o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 12. 4. 2024, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 67 Cm 59/2024-68 ze dne 29. ledna 2025
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 3. 3. 2026
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
zastoupen opatrovníkem, advokátem [Jméno advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 12. 4. 2024, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 67 Cm 59/2024-68 ze dne 29. ledna 2025
I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 67 Cm 59/2024-68 ze dne 29. ledna 2025 se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Navrhovatel je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Praze náhradu nákladů odvolacího řízení státu ve výši, jež bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci usnesení.
1. Výše uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen soud I. stupně) ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení č. 2 valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též zkráceně společnost) o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. navrhovateli uložil povinnost zaplatit České republice - Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení státu ve výši, jež bude určena samostatným usnesením.
2. Soud I. stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu, podle něhož navrhovatel je společníkem účastníka s podílem 10 % a druhý společník Jaroslav Kozler vlastní podíl ve výši 90 %.
3. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že pozvánka ze dne 27. 3. 2024 na valnou hromadu účastníka konanou dne 12. 4. 2024 byla navrhovateli jako společníkovi odeslána na adresu zapsanou v obchodním rejstříku [adresa], a to doporučeným dopisem dne 27. 3. 2024 jako zásilka [Anonymizováno]. Výzva k vyzvednutí zásilky byla dne 28. 3. 2024 pracovnicí počty [Anonymizováno] vložena do dodávací schrány adresáta (navrhovatele) a samotná listovní zásilka byla uložena na poště v [Anonymizováno] u [Anonymizováno]. Stalo se tak vzdor skutečnosti, že navrhovatel měl v seznamu společníků zapsáno bydliště v [adresa].
4. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatel valné hromady nezúčastnil a při hlasování o jeho odvolání z funkce jednatele společnosti valná hromada společnosti přihlédla pouze k hlasům většinového společníka vzhledem k tomu, že navrhovatel byl odvoláván z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, přičemž návrh usnesení č. 2 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti byl valnou hromadou společnosti přijat.
5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil po právní stránce zejména podle § 139 a násl. a podle § 184 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK).
6. Podle právních závěrů soudu I. stupně návrh byl podán ve lhůtě, přičemž lze akceptovat skutečnost, že navrhovatel nepodal protest, avšak z důvodu, že podle svých tvrzení valná hromada nebyla řádně svolána a on o jejím konání nebyl vyrozuměn. Přestože podle soudu I. stupně společenská smlouva stanoví, že je valná hromada usnášeníschopná jsou-li přítomni všichni společníci a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků, usnesení o odvolání navrhovatele z výkonu funkce jednatele bylo podle soudu I. stupně platně přijato, neboť nebylo přihlíženo k hlasům navrhovatele dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK, neboť bylo rozhodováno o odvolání navrhovatele z výkonu funkce z důvodu porušení povinností při výkonu funkce. Tento postup je podle soudu I. stupně v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu např. v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 649/2015.
7. Soud I. stupně při zkoumání včasnosti zaslané pozvánky na valnou hromadu účastnice konanou dne 12. 4. 2024 konstatoval, že společenská smlouva účastnice neupravuje zvláštní pravidla pro svolání valné hromady a z toho důvodu soud I. stupně vycházel z obecné zákonné úpravy a uzavřel, že pozvánka byla zaslána a dostala se do dispozice navrhovatele včas, když se pozvánka na valnou hromadu dne 28. 3. 2024 dostala do dispozice navrhovatele, jemuž ve schránce bylo poštovní doručovatelkou [Anonymizováno] zanecháno oznámení o uložení zásilky, a to na adrese, kde má bydliště a trvale zde žije.
8. Pro potřeby učinění uvedeného závěru se tak soud I. stupně zabýval i tím, že pozvánka byla navrhovateli zaslána na adresu [adresa], kde navrhovatel fakticky bydlí, byť v seznamu společníků má uvedenu již neaktuální adresu [adresa]. Soud I. stupně vyšel z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu např. sp. zn. 29 Cdo 1982/2011 a konstatoval, že sice pozvánka měla být navrhovateli zaslána na adresu uvedenou v seznamu společníků, avšak v případě, že by se tak stalo, nemohl by navrhovatel tuto skutečnost společnosti vyčítat, když se na dané adrese již nezdržuje, neboť podle soudu I. stupně navrhovatel neaktualizováním svých údajů v seznamu společníků zanedbal ochranu svých práv.
