o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení změny stanov, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 151/2021-112 ze dne 6. října 2023

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. prohlásil neplatným rozhodnutí účastníka [Anonymizováno] (dále jen SVJ), o schválení změny stanov v hlasování mimo shromáždění ve dnech 13. - 23. 4. 2021 ve znění: ,,Na základě poskytnutých podkladů, tj. návrh na úpravu stanov [adresa] shromáždění schvaluje tuto změnu stanov: čl. VI. odst. 8 je nahrazen novým zněním a přidán odst. 9 a 10. Tato nová úprava bude poskytovat flexibilitu za normálních podmínek i mimořádných stavů. Vyjmutí odst. 11 v čl. VII. a ve výroku II. zavázal účastníka povinností zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 2 900 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel shora uvedené usnesení shromáždění účastníka o schválení změny stanov v hlasování mimo shromáždění (per rollam) konané ve dnech 13. - 23. 4. 2021 napadl předmětným návrhem pro jím tvrzený rozpor se zákonem a stanovami. Tento rozpor měl spočívat v tom, že navrhovateli pozvánka k hlasování mimo zasedání nebyla zaslána tak, aby měl možnost se vůbec hlasování účastnit, přičemž teprve při doručení pozvánky dne 28. 4. 2021 zjistil, že lhůta k hlasování per rollam již uplynula, neboť byla stanovena do 23. 4. 2021 a vedle toho napadené usnesení jednak nebylo řádně členům účastníka oznámeno a jednak podle navrhovatele výsledek hlasování nečinil 97,68 % pro změnu stanov, nýbrž pouze 73,36 %, když nebylo možno započítávat hlasy členů SVJ Perny, Hospodára a Sládka.

3. Soud I. stupně z hlediska skutkového vyšel ze zjištění, že dne 12. 4. 2021 účastník vyhlásil hlasování per rollam o změně stanov SVJ v navrženém a odůvodněném znění s tím, že hlasování mělo probíhat bezprostředně v následujících dnech 13. - 23. 4. 2021. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že hlasovací lístek s formulací navrhovaného usnesení a se stručným odůvodněním byl navrhovateli zasílán doporučenou poštou a navrhovatel si tuto listovní zásilku na výzvu pošty, vhozenou mu do schránky již 13. 4. 2021, vyzvednul v úložní lhůtě až dne 28. 4. 2021. Podle uvedené listiny lhůta k hlasování končila dne 23. 4. 2021.

4. Soud I. stupně déle vyšel ze zjištění, že účastník nezaslal písemně členům výsledky hlasování a pouze na domovní nástěnce účastník vyvěsil listinu označenou jako „výsledek hlasování per rollam ze dne 12. - 23. 4. 2021“, na níž je uvedeno 97,68 % ANO a následně dne 13. 5. 2021 zahájil u rejstříkového soudu řízení o návrhu na zápis změn nových stanov s tím, že pro napadené usnesení hlasovalo 97,68 % členů a proti bylo 2,32 % hlasů. Následně po té, co z podnětu navrhovatele tomuto účastník oznámil e-mailem dne 20. 5. 2021 provedení přepočítání hlasování per rollam s jinými výsledky, kdy pro napadené usnesení hlasovalo 75,7 %, proti němu bylo 1,7 % členů a nehlasovalo 22,6 % členů, účastník pro tyto chyby v původním zápisu o výsledku hlasování předložil rejstříkovému soudu nové opravené výsledky hlasování, podle nichž pro přijetí napadeného usnesení hlasovalo 75,7 % hlasů, proti bylo 1,7 % hlasů, zdrželo se 0 % hlasů a nehlasovalo 22,6 % hlasů.

5. V rámci právního posouzení věci soud I. stupně vyšel zejména z § 258 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), z § 1211 a násl. NOZ a uzavřel, že návrh na zahájení řízení byl podán včas, přičemž účastník skutečně postupoval v rámci uvedeného hlasování per rollam v rozporu se zákonem při přípravě, kdy stanovil krátkou lhůtu pro hlasování a dále při vlastním svolávání hlasování a jeho vyhodnocení, když nesprávně započítával hlasy pro přijetí usnesení. Podle navrhovatele měl účastník chybovat i po hlasování v rámci vyhlášení výsledků, zejména když neoznámil členům SVJ výsledky v písemné formě v souladu s § 1213 NOZ a tyto výsledky a listinu s výsledky hlasování zaslal pouze rejstříkovému soudu a tyto výsledky dokonce následně měnil z 97,68 % úspěšnosti hlasování na pouhých 75,7 %.

