o zaplacení 640 464 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 73/2016-681 ze dne 11. prosince 2023

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále též soud I. stupně) výše specifikovaným rozsudkem ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 175 320 Kč s přísl., ve výroku II. částečně, co do částky ve výši 163 834 Kč s přísl. řízení zastavil z důvodu úhrady této částky v průběhu řízení žalovaným, ve výroku III. žalobu ve zbývající části ohledně nároku na zaplacení částky ve výši 67 631 Kč s příslušenstvím zamítl. Současně v dalších výrocích rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že ve výroku IV. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 38 841,69 Kč, ve výroku V. uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 529,10 Kč a ve výroku VI. uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 3 340,40 Kč.

2. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že se žalobou ze dne 21. 9. 2016 žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 640 464 Kč s příslušenstvím sestávající z nároku na zaplacení částky 532 462 Kč s příslušenstvím, jakožto vypořádacího podílu a z částky ve výši 108 002 Kč s příslušenstvím představující požadavek na vrácení vkladů poskytnutých žalobkyní do fondů zřizovaných žalovaným.

3. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že pravomocně bylo již skončeno řízení ohledně celého nároku na zaplacení částky 108 002 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vrácení vkladů do fondů žalovaného, kde byla žalobkyně úspěšná v rozsahu částky 18 260 Kč s příslušenstvím a ve zbytku požadavku na vrácení vkladů poskytnutých žalobkyní do fondů zřizovaných žalovaným byl naopak nárok žalobkyně zamítnut.

4. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že nadále probíhající řízení o zbývajícím nároku na zaplacení částky ve výši 532 462 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vyplacení vypořádacího podílu bylo rovněž částečně pravomocně skončeno zamítnutím nároku v rozsahu částky 125 677 Kč s příslušenstvím. Z uvedených důvodů proto soud I. stupně ve shora uvedeném rozsudku již rozhodoval pouze o nároku na zaplacení vypořádacího podílu po vystoupení žalobkyně z žalovaného bytového družstva ve výši 406 785 Kč s příslušenstvím. Když žalovaný v průběhu řízení zaplatil žalobkyni na úhradu vypořádacího podílu částku 163 834 Kč s přísl., po zastavení řízení v uvedeném rozsahu výrokem II. shora uvedeného rozsudku soudu I. stupně, bylo rozhodováno již toliko o zbývajícím požadavku na zaplacení vypořádacího podílu v částce 242 951 Kč, z čeho nárok v částce 175 320 Kč s přísl. byl podle soudu I. stupně po právu, avšak nikoli ve zbytku představovaném částkou 67 631 Kč s příslušenstvím, ačkoli žalobkyně i v tomto zbývajícím rozsahu 67 631 Kč s příslušenstvím poukazoval na první znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 [tituly před jménem], v němž znalkyně stanovila výši tržní ceny družstevního podílu žalobkyně v [Anonymizováno] právě na částku 406 785 Kč. V druhém (doplňujícím) znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023 znalkyně sice snížila výši tržní ceny družstevního podílu žalobkyně v [Anonymizováno] na částku 356 580 Kč, avšak v každém případě podle žalobkyně by jí mělo být, jak vyplývá ze znaleckých posudků [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 a č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023, vyplaceno na vypořádacím podílu více, než žalovaným dobrovolně zaplacených 163 834 Kč s přísl.

5. Soud I. stupně ve svém závěru o skutkovém stavu věci považoval za nejvýznamnější zjištění, že žalobkyně splnila vůči žalovanému vkladovou povinnost k základnímu vkladu ve výši 2 500 Kč, jakož i vkladovou povinnost k dalšímu členskému vkladu ve výši 336 654 Kč a celkem tak splnila vůči žalovanému vkladovou povinnost ve výši 339 154 Kč a tato částka by jí podle soudu I. stupně měla být vyplacena jako vypořádací podíl v souladu se zákonem stanovenými pravidly (§ 748 odst. 2 ZOK) vycházejícími ze stavu neexistence úpravy výpočtu vypořádacího podílu ve stanovách, jak tomu bylo podle soudu I. stupně i v případě [Anonymizováno].

6. Výše vypořádacího podílu stanoveného podle zákona by se podle soudu I. stupně obecně neměla podstatně lišit od skutečné (tržní) ceny družstevního podílu v minulosti náležejícího žalobkyni a spojeného s právem nájmu družstevního bytu a za tím účelem měla být znalecky zjišťována tato tržní cena, a to např. jednou ze znaleckých metod založených na porovnávání tržních cen obdobných družstevních podílů převáděných v daném místě a čase, případně porovnáváním tržních cen převáděných bytů ve vlastnictví osob, podrobených určité 10-15 % korekci.

