o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání AMK Česká brána v ÚAMK proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2021 č. j. L 51887/RD24/MSPH, Fj 547056/2021/ MSPH,

1. [Jméno navrhovatele A]., (hlavní spolek) coby navrhovatel se svým návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 30. 11. 2021 domáhal zápisu změn u svého pobočného spolku [Jméno advokátky B]. Konkrétně výmazu statutárního orgánu – předsedy [adresa], nar. [Anonymizováno] a zápisu dne zániku členství a vzniku funkce ke dni 3. listopadu 2021, a dále zápisu nového statutární orgánu – předsedy [Anonymizováno], a dne vzniku členství a vzniku funkce 3. listopadu 2021.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že se v spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 51887, se vymazává „statutární orgán – výbor“ předseda [adresa], nar. [Anonymizováno] a zapsal u něj den zániku funkce ke dni 23. října 2021, a dále zapsal statutární orgán – předsedu [Anonymizováno], den vzniku funkce 3. listopadu 2021. Rozhodnutí nebylo odůvodněno.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně bylo podáno odvolání. V odvolání odvolatel popisoval okolnosti konání členské schůze ze dne 23. 10. 2021 s tím, že popsaná „schůze“ přijala neplatná rozhodnutí v nelegálním a nelegitimním postavení orgánu spolku, když ve skutečnosti orgánem spolku nebyla a je zde založen postup rozporný se zákonem i se stanovami. Pokud veškerá rozhodnutí nejsou dle odvolatele nicotná, je nutno je pokládat za neplatná z důvodů, jež dále podrobněji rozebíral. Také namítl, že žádným rozhodnutím oné členské schůze nebyl odvolán a že tedy jeho mandát není nijak dotčen. Dále uvedl, že nový – odvoláním dotčeným usnesením – zapsaný statutární orgán odvolatele – předseda [Anonymizováno], měl vzejít z volby schůze výboru konané dne 3. 11. 2021, přičemž pro „nelegitimnost a nelegálnost schůze konané dne 23. 10. 2021 a vadnost zde přijatých rozhodnutí“ zde nemohl být uznatelně zvolen orgán odvolatele – nový výbor a „volba osoby z jeho středu, je volbou osoby neoprávněné…“ Poukázal též na skutečnost, že platnost přijatých usnesení členskou schůzí ze dne 23. 10. 2021 byla ze strany člena spolku napadena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 257/2021 (pro úplnost odvolací soud poznamenává, že nyní je věc přikázána Krajskému soudu v Ústí nad Labem a jím vedena pod sp. zn. 24 Cm 92/2022). Odvolatel navrhl změnit odvoláním napadené usnesení tak, že návrh na zápis změn bude odmítnut jako neopodstatněný nebo zamítnut jako nedůvodný.

4. K odvolání se vyjádřil navrhovatel podáním ze dne 5. 4. 2022. Nesouhlasil s podaným odvoláním, zcela se ztotožnil s usnesením soudu prvního stupně. Navrhl provedení dokazování přiloženou dokumentací. Navrhl, aby podané odvolání bylo odmítnuto jako nedůvodné a podané osobou neoprávněnou.

5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud dospěl k závěru, že usnesení je nepřezkoumatelné, potud je odvolání důvodné.

6. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. „Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy,…“

7. Dle § 245 o. z. „Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“

8. Z hlediska posuzované věci je třeba vyjít z následujícího:

1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.

2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení členské schůze spolku, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí orgánu spolku, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, což v daném případě bylo) jako na rozhodnutí platné.

3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato – tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

9. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že „…nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.“

10. Rejstříkový soud je povinen zkoumat doložené listiny a z nich vyplývající skutečnosti z hlediska „nicotnostních“ důvodů a pakliže jsou dány, zohlednit je ve svém rozhodnutí. V daném případě soud prvního stupně své rozhodnutí vůbec neodůvodnil. Absence odůvodnění činí předmětné rozhodnutí z hlediska „nicotnostních“ důvodů, jež je na rozdíl od „neplatnostních“ důvodů, rejstříkový soud povinen zohlednit, zcela nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, zda se rejstříkový soud „nicotnostními“ důvody vůbec zabýval či nikoliv. To neumožňuje odvolacímu soudu přezkoumat správnost předmětného rozhodnutí a je to sám o sobě důvod pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí.

11. Dle § 244 o. z. „Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku.“

12. Odvolací soud vycházel ze stanov hlavního spolku coby navrhovatele (schválených 9. 12. 2020), v nichž jsou upraveny i pobočné spolky. Dle článku XVI bodu 4. těchto stanov „Pobočné spolky – [Anonymizováno]“ [Anonymizováno] se řídí stanovami [Anonymizováno], dle bodu 13. Orgány [Anonymizováno] jsou a) Členská schůze jako orgán nejvyšší, b) výbor jako orgán výkonný, c) Předseda jako orgán statutární,…Výbor [Anonymizováno] dle písm. c) volí ze svého středu předsedu, místopředsedu a hospodáře. „Předseda [Anonymizováno]“ 1. Předseda je statutárním orgánem [Anonymizováno] a je oprávněn navenek zastupovat a jednat jeho jménem. V případě, že sám není schopen ze závažných důvodů tuto činnost vykonávat, je oprávněn pověřit zastupováním a jednáním jménem [Anonymizováno] jiného člena výboru [Anonymizováno].

13. V působnosti členské schůze dle stanov spolku není výslovně uvedena volba předsedy [Anonymizováno], tudíž se uplatní zákon - § 244 o. z. Předmětné stanovy ve spojení s § 244 o. z. lze tudíž vyložit tak, že předsedu [Anonymizováno] coby individuální statutární orgán volí nejvyšší orgán spolku, jímž je členská schůze spolku (viz citované ustanovení stanov, dle něhož členská schůze je nejvyšší orgán /a)/, výbor je výkonný orgán /písm. b)/ a předseda statutární orgán /písm. c)/. Rozhodnutí členské schůze o volbě předsedy nebylo rejstříkovému soudu doloženo (doložen byl „jen“ zápis z členské schůze účastníka konané dne 23. 10. 2021 o volbě výboru, dle stanov tedy o volbě výkonného orgánu a dále byl doložen zápis výboru o volbě předsedy výboru ze dne 3. 11. 2021). Ve stanovách přitom není uvedeno, že předseda výboru (tedy výkonného orgánu) je současně statutárním orgánem. Ve stanovách spolku je uveden „jen“ předseda [Anonymizováno] bez dalšího („Předseda [Anonymizováno]“ 1. Předseda je statutárním orgánem [Anonymizováno].). Vyloučit nelze ovšem ani výklad, že předsedou coby individuálním statutárním orgánem je myšlen předseda výboru. Odvolací soud není v této fázi řízení oprávněn předjímat rozhodnutí soudu prvního stupně. Kdyby odvolací soud nyní posoudil stanovy spolku, jednalo by se o překvapivé rozhodnutí, protože soud prvního stupně se k nim vůbec nevyjadřoval.

14. Soud prvního stupně pochybil i tím, že se nevypořádal se skutečností, že

a) u vymazávaného předsedy [adresa]

i. byl navržen k zápisu jako den zániku členství a den zániku funkce den 3. listopadu 2021, rejstříkový soud však u něj zapsal zcela jiný den zániku funkce - 23. října 2021,

ii. nezapsal k zápisu navržený den zániku členství vymazávaného předsedy [Anonymizováno] 3. listopadu 2021.

b) u nového předsedy [Anonymizováno] nezapsal den vzniku členství 3. listopadu 2021.

15. I tato pochybení činí předmětné rozhodnutí nepřezkoumatelné.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.