o vyloučení člena statutárního orgánu a uložení zákazu výkonu funkce, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2023, č. j. 68 Cm 151/2022-164,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh navrhovatele na vyloučení účastníka 1/ z výkonu funkce člena a předsedy představenstva účastníka 2/ (výrok I.), zamítl návrh navrhovatele na vyslovení zákazu účastníkovi 1/ vykonávat po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (výrok II.) a uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi 1/ a účastníkovi 2/ náhradu nákladů řízení (výroky III. a IV.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- účastníci učinili při jednání soudu nesporným, že navrhovatel není akcionářem účastníka 2/;

- účastník 1/ je členem představenstva účastníka 2/ a zároveň od 1. 11. 2017 vykonává funkci předsedy představenstva, přičemž aktuální funkční období započalo dne 22. 6. 2023;

- pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 24 Cm 103/2022-88 byla zamítnuta žaloba navrhovatele na uložení povinnosti účastníkovi 2/ zapsat navrhovatele do seznamu akcionářů jako akcionáře účastníka 2/ a vlastníka konkrétně označených akcií;

- plnými mocemi byl navrhovatel zmocněn jednotlivými akcionáři k tomu, aby tyto zastupoval ve výkonu všech akcionářských práv na řádných i mimořádných valných hromadách účastníka 2/ a k jednání v dalších záležitostech, o nichž se bude na uvedených valných hromadách rozhodovat, dále byl zmocněn k podávání žádosti o svolání valné hromady a k činění konkrétních návrhů na přijetí usnesení valné hromady, k výkonu akcionářských práv při hlasování, k uplatňování návrhů a protinávrhů a přijímání veškerých písemností ve věci;

- dne 6. 9. 2022 se konala valná hromada účastníka 2/, na této valné hromadě byl přítomen navrhovatel, coby zástupce akcionářů na základě plných mocí, uvedená valná hromada nebyla v zákonem stanovené lhůtě napadena u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobou na neplatnost.

3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 63 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen „z. o. k.“), dospěl k závěru, že navrhovatel neprokázal důležitý zájem na podaném návrhu. Uvedl, že navrhovatel odvozoval svoji aktivní věcnou legitimaci od svého vztahu zmocněnce vůči zmocnitelům - akcionářům účastníka 2/ a dále z deklarování důležitého zájmu na požadovaném uplatněném nároku. Soud prvního stupně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2018, č. j. 29 Cdo 2227/2016-177 vzal v úvahu, že navrhovatel není akcionářem účastníka 2/, není ani osobou, která má konkrétní přímý vztah k účastníkovi 2/, stejně tak nemá vztah k osobě, která má být rozhodnutím soudu vyloučena z výkonu funkce. Proto uzavřel, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu ani z důvodu existence vztahu mezi jím, coby zmocněncem, a zmocniteli akcionáři. Navrhovatel neprokázal soudu “důležitý zájem” na požadovaném rozhodnutí soudu, který pouze obecně tvrdil s poukazem na ochranu akcionářských práv akcionářů účastníka 2/. K otázce zahájení řízení i bez návrhu z moci úřední potom soud prvního stupně uvedl, že v daném případě neměl k dispozici žádné doklady prokazující, že by snad účastník 1/ při výkonu funkce předsedy představenstva v posledních 3 letech opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, naopak účastník 1/ byl do funkce předsedy představenstva zvolen opakovaně. Současně nebyla navrhovatelem označená valná hromada účastníka 2/ konaná dne 6. 9. 2022 napadena, je platná a na ní přijatá rozhodnutí jsou odrazem vůle rozhodující většiny akcionářů účastníka 2/. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně neúspěšnému navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníkům 1/ a 2/ náhradu nákladů řízení.

4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že usnesení soudu prvního stupně je nepřesvědčivé až nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně nerozvedl blíže vlastní interpretaci zákonného termínu „důležitý zájem“, závěr o nedostatku aktivní legitimace považoval za nesprávný. Dále uvedl, že primárním cílem úpravy vyloučení člena statutárního orgánu je prosazení veřejného zájmu na tom, aby funkci člena statutárního orgánu nevykonávaly osoby, které se dopustily zákonem předvídaného porušení povinností spojených s touto funkcí, tedy osoby, u nichž jsou dány závažné pochybnosti o tom, že by funkci vykonávaly řádně. Navrhovatel měl za to, že z titulu reprezentanta zájmů skupiny akcionářů má důležitý zájem na podaném návrhu, neboť akcionáři, kteří jej zmocnili, jej zmocnili generálně k výkonu všech akcionářských práv. Závěrem navrhovatel uvedl nesprávnost procesního postupu soudu prvního stupně s ohledem na vyšetřovací zásadu v důsledku nespornosti daného řízení, navrhovatel měl za to, že soud prvního stupně, pokud neshledal aktivní legitimaci navrhovatele k návrhu, měl sám zahájit řízení z moci úřední, a to na podkladě rozhodných skutečností, které se dozvěděl při své úřední činnosti z návrhu.