9. V rámci posuzování včasnosti doručení pozvánky na valnou hromadu účastníka konanou dne 12. 4. 2024 soud I. stupně vedle svědecké výpovědí [Anonymizováno] vyšel rovněž pro z výpisu sledování zásilek a ze zápisů pošty na listovní zásilce a konstatoval, že listovní zásilka s pozvánkou na valnou hromadu účastnice konanou dne 12. 4. 2024 byla převzata k dopravě dne 27. 3. 2024 a dne 28. 3. 2024 proběhlo vlastní doručování. Adresát však nebyl zastižen a z toho důvodu byla zásilka uložena a dne 15. 4. 2024 byla listovní zásilka odeslána zpět odesílateli, když si adresát zásilku nevyzvedl v odběrní lhůtě.
10. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl dle § 1 odst. 3 z. ř. s., § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy plně úspěšné účastnici náklady řízení nevznikly, neboť byla v řízení zastoupena ustanoveným opatrovníkem.
11. Ježto však v řízení vznikly náklady státu v podobě svědečného a nákladů na ustanoveného procesního opatrovníka, soud I. stupně uložil nahrazení těchto nákladů procesně neúspěšnému navrhovateli s tím, že výše těchto nákladů bude určena dodatečným usnesením.
12. Proti usnesení soudu I. stupně navrhovatel podal v plném rozsahu odvolání (dále též odvolatel) a navrhl napadené usnesení změnil a vyhovět jeho návrhu, případně napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení a přiznat mu právo na náhradu nákladů řízení.
13. Nesprávnost napadeného rozhodnutí odvolatel spatřoval v tom, že soud I. stupně ve svém usnesení dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním, když uzavřel, že má za prokázané doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu společnosti navrhovateli.
14. Podle odvolatele podstatou návrhu na zahájení řízení byla skutečnost, že navrhovatel nebyl o konání valné hromady řádně vyrozuměn, čímž bylo porušeno ustanovení § 181 a násl. ZOK, když odvolateli nebyla doručena pozvánka na valnou hromadu a nebyl prokázán opak, že pozvánka na valnou byla řádně doručena.
15. Ve vztahu k uvedenému odvolatel doplnil, že v posuzovaném případě doručenka není opatřena razítkem, podpisem a ani jménem pracovníka pošty a na obálce samotné chybí označení odesílatele a adresáta. Z toho důvodu podle odvolatele doručenka nemá všechny povinné náležitosti a je nutné ji považovat pouze za soukromou listinu a ten, kdo ji předkládá musí prokázat tvrzené skutečnosti.
16. Ve vztahu k svědkyni poštovní doručovatelce Kateřině Kešnerové odvolatel poukázal na skutečnost, že na adresu [adresa], tedy na adresu bydliště navrhovatele a jeho družky, pošta běžné zásilky nedoručuje, avšak při výslechu dne 29. 1. 2025 svědkyně vypověděla, že když není zastižen adresát, má poštovní doručovatel dvě možnosti, jak postupovat. Buď vhodí do poštovní schránky výzvu pro vyzvednutí a písemnost uloží na poště, nebo u důvěryhodných osob je běžnou praxí, že se výzva a současně i samotná zásilka vhodí do schránky najednou. Dále podle odvolatele doručovatelka uvedla, že výzvu o uložení zásilky stoprocentně zanechala v modré schráně, avšak nemá to jak prokázat. Přitom platí, že navrhovatelem používaná modrá doručovací schrána patří České poště s. p., využívá vždy pouze jedna rodina - jeden rodinný dům a tyto schránky jsou uzamykatelné a přístupné vždy pouze jedné rodině. Podle odvolatele pokud by skutečně poštovní doručovatelka výzvu pro vyzvednutí zásilky v modré schránce zanechala, nemohla se výzva ztratit.
