Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 86/2022-86 ECLI:CZ:VSPH:2022:9.Cmo.86.2022.1 Usnesení

o zaplacení částky 303 101,81 Kč s příslušenstvím a vydání osobního automobilu, o místní nepříslušnost, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2022, č. j. 73 Cm 50/2022-78,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 7. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce]

sídlem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

o zaplacení částky 303 101,81 Kč s příslušenstvím a vydání osobního automobilu, o místní nepříslušnost, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2022, č. j. 73 Cm 50/2022-78,


Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2022, č. j. 73 Cm 50/2022-78, se potvrzuje.

1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) dne 4. 5. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném

a. zaplacení částky 268 101,81 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou mu měl způsobit jako jeho jednatel. Podle žaloby si žalovaný vybíral z bankovního účtu žalobce provozní zálohy a část z nich opět žalobci vracel. U nevrácené části ve výši 244 414,78 Kč žalovaný nedoložil, že by tyto peněžní prostředky použil ve prospěch žalobce. Dále žalovaný prostřednictvím platební karty žalobce uskutečnil na internetu transakce ve výši 23 687,03 Kč, u nichž nedoložil, za jakým účelem je uskutečnil,

b. vydání osobního automobilu Volkswagen Touareg RZ [SPZ], který žalovaný převzal od žalobce do užívání v souvislosti s výkonem funkce jednatele a zaměstnance. Žalovaný automobil nevrátil, přestože už k 30. 9. 2021 zanikla jeho funkce jednatele a k 31. 1. 2022 také jeho pracovní poměr. Žalovaný zatím zaslal žalobci jen klíčky a malý technický průkaz, avšak automobil samotný nevrátil ani žalobci nesdělil, kde se nachází,

c. zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady za bezdůvodné obohacení, které mělo žalovanému vzniknout užíváním uvedeného osobního automobilu od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2022.

2. Soud prvního stupně napadeným usnesením vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně příslušnému. Vyšel přitom ze sdělení samotného žalovaného, že ke dni podání žaloby měl bydliště v obci [adresa], kam se podle výpisu z informačního systému základních registrů přihlásil dne 14. 2. 2022. Soud prvního stupně konstatoval, že místní příslušnost se v projednávané věci řídí bydlištěm žalovaného, které se nachází v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, a protože jsou ve věci věcně příslušné krajské soudy, v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové.

3. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, a to z důvodu ekonomie vedení sporu. Žalobce a společnost [Anonymizováno]o., jejíž současné nebo minulé zaměstnance bude žalovaný navrhovat jako svědky, sídlí na Praze 6 a mají tam i svou hlavní provozovnu, a předeslaní zaměstnanci bydlí také v Praze nebo se tam dlouhodobě zdržují. Přestože jako své faktické bydliště žalovaný pravdivě uvedl adresu [adresa], zdržuje se v Praze a projednání soudem v Praze tak není pro něj překážkou. U Městského soudu v Praze vede žalovaný se žalobcem „spor“ o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalobce ze dne 30. 9. 2021, na které byl odvolán z funkce jednatele, a toto odvolání považuje za neplatné. Naproti tomu byl na uvedeném jednání odvolán z funkce jednatele žalobce [Anonymizováno], neboť jeho hlas a hlas [právnická osoba] neměl být započten. Žalovaný dále pravděpodobně podá další žalobu proti žalobci o vydání informací o hospodaření společnosti. Advokátní kancelář, která žalobce v uvedených věcech zastupuje, sídlí v Praze, a tamtéž zvažuje žalovaný i podání trestního oznámení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 84 a § 85 odst. 1 občanského soudního řádu je k řízení místně příslušný obecný soud žalovaného, tj. soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.

6. Podle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

7. Z uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že jedinou skutečností rozhodnou pro určení místní příslušnosti soudu je bydliště žalovaného, tj. místo, kde se zdržuje s úmyslem zdržovat se tam s výhradou změny okolností trvale (§ 80 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). V projednávané věci žalovaný (po poučení soudem prvního stupně o významu termínu „bydliště“) sám uvedl, že má bydliště v obci [adresa], tj. tam, kde je hlášen k trvalému pobytu.

8. V projednávané věci by místně příslušným mohl být podle § 87 písm. a) nebo b) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného také soud, v jehož obvodu má žalovaný stálé pracoviště, případně soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která je příčinou tvrzené újmy. Zde se však jedná o tzv. místní příslušnost danou na výběr, přičemž možnost zvolit soud podle uvedených kritérií má jedině žalobce, nikoli žalovaný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1389/2016, uveřejněný pod R 20/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Okolnosti, které uvádí žalovaný ve svém odvolání, jsou pro určení místní příslušnosti soudu nerozhodné. Některé z nich (např. bydliště většiny svědků) by mohly být rozhodné pro úspěch návrhu na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.). Takový návrh však žalovaný neučinil. Vyhovět takovému návrhu navíc lze až poté, co bude najisto postaveno, který soud je podle shora citovaných ustanovení místně příslušným (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2019, sp. zn. 24 Nd 312/2019).

10. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).

11. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).