5. Účastník 1/ souhlasil s napadeným rozhodnutím, navrhovatel svůj důležitý důvod na podaném návrhu tvrdil pouze obecně, z titulu zmocnění akcionářů nemůže být bez dalšího důležitý důvod naplněn, nejsou dány důvody pro zahájení řízení z moci úřední, navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.

6. Účastník 2/ považoval napadené usnesení za věcně správné, nepovažoval je za nepřezkoumatelné, souhlasil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.

7. Při jednání odvolacího soudu navrhovatel doplnil, že je rovněž investorem do účastníka 2/, že za plné moci, které mu udělili akcionáři, zaplatil finanční hotovost, že s nimi sjednal smlouvy o smlouvách budoucích kupních, neboť s ohledem na omezenou převoditelnost akcií účastníka 2/ mu akcionáři nemohou přímo prodat své akcie, a proto se nemůže stát akcionářem účastníka 2/ s tím, že má přislíbeno, že v budoucnu mu akcionáři své akcie prodají. Jelikož došlo k peněžitým transakcím, má navrhovatel ekonomický zájem a tedy i důležitý zájem na podaném návrhu.

8. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2024, č. j. 9 Cmo 83/2024-195 přibral odvolací soud do řízení účastníka 3/.

9. Účastník 3/ ve vyjádření k návrhu uvedl, že účastník 1/ vykonává funkci jednatele účastníka 3/ řádně a bez jakýchkoliv výhrad ze strany společníků, žádné povinnosti při výkonu funkce neporušil. Účastník 3/ se vyjádřil i k napadenému usnesení, které považoval za věcně správné. Navrhl potvrzení napadeného usnesení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s.) a odvolání neshledal důvodným.

11. Klíčovou odvoláním předestřenou otázkou je, zda navrhovateli svědčí aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu na vyloučení účastníka 1/ z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, či nikoli.

12. Podle § 63 odst. 1 z. o. k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen "vyloučení člena statutárního orgánu").

13. Podle § 63 odst. 3 z. o. k. návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem.

14. Smyslem a účelem právní úpravy vyloučení člena statutárního orgánu je podle právního názoru odvolacího soudu prosazení veřejného zájmu na tom, aby funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávaly osoby, které se dopustily kvalifikovaného porušení povinností spojených s touto funkcí a u nichž jsou tak dány závažné pochybnosti o tom, že by tuto funkci vykonávaly řádně a v souladu se zákonem, jak je zřejmé i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod č. 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 53/2019“), nebo ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1370/2021, dále z komentářové literatury srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 189 s.]. Jsou-li splněny zákonné podmínky, soud rozhodne o tom, že konkrétní člen statutárního orgánu nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo v ní být osobou v obdobném postavení.

15. Návrh na zahájení řízení o vyloučení tedy může podat kdokoliv, kdo na návrhu má důležitý zájem. Takovou osobou může být jiná obchodní korporace, členem jejíhož statutárního orgánu je některý z členů statutárního orgánu upadnuvší korporace, členové jejích orgánů, či věřitelé apod. (srov. R 53/2019).

16. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že navrhovateli nesvědčí aktivní věcná legitimace k návrhu, ačkoli ji navrhovatel odvozuje ze skutečnosti, že je zástupcem několika akcionářů.

17. V řízení bylo prokázáno, že navrhovatel byl zmocněn na základě plných mocí udělených zmocněnci [Anonymizováno] dne 29. 4. 2022, [Anonymizováno] dne 29. 4. 2022 a dne 23. 4. 2022, [Anonymizováno] dne 29. 4. 2022 a [Anonymizováno] dne 29. 4. 2022 k zastupování k výkonu všech akcionářských práv spojených s jejich akciemi, a to zejména na valných hromadách účastníka 2/, popř. k jednání o dalších záležitostech, o nichž se na valných hromadách bude rozhodovat. Z udělených plných mocí je zřejmé, že jde o neomezeně udělené plné moci, na jejichž základě vykonává zmocněnec (navrhovatel) jménem akcionářů jejich akcionářská práva (včetně práva hlasovat).