17. Podle odvolatele je nevěrohodné tvrzení svědkyně, že se o praxi doručování navrhovateli, tedy o vhazování oznámení o uložení zásilky současně se samotnou zásilkou do modré poštovní schrány, dozvěděla v říjnu nebo listopadu 2024. Je tomu tak podle odvolatele proto, že tuto skutečnost svědkyně uvedla pouze jednou a v jiné části výslechu uváděla blíže nespecifikovanou dobu.
18. Podle odvolatele je svědkyně nevěrohodná, když si pamatuje předmětnou zásilku, když obec [adresa] čítá přes 1 700 obyvatel a od doručení zásilky k podání stížnosti adresáta uběhlo více než 7 měsíců. O nevěrohodnosti svědkyně podle odvolatele svědčí i to, že si žádnou jinou zásilku nepamatuje a ani si nepamatuje, kolik zásilek v inkriminovaný den vlastně navrhovateli vůbec doručovala a naopak si pamatovala číslo popisné domu, v němž navrhovatel se svou družkou bydlí a věděla i to, že na plotě domu je soukromá poštovní schránka, plot má vrátka, ačkoli Česká pošta s. p. do tohoto domu zásilky nikdy nedoručuje a nezjišťuje, zda je adresát doma přítomen, když navrhovatel a jeho rodina má zajištěnou službu doručování zásilek do pronajaté modré poštovní schrány daleko od svého bydliště uvnitř obce [adresa]. Navíc od této události začala i jmenovaná svědkyně doručovat domluveným způsobem současným vhozením zásilky i oznámení do modré poštovní schrány. K problémům s doručením nikdy před tím a ani poté nedošlo jak u navrhovatele, tak u jeho družky.
19. Výpověď svědkyně je podle odvolatele nevěrohodná také proto, že se měla dozvědět o předvolání soudu v říjnu či v listopadu 2024, když byla předvolána ke Krajskému soudu v Liberci, avšak předvolání od Krajského soudu v Liberci mohlo být této svědkyni doručeno až prosinci 2024. Svědkyně [Anonymizováno] nemohla být předvolána ke Krajskému soudu v Liberci v říjnu, v listopadu ani v prosinci 2024 a předvolání k soudu, se mohla dozvědět od jiné osoby.
20. Tvrzení poštovní doručovatelky, že byla výzva o uložení zásilky řádně doručena, je podle odvolatele pouze tvrzením proti tvrzení, když navíc sama poštovní doručovatelka uvedla, že tuto skutečnost nemůže prokázat a nemůže ji prokázat ani Česká pošta s. p., jak uvedla v dopise ze dne 4. 12. 2024.
21. Svědkyně poštovní doručovatelka [adresa] podle odvolatele neuváděla pravdu také proto, že by v případě pochybení měla problémy se zaměstnavatelem a vůči navrhovateli by jí hrozil závazek z hlediska způsobené škody vadným doručováním zásilky.
22. Podle odvolatele svědkyně poštovní doručovatelka [adresa] v inkriminovaný den 27. 3. 2024 doručovala dvě zásilky (se dvěma pozvánkami na dvě valné hromady společností [právnická osoba]. a [Jméno navrhovatele]), přičemž jí byla praxe pošty při doručování zásilek do modré poštovní schrány na návsi obce [adresa] dobře známa a z toho důvodu jednala v součinnosti, ba dokonce na pokyn [Anonymizováno] či jiné osoby, když záměrně zásilku nejenom nedoručila navrhovateli vhozením do modré poštovní schrány, kam nevhodila ani oznámení o uložení takové zásilky na poště.
23. Uvedeným postupem bylo podle odvolatele zabráněno tomu, aby se navrhovatel o uložení doručované zásilky objektivně dozvěděl a dozvědět objektivně mohl.
24. Podle odvolatele nelze rozhodnutí soudu I. stupně odůvodňovat výpisem ze sledování zásilek neboť tato listina ničeho neprokazuje, když poštovní doručovatelka mohla klamavě ovlivnit údaje uváděné v internetové síti o tom, že předmětná listovní zásilka byla řádně doručena.