6. S ohledem na uvedená pochybené se soud I. stupně dále nezabýval tvrzeními a důkazy navrhovatele zpochybňující i uvedenou 75,7 % úspěšnost hlasování, kdy navrhovatel zpochybňoval též hlasování dalších dvou členů SVJ, již měli hlasovat nepřípustně po uplynutí lhůty k hlasování a v jednom případě měla za člena SVJ hlasovat bez zmocnění jiná osoba, čímž by podle navrhovatele měl poklesnout počet hlasů pro přijetí usnesení pod stanovenou hranici 75 % potřebnou pro přijetí změny stanov SVJ.

7. Proti tomuto usnesení ve věci samé společně se závislým výrokem o nákladech řízení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal účastník (odvolatel) a domáhal se jeho změny a zamítnutí návrhu, případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení z důvodu § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř.

8. Podle odvolatele není zřejmé, z jakého důkazu soud zjistil, že navrhovateli byla poštou ponechána lhůta pro vyzvednutí návrhu na rozhodnuti až do dne 14. 5. 2023.

9. Podle odvolatele se soud I. stupně nezabýval částí nástěnky, kde byl oznámen nejen výsledek hlasování, ale současně se zde uvádí, čeho se předmětné usnesení týká. Odvolatel dále vytkl soudu I. stupně nepřípustnost závěru, že návrh byl podán včas, když podle soudu I. stupně navrhovatel mohl napadnout rozhodnutí účastníka teprve po dni 20. 5. 2021. Podle odvolatele z § 259 NOZ nevyplývá, že by se navrhovatel mohl domáhat neplatnosti rozhodnutí teprve po oznámení správných výsledků hlasování, když tříměsíční lhůta podle jeho názoru počíná běžet účastníku od okamžiku, kdy se o rozhodnutí dozvěděl anebo dozvědět mohl, bez ohledu na skutečnost, že výsledky hlasování by byly uvedeny nesprávně.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání účastníka důvodným neshledal.

11. Odvolací soud považuje závěry soudu I. stupně o skutkovém stavu věci za dostatečná k rozhodnutí o projednávané věci.

12. Podstatné i pro závěry odvolacího soudu bolo to, že účastník dne 12. 4. 2021 vyhlásil hlasování per rollam o změně stanov SVJ v navrženém a odůvodněném znění s tím, že hlasování mělo probíhat bezprostředně v následujících dnech 13. - 23. 4. 2021. Dále bylo i pro odvolací soud podstatné, že hlasovací lístek s formulací navrhovaného usnesení a se stručným odůvodněním byl navrhovateli zasílán doporučenou poštou a navrhovatel si tuto listovní zásilku na výzvu pošty, vhozenou mu do schránky již 13. 4. 2021, vyzvednul až dne 28. 4. 2021, přičemž podle uvedené listiny lhůta k hlasování uplynula dne 23. 4. 2021. Odvolací soud rovněž pokládal za skutkové významné i to, že účastník nezaslal písemně členům výsledky hlasování a pouze na nástěnce účastníka vyvěsil listinu označenou jako výsledek hlasování per rollam ze dne 12. - 23. 4. 2021, na níž je uvedeno 97,68 % ANO a následně dne 13. 5. 2021 zahájil řízení o návrhu na zápis změn nových stanov s tím, že pro napadené usnesení hlasovalo 97,68 % hlasů všech vlastníků jednotek a proti bylo 2,32 % hlasů, přičemž následně z podnětu navrhovatele došlo k přepočtu hlasování, což účastník navrhovateli oznámil e-mailem dne 20. 5. 2021. Po přepočtu hlasování per rollam došlo ke shora uvedené podstatné změně v závěrech o počtech hlasů odevzdaných pro schválení navrženého usnesení o změně stanov, když proti původně oznámenému množství hlasů pro schválení změny stanov SVJ ve výši 97,68 % nově vyšlo najevo, že pro schválení změny stanov SVJ hlasovalo pouze 75,7 % hlasů všech vlastníků jednotek.

13. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 1209 a násl. NOZ účinného od 1. 7. 2020.

14. Z § 1209 odst. 1 NOZ je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

15. Z § 1211 NOZ je zřejmé, že není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy. Podle odst. 2 vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se vlastníkům jednotek zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Přijetí rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou. Jak je zřejmé z odst. 3 téhož ustanovení, návrh musí obsahovat alespoň návrh rozhodnutí, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.

16. Jak je zřejmé z § 1213, statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.

17. Odvolací soud vycházel dále z § 1221 NOZ účinného od 1. 7. 2020 z něhož je zřejmé, že nevyplýváli z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

18. Konečně odvolací soud vyšel z § 19 zák. 191/2020 Sb. podle jehož odst. 1 orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení zákona se ustanovení § 652 odst. 2 ZOK nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 obdobně.