7. Podle soudu I. stupně v konkrétním případě výše vypořádacího podílu stanovená dle zákonného ustanovení § 748 odst. 2 ZOK ve výši 339 154 Kč, se nijak podstatně nelišila od znalkyní [tituly před jménem] určené skutečné (tržní) ceny předmětného družstevního podílu, když tuto tržní cenu znalkyně určila částkou ve výši 356 580 Kč s ohledem na tržní ceny obdobných bytů ve vlastnictví osob v daném místě a čase. Znalkyně přitom konstatovala nutnost vycházet z pomocného kritéria cen převodů obdobných bytů ve vlastnictví osob s ohledem na neexistenci v daném místě a čase reprezentativního vzorku převodů družstevních bytových podílů.

8. K výše uvedenému soud I. stupně konstatoval, že znalkyně odmítla provést korekci takto zjištěné tržní ceny, ačkoli ceny družstevních podílů spojených s právy bydlení v družstevních bytech jsou o 10-15 % nižší než ceny bytů ve vlastnictví. Soud I. stupně konstatoval, že pokud by znalkyně provedla korekci porovnávaných zjištěných tržních cen bytů jejích snížením o 10%, činila by tržní hodnota družstevního podílu žalobkyně částku ve výši 319 253 Kč, tedy částku mírně nižší, než je výše vypořádacího podílu stanovená dle zákonného ustanovení § 748 odst. 2 ZOK ve výši 339 154 Kč. To by v zásadě nevedlo k závěru o neodůvodněném podstatném rozdílu mezi výší vypořádacího podílu určeného dle zákonné úpravy a skutečnou (tržní) hodnotou daného družstevního podílu zjištěnou znalkyní. Postup stanovení výše vypořádacího podílu v žalovaném bytovém družstvu podle § 748 odst. 2 ZOK tak podle soudu I. stupně neměl za následek zjevnou nespravedlnost či nepoctivost ve vypořádání mezi žalovaným bytovým družstvem a žalobkyni - jeho bývalou členkou, a to i při zvážení soudem I. stupně uváděné skutečnosti, že žalobkyně po dobu pěti let bezplatně užívala nový byt ve vlastnictví žalovaného bytového družstva, když na místo placení nájmu splácela další členský vklad, jenž jí však ve formě vypořádacího podílu bude vrácen. Proto soud I. stupně návrh ve zbývajícím uplatňovaném rozsahu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., vzhledem k částečnému zastavení řízení v důsledku částečného plnění žalovaného.

9. Proti rozsudku soudu I. stupně v rozsahu výroku I. o povinnosti doplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 175 320 Kč s přísl., jakož i v rozsahu závislých výroků IV. a VI. o nákladech řízení žalovaný podal písemné odvolání, doplněné při ústním jednání odvolacího soudu a navrhl žalobu zamítnout i v požadavku na doplacení částky 175 320 Kč s přísl. a tomu přizpůsobit i závislé výroky o nákladech řízení.

10. Nesprávnost napadeného rozsudku žalovaný spatřuje v důvodech podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., když soud I. stupně především neúplně zjistil skutkový stav věci a podle žalovaného věc nesprávně i posoudil, neboť:

1) Soud I. stupně neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Odvolatel přitom akceptoval rozhodovací praxi soudů, podle níž musí vypořádací podíl odpovídat skutečné (tržní) hodnotě příslušného družstevního podílu.

2) Podle tohoto odvolatele soud I. stupně nepostupoval správně, jestliže s ohledem na nutnost zjištění skutečné hodnoty předmětného družstevního podílu správně nehodnotil převodní smlouvy navržené žalovaným, když z těchto listin vyplývá, že tržní hodnota družstevního podílu v žalovaném družstvu mohla vzhledem k výše uvedeným skutečnostem v nejpříznivější variantě pro žalobkyni činit maximálně 163 834 Kč a žaloba v dalším přiznaném rozsahu 175 320 Kč s přísl. proto měla být také zamítnuta.

3) Žalovaný dále argumentoval názorem, že financování bytového družstva funguje na principu průběžného financování a družstvo je tedy zatíženo úvěry na výstavbu bytových domů a tyto úvěry jsou spláceny anuitními splátkami.