25. Podle odvolatele důkazní situace není taková, aby bylo možno uzavřít, že došlo k řádnému doručení pozvánky na valnou hromadu. Proto je nutno doplnit dokazování ohledně prokázání běžné a letité praxe doručování zásilek navrhovateli a jeho družce Českou poštou s. p., a to výslechem svědkyně [Anonymizováno], navrhovatele a jeho družky. Stejně tak by mělo být doplněno dokazování o výslech navrhovatele a jeho partnerky k nepravdivému tvrzení svědkyně poštovní doručovatelky [Anonymizováno], že se o problémech s doručováním dozvěděla od libereckého krajského soudu v říjnu či v listopadu 2024, když jednání před Krajským soudem v Ústní nad Labem, pobočka v Liberci ve věci 38 Cm 291/2024 proběhlo až v prosinci, přičemž soud svědkyni [Anonymizováno] k jednání nepředvolával, což by mohlo vyvrátit její nepravdivé tvrzení o tom, že zanechala výzvu v poštovní schránce. Proto by měli být vyslechnuti navrhovatel, jeho partnerka a svědkyně [Anonymizováno] a měly by být provedeny jako důkazy protokoly z jednání před Krajským soudem v Ústní nad Labem, pobočka v Liberci ve věci 38 Cm 291/2024 ze dne 2. 10. 2024 a 2. 12. 2024.
26. Podle odvolatele soud I. stupně nesprávně hodnotil důkazy zejména v tom smyslu, že se pozvánka na valnou hromadu společnosti [právnická osoba]. do dispozice navrhovatele sice nedostala, ale objektivně dostat mohla a tuto situaci zavinil navrhovatel svou nedbalostí a soud I. stupně rovněž nesprávně uzavřel, že bylo správně doručováno na adresu faktického pobytu navrhovatele, která je jiná, než adresa uvedena v platném seznamu společníků společnosti [právnická osoba].
27. Podle odvolatele neuspěje ani pouze ústní argumentace soudu I. stupně, že pokud se navrhovatel dopustil porušení svých povinností, potom je nepodstatné, že nebyl řádně předvolán na valnou hromadu, neboť i v případě jeho přítomnosti na valné hromadě by došlo k sistaci jeho hlasů při hlasování o svém odvolání z funkce jednatele společnosti
28. K podanému odvolání se vyjádřil účastník tak, že navrhl potvrdit napadené rozhodnutí, když měl z provedených důkazů za to, že v řízení bylo prokázáno, že pozvánka na valnou hromadu byla navrhovateli doručena řádně. Předložená obálka obsahovala pozvánku na valnou hromad a svědkyně Kateřina Kešnerová potvrdila její řádné doručení, přičemž navrhovatel nenavrhl žádný důkaz, který by prokazoval spojení svědkyně se společníky [Jméno advokáta B]. a svědkyně uvedla, že Jaroslava Kozlera ani Luďka Kozlera nezná. Svědkyně nemusí svá vyjádření dále prokazovat, což musí činit navrhovatel. Další navrhované důkazy by podle účastníka nemohly přinést nové informace.
29. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené usnesení soudu I. stupně a řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
30. Skutková zjištění učiněná soudem I. stupně z důkazů specifikovaných v napadeném rozhodnutí jsou správná a odvolací soud na ně proto odkazuje. Na základě těchto správných skutkových zjištění soud I. stupně učinil správný závěr o skutkovém stavu věci, na něž odvolací soud rovněž odkazuje, přičemž správný závěr o skutkovém stavu věci vytvořil logický a pevný základ pro právní posouzení věci, jež soud I. stupně učinil rovněž správně.
31. Soud I. stupně věc procesně správně posuzoval v souladu s § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb. v řízení o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), a to zejména podle hmotněprávního ustanovení § 139 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK), podle § 173 odst. 1 písm. c), podle § 184 ZOK a podle § 191 a násl. ZOK.
32. Soud I. stupně učinil správný dílčí právní závěr, podle něhož návrh na zahájení řízení byl navrhovatelem podán ve lhůtě. Navrhovatel sice nepodal protest, avšak přípustně a projednatelně argumentoval tím, že valná hromada nebyla řádně svolána a on o jejím konání nebyl vyrozuměn.