19. K otázce doručení hlasovacího lístku poštou navrhovateli, kdy navrhovatel byl dne 13. 4. 2021 vyrozuměn poštou o uložení doporučené listovní zásilky na poště s možností jejího vyzvednutí odvolací soud zastává názor, podle něhož navrhovatel tímto dostal do své dispozice listinu potřebnou pro uskutečnění hlasování per rollam a bylo pouze jeho věcí, zda si listovní zásilku vyzvedne a bude hlasovat či nikoliv. Uvedené však nemůže nic změnit na správném názoru soudu I. stupně sdíleném i odvolacím soudem, jak je uvedeno níže, podle něhož účastník postupoval v rozporu se zákonem, jestliže neumožnil svým členům hlasování per rollam minimálně v trvání 15 dnů, a to v souladu s kogentním ustanovením § 1211 odst. 3 NOZ.

20. K otázce včasnosti podaného návrhu v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně.

21. Podle odvolacího soudu lze napadnout návrhem na zahájení řízení pouze ty výsledky hlasování členů SVJ přijaté na zasedání shromáždění SVJ nebo přijaté mimo zasedání shromáždění SVJ, jimiž podle vyhlášených výsledků hlasování se cítí být SVJ vázáno a nikoliv jiné výsledky, jež po hlasování jsou považovány SVJ za mylné (neexistující a nulitní) a jsou nahrazeny správnými výsledky. Je tomu tak proto, že podle právního názoru odvolacího soudu se nelze domáhat zásahu soudní mocí tam, kde samosprávný celek uzná pochybení a toto své pochybení sám napraví. Od chvíle, kdy se člen samosprávného celku (v daném případě SVJ) dozví o změně vyhlášených výsledků hlasování z důvodů nápravy pochybení při vyhlašování původních výsledků hlasování, může člen SVJ tyto výsledky hlasování, jimiž se cítí být samosprávná právnická osoba vázána, napadnout u soudu ve lhůtě stanovené zákonem.

22. Ježto v projednávaném případě účastník oznámil dne 20. 5. 2021, že dojde k přepočítávání hlasů a následně vyhlásil nové výsledky hlasování, byl i podle právního názoru odvolacího soudu ve smyslu uvedeného právního názoru odvolacího soudu navrhovatelem dne 16. 8. 2021 podaný návrh učiněn v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě.

23. Ve vztahu k namítané krátké lhůtě poskytnuté členům SVJ k provedení hlasování odvolací soud vychází z shora uvedeného Z § 1211 NOZ, z něhož je zřejmé, že nesmí být lhůta, v níž se má vlastník jednotky vyjádřit k návrhu rozhodnutí přijímaného per rollam, kratší než patnáct dní, neurčí-li stanovy delší lhůtu.

24. Jestliže v projednávaném případě účastník porušil toto kogentní ustanovení NOZ, když pro hlasování per rollam vyhlášené dne 12. 4. 2021 stanovil konec hlasování na den 23. 4. 2021, aniž v hlasovacích lístcích uvedl datum začátku hlasování, aby členové SVJ mohli hlasovat v souladu s ustanovením zákona, porušil tím zákon a hlasování založené na takovémto porušení zákona nemůže být platným.

25. Konečně správně soud I. stupně poukázal i na nesprávný postup účastníka, jestliže po hlasování v rámci vyhlášení výsledků neoznámil členům SVJ výsledky hlasování v písemné formě v souladu s § 1213 NOZ.

26. S ohledem na závažnost přijímaného usnesení SVJ, v jehož zájmu je přesvědčit o nutnosti přijetí nových stanov co nejvyšší počet svých členů, nebylo podle právního názoru odvolacího soudu možno aplikovat § 260 NOZ a dosáhnout tak přijetí nových stanov způsobem závažně zkracujícím členy SVJ na právu volby, když v projednávaném případě je závažnost postupu SVJ zřejmá i z počtu členů SVJ, již v účastníkem stanoveném termínu do 23. 4. 2021 nehlasovali.

27. Ze všech shora uvedených důvodů proto napadené usnesení, jímž soudu I. stupně vyhověl návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení SVJ přijatého per rollam, odvolací soud shledal věcně správným a z tohoto důvodu jej také, byť ve správném znění reagujícím na písařskou chybu v letopočtu, postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti navrhovatele, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému navrhovateli byla přiznána plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 600 Kč, když navrhovatel nezastoupený zástupcem má v souladu s § 2 vyhlášky č. 254/2015 právo na paušální náhradu 2x 300 Kč za vyjádření se k odvolání účastníka a za účast při ústním jednání dne 6. listopadu 2024. Celkem tak náklady řízení účastníka činí částku 600 Kč.