Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 73/2022-0 ECLI:CZ:VSPH:2022:9.Cmo.73.2022.0 Usnesení

o doplnění listin do sbírky listin spolkového rejstříku, k odvolání spolku proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2022 č. j. L 3499/RD77/MSPH, Fj 39667/2022/MSPH,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 9. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

spolku: [právnická osoba], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

o doplnění listin do sbírky listin spolkového rejstříku, k odvolání spolku proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2022 č. j. L 3499/RD77/MSPH, Fj 39667/2022/MSPH,


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2022 č. j. L 3499/RD77/MSPH, Fj 39667/2022/ MSPH se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil spolku [právnická osoba] (dále též jen „spolek“) pořádkovou pokutu ve výši 1 000 Kč, jež je povinen zaplatit státu na účet soudu do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že kontrolou spisu bylo zjištěno, že ve sbírce listin nejsou založeny účetní závěrky či výroční zprávy za roky 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020. Dále soud jen citoval ust. § 66 odst. 1 písm. c), § 67 z.v.r. s tím, že účetní závěrky musí obsahovat veškeré náležitosti dle § 18 zákona o účetnictví. Následně soud opět citoval zákonná ustanovení, konkrétně § 72 odst. 1 z.v.r. a § 104 a 105 z.v.r. s tím, že vyzval zapsanou osobu k předložení řádných účetních závěrek nebo výročních zpráv za roky 2014 - 2020. Tato výzva byla zapsané osobě dne 10. 2. 2022 do její datové schránky doručena. Zároveň byla zapsaná osoba upozorněna na možnost; uložení pořádkové pokuty. Jelikož do dne rozhodnutí soudu prvního stupně tento neobdržel předmětné účetní závěrky, postupoval soud dle § 104 z.v.r. a uložil pořádkovou pokutu. Uzavřel, že „Vzhledem k tomu, že snahou soudu je donutit zapsanou osobu ke splnění jeho zákonné povinnosti a nikoliv ji citelně finančně zasáhnout, uložil pořádkovou pokutu při spodní hranici.“

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal spolek včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Povinnost zveřejňování účetních závěrek za účetní období 2014 a 2015 se na spolky nevztahovala, proto nemohla být pořádková pokuta za období 2014 a 2015 uložena v souladu se zákonem; na spolek se nevztahuje ani povinnost sestavování a zveřejňování výročních zpráv podle § 18 zákona o účetnictví.

2) Spolek na první výzvu k doložení závěrek reagoval vysvětlením situace - náhlé úmrtí předsedy spolku v rámci „vlny covid - 19“ v březnu 2021, aniž by logicky mohlo dojít k předání jakékoliv dokumentace. Nově zvolená předsedkyně spolku se pokoušela zjistit, zda byla vedena účetní evidence, zda spolek disponoval nějakým majetkem, avšak od členů spolku i od jeho sympatizantů se dozvěděla jen tolik, že jim nic takového není známo, že "papíry" řešil výlučně předseda spolku. Objektivně nastalé skutečnosti (nestandardní změna osoby statutárního zástupce spolku) jí znemožnila sestavit požadované účetní závěrky. Předsedkyně nechce porušovat zákon tím, že si pod hrozbou sankce za nepředložení závěrky smyslí údaje o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech, k nimž nemá podklady - prvotní doklady. Přirozeně by mohla předložit „pro forma“ nulové výkazy (nulové obraty resp. stavy k rozvahovému dni), avšak i to by byl postup nesprávný, neboť do doby svého zvolení nemá jistotu o tom, jak probíhalo financování, s výjimkou ověřitelných veřejných zdrojů. Spolek nečerpal žádnou veřejnou podporu, zda-li však obdržel drobné dary na činnost od svých sympatizantů, neví. Není a nemůže být ve veřejném zájmu nutit spolek sestavovat účetní závěrky za minulá období, nejsou-li k dispozici účetní doklady a neexistuje-li cesta, jak historii zrekonstruovat.

3) Zájem Městského soudu v Praze na účetních závěrkách všech subjektů, v nichž figuruje jméno [tituly před jménem], se zcela vymyká běžné kontrolní činnosti Městského soudu v Praze. Ani jeden z těchto subjektů přitom za celou dobu své existence neobdržel byť korunu veřejné podpory, ani jeden z nich nemá nesplacené závazky, ani jeden z nich se neúčastnil jakéhokoli výběrového řízení na veřejné zakázky. Jediným důvodem je občanský aktivismus, bezplatné poskytování právní pomoci občanům Prahy, kteří na "spravedlnost pro bohaté" nedosáhnou. Výzvy rejstříkového soudu mají šikanózní charakter, což je dokresleno na základě náhodného výběru 4 spolků sídlících na Praze 4, z nichž ani jeden nemá splněnou povinnost ke zveřejnění všech účetních závěrek.

4. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Předně odvolací soud uvádí, že předmětem tohoto odvolacího řízení je přezkum postupu soudu prvního stupně ve vztahu k plnění/neplnění zákonné povinnosti ohledně zakládání příslušných listin do sbírky listin spolkového rejstříku u spolku [právnická osoba], nikoliv u jiných spolků na Praze 4.

7. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu Hlavní město Praha jednající svým náměstkem [tituly před jménem], podalo rejstříkovému soudu dne 10. 8. 2021 podnět týkající se neplnění zákonem stanovených povinností s žádostí o poskytnutí informace o vyřízení podnětu.

8. Rejstříkový soud vyzval spolek usnesením ze dne 12. srpna 2021 č. j. L 3499/RD37/MSPH, Fj 382867/2021/MSPH mj. „k založení listin povinně zakládaných do sbírky listin ve smyslu § 66 a dalších z.v.r., zejména účetních závěrek od roku 2014 po současnost“ ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení usnesení, přičemž rejstříkový soud tuto lhůtu prodloužil do 15. ledna 2022 vzhledem k „situaci spolku (úmrtí předsedy a spolupředsedy)“.

9. Spolek byl následně rejstříkovým soudem vyzván usnesením ze dne 31. ledna 2022 k doplnění sbírky listin o účetní závěrky spolku za roky 2014 - 2020, včetně zprávy auditora o ověření účetní závěrky, vyžaduje-li jiný právní předpis, aby je zapsaná osoba měla ověřeny auditorem a výroční zprávy, je-li povinna je vyhotovit, a to ve stanovené lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení. Výzva obsahovala poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty do výše 100 000 Kč a byla spolku doručena dne 10. 2. 2022.

10. Podle § 104 z.v.r. „Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu ...předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.“ Dle § 105 z.v.r. „Neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.“ Dle § 106 z.v.r. „Za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).“ (odst. 1 ) „Má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105, porušuje péči řádného hospodáře.“(odst. 2 ).

11. Podle § 72 odst. 1 z.v.r. „Zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.“

12. Podle § 66 písm. c) z.v.r. „Sbírka listin obsahuje… účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, …“

13. Dle zákona § 1 odst. 2 písm. a) č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále též jen „z.ú.“) „Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,“ Takovou účetní jednotkou je tedy i spolek coby odvolatel.

14. Dle § 4 odst. 1 z.ú. „Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), …. jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku.“

15. Dle § 6 odst. 4 z.ú. „Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní,…“ Dle § 18 odst. 1 z.ú. „Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b),…“

16. Dle § 21a odst. 1 z.ú. v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.“ Dle § 21a odst. 1 z.ú. v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 „Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku…“

17. Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis….“ Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. … Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; ….“

18. Dle § 1 odst. 1 z.v.r. „Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, …., obchodní rejstřík …“ Dle § 26 odst. 1 písm. a) z.v.r. „Do spolkového rejstříku se zapisují spolky,…“

19. Podle § 1f z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) … může vést jednoduché účetnictví, pokud a) není plátcem daně z přidané hodnoty, b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a je současně 1. spolkem nebo pobočným spolkem,…“

20. Podle § 13b z.ú. ve znění účinném od 1. 1. 2016 „Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně. (odst. 3), „Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky. (odst. 4)“

21. Z výše citovaných ustanovení pro rozhodné (tj. posuzované) období, tedy od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020, z hlediska řešené problematiky vyplývají 2 stěžejní závěry:

1) Spolky coby účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví od svého vzniku až do svého zániku a dále jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 z.ú., přičemž zákonem č. 221/2015 Sb. (tj. novelou zákona o účetnictví) s účinností od 1. 1. 2016 bylo výslovně zavedeno, že spolky coby účetní jednotky mohou počínaje účetním obdobím od 1. 1. 2016, splňují-li zákonná kritéria § 1f odst.1 z.ú. (ve znění účinném od 1. 1. 2016), vést jednoduché účetnictví, a tím pádem sestavují toliko přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (viz § 13b z.ú.) a tedy nesestavují účetní závěrku.

2) Spolky coby právnické osoby se v posuzovaném období (tedy od 1. 1. 2014) zapisují do spolkového rejstříku coby veřejného rejstříku, nikoli tedy do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují obchodní společnosti a družstva a další subjekty uvedené v § 42 z.v.r. Ukládání účetních závěrek do sbírky listin ve smyslu § 66 písm. c) z.v.r. bylo zákonem o účetnictví (§ 21a odst. 1 z.ú. ve znění účinném do 31. 12. 2015) stanoveno jen pro účetní jednotky, které se zapisovaly do obchodního rejstříku, nikoliv pro ty, které se zapisovaly do spolkového rejstříku. Tento závěr odvolacího soudu je ostatně v souladu s odbornou právní teorií obsaženou v komentářové literatuře - viz komentář k § 66 písm. c) z.v.r. ve znění do 31.12.2015: „Podle § 21a odst. 4 z.ú. ukládají účetní závěrku a výroční zprávu jen ty účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku. Účetní jednotky nezapisované do obchodního rejstříku tuto povinnost nemají, ledaže ji stanoví jiný zákon.“ (Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015). Teprve na základě zákona č. 221/2015 Sb. (novely z.ú.) s účinností od 1.1.2016 došlo v § 21a z.ú. k nahrazení věcně užšího pojmu „obchodní rejstřík“ širším pojmem „veřejný rejstřík“, čímž tedy došlo od 1. 1. 2016 k rozšíření účetních jednotek, na něž se vztahuje povinnost dle § 66 písm. c) z.v.r., i na ty účetní jednotky, které se zapisují i do jiných veřejných rejstříků, než je obchodní rejstřík, tedy spolků zapisovaných do rejstříku spolkového (viz § 26 odst. 1 písm. a/ z.v.r.). Dle důvodové zprávy „předkládaná úprava reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V návrhu novely zákona o účetnictví se v této souvislosti pojem „obchodní rejstřík“ nahrazuje pojem „veřejný rejstřík“….Tím je jednoznačně vymezeno, aby zákon o účetnictví tuto povinnost stanovil, neboť předchozí právní úprava (§ 38i písm. c) obchodního zákoníku) takové ustanovení neobsahovala. Kromě toho sbírka listin podle citovaného zákona již není vázána pouze na obchodní rejstřík. Zároveň, v kombinaci zmíněného zákona s článkem 32 odst. 1 směrnice dochází i ke změně v okruhu účetních jednotek, kterých se zveřejnění týká. Jedná se o rozšíření povinností zveřejňování i na další účetní jednotky, například spolky nebo ústavy.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem).