4) Žalovaný s poukazem na jím předestřené tabulky se vyjadřoval v tom smyslu, že poskytnuté splácení dalšího členského vkladu představuje splácení úvěru na byt poskytnutého družstevníkovi družstvem, kdy platby na účel „byt - hypotéka“ tak byly určeny na splácení dalšího členského vkladu (jistiny) a část na platby do úvěrového fondu (úroky), když družstvo a výstavba bytových domů je financována pomocí úvěrů. Podle odvolatele však jednotlivé měsíční platby žalobkyně při tomto anuitním splácení nezahrnovaly vždy stejnou část platby na další členský vklad. Uvedené podle odvolatele znamená, že je sice každý měsíc hrazena pevná platba, avšak poměr splátky jistiny a úroků se mění tak, že na začátku jsou z platby spláceny úroky a postupem času se zvyšuje míra splátek jistiny na úkor snižující se výše úroků. Předčasné ukončení v případě anuitního splácení je podle žalovaného pro dlužníka nevýhodné, neboť poměr splacené jistiny je poměrně nižší a většina splátek na začátku splácení jde na splátky úroků. Dle odvolatele v uzavřené smlouvě o přidělení družstevní jednotky jsou jednotlivé celkové splátky fixní, avšak nejsou fixní platby na jistinu, jak podle odvolatele mylně uzavírá soud I. stupně.

5) Podle závěrů soudu I. stupně by bytové družstvo muselo žalobci vracet úroky již uhrazené bance a skončilo by tak v úpadku, což je podle žalovaného nemravné.

6) Žalovaný dále poukázal na znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný [právnická osoba]. znaleckým ústavem, podle něhož výše žalobcem splněné vkladové povinnosti činila pouze 118 822 Kč.

7) Podle žalovaného je znalecký posudek [tituly před jménem] č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 ve znění doplňujícího znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023, nepoužitelný též proto, že se opírá o informace realitních kanceláří, avšak není známo, od jakých kanceláří a od jakých osob své informace znalkyně čerpala a tyto informace nejsou podloženy žádnými podklady, podle nichž by je bylo možné ověřit.

8) Stejně tak podle žalovaného nebylo možné přistoupit ke zvýšení odhadní ceny předmětného bytu v konkrétním bytovém domě proto, že se nachází v městské části [Anonymizováno], když znalkyně neodůvodnila zvýšení ceny na nějakém přezkoumatelném základě.

9) Žalovaný nesouhlasil s posudkem jenž nebral ohled na okolnosti související se zánikem členství žalobkyně v družstvu, když posudek nevzal v úvahu skutečnost spočívající v kupování družstevního podílu s nesplacenou anuitou s příslušnou úrokovou sazbou a s náklady na dluhovou službu, neboť tržní hodnota družstevního podílu tak musí odpovídat nikoliv hodnotě bytů v osobním vlastnictví, ale tato výše musí být určitým způsobem diskontována minimálně 10%, přičemž pro výši tržní hodnoty podílu je významný poměr doposud nesplacené povinnosti k dalšímu členskému vkladu.

10) Dále žalovaný soudu I. stupně vytkl, že přiznává žalobkyni větší výplatu vypořádacího podílu, aniž je to ekonomicky možné a vyjádřil názor, že bývalá členka nespravedlivě profituje z odchodu z družstva na úkor ostatních členů družstva, když splácení úvěrů žalovanou se děje anuitním způsobem.

11. Žalobkyně naopak navrhla napadený rozsudek soudu I. stupně v žalovaným napadené části ve výroku I. a v závislých výrocích o nákladech řízení potvrdit a přiznat jí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když závěry soudu I. stupně v této části odpovídají zákonu a rozhodovací soudní praxi.

12. Žalobkyně ovšem sama z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. napadla rozsudek soudu I. stupně v části zamítavého výroku III., a to pouze v rozsahu částky 17 426 Kč, jakož i v závislém výroku IV. o nákladech řízení a navrhla v této části vyhovět žalobě rovněž v částce 17 426 Kč a navrhla v odpovídajícím rozsahu také změnit výrok o nákladech řízení.

13. Ve vztahu ke svému odvolání žalobkyně poukázala na znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 [tituly před jménem] ve znění doplňujícího znaleckého posudku č. 186/9/2023/1 ze dne 12. 10. 2023. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s tím, že soud I. stupně závěry znalkyně nerespektoval, ačkoli odvolací soud v minulosti v této věci jednoznačně vyjádřil názor, že pokud tržní cena převyšuje částku vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena, je třeba vycházet z tržní ceny, byť podle žalobkyně v projednávaném případě rozdíl mezi cenou vypořádacího podílu a tržní cenou předmětného podílu činí pouze cca 5 % a nedochází tak k žádnému zvýhodnění žalobkyně či znevýhodnění žalovaného. V této souvislosti poukázala na praxi Nejvyššího soudu vyjádřenou např. v rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky (5/2019), z něhož podle žalobkyně vyplývá, že při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout k obvyklé (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

14. Podle žalobkyně znalkyně správně reagovala v druhém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023 na návod daný Nejvyšším soudem ve zrušujícím rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2987/2022644, aby tržní cena podílu odrážela zatíženost předmětného podílu povinností splácet další členský vklad ve splátkách a platit příspěvky do úvěrového fondu potřebné k úhradě nákladů, a proto měl být uvedený znalecký posudek vzat v úvahu. Podle žalobkyně nelze přihlížet k její tíži k argumentaci, že v předmětném bytě určitou dobu bydlela. Podle žalobkyně obýváním bytu pouze legálně naplňovala účel a cíle družstevního bydlení.

