považovat za dostatečnou. Pro úplnost účastník dodal, že při zachování příspěvku ve výši 3 Kč na 1 m2 by účastník nemohl čerpat ani bankovní úvěry, neboť by nesplnil podmínky poměru vlastního financování. Uvedená výše příspěvku také naprosto neodpovídala obvyklým poměrům v praxi SVJ působících ve srovnatelných budovách.

17. 4)Dlouhodobá konstantní judikatura dopadající na analogické situace stanovuje, že pokud byl nezákonným postupem znemožněn výkon hlasovacího práva, avšak tato okolnost nemohla mít vliv na výsledek hlasování o napadeném usnesení, není takový postup důvodem k prohlášení usnesení valné hromady za neplatné - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 1 Odon 74/96.Uvedený princip byl v soudní praxi opakovaně potvrzen a jistě je aplikovatelný i na poměry SVJ. Všichni hlasující členové kromě navrhovatelky s minoritními výjimkami v otázce navýšení odměny členů výboru účastníka hlasovali o návrzích ve všech bodech pozitivně. Jediná ve všech bodech negativně hlasující členka účastníka byla právě navrhovatelka. Je tak zjevné, že navrhovatelka nebyla rozhodně v pozici, aby zvrátila výsledek hlasování, když ostatní členové účastníka záležitosti víceméně jednotně odsouhlasili a přístup navrhovatelky je obstrukční s primárním účelem komplikování chodu SVJ.

18. 5)Soud náležitě použil argument o absenci důležitého důvodu pro podání návrhu, a to s odkazem na minimální vliv důsledků hlasování do majetkové sféry navrhovatelky. Nadto důležitý důvod by nebyl dán, ani v situaci, kdy by soud shledal porušení pozice „žalované“ z jiných než majetkových důvodů. Podrobněji se účastník k této otázce vyjádřil ve svém stanovisku k návrhu.

19. Nadto je možné uvažovat o důsledcích zrušení hlasování soudem, které by toliko vedlo k odsunutí otázky na další hlasování, kdy by členská základna účastníka rozhodla s pravděpodobností hraničící s jistotou stejně. I z tohoto důvodu tak intervence soudu není na místě. Navrhovatelka jako členka SVJ musí být připravena akceptovat pravidla rozhodování většiny. Účastník má také za to, že navrhovatelka si prostřednictvím soudního řízení vyřizuje pouze své neshody se členy výboru SVJ, když zjevně nesouhlasí se způsobem výkonu činnosti SVJ. Je na místě uvést, že tento názor je v SVJ individuální, když členové výboru jsou do svých funkcí opakovaně voleni. Naposled právě hlasováním, které je napadáno v tomto řízení.

20. Účastník navrhl potvrzení odvoláním napadeného usnesení.

21. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v rámci nařízeného jednání odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

22. Předně odvolací soud konstatuje nesprávné označování účastníků řízení ze strany účastníků řízení. Platí, že s účinností od 1. 1. 2014 je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby nesporným řízením, řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s. Z toho vyplývá i to, jak mají být správně označování účastníci takového nesporného řízení - navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (další účastníci) – viz § 6 z.ř.s., nikoliv žalobce a žalovaný (či dokonce odpůrce), jakožto účastníci sporného řízení podle první definice účastníků v § 90 o.s.ř. Ostatně „odpůrce“ již současný platný právní řád vůbec nezná, a tudíž nepoužívá.

23. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v dané věci v dostatečném rozsahu, z provedených důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti a na tomto základě provedl správně i skutkové hodnocení věci. Ani právní hodnocení soudem prvního stupně není v jeho podstatě chybné.