18. Jak je zřejmé z již uvedeného, návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. Důležitý zájem má zásadně obchodní korporace, členem jejíhož orgánu je osoba, která má být rozhodnutím soudu vyloučena z výkonu funkce. Všichni ostatní pak musí důležitý zájem prokázat. Existence důležitého zájmu k podání návrhu na zahájení řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkci člena statutárního orgánu nevzniká samotnému zmocněnci automaticky bez dalšího společně s tím, že mu zmocnitel (akcionář) udělil plnou moc k zastupování. Jinými slovy, odvolací soud se nedomnívá, že by právo zmocněnce vykonávat jménem akcionářů jejich akcionářská práva mohlo bez dalšího vést až závěru, že na straně zmocněnce byl založen udělením plné moci akcionářem důležitý zájem na tom, aby mohl zmocněnec vlastním jménem podat návrh na zahájení řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkci člena statutárního orgánu. Proto také podle závěru odvolacího soudu na základě pouhého zmocnění k výkonu akcionářských práv navrhovatel nebyl v projednávaném případě oprávněn sám za sebe svým jménem podat předmětný návrh.

19. Uvedený závěr odvolacího soudu je setrvalý i v případě tvrzení navrhovatele předestřeného před odvolacím soudem, že navrhovatel je investorem účastníka 2/, když za udělení plných mocí v jeho prospěch uvedenými akcionáři zaplatil finanční hotovost, přičemž s těmito akcionáři uzavřel smlouvy o smlouvách budoucích kupních, na základě nichž má v budoucnu přislíbeno, že mu tito akcionáři své akcie prodají. Je tomu tak proto, neboť podle právního názoru odvolacího soudu ani tyto uváděné skutečnosti neprokazují důležitý zájem na podaném návrhu, jakkoli má navrhovatel přislíbeno úplatné nabytí účasti v obchodní korporaci. To souvisí se skutečností, že uzavřením smluv o smlouvách budoucích kupních zakládá vztah výhradně mezi navrhovatelem a zmocňujícími akcionáři a nikoliv jakýkoliv vztah navrhovatele k účastníkovi 2/. Ostatně akcionářům, již udělili zmocnění k výkonu akcionářských práv navrhovateli, nic nebránilo v tom, aby předmětný návrh na vyloučení účastníka 1/ z funkce člena statutárního orgánu podali sami a třeba se i nechali v řízení zastupovat navrhovatelem. Přesto tak neučinili.

20. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že navrhovatel neprokázal důležitý zájem na návrhu na vyloučení účastníka 1/ z funkce člena představenstva účastníka 2/.

21. Ve vztahu k podnětu navrhovatele, aby soud sám zahájit řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkci člena statutárního orgánu odvolací soud vychází z § 13 odst. 1 věty druhé z. ř. s., z něhož je zřejmé, že je soud povinen zahájit řízení o vyloučení bezodkladně vždy, dozví-li se o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení o vyloučení (§ 13 odst. 1 věta druhá z. ř. s.). Primárním cílem právní úpravy v tomto případě je přitom prosazení veřejného zájmu na tom, aby funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávaly osoby, které se dopustily kvalifikovaného (tj. ustanovením § 63 z. o. k. předvídaného) porušení povinností spojených s touto funkcí a u nichž jsou tak dány závažné pochybnosti o tom, že by tuto funkci vykonávaly řádně a v souladu se zákonem.

22. Jestliže se do institutu diskvalifikace promítá veřejný zájem na tom, aby funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávaly (alespoň po určitou dobu) osoby, které v posledních třech letech opakovaně a závažně porušovaly povinnosti péče řádného hospodáře, zabýval se odvolací soud i otázkou, zda je namístě zahájit řízení o vyloučení navrhovatele z funkce z úřední povinnosti.