22. Soud prvního stupně pochybil tím, že za období roků 2014 a 2015 vyžadoval doplnit sbírku listin o účetní závěrky za roky 2014 a 2015, ačkoliv předmětnému spolku žádná zákonná povinnost k založení účetních závěrek do sbírky listin za toto období nevznikla. A to proto, že nebyl účetní jednotkou zapisovanou do obchodního rejstříku (viz § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015). Správně měl soud vyzvat spolek (tj. pojmout do výroku výzvy), aby mu za období roku 2016 až 2020 předložil buď účetní závěrky, pokud vede podvojné účetnictví, nebo přehled o majetku a závazcích, pokud je oprávněn vést a vede jednoduché účetnictví.

23. Protože soud prvního stupně nepostupoval v souladu se zákonem, jak rozvedeno výše, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. To je důvod pro zrušení odvoláním napadeného usnesení sám o sobě.

24. Důvodem zrušení rozhodnutí jsou tedy nesprávná výzva rejstříkového soudu, nicméně to nemění nic na tom, že spolek svoji zákonnou povinnost neplní evidentně dlouhodobě - cca 6 let ji vlastně vůbec v tomto směru neplní, tedy již od roku 2016, kdy mu tato zákonná povinnost vznikla a tato povinnost nebyla splněna ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, jak vyplývá ze sbírky listin. V tomto světle mnohaletých neplnění zákonných povinností je proto odvolací námitka o situaci ve spolku předtím, než se stala jeho předsedkyní [tituly před jménem], zcela právně irelevantní. Je zcela interní věcí každé právnické osoby, tedy i spolku coby soukromoprávního subjektu, jak si zajistí plnění zákonných požadavků (povinností).

25. K odvolací námitce ohledně nepředání jakékoli dokumentace vzhledem k náhlému úmrtí předsedy spolku odvolací soud odkazuje na ustanovení § odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, dle něhož „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.“ a § 35 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, dle něhož „V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené …., je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem). Znamená to obvykle získat duplikáty účetních záznamů, tedy provedení rekonstrukce účetnictví. Jinak řečeno zákon výslovně takovou situaci předvídá, počítá s ní a stanovuje postup, který je účetní jednotka povinna dodržet. Z uvedeného vyplývá, že nepředání příslušné dokumentace spolku, včetně příslušných účetních záznamů, což se v podstatě rovná jejich ztrátě, neznamená, že by spolku nevznikla zákonná povinnost udělat jejich rekonstrukci. Z logiky věci je samozřejmě možné, že se nemusí podařit dosáhnout ideálního stavu, tedy aby rekonstruované účetní záznamy odpovídaly ve 100% těm ztraceným.

26. Rejstříkovému soudu lze tedy vytknout nikoli šikanóznost jeho postupu vůči odvolateli, jak namítal odvolatel, ale naopak to, že jej nevyzval v případě mnohaletého neplnění stanovené zákonné povinnosti již dříve.

27. Pakliže by výzva nebyla nesprávná (jak rozvedeno výše a nedošlo ke zrušení předmětného rozhodnutí z tohoto důvodu), tak vzhledem k dlouhodobému (mnohaletému) porušování předmětné zákonné povinnosti byla pořádková pokuta uložena zcela při spodní hranici ve výši 1 000 Kč, přičemž horní zákonná hranice pořádkové pokuty je ve výši 100 000 Kč. V této souvislosti odvolací soud poukazuje i na výše citovaná zákonná ustanovení, v nichž jsou uvedeny další možné zákonné důsledky spojené s nepředložením aktualizovaných listin podle § 66 písm. c) z.v.r. Dlužno ještě dodat a zdůraznit, že je povinností předmětného spolku nechat uložit do sbírky listin příslušné listiny, a to povinností vzniklou na základě výše citovaných zákonných ustanovení, nikoliv až na základě výzev rejstříkového soudu. Ty jsou předpokladem pro uložení pořádkové pokuty.

28. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.