33. Stejně tak soud I. stupně učinil další správný dílčí právní závěr, podle něhož účastník [Jméno advokáta B]. splnil podmínky stanovené zákonem i stanovami k tomu, aby mohla dne 12. 4. 2024 proběhnout valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., jež platně přijala usnesení č. 2 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti. Uvedený právní závěr má oporu ve správném závěru soudu I. stupně, podle něhož odvolatelem zpochybňovaná pozvánka ze dne 27. 3. 2024 na valnou hromadu účastníka konanou dne 12. 4. 2024 byla i podle odvolacího soudu navrhovateli (společníkovi) správně odeslána na adresu bydliště navrhovatele [adresa] doporučeným dopisem dne 27. 3. 2024 jako zásilka [Anonymizováno]. Výzva k vyzvednutí zásilky byla přitom prokazatelně poštovní doručovatelkou vložena dne 28. 3. 2024 do dodávací schrány adresáta, čímž se dostala do jeho dispoziční sféry, a vlastní zásilka byla současně téhož dne uložena na poště [adresa]. Navrhovatel se valné hromady nezúčastnil. Při hlasování o odvolání navrhovatele z funkce jednatele bylo v souladu s § 173 odst. 1 písm. c) ZOK přihlédnuto pouze k hlasům většinového společníka vzhledem k tomu, že navrhovatel měl být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Návrh na odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti byl i podle názoru odvolacího soudu valnou hromadou platně přijat, přestože společenská smlouva stanoví, že je valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]. usnášeníschopná jsou-li přítomni všichni společníci.
34. Podle právního názoru odvolacího soudu valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]. navrhovateli (společníkovi) správně zaslala pozvánku na předmětnou valnou hromadu na společnosti obecně známou aktuální adresu bydliště navrhovatele [adresa], byť navrhovatel měl v seznamu společníků stále zaznamenánu původní neaktuální adresu, na níž se již nezdržoval, [adresa]. Jestliže byl navrhovatel správně a včas pozván na jednání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., na níž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti, nebylo možno tomuto postupu společnosti [Jméno advokáta B]. podle právního názoru odvolacího soudu ničeho vytknout a soud I. stupně správně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení č. 2 valné hromady uvedené společnosti o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti.
35. Shora uvedený právní názor o správnosti doručování pozvánky na předmětnou valnou hromadu na aktuální adresu bydliště navrhovatele [adresa] odvolací soud zastává s ohledem na následující.
36. V projednávaném případě byla podstatná skutečnost, že navrhovatel dlouhou dobu bydlí se svojí družkou na adrese [Adresa navrhovatele], jak je zapsáno v rámci jeho osobních údajů o společníkovi v obchodním rejstříku a jak ostatně opakovaně uváděl v průběhu řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím a jak uvádí ve své korespondenci se soudem, např. v označení svého bydliště v rámci své identifikace v odvolání a jak uvádí i ve vlastním textu odvolání.
37. Dále odvolací soud vychází ze soudu známé společenské smlouvy založené ve veřejné části obchodního rejstříku, v níž absentuje způsob, jakým jsou společnosti ohlašovány skutečnosti k zápisu, jejich prokazování, jakým se provádějí opravy chybných zápisů atd. Za této situace odvolací soud vychází z § 139 ZOK, z něhož je zřejmé, že se společníci zapisují do seznamu společníků, který vede společnost (odstavec 1), přičemž se do seznamu společníků zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování, výše jeho podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitými prostředky nad společníkův vklad (dále jen „příplatek“) spojenou s podílem, bude-li určena, den zápisu do seznamu společníků a označení podílu, můželi společník vlastnit více podílů (odstavec 2). Společnost přitom provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna prokázána (odstavec 4).
38. Ze strany odvolacího soudu není pochyb o tom, že nebyla-li prokázána změna zapisované skutečnosti (adresy společníka), je povinností společnosti postupovat podle obsahu posledního zápisu v seznamu společníků a v souladu s posledním zápisem společnost také písemně komunikuje se společníkem např. v rámci jeho vyrozumívání pozvánkou k jednání valné hromady.
39. V projednávaném případě však byla situace jiná v tom, že společnosti byla prokázána změna v bydlišti společníka [Anonymizováno], jenž se na stálo odstěhoval z původního bydliště na adrese [adresa] a nově nyní bydlí se svojí družkou na adrese [adresa] a v tomto směru také požádal o změnu zápisu v obchodním rejstříku v části týkající se svého bydliště u jména společníka a k návrhu společnosti byla tato změna rejstříkovým soudem zapsána do veřejného rejstříku.