23. V projednávaném případě navrhovatel tvrdil, že účastník 1/ porušil opakovaně a závažně své povinnosti voleného člena statutárního orgánu. Uvedl, že účastník 1/ porušil povinnosti péče řádného hospodáře tím, že opomněl nezbytnou loajalitu, když inicioval a schválil vynaložení prostředků bývalým akcionářům v rozporu s § 244 z. o. k, nedisponoval potřebnými znalostmi, když pro výkup vlastních akcií si pro hodnotu protiplnění neobstaral žádný relevantní podklad, nevynaložil potřebnou pečlivost, když nezdůvodnil zásadní operaci týkající se účastníka 2/ v případě snížení jeho základního kapitálu o cca 30 000 000 Kč a jednal vědomě k jeho škodě.

24. V řízení před odvolacím soudem odvolací soud z podnětu podaného odvolání doplnil dokazování a z provedených důkazů, ve spojení se zjištěními učiněnými soudem prvního stupně, vyšel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci.

25. Navrhovatel společně s [tituly před jménem] nabízel akcionářům účastníka 2/, že odkoupí jejich akcie za 160 %, za 200 % a za 250 % jejich nominální hodnoty dopisy ze dne 22. 4. 2022 a ze dne 12. 5. 2022.

26. Žádostí o povinný odkup akcií ze dne 19. 5. 2022 požádala [Anonymizováno] účastníka 2/ o odkoupení svých akcií za přiměřenou cenu. Stalo se tak s ohledem na skutečnost, že představenstvo účastníka 2/ jí odmítlo k její žádosti ze dne 13. 5. 2022 udělení souhlasu s převodem akcií na navrhovatele. Jednalo se o 7 ks akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 39 ks akcií série B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

27. Žádostí o povinný odkup akcií ze dne 19. 5. 2022 požádala rovněž Eva Urbanová účastníka 2/ o odkoupení svých akcií za přiměřenou cenu, když představenstvo účastníka 2/ i jí odmítlo k její žádosti ze dne 13. 5. 2022 udělit souhlas s převodem akcií na nabyvatele Luboše Pokorného. Jednalo se o 9 ks akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 121 ks akcií série B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

28. Stejně tak žádostí o povinný odkup akcií ze dne 19. 5. 2022 požádala i Anna Hrstková účastníka 2/ o odkoupení svých akcií za přiměřenou cenu, neboť představenstvo účastníka 2/ i jí odmítlo k její žádosti ze dne 13. 5. 2022 vyjádřit souhlas s převodem akcií na nabyvatele [právnická osoba]., přičemž se jednalo o 9 ks akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 35 ks akcií série B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

29. Dále odvolací soud vyšel ze skutečností vyplývajících z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného na účastníka 2/, kdy je odvolacímu soudu z jeho vlastní činnosti známo, že do 7. 9. 2023 mělo představenstvo účastníka 9 členů.

30. Odvolací soud vyšel dále z částečného výpisu z evidence skutečných majitelů vedeného na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], z níž je zřejmé, že navrhovatel je skutečným majitelem společnosti [právnická osoba]. s podílem o velikosti 23,88 % a dalším skutečným majitelem je [tituly před jménem], nar. v [Anonymizováno] (dále také jen „[Anonymizováno]“).

31. Dále bylo pro odvolací soud při řešení shora uvedené právní otázky významné i to, že se dne 6. 9. 2022 konala valná hromada účastníka 2/, která mimo jiné rozhodla o snížení základního kapitálu o částku 30 017 000 Kč, a to 90% hlasů přítomných akcionářů.

32. Konečně ze stanov účastníka 2/ účinných ode dne 24. 6. 2021, které jsou součástí sbírky listin veřejného rejstříku registrujícího účastníka 2/, je odvolacímu soudu známo, že představenstvo účastníka 2/ rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, přičemž každý člen má jeden hlas.

33. Na základě uvedeného odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že v dubnu 2022 nabídli navrhovatel a [Anonymizováno] akcionářům účastníka 2/, odkup jejich akcií za 160 %, resp. 200 % nominální hodnoty a v květnu 2022 jim za akcie nabídli dokonce 250 % nominální hodnoty. V květnu 2022 požádaly tři akcionářky účastníka 2/ ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) představenstvo účastníka 2/ o udělení souhlasu s převodem akcií na navrhovatele, na [Anonymizováno] a na společnost [právnická osoba]. Představenstvo účastníka 2/ uvedeným akcionářkám souhlas s převodem akcií odmítlo udělit a akcionářky požádaly dne 19. 5. 2022 účastníka 2/, aby odkoupil jejich akcie za přiměřenou cenu. Následně účastník 2/ vykoupil akcie uvedených akcionářek. Dne 6. 9. 2022 se konala valná hromada účastníka 2/, která mimo jiné rozhodla o snížení základního kapitálu o částku 30 017 000 Kč, a to 90% hlasů přítomných akcionářů, přičemž rozhodnutí přijatá touto valnou hromadou nebyla zpochybněna soudním řízením.