15. Konečně podle žalobkyně odvolání žalovaného směřuje též do výroku IV. rozsudku, tj. do výroku o náhradě náklad řízení mezi účastníky, když by jí měla být přiznána postupem podle § 142 odst. 3 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení, neboť rozhodnutí soudu I. stupně záviselo na znaleckém posudku.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaných odvolání včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po doplnění dokazování výslechem znalkyně [tituly před jménem], jakož i po sdělení obsahu znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]., při souhlasu stran sporu s tím, že postačuje obsah tohoto znaleckého posudku pouze sdělit, odvolací soud dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

17. Z výslechu [tituly před jménem] k jejímu znaleckému posudku č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 ve znění doplňujícího znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023 odvolací soud zjistil, že podle znalkyně skutečná (tržní) hodnota družstevního podílu žalobkyně ke dni 30. 9. 2014, kdy zaniklo členství žalobkyně v žalovaném družstvu, při zohlednění povinnosti splácet ve splátkách další členský vklad a platit příspěvky do úvěrového fondu, odpovídala částce ve výši 356 580 Kč. Tuto částku znalkyně stanovila vzdor absenci dostatečných relevantních zdrojů, jak se s tím setkal také znalecký ústav [právnická osoba]. při práci na jeho znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2020.

18. Znalkyně [tituly před jménem], z důvodu omezeného množství informací o konkrétních převodech, vycházela z tržních cen obdobných bytů v daném místě, jež byly ve vlastnictví osob, přičemž neprovedla, v jiných případech prováděnou, korekci zjištěných cen o minus 10-15 % na částku přibližně 320 000 Kč, když ceny družstevních bytů se pohybují v rozpětí 85-90 % cen bytů ve vlastnictví. Svůj postup přitom odůvodňovala exkluzivní lokalitou, v níž se nacházel předmětný byt č. [Anonymizováno] o velikosti 44,71 m2 ve vlastnictví družstva, spojený s předmětným podílem žalobkyně. Odvolací soud tak z uvedeného důkazu zjistil, že znalkyní zjištěná skutečná (tržní) hodnota družstevního podílu žalobkyně se nijak podstatně neliší od výše vypořádacího podílu stanovené zákonem v § 748 odst. 2 ZOK.

19. Z důkazu znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2020 znaleckého ústavu [právnická osoba]., vyhotoveným k zadání žalovaného, odvolací soud zjistil, že znalecký ústav provedl ocenění majetku žalovaného ke dni 31. 12. 2014 za použití účetní metody, majetkové metody, výnosové metody a likvidační metody a na jejich základě stanovil hodnotu majetku žalovaného ke dni 31. 12. 2014 v rozpětí od 969 000 Kč do 54 076 000 Kč, že znalecký ústav dospěl k závěru, že výše podílu žalobkyně na majetku žalovaného činí 0,3 %, a že cenu vypořádacího podílu žalobkyně odpovídající jejímu podílu na majetku družstva ve výši 0,3% znalecký ústav oceňuje ke dni 31. 12. 2014 na částku ve výši 163 834 Kč. Znalecký ústav7 na základě anuitního splácení úvěru dospěl k závěru, že u bytu č. [Anonymizováno] žalobkyně splatila částku ve výši 532 460 Kč, a že z této částky činil zaplacený úrok částku ve výši 413 638 Kč a splacená jistina částku ve výši 118 822 Kč, což odpovídá splnění vkladové povinností ze strany žalobkyně. Podle znalce nelze určit skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu žalobkyně pro nedostatek relevantních zdrojů, a také proto, že znalecký ústav při výchozí účetní závěrce žalovaného ke dni 31. 12. 2014 a při podílu žalobkyně 0,3 % na majetku žalovaného by musel uzavřít, že výše vypořádacího podílu žalobkyně dle stanov žalovaného ze dne 15. 2. 2006 by ke dni 31. 12. 2014 činila 0 Kč.

20. Z hlediska skutkového dále odvolací soud vycházel ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně ohledně zániku členství žalobce v žalovaném bytovém družstvu, dále ze správných skutkových zjištění ohledně úpravy vypořádacího podílu ve stanovách žalovaného bytového družstva, rovněž ohledně rozsahu splněné vkladové povinnosti žalobkyní ve výši 339 154 Kč (základní členský vklad 2 500 Kč a další členský vklad ve výši 336 654 Kč), jakož i ohledně obvyklé (v místě a čase) ceny obdobného podílu v bytovém družstvu v rozmezí od 320 000 Kč při 10% korekci cen bytů ve vlastnictví, až po 356 580 Kč při neuplatňování 10% korekce.

