o určení neplatnosti usnesení shromáždění ze dne 11. 10. 2021 a určení neplatnosti hlasování per rollam ze dne 2. 1. 2022, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2023, č. j. 77 Cm 8/2022-50, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2023, č. j. 77 Cm 8/2022-57,

1. Návrhem ze dne 10. 1. 2022 se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním [adresa], IČO [IČO zmocněnce] (dále také jen „účastník“) dne 11. 10. 2021 a dále vyslovení neplatnosti usnesení přijatých hlasováním mimo zasedání shromáždění ze dne 2. 1. 2022. Uvedla, že při hlasování shromáždění vlastníků dne 11. 10. 2021 nemělo být dosaženo potřebného hlasovacího kvora, shromáždění nemělo být usnášeníschopné a v případě hlasování per rollam nebyl dodržen zákonný postup, bod programu o odvolání členů výborů a zvolení členů výboru nebyl na programu jednání shromáždění dne 11. 10. 2021, hlasování mimo zasedání nebylo svoláno řádně.

2. Účastník namítl, že navrhovatelka nesplňuje podmínku přehlasovaného vlastníka, nemůže se tedy dovolávat vyslovení neplatnosti přijatých usnesení, když shromáždění konané 11. 10. 2021 jako předsedkyně výboru osobně svolala, zúčastnila se jej v zastoupení na základě plné moci a nehlasovala proti přijetí jediného z usnesení programu. Shromáždění per rollam bylo dle účastníka svoláno řádně a usnesení schválená shromážděním byla přijata v souladu se zákonem.

3. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství účastníka přijatých dne 11. 10. 2021, ve výroku II. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých hlasováním mimo zasedání shromáždění (per rollam) 2. 1. 2022 a ve výroku III. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení.

4. Po skutkové stránce soud prvního stupně dovodil, že navrhovatelka je členem účastníka, byla i členkou výboru (zvolena byla dne 18. 6. 2018). Pozvánka na shromáždění konané dne 11. 10. 2021 bylo vyhotoveno navrhovatelkou a pod bodem 5 byla zařazena „zpráva o činnosti výboru, případná hlasování“. Shromáždění dne 11. 10. 2021 bylo usnášeníschopné (přítomno bylo 75,36 % vlastníků), navrhovatelka na něm byla přítomna v zastoupení [Jméno zmocněnce], shromáždění přijalo následující usnesení: návrh 2a) - schválení výše záloh na služby a příspěvku na správu bytového domu - snížení výše příspěvků do fondu oprav z 10 Kč na 5 Kč (pro hlasovalo 90,53 % přítomných, proti hlasovalo 9,47% přítomných, navrhovatelka hlasovala pro přijetí, dále pro návrh 2b) hlasovalo 100 % přítomných, návrh byl přijat, pro návrh 3) - zrušení úklidu chodníků - hlasovalo 0 přítomných, návrh nebyl přijat, dále v případě návrhu 5) - zpráva o činnosti výboru - paní Hánová požádala o odvolání navrhovatelky a pana Guthwirtha, kteří odmítli její písemnou žádost o zařazení tohoto bodu k projednání na shromáždění ohledně fungování jednotlivých členů výboru, volení zástupci SVJ se bez omluvy nedostavili na shromáždění, bylo hlasováno o návrhu vlastníků na svolání mimořádného shromáždění, na jehož programu by bylo hlasování o odvolání navrhovatelky - předsedkyně výboru, popřípadě i pana Guthwitha z výboru SVJ s možností vyjádření členů výboru k výkonu jejich funkcí s případným zvolením nových členů výboru, pro návrh 5) hlasovalo 92,23 % přítomných, proti návrhu nebyl nikdo, zdrželo se 7,7 %, návrh byl přijat, navrhovatelka nehlasovala proti přijetí tohoto bodu. Dne 22. 11. 2021 byl rozeslán dopis s vyhlášením hlasování mimo zasedání, obsahoval podpisy vlastníků s podílem 26,8% hlasů, připojen byl hlasovací lístek s návrhy usnesení a sdělen byl termín vyjádření do 21. 12. 2021. Dne 2. 1. 2022 byly zjištěny výsledky hlasování. Pro konání hlasování se vyjádřilo 14 vlastníků s 67,99 % všech hlasů formou hlasování na jednání shromáždění konaném 11. 10. 2021. Pro odvolání navrhovatelky z funkce člena výboru hlasovalo 60,85 % vlastníků, proti hlasovalo 1,64 %, nezúčastnilo se 37,51% hlasů. Navrhovatelka se hlasování mimo zasedání nezúčastnila.

5. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že návrh je podán včas. Navrhovatelka se shromáždění konaného 10. 11. 2021, které sama jako předsedkyně výboru svolala, zúčastnila v zastoupení [Jméno zmocněnce], jemuž udělila plnou moc. Navrhovatelka nehlasovala proti žádnému z navrhovaných usnesení, proto nesplňuje podmínku stanovenou v ustanovení § 1209 o. z., není přehlasovaným vlastníkem, a proto není aktivně věcně legitimována k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění 10. 11. 2021. Soud prvního stupně neshledal aktivní věcnou legitimaci ani v případě návrhu na vyslovení usnesení per rollam, neboť jak uvedl, navrhovatelka se hlasování nezúčastnila, a proto jí nesvědčí aktivní legitimace k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých per rollam ze dne 2. 1. 2022. Soud prvního stupně nad rámec nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení per rollam posoudil i věcně otázku svolání tohoto shromáždění a dovodil, že bylo svoláno řádně.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně dovodil nedostatek její aktivní věcné legitimace k oběma návrhům. Polemizovala se soudem prvního stupně ohledně aplikace ustanovení § 1209 o. z., měla za to, že soud prvního stupně vůbec nezkoumal, proč se navrhovatelka nezúčastnila shromáždění dne 11. 10. 2021, měl ji poučit o jiném právním posouzení věci odlišně od tvrzení navrhovatelky a měla za to, že pokud tvrdila, že shromáždění konané dne 11. 10. 2021 nebylo usnášeníschopné, byla všechna přijatá usnesení nicotná. Současně upozornila, že bod programu o odvolání a jmenování výboru nebyl na programu jednání shromáždění dne 11. 10. 2021, tento bod programu nebyl v pozvánce na shromáždění. K následnému hlasování per rollam uvedla, že v souladu se stanovami účastníka hlasovala proti přijetí všech usnesení, odkázala na čl. 18 odst. 4 stanov účastníka (správně mělo být uvedeno čl. 13 stanov, jak bylo vyjasněno na ústním jednání - pozn. odvolacího soudu). Rovněž uvedla, že ani v případě hlasování per rollam nebylo shromáždění svoláno řádně, uvedla důvody. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení buď zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby jej změnil a návrhu vyhověl.

7. Účastník považoval rozhodnutí soudu prvního stupně za správné, souladné se zákonem i stanovami, své úvahy rozvedl ve vyjádření, navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.

9. Protože předmětem řízení byl přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne 11. 10. 2021 a následně rozhodnutí přijaté per rollam ze dne 2. 1. 2022, aplikoval odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) na projednávanou věc občanský zákoník ve znění účinném od 1. 7. 2020, tedy ve znění zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále opět jen „o. z.“).

10. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle odstavce soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

11. Soud prvního stupně správně na danou věc aplikoval ustanovení § 1209 o. z. Je tomu tak z důvodu následujícího. Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 163/2020 Sb. přinesla zásadní změnu, pokud jde o možnosti soudní ingerence do rozhodování orgánů SVJ. Soudnímu přezkumu může být podroben jednak samotný věcný obsah rozhodnutí shromáždění, nebo soudní přezkum může směřovat k vyslovení neplatnosti, případně nicotnosti rozhodnutí jakéhokoliv orgánu SVJ. Počínaje od 1. 7. 2020 se soudní přezkum věcného obsahu rozhodnutí provádí podle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. Zachovány zůstaly podmínky přípustnosti návrhu, a to pokud jde o oprávnění podat návrh pouze přehlasovaným vlastníkem, tak i kritérium existence důležitého důvodu pro podání návrhu. K tomu lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2201/2023, ze dne 20. 11. 2024.

12. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že navrhovatelka není v případě návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění konaného dne 11. 10. 2021 aktivně věcně legitimována. Je tomu tak proto, že navrhovatelka nesplňuje základní podmínku přípustnosti návrhu, a to, že návrh je oprávněn podat pouze přehlasovaný vlastník. Navrhovatelka není přehlasovaným vlastníkem. Navrhovatelka byla na shromáždění konaném dne 11. 10. 2021 účastna v zastoupení [Jméno zmocněnce], jemuž udělila plnou moc, přičemž nehlasovala proti navrhovaným usnesením. Pouze vlastník, který byl přehlasován, má aktivní legitimaci k podání žaloby. V případě hlasování o bodu programu č. 5 (zpráva o činnosti výboru, případná hlasování) se navrhovatelka hlasování zdržela. Aktivní legitimaci k podání žaloby na přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek nemá vlastník jednotky, který se při schvalování usnesení zdržel hlasování (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5883/2017). Odvolací soud rovněž uvádí, že pokud bylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že shromáždění účastníka konané dne 11. 10. 2021 bylo usnášeníschopné, přičemž odvolací soud na jeho odůvodnění v této části odkazuje, a současně vada spočívající v případném nedostatku usnášeníschopnosti či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení, by byla zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, a nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 ze dne 22. 7. 2017), je napadené usnesení soudu prvního stupně správné a věcně jej nelze přezkoumávat z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace na straně navrhovatelky. Neobstojí ani námitka navrhovatelky, že ji měl soud prvního stupně poučit dle § 118a o. s. ř. k okolnostem proč se nezúčastnila shromáždění dne 11. 10. 2021, neboť navrhovatelka v návrhu ani netvrdila, že by se předmětného shromáždění nezúčastnila z nějakého důležitého důvodu.

13. I v případě hlasování mimo zasedání shromáždění (per rollam) ze dne 2. 1. 2022 shledal soud prvního stupně návrh nedůvodným, neboť jak uvedl, ani v případě tohoto hlasování nesvědčí navrhovatelce aktivní věcná legitimace k návrhu, a to z důvodu, že navrhovatelka nehlasovala výslovně proti přijímaným usnesením (navrhovatelka neodevzdala hlasovací lístky), a proto ji nelze považovat za přehlasovaného vlastníka. S tím se však odvolací soud neztotožnil a uvádí k tomu následující.

14. Ze stanov účastníka zjistil odvolací soud, že čl. 13 stanov je označen rozhodování mimo zasedání. Z čl. 13 odst. 1 věta prvá stanov odvolací soud zjistil, že o záležitostech spadajících do působnosti shromáždění může být rozhodováno mimo zasedání. Z čl. 13 odst. 2 stanov odvolací soud zjistil, že k platnosti hlasování se vyžaduje písemné vyjádření „souhlasím/nesouhlasím“… . Z čl. 13 odst. 3 stanov odvolací soud zjistil, že nedoručí-li člen společenství ve lhůtě 30 dnů od doručení návrhu členu společenství vlastníků statutárnímu orgánu svůj souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Většina hlasů se počítá z celkového počtu hlasů všech členů společenství.

15. Pokud navrhovatelka neodevzdala hlasovací lístek nelze uzavřít, že nemůže být považována za přehlasovaného vlastníka. Ve stanovách účastníka je výslovně uvedeno, že pokud člen společenství ve lhůtě 30 dnů od doručení návrhu nedoručí svůj souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí (čl. 13 odst. 3 stanov). Pokud je ve stanovách účastníka výslovně uvedeno, že vlastník musí výslovně s návrhem souhlasit, neboť v opačném případě platí, že s návrhem nesouhlasí, pak lze uzavřít, že v případě, že vlastník neodevzdá svůj hlasovací lístek, nebo jej ponechá nevyplněný, platí, že hlasoval proti přijímanému návrhu. V daném případě tak navrhovatelka pokud odevzdala hlasovací lístek nevyplněný, pak v souladu s čl. 13. odst. 3 stanov s návrhem nesouhlasila a proto je třeba ji považovat za přehlasovaného vlastníka. Pro přezkoumání rozhodnutí je dán i důležitý důvod, neboť usnesení shromáždění vlastníků jednotek o volbě člena (členů) výboru společenství je důležitou záležitostí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3706/2010 ze dne 25. 1. 2012).