40. Za shora popsané situace sice společnost [Jméno advokáta B]. pochybila, jestliže nevyznačila prokázanou změnu bydliště společníka [Anonymizováno] v seznamu společníků a tuto změnu týkající se osoby uvedeného společníka tomuto neoznámila, avšak na druhé straně na základě uvedeného je povinností účastníka do budoucna doručovat tomuto společníkovi na uvedenou novou společnosti známou adresu, byť v rozporu se zákonem uvedenou změnu doposud společnost nepromítla do seznamu společníků.
41. Z uvedených důvodů před odvolacím soudem n neobstála argumentace odvolatele poukazující na nesprávné doručování společností [Jméno advokáta B]. pozvánky na valnou hromadu společnosti konanou dne 12. 4. 2024 kde došlo k jeho odvolání z funkce jednatele společnosti.
42. Stejně tak před odvolacím soudem n neobstála argumentace odvolatele poukazující na tvrzený nesprávný postup poštovní doručovatelky [Anonymizováno], v důsledku něhož se podle odvolatele nedostala do jeho dispoziční sféry předmětná pozvánka na valnou hromadu společnosti konané dne 12. 4. 2024. Je tomu tak proto, že i podle právního názoru odvolacího soudu lze vycházet z přímého důkazu představovaného výslechem svědkyně poštovní doručovatelky [Anonymizováno], jež popsala způsobem nevzbuzujícím pochybnosti to, jak doručovala pozvánku ze dne 27. 3. 2024 do smluvního modrého poštovního boxu nacházejícího se na veřejném místě, a to jako doporučený dopis [Anonymizováno] adresovaný navrhovateli do jeho bydliště na adrese [adresa]. Důvěryhodnost tomuto přímému důkazu i podle právního názoru odvolacího soudu dodával také řetězec nepřímých důkazů představovaných záznamy na doručované zásilce, dále průběžnými údaji v systému sledování zásilek a dále odpovědí České pošty s.p. na stížnost navrhovatele na doručování doporučeného dopisu [Anonymizováno] učiněné po interním šetření České pošty s.p., přičemž o navrhovatelem dovozovaném záměrném jednání doručovatelky za účelem poškození jeho práv nesvědčí ani to, že shora uvedená pracovnice v době doručování předmětné listovní zásilky začínala teprve pracovat v doručovacím obvodu, kde působila nikoliv z vlastní vůle, ale kam byla vyslána na základě rozhodnutí zaměstnavatele.
43. Před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele v tom směru, že doručenka nemá náležitosti, neboť i případné formální nedostatky doručeny neumožňující tuto posuzovat jako veřejnou listinu, nedegradují důkazní váhu zápisů na této listině, byť by na ni mělo být pohlíženo, jako na soukromou listinu.
44. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele v tom směru, že svědkyně [adresa] popisovala svůj postup při doručování, ačkoli na adresu bydliště navrhovatele a jeho družky, pošta běžné zásilky nedoručuje. K tomu odvolací soud konstatuje, že výpověď uvedené svědkyně popisující svůj běžný postup při doručování není nevěrohodná s ohledem na skutečnost, že v projednávaném případě doručovala specifickým způsobem do smluvního modrého poštovního boxu nacházejícím se na veřejném místě v [adresa]. Podstatné bylo to, že svědkyně před soudem I. stupně pod sankcí křivé výpovědi vypověděla v tom smyslu, že v poštovním boxu zanechala (vložila do boxu) výzvu k vyzvednutí zásilky a vlastní listovní zásilku uložila na poště v [Anonymizováno].
45. Před odvolacím soudem neobstála sni argumentace odvolatele v tom směru, že v případě svědkyní popsaného způsobu doručování se výzva k vyzvednutí zásilky nemohla ztratit, neboť popis postupu svědkyně nevylučuje vytracení oznámení společně s dalšími listinami vybíranými ze smluvního modrého poštovního boxu adresátem nebo jeho družkou a není vyloučeno ani protiprávní jednání třetí osoby, jež mohla překonat uzamčení tohoto boxu. Podle názoru odvolacího soudu ovšem popsané riziko jde k tíži adresáta používajícího služby České pošty s.p., když si společníci nepochybně mohli dohodnout i jiné (např. duplicitní) formy komunikace se společností např. prostřednictvím elektronické pošty.