34. Odvolací soud vyšel z § 272 odst. 3 z. o. k. z něhož je zřejmé, že odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2 z. o. k. se použije obdobně.

35. K přesvědčení navrhovatele, že účastník 1/ měl porušit povinnosti při výkonu funkce tím, že opomněl nezbytnou loajalitu, když inicioval a schválil vynaložení prostředků bývalým akcionářům v rozporu s § 244 z. o. k. a nedisponoval potřebnými znalostmi, když pro výkup vlastních akcií si pro hodnotu protiplnění neobstaral žádný relevantní podklad, odvolací soud uvádí následující.

36. Podle navrhovatele v případě smlouvy [Anonymizováno] ze dne 20. 5. 2022 činilo protiplnění, tedy účastníkem 2/ vyplacená cena za převáděné akcie, 200 % nominální hodnoty, v případě smlouvy [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2022 činilo protiplnění 200 % nominální hodnoty a v případě smlouvy [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2022 činilo protiplnění 160 % nominální hodnoty. Navrhovatel měl za to, že kdyby účastník 2/ vykoupil od akcionářek akcie pouze za 160 % nominální hodnoty, zaplatil by za vykoupené akcie o 646 400 Kč méně, než skutečně zaplatil.

37. Podle odvolacího soudu je pro rozhodnutí o dané otázce významné to, že účastník 2/ na základě žádostí třech svých akcionářek měl povinnost bez zbytečného odkladu odkoupit jejich akcie za přiměřenou cenu (§ 272 odst. 3 z. o. k.), neboť představenstvo účastníka 2/ jim odmítlo udělit souhlas s převodem akcií na subjekty stojící vně účastníka 2/ (na navrhovatele, na [Anonymizováno] a na společnost [právnická osoba].). Odvolací soud v této souvislosti vychází z právního názoru, podle něhož zákon nestanoví, jak se v případě odkupu akcií podle § 272 odst. 3 z. o. k. určuje přiměřená cena. Proto v daném případě odvolací soud konstatoval, že pokud akcionářům účastníka 2/ byla ze strany samotného navrhovatele, dále ze strany [Anonymizováno] a rovněž ze strany společnosti [právnická osoba]., jejíž skutečnými majiteli jsou navrhovatel a Luboš Pokorný, nabízena cena 160 %, resp. 200 % a dokonce i 250 % nominální hodnoty a na druhé straně účastník 2/ [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 20. 5. 2022 a [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 23. 5. 2022 vyplatil za předmětné akcie 200 % nominální hodnoty, potom podle odvolacího soudu sjednaná kupní cena za akcie nemohla být ze strany účastníka 2/ nepřiměřená k jeho újmě. Okolnost, že navrhovateli není zřejmý konkrétní klíč sjednávání ceny za odkup akcií, nemůže mít souvislost s tvrzením, že účastník 1/ měl porušit povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Samotné sjednávání přiměřené ceny za odkup akcií bylo přitom v působnosti statutárního orgánu účastníka 2/ v rámci jeho obchodního vedení.

38. Vedle odvolacím soudem nezjištěných excesů ve výkupních cenách akcií odvolací soud po doplnění dokazování nezjistil, že by účastník 1/ porušil opakovaně nebo závažně povinnost postupu s péčí řádného hospodáře tím, že umožnil, případně nezabránil v pozici předsedy představenstva účastníka hlasování o povinných odkupech, a to i kdyby hlasoval pro přijetí usnesení představenstva o povinném odkupu akcií, když představenstvo účastníka 1/ mělo devět členů (do 7. 9. 2023) a rozhodovalo o předmětné legální otázce většinou hlasů přítomných členů s tím, že každý člen měl jeden hlas.