16. Podle § 1207 odst. 1 o. z. statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

17. Podle § 1221 odst. 1 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

18. Podle § 248 odst. 2 věta druhá o. z. nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám.

19. Na shromáždění dne 11. 10. 2021 bylo pod bodem 5. hlasováno o návrhu vlastníků, aby bylo svoláno mimořádné shromáždění, na jehož programu by bylo hlasování o odvolání navrhovatelky, popř. i pana Guthwitha z výboru SVJ, s možností vyjádření členů výboru k výkonu jejich funkcí s tím, že v případě odvolání některého z členů výboru by na programu mimořádného shromáždění byla i volba nových členů výboru (dále také jen „usnesení o svolání shromáždění“). Pro přijetí usnesení o svolání shromáždění hlasovalo 92,23 % přítomných, proti návrhu nikdo, zdrželo se 7,7 %, návrh byl přijat. Odvolací soud dovodil, že přijetím usnesení o svolání shromáždění je třeba na něj nahlížet jako na podnět vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu, ke svolání shromáždění (§ 1207 odst. 1 o. z.). Usnesením o svolání shromáždění byl dán podnět statutárnímu orgánu, aby svolal shromáždění k otázkám dle usnesení o svolání shromáždění (odvolání navrhovatelky, popř. i pana Guthwitha z výboru SVJ, a případné volbě nových členů výboru). Statutární orgán měl a mohl k takovému podnětu vlastníků svolat shromáždění za účelem hlasování. Ve stanovách účastníka není zmínka o dalším postupu směřujícím ke svolání shromáždění způsobem dle § 1207 odst. 1 o. z., proto se na základě § 1221 o. z. přiměřeně použije § 248 odst. 2 věta druhá o. z., podle něhož nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. Statutární orgán účastníka nesvolal ve lhůtě 30 dnů z podnětu vlastníků majících více než čtvrtinu shromáždění dle usnesení o svolání shromáždění, proto bylo mimořádné shromáždění vyhlášeno právě těmito vlastníky (vyhlášení hlasování per rollam ze dne 22. 11. 2021).

20. Dne 22. 11. 2021 bylo vyhlášeno hlasování per rollam: 1. o odvolání navrhovatelky z funkce člena a předsedkyně výboru, pro případ odvolání sub 1. se volí do funkce členky výboru pí. Šlapáková 3. odvolání p. Gutwirtha z funkce člena výboru 4. pro případ odvolání sub 3. se volí do funkce člena výboru pí. Hánová a 5. pro případ odvolání navrhovatelky z funkce člena a předsedy výboru se do funkce předsedkyně výboru volí pí. Vincent (tyto skutečnosti zjistil odvolací soud z listiny vyhlášení hlasování per rollam ze dne 22. 11. 2021). Hlasování mimo zasedání bylo možno vyhlásit i bez ohledu na (ne)existenci nouzového stavu. Je tomu tak proto, že čl. 13 odst. 1 stanov výslovně připouští možnost rozhodovat mimo zasedání o záležitostech spadajících do působnosti shromáždění. Do působnosti shromáždění patří volba a odvolávání členů volených orgánů /čl. 12 písm. a) stanov/.

21. Z listiny výsledek hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne 2. 1. 2022 odvolací soud zjistil, že pod bodem 1. bylo 60,85% většinou přijato usnesení o odvolání navrhovatelky z funkce člena a předsedkyně výboru, pod bodem 2. byla 60,85% většinou do funkce členky výboru zvolena Naděžda Šlapáková, pod bodem 3. byl 56,81% většinou odvolán [tituly před jménem] Mojmír Gutwirth z funkce člena výboru, pod bodem 4. byla 60,85% většinou zvolena do funkce člena výboru [tituly před jménem] Simona Hánová a pod bodem 5. byla 60,85% většinou zvolena do funkce předsedkyně výboru Helena Vincent (dále také jen „usnesení o odvolání a zvolení výboru“). Navrhovatelka sice nenamítala, že by v případě přijetí usnesení o odvolání a zvolení výboru nebylo dosaženo potřebné většiny, ale dosaženo jí bylo (čl. 11 odst. 6 a čl. 13 odst. 3 věta poslední stanov).

22. Navrhovatelka namítala, že shromáždění mimo zasedání nebylo svoláno řádně. Odvolací soud však výše vysvětlil, že shromáždění mimo zasedání bylo svoláno v souladu se stanovami i se zákonem. Pokud navrhovatelka netvrdila žádný jiný konkrétní důvod, pro něhož by některé z usnesení o odvolání a zvolení výboru mělo být neplatné pro konkrétní rozpor se stanovami, není usnesení o odvolání a zvolení výboru neplatné, proto je návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení o odvolání a zvolení výboru nedůvodný.

23. Ze všech shora uvedených důvodů z podnětu navrhovatelkou podaného odvolání odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

24. Odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl dále o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem. Účastník byl v řízení úspěšný, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 9 470 Kč, které sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 3 100 Kč (vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024,

b. odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby ā 5 620 Kč (účast na jednání) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

c. 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč,

d. 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve výši 450 Kč.