o odvolání likvidátora, k odvolání 2. účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2022 č. j. 73 Cm 88/2021-25,

1. Návrhem podaným dne 26. 5. 2021 u Městského soudu v Praze se navrhovatel domáhal odvolání dosavadního likvidátora první účastnice a jmenování likvidátora nového. Důvody pro odvolání dosavadního likvidátora z funkce spatřoval ve skutečnosti, že dosavadní likvidátor je nečinný, když první účastnice se nachází v likvidaci již od roku 2011 a když likvidátor nepodává za první účastnici ani daňová přiznání a nereaguje na výzvy navrhovatele. Usnesením č. j. 73 Cm 88/2021-4 ze dne 1. 6. 2021 vyzval soud prvního stupně účastníky k vyjádření se k návrhu na zahájení řízení. Likvidátor ve svém vyjádření ze dne 7. 7. 2021 uvedl, že přiznává prodlení s plněním svých povinností a uvádí, že chybějící přiznání k dani z příjmu právnických osob bylo odevzdáno za období 2018-2020 dne 7. 7. 2021. Navrhovatel soudu doložil výzvy k podání řádného daňového přiznání a dále uvedl, že likvidace trvá již deset let a že mimořádná účetní závěrka do sbírky listin rejstříkového soudu založena nebyla a ani žádná účetní závěrka.

2. Likvidátor při ústním jednání dne 16. 11. 2021 soudu sdělil, že daňová přiznání včetně roku 2020 finančnímu úřadu zaslal. K dotazu soudu, jak probíhá likvidace, uvedl, že má vyjádření z katastrálního úřadu, že společnost nevlastní žádné nemovitosti. Dále uvedl, že majetek byl zpeněžen a předpokládá, že do konce roku bude likvidace ukončena. K dotazu soudu uvedl, že dokončuje zprávu o likvidaci. Po jejím projednání a schválení do konce roku požádá finanční úřad o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku. Svá tvrzení soudu však žádným způsobem neprokázal.

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. ledna 2022 č. j. 73 Cm 88/2021-25 rozhodl tak, že „Likvidátor [Jméno navrhovatele B], nar. [Datum narození navrhovatele B], bytem [adresa] se odvolává z funkce likvidátora společnosti [Jméno navrhovatele A], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa navrhovatele A]“ (výrok I.), dále že „[právnická osoba] [Jméno navrhovatele A], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] se jmenuje [Jméno navrhovatele C]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa]“ (výrok II.), že „Likvidátor [Jméno navrhovatele B], nar. [Datum narození navrhovatele B], bytem [adresa] je povinen uhradit České republice na účet zdejšího soudu 3703-2928021/0710, VS 7322008821 soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí“ (výrok III. ) a že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok IV.).

4. Soud prvního stupně dospěl ke skutkovým závěrům, že první účastnice vznikla za účelem podnikání v roce 1996, že v roce 2011 byla první účastnice zrušena a byl jí jmenován likvidátor (obecně známé skutečnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku; skutečnosti známé soudu z jeho vlastní činnosti z rejstříkového spisu první účastnice vedeného pod spis. zn. A 17227/MSPH).

5. Podle soudu prvního stupně vzhledem k tomu, že bylo zahájeno řízení o odvolání likvidátora první účastnice, postupoval soud podle §§ 153 odst. 1 a 154 odst. 1 o. s. ř. a v souladu s § 191 odst. 2 o.z. likvidátora odvolal. Na základě skutečností známých zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti, jakož i na základě tvrzení účastníků, výzev zasílaných navrhovatelem, dospěl soud k závěru, že jsou dány předpoklady podle § 191 odst. 2 o.z. pro to, aby mohl být likvidátor odvolán z funkce, neboť první účastnice se nachází v likvidaci a neboť likvidátor nevykonává řádně svou funkci, když je dlouhodobě nečinný, jak zdejší soud dovodil z tvrzení účastníků, a ze skutečnosti, že likvidaci první účastnice provádí již déle než 10 let, aniž by tu byla okolnost bránící jejímu dokončení, a když ani nepodává za první účastnici daňová přiznání (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 24/2020-41 z 10. března 2020). K tomu zdejší soud poznamenává, že ani likvidátor nesdělil, že by tu byla okolnost, která by mu bránila v dokončení likvidace nebo která by mu bránila v řádném podávání daňových přiznání za účastnici. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo rozhodnuto o odvolání likvidátora, postupoval zdejší soud současně podle § 191 odst. 1 věty první a odst. 3 a 4 o.z. a jmenoval likvidátora nového. Nepostupoval zdejší soud podle § 191 odst. 3 o.z., nýbrž postupoval podle § 191 odst. 4 o.z. a jmenoval likvidátorem první účastnice náhodně zvolenou osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, neboť tu není jiné osoby kromě druhého účastníka, která by byla členem statutárního orgánu první účastnice.