21. Z hlediska právního odvolací soud v otázce sporné výše vypořádacího podílu náležejícího žalující bývalé člence [Anonymizováno], jejíž účast v žalovaném družstvu zanikla, vychází shodně se soudem I. stupně z § 748 ZOK, z něhož je zřejmé, že stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu (odst. 1). Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu (odst. 2). Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného (odst. 3).

22. Podle odvolacího soudu je pro rozhodnutí významné to, že uvedená právní úprava odráží specifickou povahu bytového družstva, kdy základním účelem tohoto typu obchodní korporace je zajištění bytových potřeb svých členů (§ 727 odst. 1 ZOK), přičemž práva a povinnosti člena bytového družstva z nájemního vztahu mezi ním a družstvem přitom patří mezi členská práva a povinnosti plynoucí z členství v bytovém družstvu (§ 731 odst. 1 ZOK). Družstevní podíl v bytovém družstvu je neomezeně převoditelný (§ 736 ZOK). Důvodem nabytí družstevního podílu v bytovém družstvu je potom zpravidla zajištění bydlení, jakožto jedné ze základních životních potřeb, za současného jasného a předvídatelného právního prostředí upravujícího ochranu této základní životní potřeby jednotlivce. Proto zákonodárce poskytuje ve veřejném zájmu, a to například prostřednictvím zvláštního ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu v občanském zákoníku vyšší míru ochrany nájemci.

23. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu, označované též jako členský podíl, představují právem regulovaný vztah člena vůči bytovému družstvu, vyplývající z majetkové účasti člena v bytovém družstvu. U členů družstev, s jejichž členskými podíly je spojeno i právo nájmu družstevního bytu (u tzv. bydlících členů), jsou členskými právy a povinnostmi jednak individuální práva a povinnosti určené stanovami, vztahující se ke konkrétnímu bytu a jednak ta práva, která příslušejí každému členu bytového družstva, avšak se nevztahují ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru.

24. Podle odvolacího soudu lze v návaznosti na uvedené obecně konstatovat, že z hlediska majetkového členský podíl v bytovém družstvu, a to především podíl bydlícího člena, představuje majetkovou hodnotu, s níž se na „bytovém trhu“ běžně obchoduje a členský podíl bydlícího člena je všeobecně vnímán jako alternativa vlastnictví bytové jednotky. Proto lze dovodit, že (tržní) cena členských práv a povinností v družstvu, s nimiž je spojeno právo nájmu v konkrétním bytě v majetku družstva, s odchylkou směrem k nižší ceně, řádově kopíruje ceny, za něž jsou v téže lokalitě převáděny bytové jednotky. Tyto srovnatelné bytové jednotky svými vlastnostmi odpovídají družstevnímu bytu a cenami se bytové jednotky přibližují cenám podílů bydlících členů družstev, byť jsou ceny bytových jednotek mírně vyšší než ceny družstevních podílů bydlících členů družstev. Uvedené znamená, že prodávají-li se bytové jednotky za určité částky, potom i cena členských práv bydlícího člena bytového družstva se pohybuje řádově v obdobných částkách, byť na mírně nižší úrovni. Nižší cenová úroveň družstevního podílu bydlícího člena družstva, umožňujícího uspokojovat potřebu bydlení, na rozdíl od ceny bytové jednotky, byť umožňující uspokojovat tutéž potřebu, vyjadřuje právě tu skutečnost, že práva k družstevnímu bytu jsou právy k bytu vlastněnému družstvem, jakož i skutečnost, že nabytí družstevního bytu do vlastnictví člena družstva je často spojeno s časovou prodlevou a s nutností splnění podmínek stanovených družstvem.

25. Přes nižší úroveň cen družstevních podílů, jejich kopírování cen bytů ve vlastnictví vyplývá ze skutečnosti, že vlastnická práva k bytové jednotce i práva k bytu ve vlastnictví družstva zajišťují na srovnatelné úrovni uspokojení základní životní potřeby - potřeby bydlení. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že jestliže znalec se znalostí věci stanoví tržní cenu práv (podílu v družstvu) bydlícího člena družstva, nemá ani odvolací soud důvodu pochybovat o této znalecky stanovené ceně vycházející z cen na bytovém trhu, byť ceny převáděných družstevních podílů mohou být odvozeny od cen bytů ve vlastnictví osob. Nad to, jestliže uvedené závěry znalkyně podle jejích empirických zkušeností a profesních odborných znalostí vede k věrnému obrazu o výši tržní ceny družstevního podílu, neshledává odvolací soud důvodů pro nedůvěru vůči výpočtům a závěrům znalkyně, když obdobné závěry o cenách bytů ve vlastnictví, jakož i o cenách převáděných družstevních podílů spojených s právem užívání družstevního bytu byly v obdobné výši stanoveny i znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2020 znaleckého ústavu [právnická osoba].