46. Dále potom před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele v tom směru, že svědkyně má být nevěrohodná na základě toho, že nepřesně a nesprávně uvedla, kdy se měla dozvědět o problémech s doručováním. Taková případná nepřesnost či chyba svědka je přičitatelná odstupu času od předmětné události.
47. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele v tom směru, že svědkyně má být nevěrohodná, když si pamatuje předmětnou zásilku, ačkoli obec [adresa] má přes 1 700 obyvatel a od doručování zásilky k podání stížnosti adresáta uběhlo více než 7 měsíců. Je tomu tak proto, že je obecně známo, že při prověřování jakékoli stížnosti na postup zaměstnance použije zaměstnanec všechny možné postupy (poznámky, záznamy, projití evidovaných údajů, dorazy na kolegy atd.), aby se upomenul na vytýkaný postup, aby jej mohl před prověřujícím orgánem obhájit. Stejně tak nepředstavuje nic neobvyklého, pokud si svědkyně na jiné okolnosti doručování nevzpomněla, případně pokud by se jí některé nevýznamné okolnosti naopak vybavily nebo, že si pamatuje na předmětné doručování a některé jiné doručování si nepamatuje.
48. Z tohoto důvodu odvolací soud v namítané skutečnosti nespatřuje žádnou pro rozhodnutí významnou okolnost.
49. Před odvolacím soudem dále neobstála argumentace odvolatele v tom směru, že svědkyně měla doručovat způsobem domluveným s jinými doručovatelkami, když jednak takovýto postup nebyl souladný s postupy České pošty s.p. a hlavně, navrhovatel netvrdil, jak a kdy se měla svědkyně poštovní doručovatelka [adresa] s ním, případně s jeho družkou, dohodnout na nestandardním doručování doporučených zásilek vkládáním do pronajaté modré poštovní schrány, aniž by před převzetím zásilky adresát podepisoval doklad o převzetí listovní zásilky. V této souvislosti nesvědčí o jednání svědkyně [Anonymizováno] ke škodě navrhovatele ani to, jestliže po popsaném doručování tato doručovatelka měla přistoupit na navrhovatelem požadovaný způsob doručování doporučených zásilek do pronajaté modré poštovní schrány, byť tento postup není souladný s praxí České pošty s.p.
50. Podle názoru odvolacího soudu před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele ani v tom směru, že výpověď poštovní doručovatelky o doručení výzvy k vyzvednutí listovní zásilky a o uložení vlastní zásilky je pouze tvrzením proti tvrzení, když pošta ani doručovatelka tuto skutečnost nemůže prokázat, neboť podle odvolacího soudu je obecně známo, že poštovní doručovatele vkládání listovních zásilek do poštou užívaných schránek a boxů si z provozních důvodů nemohou dovolit dokumentovat např. fotografováním nebo jiným záznamem a obdobný postup nevolí ani jiné doruč ovací společnosti.
51. Oporu v provedeném dokazování nemá ani odvolatelem uváděný názor, s nimž se odvolací soud neztotožnil, že svědkyně poštovní doručovatelka [adresa] neuváděla pravdu také proto, že by v případě pochybení měla problémy se zaměstnavatelem a vůči navrhovateli z hlediska způsobené škody vadným doručováním zásilky.