6. Řízení o odvolání likvidátora, coby soudní řízení podléhá podle § 1 písm. a) zák. o soud. popl. poplatkové povinnosti, přičemž výše soudního poplatku za toto řízení činí 2 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. a) zák. o soud. popl., postupoval soud podle § 4 odst. 1 písm. i) zák. o soud. popl. ve spojení s § 2 odst. 3 a 8 zák. o soud. popl. a uložil povinnost zaplatit soudní poplatek druhému účastníkovi, neboť je to druhý účastník, kdo zavinil, že muselo být zahájeno toto řízení, když pro svou dlouhodobou nečinnost nevykonával svou funkci likvidátora řádně (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 138/2020-13 ze 14. července 2020).

7. Proti usnesení soudu prvního stupně, výslovně výroků I. a II., podal v zákonné lhůtě odvolání [Jméno navrhovatele B] - účastník ad 2). Uvedl, že v době vydání odvoláním napadeného usnesení došlo k dalším - novým skutečnostem. Projednal archivaci dokumentů likvidované společnosti se [adresa]. Dále [adresa] dne 11. 2. 2022 vydal rozhodnutí, kterým udělil souhlas s výmazem likvidované společnosti z Obchodního rejstříku, rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 2. 2022. Doklady o těchto skutečnostech doložil spolu s odvoláním. Dále likvidátor zpracoval zprávu o průběhu likvidace a v současné době čeká na její schválení komplementářem [Anonymizováno]. Poté podá návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Navrhl zrušit napadané usnesení soudu prvního stupně a řízení o odvolání likvidátora tím ukončit.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, neboť v době rozhodování odvolacího soudu je zjevné, že podmínky odvolání likvidátora již dány nejsou, resp. zanikly v důsledku jeho chování následujícího po rozhodnutí soudu prvního stupně.

9. V daném případě lze souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že likvidátor [Jméno navrhovatele B] byl do obchodního rejstříku zapsán již dne 6. října 2011, pročež minimálně od této doby resp. od doby svého jmenování předcházejícího jeho zápisu - den 1. 9. 2011, byl povinen vykonávat svoji funkci, tedy řádně a v dostatečném časovém sledu provést likvidaci likvidované komanditní společnosti. To zjevně neučinil, když ani v rámci řízení u soudu prvního stupně ani v rámci odvolacího řízení nerozporoval tvrzení navrhovatele. Potud nevykonával řádně své povinnosti, když ovšem na jejich výkon je nutné, minimálně částečně uplatnit mírnější hledisko ust. § 71 odst. 4 obch.zák., a to vzhledem k ust. § 3043 odst. 2 o.z. O zrušení předmětné komanditní společnosti s likvidací bylo totiž rozhodnuto přede dnem 1. 1. 2014 (rozhodnutím společníků byla zrušena s likvidací ke dni 1. 9. 2011). Na daného likvidátora tedy dopadá mírnější požadavek zákona (viz § 71 odst. 4 obch.zák.), jenž pro odvolání likvidátora vyžadoval „porušování povinností“, nikoli „jen“ jejich neřádný výkon. Nicméně lze konstatovat, že včasné neukončení likvidace, tedy její neukončení po dobu 10ti let, lze považovat za porušení povinností likvidátora, kdy jím nebyly soudu sděleny žádné objektivní důvody, proč se tak stalo.

