o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. března 2023 č. j. S 5136/RD49/KSUL, Fj 15804/2023/KSUL-98,

1. Dne 14. 3. 2023 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u zapsané osoby - [Jméno advokáta B] (dále též jen „společenství“), přičemž navrhovatelem byl [Jméno navrhovatele]. Předmětem návrhu byl toliko zápis výmazu [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [adresa], nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno] a [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], jakožto osob zastupujících právnickou osobu [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále též jen „[Anonymizováno]“ či „družstvo“), při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele, do rejstříku společenství vlastníků jednotek.

2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrhu zcela vyhověl a v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu S, vložce číslo 5136, výše jmenované osoby vymazal. Usnesení soudu prvního stupně však nebylo vůbec odůvodněno.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Navrhovatel nebyl ve věci osobou aktivně věcně legitimovanou k podávání jakéhokoliv návrhu s tím, že návrh může podat pouze společenství, přičemž navrhovatel mohl učinit pouze neformální podnět.

2) Rejstříkový soud neobeslal společenství s výzvou k vyjádření k návrhu.

3) Usnesení má nedostatky spočívající v tom, že navrhovatel ani jeho zástupce není dostatečně identifikován, nejzásadnější vadou je však nepřezkoumatelnost usnesení kvůli absentujícímu odůvodnění.

4) Společenství má statutární orgán družstvo, které je při výkonu funkce statutárního orgánu společenství zastoupeno konkrétně zmocněnými fyzickými osobami, aplikuje se tak § 154 věta první a nikoliv věta druhá.

4. Odvolatel navrhl, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že se návrh odmítá, případně zamítá, popř. nechť je vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 13. 4. 2023 navrhovatel, jenž shledával návrh jako důvodný a legitimní a napadené usnesení ve výroku jako věcně správné.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Předně je třeba souhlasit se stěžejní odvolací námitkou ohledně nepřezkoumatelnosti usnesení kvůli jeho zcela absentujícímu odůvodnění. Dle § 169 odst. 2 o. s. ř. (aplikovaného na základě § 120 z. v. r.) vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

8. Občanský soudní řád v citovaném ustanovení řeší výjimky, u nichž je prolomena zákonná povinnost odůvodňovat soudní rozhodnutí (§ 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.). Jinak řečeno vypočítává několik kategorií usnesení, která nemusí obsahovat odůvodnění. Pro správnou interpretaci těchto výjimek je však nutno respektovat požadavky plynoucí z práva na spravedlivý proces. A contrario tedy platí, že všechna ostatní usnesení odůvodněna být musí. V daném případě se jedná o meritorní rozhodnutí, tudíž z citovaných výjimek by mohla připadat do úvahy pouze ta, jež umožňuje neodůvodňovat usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu, jemuž nikdo neodporoval. To však není posuzovaný případ, jak vysvětleno dále. V odvoláním napadeném usnesení soud prvního stupně uvedl jen jediného účastníka řízení, a to navrhovatele, avšak účastníkem řízení byla i zapsaná osoba - předmětné společenství. V rejstříkovém řízení se ohledně zákonného stanovení okruhu účastníků řízení uplatní ustanovení § 84 z. v. r., dle něhož účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, …, a zapsaná osoba. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“). Pro účely definice účastníků ve smyslu § 84 z. v. r. je zapsanou osobou osoba, o níž se vede rejstříkový spis a současně ohledně jejíchž údajů (v jejím rámci zapisovaných) je navrhován zápis (změna zápisu, výmaz) do veřejného, v daném případě spolkového rejstříku. Ostatně ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie: „Toto označení není zcela přesné - zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby. …Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis.“ - viz komentář k § 84 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s. Shrnuto, účastníky posuzovaného rejstříkového řízení bylo společenství z titulu zapsané osoby a samozřejmě navrhovatel z titulu navrhovatele. Vzhledem k tomu, že účastníkem řízení nebyl jen sám navrhovatel, ale i společenství (podavší odvolání), nelze učinit závěr, že bylo soudem rozhodnuto usnesením o návrhu, jemuž nikdo neodporoval. Jelikož posuzovaný případ nespadá pod žádnou výjimku stanovenou v § 169 odst. 2 o. s. ř., bylo třeba předmětné usnesení odůvodňovat, což se nestalo. Předmětné pochybení - absentující odůvodnění usnesení, je vadou, jež zakládá sama o sobě nepřezkoumatelnost rozhodnutí a je důvodem pro zrušení napadeného usnesení bez dalšího.

9. Dalším pochybením soudu prvního stupně, jež je též samo o sobě důvodem zrušení odvoláním napadeného usnesení, je skutečnost, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval tím, zda má účastník tohoto řízení - společenství, procesní způsobilost. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu účastníka řízení - společenství jednajícího svým předsedou - družstvem, jehož při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupovali dne 1. 10. 2018 [tituly před jménem] a [Anonymizováno], zmocnilo k jednání před soudem [Jméno advokáta C], advokáta.

10. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za společenství) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo doloženo, že za společenství coby účastníka řízení před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. účastníkem zmocněná osoba.

11. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat.“

12. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 5136 má [Jméno advokáta B] coby účastník ode dne 25. dubna 2016 obsazen statutární orgán právnickou osobou - družstvem ([Anonymizováno]). Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl [Anonymizováno] v obchodním rejstříku zapsán jako místopředseda předseda představenstva [Anonymizováno], přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011 a jako den vzniku funkce (tj. funkce místopředsedy předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 16. červen 2011; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 16. červen 2016 a dále [tituly před jménem] byl zapsán jako člen představenstva, den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011, jako den zániku členství den 16. červen 2016. Ze zápisu v obchodním rejstříku (viz výše) tedy vyplývá, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi [tituly před jménem], tedy dne 1. 10. 2018., nebyla oprávněna zmocnit za společenství jmenovaného advokáta.

13. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“

14. Zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.

15. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 6. 1. 2015 sp. zn. 25 Cdo 2787/2014 judikoval: „…Pokud však objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení. Na tuto situaci dopadá ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a pokud je zde nebezpečí z prodlení, soud musí ustanovit právnické osobě opatrovníka.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem). Tento judikatorní závěr Nejvyššího soudu je plně aplikovatelný i na posuzovaný případ.

16. Ze samotného rozhodnutí nebylo pro absenci jakéhokoliv odůvodnění zjistit, zda se soud prvního stupně vůbec zabýval tím, zda tu existuje jiná osoba oprávněná za společenství před soudem jednat. Pakliže by zde taková osoba objektivně nebyla, nebyly vůbec splněny podmínky řízení pro věcné rozhodnutí soudu, šlo by o odepření spravedlnosti a bylo by nezbytné ustanovit účastníkovi procesního opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. Toť ovšem za splnění podmínky, že by bylo soudem prvního stupně současně shledáno nebezpeční z prodlení. Takový závěr by opravňovalo zjištění soudu (z již doložených listin), že je dán rozpor mezi v spolkovém rejstříku zapsaným a skutečným stavem.

17. Odvolací soud vzhledem k výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.