26. Dále odvolací soud zastává názor, podle něhož by se výše vypořádacího podílu stanoveného podle zákona obecně neměla podstatně lišit od skutečné (tržní) ceny družstevního podílu spojeného s právem bydlení, v minulosti náležejícího družstevníkovi, jenž vystoupil z družstva, jehož stanovy neurčují způsob výpočtu vypořádacího podílu.

27. Důvodem je skutečnost, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem, jež neupravilo ve stanovách způsob výpočtu vypořádacího podílu člena, je založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva. Tento princip především znamená, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

28. Stejně tak odvolací soud zastává shodně se soudem I. stupně názor, podle něhož korigovat případné rozdíly mezi tržní cenou uvedeného podílu v družstvu a vypořádacím podílem stanoveným podle § 748 odst. 2 ZOK není nutno při sebemenším takovémto rozdílu, ale je tak nutno postupovat až za situace, kdy tento rozdíl je citelný a zásadním způsobem zvýhodňuje některou ze stran členského vztahu v bytovém družstvu, a to bývalého družstevníka, nebo bytové družstvo, přičemž takovéto zkorigování výše vypořádacího podílu směrem k tržní hodnotě podílu v případě bytového družstva se prakticky může jevit potřebným až po té, co uvedený přesah tržní ceny dosáhne 10-15 % ceny vypořádacího podílu určeného podle uvedeného ustanovení zákona. Je tomu tak podle právního názoru odvolacího soudu zejména proto, že menší odchylky v ceně vypořádacího podílu a tržní hodnoty podílu mohou být podle soudní praxe způsobeny běžné tolerovanou odchylkou mezi závěry několika znalců, a to zejména v důsledku skutečnosti, že na jedné straně rozsah nesplaceného dalšího vkladu ovlivňuje cenu podílu v bytovém družstvu a na druhé straně je velmi obtížně, ba až nemožné, zjistit potřebná data o dostatečně velikém vzorku převodů družstevních podílů, u nichž zbývá doplatit srovnatelný rozsah peněz na dalším vkladu, jež by byly spojeny s právy bydlení v rozměrově a polohově srovnatelných bytech.

29. V konkrétním případě znaleckého ústavu [právnická osoba]. se tento znalecký ústav nepochybně pokusil l dopracovat správného výsledku kombinací řady znaleckých metod, jež však dospívaly ke značně různým závěrům o majetku [Anonymizováno] v rozmezí řádově od necelého 1 mil. Kč až po 54 mil. Kč, kde ovšem hlavním nedostatkem tohoto znaleckého zkoumání byly zjevně nepřesné a z toho důvodu nespolehlivé údaje z účetnictví žalovaného. Ostatně údaje o hodnotě [Anonymizováno] závisející na velikosti jeho majetku a závazků, ohledně nichž znalecký ústav nedisponoval odpovídajícími údaji, když závazky posuzované podle účetní hodnoty dosahovaly částky 292 152 000 Kč a závazky posuzované podle majetkového ocenění dosahovaly částky 252 418 000 Kč.

30. Z výše uvedených důvodů, zejména s ohledem na nespolehlivost účetní evidence žalovaného [Anonymizováno], odvolací soud považoval za správný postup obou znalců (znaleckého ústavu [právnická osoba]. a [tituly před jménem]), jestliže se tito pokusili, s mírnými rozdíly ve svých závěrech o cenách převodů bytů ve vlastnictví, porovnávací metodou zjistit obvyklou (tržní hodnotu) předmětného podílu v bytovém družstvu, a to za účelem jejího porovnání s výší vypořádacího podílu určeného podle § 748 ZOK. Odvolací soud v této souvislosti nemá důvodu pochybovat o [tituly před jménem] Vodičkovou poskytnutém zdůvodnění nepřiléhavosti snížení zjištěných cen převáděných bytů ve vlastnictví, aby ceny odpovídaly mírně nižším cenám družstevních podílů, když odvolací soud uvěřil znalkyni v její argumentaci o specificky ceněné lokalitě, v níž se domy ve vlastnictví žalovaného nacházejí, což naopak zvyšuje ceny převáděných družstevních bytových podílů. Proto před odvolacím soudem neobstála argumentace žalovaného uvedená pod bodem 8) a 10) jeho odvolání.

31. Znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] přes výtky k postupům znalkyně, je podle právního názoru odvolacího soudu dostatečný k tomu, aby na jeho základě mohl být přijat kvalifikovaný závěr, že tržní cena předmětného podílu, jakož i cena vypořádacího podílu zjištěná podle § 748 odst. 2 ZOK se významným způsobem neodchylují a z tohoto důvodu i uvedený znalecký posudek [tituly před jménem] měl pro řízení odpovídající význam a významně pomohl k rozhodnutí věci v souladu se zákonem nastavenými pravidly danými § 748 ZOK, jimž odpovídá i rozhodovací praxe soudů. Proto také před odvolacím soudem neobstála argumentace žalovaného uvedená pod bodem 1), 2), 7), 8) a 9) jeho odvolání.

32. Závěry soudu I. stupně o výši vypořádacího podílu v částce 339 154 Kč, z čehož bylo žalovaným již 163 834 Kč zaplaceno, je správný a podle právního názoru odvolacího soudu není důvodu ke změně výroku I. napadeného rozsudku o povinnosti žalovaného uhradit zbývající částku 175 320 Kč s přísl.

33. Stejně tak ze shora uvedených důvodů nespatřuje odvolací soud podmínky pro navyšování rozsahu přiznané výše vypořádacího podílu o 17 426 Kč požadovaných v odvolání naopak žalobkyní, poukazující na závěry znalkyně [tituly před jménem] učiněné v jejím znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020 ve znění doplňujícího znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 12. 10. 2023. Je tomu tak proto, jak již bylo naznačeno shora, že znalecký posudek uvedené znalkyně, přes výtky k jejímu postupu, je podle právního názoru odvolacího soudu dostatečný k tomu, aby na jeho základě mohl být přijat kvalifikovaný závěr, že tržní cena předmětného podílu v bytovém družstvu, jakož i cena vypořádacího podílu zjištěná podle § 748 odst. 2 ZOK se významným způsobem neodchylují a z tohoto důvodu i uvedený znalecký posudek [tituly před jménem] měl pro řízení odpovídající význam a zásadním způsobem pomohl k rozhodnutí věci v souladu se zákonem nastavenými pravidly.

34. Vedle již uvedené argumentace odvolacího soudu odvolací soud konstatuje, že argumenty žalovaného uvedené pod bodem 5) a 10) jeho odvolání neobstály proto, že s ohledem na shora uvedené odvolací soud nespatřuje nic zvláštního na tom, jestliže by tržní hodnota uvedeného podílu o určitou částku převyšovalo rozsah žalobkyní splněné vkladové povinnosti, když mírný cenový rozdíl, namítaný i v tomto případě, nepřípustným způsobem nezvýhodňuje žalobkyni ani neznevýhodňuje žalovaného, jenž může nakládat s uvolněným bytem. Neobstojí tak argumenty žalovaného poukazující na obavy z hrozícího úpadku žalovaného v případech uspokojování nároků bývalých členů bytového družstva na vypořádací podíly způsobem stanoveným v § 748 ZOK.

35. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace žalovaného uvedená pod bodem 6) jeho odvolání neboť podle právního názoru odvolacího soudu nestanovila-li smlouva o přidělení družstevní jednotky nebo jiná smlouva uzavřená mezi žalobcem a družstvem (včetně stanov jako smlouvy sui generis) něco jiného, soud I. stupně správně vycházel ze skutečnosti, že každá měsíční platba označená v předpisu plateb jako „hypotéka - byt“ byla platbou nejen do fondu členských vkladů jako plnění na další členský vklad, ale ve zbytku i platbou do úvěrového fondu na pokrytí nákladů úvěrového financování (tzv. dluhové služby), kdy platba označená v předpisu plateb jako „hypotéka - byt“ ve stanovené výši zahrnovala částku ve výši přibližně 60% předepsané částky jako pravidelnou měsíční splátku do fondu členských vkladů na další členský vklad vycházející z celkové výše dalšího členského vkladu a počtu pravidelných splátek. Částka podle předpisu plateb označeném jako „hypotéka - byt“ ve zbývající části (nad dílčí splátku dalšího členského vkladu) zahrnovala i zbylou část jako měsíční platbu do úvěrového fondu. Ostatně podle odvolacího soudu by neodpovídalo smluvním ujednáním žalobkyně a žalovaného, jakož i stanovám, jestliže by žalovaný podle své úvahy ze souhrnné platby nazvané „hypotéka - byt“ netransparentně přesunoval částky určené na další členský vklad (mající význam z hlediska plnění základních povinností žalobce vůči družstvu a z hlediska jejího vypořádání v případě zániku členství žalobce) a částky určené na dluhovou službu. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že se neztotožňuje s postupem žalovaného, jenž vůči členům družstva vystupuje jako úvěrující hypoteční banka vyžadující velmi složité (z hlediska výpočtu) anuitní splácení hypotečního úvěru. Podle odvolacího soudu je nutno oddělit smluvní vztahy družstva a úvěrující banky a na druhé straně vztahy družstva a jeho členů, regulovaných zákony a stanovami, a to např., jako v projednávané věci, v otázkách vypořádání bývalého člena družstva, jehož účast v družstvu zanikla. Bez opory ve stanovách nebo v zákoně, nelze vztahy družstva vůči hypoteční úvěrové bance přenášet automaticky na členy družstva, aniž by bylo zřejmé, jaká právní jednání tvoří oporu pro postup družstva vůči svým členům. Z těchto důvodů před odvolacím soudem nemohla obstát odvolací argumentace žalovaného uvedená pod bodem 3), 4), 5) a 9) jeho odvolání, poukazující na splácení závazku družstva bance a na přenášení závazku družstva vůči bance na své členy, kdy žalovaný z důvodu svých závazků vůči bance odmítá vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, byť vyplacení vypořádacího podílu má oporu ve shora uvedených ustanoveních zákona. Takovéto nepodložené a zavádějící směšování vztahů vůči bance a vůči členům (bývalým členům) družstva potom stojí i za nedůvodnou argumentací žalovaného v bodě 7) jeho odvolání, kdy znalecký ústav nedůvodně vycházel z žalovaného nesprávného smluvně nepodloženého předpokladu o anuitním splácení dalšího členského vkladu žalobcem.