39. Z již shora uvedeného je tak podle odvolacího soudu zřejmé, že s ohledem na povinnost účastníka 2/ odkoupit akcie ve lhůtě bez zbytečného odkladu za přiměřenou cenu a s ohledem na skutečnost, že sám navrhovatel (spolu s [Anonymizováno]) nabízeli akcionářům za akcie cenu i 250 % nominální hodnoty, ze strany účastníka 1/ nedošlo k porušení jeho povinností spojených s členstvím v představenstvu účastníka 2/, natož pak ke kvalifikovanému porušení povinností jak předpokládá § 63 odst. 1 z. o. k.

40. Ve vztahu k názoru navrhovatele, že účastník 1/ mohl porušit povinnosti při výkonu funkce rovněž v souvislosti s valnou hromadou účastníka 2/ konanou dne 6. 9. 2022, potom odvolací soud uvádí následující.

41. Navrhovatel vyjádřil názor, že v souvislosti s valnou hromadou účastník 1/ nevynaložil pečlivost, když nezdůvodnil zásadní operaci týkající se účastníka 2/ v případě snížení jejího základního kapitálu o cca 30 000 000 Kč a měl tak jednat vědomě k jeho škodě.

42. Podle právního názoru odvolacího soudu ve vztahu k uvedené argumentaci navrhovatele nelze pominout, že valnou hromadu svolalo představenstvo pozvánkou s řádným uvedením programu. O snížení základního kapitálu o částku 30 017 000 Kč rozhodla valná hromada účastníka 2/. Jak již uvedl soud prvního stupně, žádné z usnesení přijaté na této valné hromadě nebylo napadeno návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, má se za to, že jde o rozhodnutí platné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3092/2012). Nad rámec uvedeného akcionáři účastníka 2/ (včetně navrhovatele) měli možnost na valné hromadě žádat informace a klást dotazy ohledně navrhovaného usnesení o snížení základního kapitálu. Předmětné usnesení bylo přijato 90% hlasů přítomných akcionářů a nebyl vznesen žádný protinávrh.

43. Z uvedených důvodů proto ani v posledně uvedené části odvolací soud neshledal zjevné porušení povinností ze strany účastníka 1/, natož porušení kvalifikované, aby bylo třeba zahájit řízení o vyloučení účastníka 1/ z funkce člena statutárního orgánu z úřední povinnosti.

44. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud shledal napadené usnesení soudu I. stupně věcně správným, a proto jej postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

45. Ve výroku II. tohoto usnesení rozhodl odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem ve vztahu navrhovatele a účastníka 1/.

46. Účastník 1/ byl v řízení úspěšný a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 11 458,70 Kč, které sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 3 100 Kč (vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024,

b. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 5 620 Kč (účast na jednání, poradu s klientem účastník 1/ nedoložil) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,

c. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč, 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve výši 450 Kč,

d. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 988,70 Kč.

47. Ve výroku III. tohoto usnesení rozhodl odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem ve vztahu navrhovatele a účastníka 2/.

48. Účastník 2/ byl v řízení úspěšný, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 15 790,14 Kč, které sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 5 620 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 5. 2. 2024) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. b), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,

b. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 5 620 Kč (účast na jednání) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. b), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,

c. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve výši 900 Kč,

d. cestovného na jednání k odvolacímu soudu a zpět z místa sídla advokáta účastníka 2/ osobním motorovým vozidlem [Anonymizováno] s průměrnou spotřebou benzinu Natural 8,6 l na 100 km při ujeté vzdálenosti [adresa] a zpět, 142 km v celkové výši 1 260,78 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., a vyhl. č. 475/2024 Sb.),

e. náhrady advokáta za čas promeškaný cestou k soudu a zpět na jednání v rozsahu 8 půlhodin po 150 Kč za půlhodinu, tj. celkem 1 200 Kč, (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif),

f. náhrady za 21 % DPH ve výši 2 313,36 Kč.

49. Ve výroku IV. tohoto usnesení rozhodl odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem ve vztahu navrhovatele a účastníka 3/.

50. Účastník 3/ byl v řízení úspěšný, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 9 861,20 Kč, které sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívající ve 2 úkonech právní služby ā 3 100 Kč (příprava a převzetí, vyjádření k návrhu ze dne 19. 12. 2024) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024,

b. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 5 620 Kč (účast na jednání) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,

c. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 600 Kč,

d. cestovného a náhradu advokáta za čas promeškaný cestou k soudu a zpět na jednání soudu přiznal odvolací soud ve vztahu k účastníkovi 2/,

e. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 711,42 Kč.