24. K jednotlivým odvolacím námitkám uvádí odvolací soud následující:

25. Podle odvolatelky „soud v napadeném rozhodnutí odkazuje na důkazy, ze kterých rozhodně nevyplývá skutkový závěr uvedený soudem (totožnost projednávaných záležitostí), ale především se zcela nedostatečně vypořádal s provedenými důkazy, z nichž pak dovodil nesprávné skutkové i právní závěry, jež odporují logice i spravedlivému uspořádání práv spoluvlastníků“- „Návrh na hlasování per rollam odporuje stanovám účastníka i jeho běžné praxi (podepisování jednání činěných výborem), neboť není zřejmé, kdo za statutární organ jednal a zda se vůbec jednalo o právní jednání přičitatelné výboru, coby statutárnímu orgánu., což platí i pro oznámení výsledku hlasování (nikoliv vyhotovení zápisu o hlasování per rollam jak nesprávně uvedl soud). , neboť ustanovení § 1213 o.z. zcela jasně stanoví, že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Pokud tedy mělo hlasováním per rollam skutečně dojít k volbě členů výboru, coby statutárního orgánu, pak výsledek hlasování měl oznámit výbor a nikoli zcela nezákonně správce.“ Odvolací soud se ohledně uvedených námitek ztotožnil s dalším účastníkem v tom, že samo ust. § 1211 o.z. podpis jako podstatnou náležitost návrhu vůbec nezmiňuje a nevyžadují jej ani stanovy. V daném případě byl návrh usnesení učiněn coby právní jednání výborem společenství a správce jej jen doručoval, což není v rozporu se zákonem ani stanovami. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V daném případě je tedy zjevné, jaký je obsah jednání a kdo jednání učinil. Bylo by také absurdní vyžadovat, aby v běžném styku mezi společenstvím - realizovaným jeho orgány, a členem společenství byla komunikace učiněná prostřednictvím emailů elektronicky podepisována či jinak autorizovány a považovat komunikaci bez toho za neplatnou anebo neúčinnou. Jsou právní jednání, která zpřísněnou formu podepisování vyžadují, vyhotovení návrhu k hlasování mimo shromáždění SVJ však mezi taková jednání žádným právním předpisem zařazena nebyla. V daném případě bylo dle odvolacího soudu zcela zjevné, a potud i vyznačeno na průvodním dopise k hlasování per rollam ze dne 11. 12. 2021, jakož je zjevné i z dalších k němu připojených a jednotlivých členům společenství předložených dokladů, že návrh usnesení činí výbor společenství. To se jeví jako dostačující, tím spíše pak z hlediska určitosti právního jednání, na níž odvolatelka poukazuje. To platí též i původně svolaném shromáždění (na dne 23.11.2021), kdy je na pozvánce na ně označena osoba, jež jej činila za výbor společenství

26. Podle odvolatelky „hlasovací lístky (ale ani samotný návrh na hlasování per rollam ze dne 11. 12. 2021) neobsahuje návrh rozhodnutí“. Podle odvolacího soudu je z průvodního dopisu k hlasování per rollam ze dne 11. 12. 2021 ve spojení s návrhem rozhodování per rollam a k němu připojených listin jednoznačně patrné, o čem má být členy společenství hlasováno, tedy jak zní navržené usnesení. Z uvedení možných odpovědí – „ANO souhlasím“ či „Ne nesouhlasím“ je patrné, jaká vůle může být členem společenství k jednotlivým navrženým usnesením projevena. Zároveň je zcela zjevné, jaký byl návrh usnesení k jednotlivým per rollam rozhodovaným otázkám (např. „souhlasím se schválením účetní závěrky za rok 2020“). Projev vůle člena společenství vyjadřovaný v rámci hlasování tak byl – hlasoval-li, zcela jednoznačný, určitý a srozumitelný, vztaženo k návrhu usnesení a všem k němu se vážícím skutečnostem.

27. Podle odvolatelky jsou „v pozvánce z 30. 10. 2021 uvedeny body naprosto obecně“. Odvolací soud je v tomto zajedno se závěry soudu prvního stupně i s dalším účastníkem. Body programu původně svolaného shromáždění jsou dostatečně určité a srozumitelné, a to včetně rozhodování per rollam o volbě nového výboru SVJ, kdy finálně bylo rozhodováno o jednotlivých členech výboru a následně i o jejich odměnách. Tyto body jednání resp. následně rozhodování per rollam jsou obsahově totožné, přičemž pro původně svolávané shromáždění byly jen a toliko formulovány namnoze obecněji. To však samo o sobě není vadou, když je to v daném případě naopak logické, protože na shromáždění by byla možnost o jednotlivých bodech diskutovat a výslednicí by bylo „až finální“ rozhodnutí členů na zasedání shromáždění. Není proto opodstatněné, aby body programu jednání shromáždění byly formulovány již coby navrhovaná usnesení shromáždění, protože takto úzká formulace by naopak mohla vyvolat problém v případě, že po diskusi či protinávrzích na shromáždění by bylo přijato usnesení odlišné. Oproti tomu návrh usnesení rozhodnutí per rollam musí již obsahovat zcela konkrétní a přesné usnesení, protože jen a toliko o něm členové rozhodují per rollam, což se v daném případě i stalo. Potud lze tedy body programu původně svolaného shromáždění a usnesení následně přijatá v rámci rozhodování per rollam za obsahově dostatečně propojená k tomu, aby byla určitá, pro členy srozumitelná a obsahově dostatečně totožná ve smyslu zákona i stanov společenství.