52. Odvolací soud nevyhověl navrhovateli v požadavku na opakování výslechu svědkyně [Anonymizováno], na výslech navrhovatele a jeho družky ohledně praxe při doručování do smluvního modrého poštovního boxu nacházejícího se na veřejném místě v [adresa], když odvolací soud nemá důvodu nevěřit navrhovateli že praxe dlouhodobě doručujících doručovatelů v projednávaném doručujícím obvodu byla taková, jak shora popsal navrhovatel a stejně tak odvolací soud z již uvedených důvodů neměl důvodu nevěřit výpovědi svědkyně poštovní doručovatelky [Anonymizováno], když tato z důvodu svého zapracovávání se v tomto doručujícím obvodu postupovala striktně podle pracovních postupů a vložila do smluvního modrého poštovního boxu pouze výzvu k vyzvednutí si listovní zásilky a listovní zásilku uložila pro adresáta na poště. Uvedené navrhované svědky podle názoru odvolacího soudu nebylo třeba vyslýchat k otázce toho, kdy se svědkyně poštovní doručovatelka [Anonymizováno] dozvěděla o problémech s doručováním od libereckého krajského soudu, zda to bylo v říjnu 2024, v listopadu 2024, či později, neboť z provedených důkazů bylo nad jakoukoli pochybnost zřejmé, že svědkyně musela vědět o uvedeném před tím, než byla předvolána soudem, když před soudním výslechem navrhovatel poštovní služebně adresoval stížnost na doručování, což následně spustilo interní šetření poštovního úřadu, o jehož výsledku byl stěžovatel vyrozuměn. Proto další zkoumání toho, kdy se svědkyně dozvěděla o problémech s doručováním také od soudu jsou nepodstatné a s odstupem času by takovéto informace patrně byly i nepřesné. Proto bylo také nadbytečné provádět dokazování protokoly z jednání před Krajským soudem v Ústní nad Labem, pobočka v Liberci ve věci 38 Cm 291/2024 ze dne 2. 10. 2024 a 2. 12. 2024.
53. Ostatně podle názoru odvolacího soudu v případě, že by snad navrhovatel dokázal zpochybnit pravdivost výpovědi svědkyně [Anonymizováno], byl by zde stále řetězec uvedených nepřímých důkazů a navíc v tomto civilním řízení by nestačilo zpochybnit některý z uvedených důkazů svědčících o doručení výzvy k vyzvednutí si listovní zásilky, ale navrhovatel by musel prokázat, že výzva k vyzvednutí si listovní zásilky ve skutečnosti nebyla doručena do jeho dispoziční sféry, jak o tom svědčí celý řetězec uvedených důkazů.
54. K argumentaci odvolatele ohledně navíc soudem uváděných argumentů pouze při ústním odůvodnění rozhodnutí odvolací soud sdílí názor odvolatele, že měl být k jednání valné hromady řádně předvolán bez ohledu na skutečnost, zda ve vztahu k hlasování o některém bodu usnesení přijímaného valnou hromadou měl sistována práva či nikoliv. Tento požadavek zákona byl v projednávaném případě naplněn, jak zjistil po provedeném přezkumu odvolací soud, a není proto nutno věnovat další pozornost ústnímu odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, když výsledek jeho rozhodnutí je věcně správný.
55. Ze všech shora uvedených důvodů je napadené rozhodnutí věcně správné ve výroku I.
56. Ve výroku II. soud I. stupně správně rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s., a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že úspěšnému účastníkovi v průběhu řízení žádné náklady řízení nevznikly.
57. Napadené usnesení je správné i ve vztahu k výroku III., když rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení vzniklých státu v podobě svědečného a nákladů na ustanoveného procesního opatrovníka odpovídá § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 148, odst. 1 o. s. ř., když náklady státu, k jejichž úhradě soud v řízení neúspěšného navrhovatele zavázal, sestávají ze soudem I. stupně správně specifikovaných nákladů vynaložených státem.
58. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud ve výroku I. tohoto usnesení napadené usnesení jako věcně správné postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
59. Ve výroku II. odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení podle § 1 odst. 3 z. ř. s., § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že úspěšnému účastníkovi v průběhu odvolacího řízení žádné náklady řízení nevznikly.
60. Z obdobných důvodu, jak jsou uvedeny shora odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 148, odst. 1 o. s. ř. a ve výroku III. tohoto usnesení o povinnosti navrhovatele hradit náklady řízení státu v souvislosti s oprávněnými požadavky soudem ustanoveného opatrovníka v odvolacím řízení, jež budou součástí rovněž dodatečného rozhodnutí soudu I. stupně o výši těchto nákladů, jak otázku pouhé výše nákladů řízení státu, včetně nákladů vzniklých v odvolacím řízení, správně soud I. stupně vyčlenil ke svému samostatnému rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné za podmínek § 237 o. s. ř. a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.