10. V průběhu řízení o odvolání likvidátora likvidátor soudu doložil, že příslušný finanční úřad dal souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku (viz rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 11. 2. 2022, v právní moci dne 14. 2. 2022), viz čl. 32 a 33 soudního spisu. Likvidátorem tak byla splněna povinnost dle § 238 zák.č. 280/2009 Sb. ve znění novel (daňový řád). Dále další účastník ad 2) - odvolatel doložil projednání zabezpečení dokumentů protokolem o výběru archiválií mimo skartační řízení ze dne 27. 1. 2022 č. j. [Anonymizováno] o tom, že příslušným [adresa] bylo projednána archivace dokumentů předmětné komanditní společnosti (viz čl. 31 soudního spisu). Naplnil tak povinnost dle § 94 odst. 2 z.o.k. V průběhu odvolacího řízení, k výzvě odvolacího soudu ze dne 20. 7. 2022, odvolatel doložil Zápis [Anonymizováno] týkající se předmětné komanditní společnosti o tom, že v Obchodním věstníku [Anonymizováno] bylo dne 26. 10. 2011 publikována informace o vstupu společnosti do likvidace s výzvou věřitelům k přihlášení jejich pohledávek. Dále doložil Zápis [Anonymizováno] týkající se předmětné komanditní společnosti o tom, že v Obchodním věstníku [Anonymizováno] bylo dne 9. 11. 2011 publikována informace o vstupu společnosti do likvidace s výzvou věřitelům k přihlášení jejich pohledávek. K tomu ještě doložil potvrzení společnosti [právnická osoba]. vedoucí Obchodní věstník ze dne 5. 10. 2021, že došlo ke zveřejnění oznámení společnosti [Jméno navrhovatele A] oznámení o likvidaci v Obchodním věstníku [Anonymizováno] dne 26. 10. 2011 a v Obchodním věstníku [Anonymizováno] dne 9. 11. 2011. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že likvidátor postupoval ohledně zveřejnění vstupu společnosti do likvidace a výzvy věřitelům řádně dle § 73 obch.zák.

11. Protože likvidace předmětné společnosti započala již dne 1. 9. 2011 (viz výše), použijí se na danou věc podle § 3043 odst. 2 o.z. dosavadní právní předpisy, tedy ust. § 71 obch.zák. Podle § 71 odst. 4 obch.zák. bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou. Protahování likvidace na dobu více než 10ti let bez objektivního důvodu, jenž v daném případě nebyl ani tvrzen, lze považovat za porušení povinnosti likvidátora provést likvidaci řádně a včas. Nicméně, z hlediska zásady proporcionality je nutné vážit, zda mělo toto porušení v daném případě negativní následky či nikoli, případně jak závažné následky. V daném případě takovýto následek nebyl ani tvrzen, ani v řízení prokázán resp. doložen. Dále z principu proporcionality, jakož i z nutnosti účelnosti a logičnosti aplikace ustanovení zákona vyplývá, že by odvolání likvidátora mělo být učiněno jen tehdy, jestliže by jeho nahrazení novým likvidátorem vedlo k řádnému a včasnému ukončení likvidace resp. k jejímu pokračování v odpovídajícím čase. Samozřejmě zároveň platí, že nehrozí pokračování porušování povinností likvidátora resp. že jeho další činnost při likvidaci není žádoucí. V daném případě likvidátor dosud učinil prakticky vše, co mu příslušelo a likvidace je téměř skončena. Vůči finančnímu úřadu je zjevné, že byly vztahy narovnány, pročež jím byl udělen souhlas s výmazem předmětné komanditní společnosti z obchodního rejstříku. Likvidátor řádně a nutno zdůraznit, že včas též zveřejnil výzvu věřitelům k přihlášení jejich pohledávek (již v roce 2011), pročež potud déle trvající likvidace a potažmo tak faktická několikaletá lhůta k přihlašování pohledávek mohla být ohledně jejich přihlašování věřitelům jedině ku prospěchu. Likvidátor rovněž doložil projednání archivace dokladů společnosti s příslušným archivem. Je tedy zjevné, že tak splnil již všechny své povinnosti vůči třetím osobám resp. moc veřejné. Nelze mu klást za vinu, že dosud nedoložil schválení zprávy o průběhu likvidace komplementářem, neboť to je závislé na tomto komplementáři, nikoli na likvidátorovi, a nejde tak o porušení povinností likvidátora. Za této situace je zjevné, že odvolání stávajícího likvidátora není na místě, neboť provedl již téměř celou likvidaci a jeho nedostatečná časová akčnost by tím nebyla nijak napravena. Naopak, případný nový likvidátor by se musel zorientovat v situaci společnosti. Nebylo by přitom téměř ničeho, co by měl nový likvidátor udělat, jen by vyčkal na stanovisko společníků ke končené zprávě likvidátora a pak podal návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, což zajisté může učinit i likvidátor současný.

12. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I. a II. a v akcesorickém nákladovém výroku IV. podle § 220 odst. 1 a 2 o. s. ř. změnil a návrh na odvolání likvidátora a jeho nahrazení novým likvidátorem zamítl. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 23 z.ř.s. (jde o věc statusovou), § 1 odst. 3 z.ř.s. a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.