36. Odvolací soud nevyhověl ani požadavku žalobkyně na změnu nákladového výroku a na přiznání plné náhrady nákladů řízení žalobkyni, neboť v rámci rozhodnutí sice byli angažováni znalci, avšak vypořádání po vystoupení žalobkyně z družstva bylo v zásadě věcí postupu stanoveného zákonem a znalecké závěry měly význam toliko při kontrole výpočtů dosažených podle § 748 odst. 2 ZOK.

37. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný se domáhal toho, aby nemusel platit přisouzenou částku 175 320 Kč a žalobkyně se v odvolacím řízení domáhala příplatku 17 426 Kč a předmětem odvolání tak byla částka 192 746 Kč. Z této celkové částky žalovaný neměl úspěch v 9 % a měl by tak převážně úspěšné žalobkyni nahradit náklady odvolacího řízení z 82 %, tj. v rozsahu 22 697 Kč, když žalobkyni v odvolacím řízení vznikly náklady ve výši 27 679 Kč představované náklady na právní zastoupení, kdy advokát žalobkyně provedl v průběhu odvolacího řízení ve prospěch žalobkyně 3 úkony, a to v souvislosti s podáním odvolání do částky 17 426 Kč (výše odměny podle tarifu před novelou AT 1 820 Kč + paušální náhrada 300 Kč), dále v souvislosti s vyjádřením se k odvolání žalovaného do částky 175 320 Kč (výše odměny podle tarifu po novele AT 8 140 Kč + paušální náhrada 450 Kč) a dále v souvislosti s účastí při jednání odvolacího soudu při odměně advokáta stanovené z punkta 192 746 Kč (výše odměny podle tarifu po novele AT 8 820 Kč + paušální náhrada 450 Kč).

38. Zástupce žalobkyně důvodně uplatnil též právo na náhradu cestovních výdajů ve výši 1 695 Kč a právo na náhradu za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč vynaložených jízdou vozidlem [Anonymizováno] na trase [adresa] a zpět k jednání odvolacího soudu dne 18. února 2025 v této věci vedené pod sp.zn. 9 Cmo 74/2024 se spotřebou 5,5 l nafty na 100 km v ceně 34,70 za litr nafty, při ujetých 220 km.

39. Zástupce žalobkyně má podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 4 804 Kč.

40. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto rozsudku tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech odvolacího řízení částku 22 697 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

41. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu ke státu odvolací soud rozhodl podle § 221 a § 148 o. s. ř. ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku tak, že zavázal převážně úspěšnou žalobkyni, aby z 9 % (v částce 195,80 Kč) nahradila náklady řízení vzniklé v odvolacím řízení státu, jakož i převážně neúspěšného žalovaného, aby z 91 % (v částce 1979,78 Kč) nahradil náklady řízení vzniklé státu. Tyto náklady řízení vzniklé v odvolacím řízení státu v celkovém rozsahu 2 175,58 Kč musí státu hradit oba účastníci řízení podle poměru neúspěchu v řízení a byly představovány vyplaceným znalečným přiznaným znalkyni usneseními odvolacího sp. zn. 9 Cmo 74/2024 ze dne 18. února 2025 v souvislosti s výslechem znalkyně [tituly před jménem] před odvolacím soudem.