28. Podle navrhovatelky „bylo možné hlasovat jen o bodech dle pozvánky na shromáždění na den 23. 11. 2021, a žádných jiných, což provedení hlasování per rollam nesplnilo, místo toho si zcela svévolně zvolilo k rozhodnutí věci, které jí právní předpisy ani stanovy takovým způsobem rozhodnout neumožňovali. Nelze také odhlédnout, že se jedná především o body ve prospěch výboru účastníka, a to významně k zátěži SVJ či jeho členů (např. zateplení zdi na půdě, či navýšení příspěvků do FO o více jak 600%)“. Ohledně jednotlivých bodů, o nichž bylo per rollam rozhodováno dospěl odvolací soud k závěru, viz. výše, že tyto byly „pokryty“ pozvánkou na „původní“ shromáždění. Pokud navrhovatelka poukazovala na navýšení příspěvků do fondu SVJ o 600 %, je odvolací soud zajedno s účastníkem. Navýšení nelze interpretovat pouze prostřednictvím procentuálního nárůstu, když v daném případě byla dosavadní výše příspěvků, tj. 3 Kč na 1 m2, zcela nedostatečná, dlouhodobě nezměněná a neodpovídající aktuálním tržním poměrům. Dům spravovaný účastníkem jako SVJ není zateplený, nemá zateplenou střechu, nejsou vyměněné stoupačky, výtah je zastaralý, na domě je zastaralá fasáda, střešní krytina, malby uvnitř i vně domu. Proto vzhledem k aktuální inflaci a několikasetprocentnímu zdražení stavebních materiálů považuje účastník navýšení za nezbytné. Dokonce ani aktuální výši příspěvků nelze považovat za dostatečnou. Pro úplnost účastník dodal, že při zachování příspěvku ve výši 3 Kč na 1 m2 by účastník nemohl čerpat ani bankovní úvěry, neboť by nesplnil podmínky poměru vlastního financování. Uvedená výše příspěvku také naprosto neodpovídala obvyklým poměrům v praxi SVJ působících ve srovnatelných budovách. Lze tak souhlasit se soudem prvního stupně, že navýšení měsíčních plateb pro navrhovatelku o celkových 282 Kč se potud nejeví jako nepřiměřené, ani jako vymykající se zásadním způsobem obvyklé výši plateb u jiných společenství v Praze 10. Navíc navýšení příspěvku je plošné pro všechny členy společenství, nikoli selektivní mířící jen na navrhovatelku.

29. Další námitkou odvolatelky je, že „soud v bodu 19 odůvodnění uzavřel, že hlasování ohledně navýšení odměn členům výboru při hlasování per rollam bylo učiněno v rozporu se zákonem, ale neshledal důležitý důvod pro vyslovení neplatnosti, neboť navýšení plateb pro navrhovatelku činí 282 Kč měsíčně.“ K tomu odvolací soud jednak poukazuje na jím výše uvedené o souladu se zákonem a stanovami, jednak dospěl k závěru, že toto rozhodování není důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst.1 o.z. To vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (dále i jen „NS“). Podle rozhodnutí NS sp.zn. 26 Cdo 3117/2022 „v případě rozhodnutí o zvýšení plateb příspěvků na správu domu a pozemku, nejde-li o zvýšení extrémní, není zásadně dán důležitý důvod pro přezkum usnesení shromáždění“. Podle rozhodnutí NS sp.zn. 26 Cdo 4516/2016 „Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití; takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav, nejde-li o zvýšení extrémní“. V daném případě nejde o extrémní zvýšení z důvodů výše uvedených, kdy nelze vycházet jen z procentuálního vyjádření cca 600%, leč i z dřívější výše 3kč na, jež navýšena o 600% činí 18,- Kč na m2, což je částka v prostředí Prahy 10 pro společenství a jejich členy zcela běžná. Důležitými důvody ve smyslu § 1209 odst.1 o.z. v daném případě (byť se jimi soud prvního stupně a potud též, a to i z hlediska právní jistoty, odvolací soud věcně zabýval) nejsou každopádně též i rozhodnutí per rollam ohledně hlasování č. 2 a číslo 4. Tedy rozhodnutí o výměny kanalizační přípojky a o schválení zateplení části stěny na půdě. Za nikoli důležitý důvod lze považovat i rozhodnutí - hlasování č. 3 – pověření výboru SVJ zadáním vypracování projektové dokumentace na rekonstrukci ploché střechy, jakož i č. 5 – schválení rozpočtu SVJ na rok 2022. K těmto závěrům dospěl právě s odkazem na výše uvedenou konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, kdy řečenými rozhodnutími nebylo zásadním způsobem zasaženo do práv navrhovatelky. Totéž platí též i ohledně odměny členů výboru – hlasování č. 9. I jen z uvedeného hlediska je důvodné zamítnutí návrhu navrhovatelky ohledně rozhodnutí přijatých per rollam - hlasování č. 2,3,4,5,6 a 9.

30. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

31. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst.1 o.s.ř. ve spojení s § 224 o.s.ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi. Navrhovatelka je tudíž povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 8.228,-Kč, jež sestává z odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 3 100 Kč ve výši 6 200 Kč: vyjádření účastníka ze dne 19. dubna 2023 k podanému odvolání a účast na jednání konaném před odvolacím soudem dne 3. 10. 2023, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst.4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč, a náhrady hotových výdajů v celkové výši 600 Kč (náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 6 800 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst.3 o.s.ř.); celková částka náhrady tedy činí 8 228 Kč.